Zákon o prokuratuře

Krajští prokurátoři, vyšší vojenští prokurátoři, městští prokurátoři, okresní prokurátoři, vojenští obvodoví prokurátoři a obvodní prokurátoři mohou mít náměstky, kteří je zastupují ve stanoveném rozsahu.

(1) Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi s federální působností vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Československé socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury (městské prokuratury), vykonává na území České socialistické republiky generální prokurátor České socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury České socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury, vykonává na území Slovenské socialistické republiky generální prokurátor Slovenské socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Slovenské socialistické republiky.

(2) Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod okresní (obvodní, městské) prokuratury, vykonávají krajští prokurátoři (městský prokurátor v Praze) a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u krajských prokuratur (městské prokuratury v Praze).

(3) Dozor nad zachováváním zákonnosti ostatními orgány a organizacemi vykonávají okresní (obvodní, městští) prokurátoři a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u okresních (obvodních, městských) prokuratur.

(4) Generální prokurátor Československé socialistické republiky může v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3. Generální prokurátoři republik mohou v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení věty druhé nebo třetí odstavce 1 a z ustanovení odstavců 2 a 3.

(5) Generální prokurátor Československé socialistické republiky rozhoduje kompetenční spory mezi generálními prokurátory republik.

(6) Dozor nad zachováváním zákonnosti v ozbrojených silách a ozbrojených sborech vykonávají vojenští prokurátoři.

(1) Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven politicky a odborně vyspělý bezúhonný československý občan, který

a) dosáhl věku nejméně 24 let,

b) má úplné vysokoškolské právnické vzdělání,

c) po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil závěrečnou zkoušku.

(2) Vojenským prokurátorem nebo vyšetřovatelem vojenské prokuratury může být jen důstojník justice v činné službě.

(3) Generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor mohou při ustanovení prokurátorem z důležitých důvodů výjimečně prominout čekatelskou praxi a složení závěrečné zkoušky, jestliže ustanovovaný jinak dává záruku správného výkonu prokurátorské funkce; při ustanovení vyšetřovatelem prokuratury mohou za stejných podmínek prominout i vysokoškolské právnické vzdělání.

(1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává náměstky generálního prokurátora Československé socialistické republiky a hlavního vojenského prokurátora. Rovněž ustanovuje do funkcí a z nich odvolává prokurátory a vyšetřovatele Generální prokuratury Československé socialistické republiky.

(2) Generální prokurátoři republik jmenují a odvolávají náměstky generálních prokurátorů republik. Rovněž ustanovují do funkcí a z nich odvolávají podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.

(3) Hlavní vojenský prokurátor ustanovuje do funkcí a z nich odvolává vojenské prokurátory a vyšetřovatele vojenských prokuratur.

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí při svém prvním ustanovení do rukou nadřízeného prokurátora tento slib.: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu střežit, prosazovat a upevňovat socialistickou zákonnost, dbát při plnění svých povinností zájmů republiky a pracujícího lidu a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních.“

(1) Pracovní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury se řídí obecnými právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pracovní poměr prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury vzniká ustanovením do funkce prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury.

(3) Pracovní poměr prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury končí

a) bylo-li prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury uloženo kárné opatření propuštění,

b) splnil-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury podmínky pro nárok na plný starobní nebo invalidní důchod, a to jestliže prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury o to požádá, nebo rozhodne- li tak nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38.

Prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury může se vzdát své funkce. Prohlášení o tom musí být písemné. Vzdání se funkce může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 odmítnout jen výjimečně z důležitých celospolečenských zájmů.

(1) O vojenském služebním poměru platí pro vojáky činné u prokuratury, pokud tento zákon nestanoví jinak, právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i vojenské služební předpisy a řády.

(2) Osobním úřadem vojáků činných u prokuratury a ostatních zaměstnanců činných u vojenských prokuratur je ministerstvo národní obrany.

(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy, vykládat je v zájmu pracujícího lidu a rozhodovat spravedlivě. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni vystříhat se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní.

(2) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury postupují při plnění svých úkolů v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistické zákonnosti byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.

(3) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni využívat svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany zaměřené na upevňování socialistických vztahů mezi občany a na prohlubování socialistického právního vědomí pracujících. Seznamují občany se zásadami socialistického právního řádu a využívají přitom poznatků z práce prokuratury.

