§ 3 Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád – Přímá přeprava.
Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád · 2/1952 Sb. · § 3 · Dopravní právo
Stručně: Paragraf 3 nařízení 2/1952 stanoví, že železnice je povinna uzavřít přepravní smlouvu mezi jakýmikoli stanicemi, pokud jsou tyto stanice vybaveny a otevřeny pro daný typ přepravy, což je určeno tarifem.
§ 3 Přímá přeprava.
Železnice je povinna sjednat přepravní smlouvu z kterékoli stanice do kterékoli stanice, jsou-li tyto stanice pro žádanou přepravu zařízeny a otevřeny (výpravní oprávněnost stanic). Výpravní oprávněnost stanic stanoví tarif.
Paragraf 3 nařízení 2/1952 stanoví, že železnice je povinna uzavřít přepravní smlouvu mezi jakýmikoli stanicemi, pokud jsou tyto stanice vybaveny a otevřeny pro daný typ přepravy, což je určeno tarifem.
Co to znamená v praxi
Železnice nemůže odmítnout přepravu mezi dvěma stanicemi, pokud jsou obě stanice pro danou přepravu způsobilé.
Zda je stanice „výpravně oprávněná“ pro určitou přepravu, se zjistí z tarifu.
Tato povinnost se týká jakékoli stanice, pokud splňuje podmínky pro danou přepravu.
Na co si dát pozor
Povinnost železnice sjednat přepravní smlouvu je podmíněna „výpravní oprávněností“ stanic, která je definována v tarifu.
Pokud stanice není pro žádanou přepravu zařízena nebo otevřena, povinnost železnice sjednat přepravní smlouvu nevzniká.