Vyhláška ministra financí o provedení úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o vydání deposit a způsobu úhrady závazků z cenných papírů a jich kuponů.

(1) Československé cenné papíry, které jako vlastnictví maďarských příslušníků nalézají se na území království Maďarského a nemohly proto býti označeny československou značkou soupisovou podle nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., označí touto značkou dodatečně vyslanectví republiky Československé v Budapešti na žádost dle čl. IV. úmluvy řádně doloženou. Žádosti za dodatečný soupis a označení podané na předepsaných tiskopisech s doklady [čl. IV., a) a b), úmluvy] přijímá do 6 měsíců od účinnosti úmluvy, t. j. nejdéle do 30. dubna 1925 vyslanectví republiky Československé v Budapešti, Akademia utcza 17, prostřednictvím Maďarsko-české průmyslové banky v Budapešti, u které lze obdržeti tiskopisy žádostí (soupisových seznamů) za cenu, kterou vyslanectví stanoví vyhláškou.

(2) Bližší pokyny udělí na žádost vyslanectví republiky Československé v Budapešti nebo Maďarsko-česká průmyslová banka tamtéž.

(3) Při vyřizování žádostí za označení papírů postupovati bude vyslanectví blahovolně, připouštějíc též důkaz pravděpodobnosti o skutečnostech zde rozhodných.

(4) Vyskytnou-li se přes to zamítavá vyřízení, může se žadatel prostřednictvím československého vyslanectví v Budapešti obrátiti zvláštní, odůvodněnou žádostí na ministerstvo financí republiky Československé v Praze. Takové žádosti předloží vyslanectví jednotlivě s příslušnou zprávou bez odkladu ministerstvu financí v Praze (čl. IV., odst. 6., úmluvy).

(5) Toto označení jest náhradou za potvrzení (t. zv. affidavit) potřebné podle § 15 vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., pro výplatu splatností neoznačených československých cenných papírů, pokud dospěly do 10. května 1923 (srov. vyhlášku ze dne 5. května 1923, č. 93 Sb. z. a n.).

(6) Za označení vybírá se poplatek ½% ze jmenovité hodnoty papíru v korunách československých (přepočtených na koruny maďarské) (srov. § 4 vl. nař. č. 126/1919 Sb. z. a n.).

(7) Vkladní knížky nepokládají se za cenné papíry podle ustanovení tohoto paragrafu (čl. IV., předposlední odstavec, úmluvy); jich soupis a označení provedeno bude, pokud nebyly dosud sepsány, podle zvláštní vyhlášky maďarské vlády.

(8) Cenných papírů, které podle úmluvy mohou býti z Maďarska do Československa dovezeny, nebude však vyslanectví označovati. Papíry takové označeny budou, pokud obsahují splatnosti dospělé do 10. května 1923, teprve po dovozu do tuzemska dle § 9 této vyhlášky.

C.

(1) Tuzemské státní a jakékoliv jiné úřady, státní pokladny, veřejní notáři a peněžní ústavy jsou povinni oznamovati maďarským deponentům na žádost veškerá potřebná data o jejich depositech, která byla u nich uložena, za stejných zákonných podmínek jako deponentům tuzemským (bod 1. zápisu k úmluvě).

(2) Stejně mohou českoslovenští deponenti požadovati na maďarských místech depositních sdělení veškerých potřebných dat o svých depositech.

(3) Dále jsou svrchu uvedená tuzemská místa depositní povinna podle svého vědomí sestaviti seznamy deposit maďarských příslušníků, která u nich jsou uložena a vyvezena nebyla jen proto, že jejich majitelé, ač byli oprávněni, za uvolnění a vývoz nežádali (čl. VIII. úmluvy). Seznamy tyto buďtež předloženy do 31. prosince 1925 prostřednictvím příslušného zemského finančního úřadu ministerstvu financí.

Bečka v. r.