Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony

(1) Podáním žádosti o udělení azylu se zrušuje platnost víza vydaného podle zvláštního právního předpisu.4)

(2) Právní postavení cizince vyplývající z jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců3) není prohlášením o azylu nebo podáním žádosti o udělení azylu (§ 10) dotčeno.“.

125. V § 86 se odstavec 3 zrušuje.

126. V § 87 odstavec 1 zní:

„(1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.“.

127. V § 87 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska“.

128. V § 87 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, a den a místo učinění prohlášení o azylu.

(5) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v oznámení podle § 77 odst. 2.“.

129. § 88 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12a) a 12b) zní:

(1) Žadateli o udělení azylu a jeho dítěti narozenému na území se do skončení řízení o udělení azylu poskytuje na území bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem12a) a dále zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud je zdravotní péče zajištěna podle jiného právního předpisu.12b)

(2) Zdravotnická péče uvedená v odstavci 1 se žadatelům o udělení azylu poskytuje ve zdravotnických zařízeních určených ministerstvem, s nimiž ministerstvo nebo jím zřízená organizační složka uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí pro poskytování zdravotní péče v případě bezprostředního ohrožení života.

(3) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 hradí stát; úhradu nákladů vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

(4) Dítě, které se narodilo azylantce a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení azylu nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.4)

12a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.“.

130. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:

Žadatel o udělení azylu a azylant je povinen oznámit ministerstvu do 15 dnů narození dítěte.“.

131. V § 89 odst. 1 se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“.

132. V § 91 odst. 1 se na konci textu písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) jestliže v zemi původu nebo v třetí zemi, ochotných přijmout nezletilou osobu bez doprovodu, není po jejím příchodu k dispozici přiměřené přijetí a péče podle potřeb jejího věku a stupně samostatnosti.“.

133. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní:

Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy1) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 3 s výjimkou § 61 odst. 3.“.

134. V § 93 odstavec 1 zní:

„(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 3e odst. 3 písm. b), § 4a odst. 1, § 4a odst. 3 písm. b), § 23 odst. 2, § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 46 odst. 2, § 47, 49, § 51 až 54, § 72 odst. 2, § 73 odst. 3 nebo § 77 odst. 2,

b) úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 4a odst. 3 písm. a), § 41 odst. 1, § 56 nebo § 88a, anebo

c) opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší 30 dnů.“.

135. V § 93 odstavec 2 zní:

„(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do výše 2 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. b) lze uložit pokutu do výše 1 000 Kč.“.

136. V § 93 se odstavce 4 a 5 zrušují.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5.

137. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který včetně poznámky pod čarou č. 16) zní:

(1) Správního deliktu se dopustí

a) letecká společnost, která

1. na území přepraví cizince, jenž nemá cestovní doklad, nebo

2. nesplní povinnost dopravit cizince z území (§ 56a odst. 2),

b) zdravotnické zařízení, které nesplní povinnost podle § 56b.

(2) Ministerstvo za správní delikt

a) podle odstavce 1 písm. a) uloží pokutu až do výše 100 000 Kč,

b) podle odstavce 1 písm. b) uloží pokutu až do výše 10 000 Kč.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(5) Pokutu vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.16)

(6) Na řízení o správním deliktu se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu.

16) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

138. Přílohy č. 1 a 2 znějí:

„Příloha č. 1 k zákonu č. 325/1999 Sb.

Příloha č. 2 k zákonu č. 325/1999 Sb.

Čl. II

1. Návrh na zahájení řízení o udělení azylu, o kterém nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o udělení azylu.

2. Řízení o rozkladu, o kterém ministr vnitra nerozhodl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

3. Neuplynula-li lhůta stanovená dosavadní právní úpravou k podání žaloby proti rozhodnutí ve věci azylu, lze tuto žalobu prostřednictvím ministra vnitra podat i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Řízení ve věci přezkumu zákonnosti rozhodnutí ministerstva zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona nebo podle bodu 3 se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

5. Právní postavení cizince, který je účastníkem řízení podle bodu 4, se řídí podle dosavadní právní úpravy.

6. Po dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu podle dosavadního § 73 se při poskytování zdravotní péče postupuje podle nové právní úpravy stanovené pro žadatele o udělení azylu.

7. V řízení o poskytnutí finančního příspěvku cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, se postupuje podle § 43, s výjimkou poslední věty odstavce 2. Pokud ustanovení používá pojmu „žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu mimo pobytové středisko“ rozumí se tím pro potřeby tohoto řízení cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu.

8. Pokud řízení o žalobě ve věci azylu bylo přerušeno proto, že žalobce je neznámého pobytu, a tato skutečnost brání rozhodnutí ve věci, po uplynutí 90 dnů soud řízení zastaví, nenastala-li změna okolností.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

V § 16 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), písmeno d) zní:

„d) osobě, které byl udělen azyl na území České republiky.3)“.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti první den následujícího měsíce po dni vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.