(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury nesmějí bez souhlasu nadřízeného prokurátora oprávněného k rozhodnutí podle § 38 vykonávat vedlejší placenou činnost s výjimkou činnosti vědecké, publicistické, umělecké a činnosti pedagogické na vysokých školách.

(2) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost a splnit všechny závazky, které vznikly za trvání pracovního poměru.

(1) Zaviněné porušení povinností prokurátory nebo vyšetřovateli prokuratury, zejména porušení pracovní kázně, vážné závady při plnění pracovních povinností, nedůstojné chování při výkonu služby nebo v občanském životě, je kárným proviněním; u vojáků činných u prokuratury je kázeňským přestupkem.

(2) Za kárné provinění se prokurátorům a vyšetřovatelům prokuratury uloží některé z kárných opatření, jimiž jsou

a) důtka,

b) veřejná důtka,

c) snížení funkčního platu až o 10 %, a to nejdéle na dobu tří měsíců,

d) přeřazení na nižší funkci,

e) propuštění.

(1) Kárná pravomoc nad prokurátory a vyšetřovateli prokuratury přísluší nadřízeným prokurátorům oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Výkon kárné pravomoci upraví generální prokurátor Československé socialistické republiky.

(2) Kázeňskou pravomoc nad vojáky činnými u prokuratury vykonává hlavní vojenský prokurátor podle předpisů pro ně platných. Kázeňskou pravomoc nad hlavním vojenským prokurátorem vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky.

(1) Kárné řízení lze zavést do jednoho měsíce ode dne, kdy kárné provinění vyšlo najevo, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné při prověrkách práce, do dvou let ode dne, kdy se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury provinění dopustil.

(2) Bylo-li proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury zahájeno stíhání pro trestný čin takového druhu, že to může mít vliv na jeho další setrvání ve funkci, je možné kárné řízení zavést i po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1, pokud nedošlo k promlčení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního zákona.

(1) Stane-li se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury důvodně podezřelým z kárného provinění takové povahy, že by jeho dalším setrváním v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem, nebo byl-li vzat do vazby, zprostí ho příslušný krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze), generální prokurátor republiky, popřípadě generální prokurátor Československé socialistické republiky výkonu práce. Pokud zproštění výkonu práce provede krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze), oznámí to neprodleně nadřízenému generálnímu prokurátorovi republiky.

(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury 30 % a ženatému 50 % základního platu.Tato část základního platu se zvyšuje o 10 % na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury v této době se započítávají, pokud spolu se sníženým základním platem převyšují základní plat.

(3) Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu práce, nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 zproštění zruší. Skončilo-li kárné řízení zastavením, nevyplacené příjmy se doplatí.

Přestupky postihované jinými orgány než soudy se u prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury posuzují jako kárná provinění podle tohoto zákona.

(1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky má postavení vedoucího ústředního orgánu Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik mají postavení vedoucích ústředních orgánů republik.

(2) O příjmech generálního prokurátora Československé socialistické republiky platí ustanovení o příjmech ministrů Československé socialistické republiky, o příjmech náměstků generálního prokurátora Československé socialistické republiky ustanovení o příjmech náměstků ministra Československé socialistické republiky. O příjmech generálních prokurátorů republik platí ustanovení o příjmech ministrů republik, o příjmech náměstků generálních prokurátorů republik ustanovení o příjmech náměstků ministrů republik.

(3) Platové poměry prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury upravují zvláštní předpisy.

(1) Právní čekatele prokuratury přijímají generální prokurátoři republik a pro vojenské prokuratury hlavní vojenský prokurátor. Na pracovní poměry právních čekatelů prokuratury, s výjimkou právních čekatelů u vojenských prokuratur, se vztahují obecné právní předpisy.

(2) Právním čekatelem u vojenské prokuratury může být jen voják v činné službě.

(3) Právní čekatelé prokuratury jsou oprávněni provádět jednoduché úkony prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury v rozsahu stanoveném generálním prokurátorem Československé socialistické republiky.

Zrušují se:

a) zákon č. 65/1956 Sb., o prokuratuře,

b) ustanovení zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), pokud se vztahují na prokurátory.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1968. Zákon č. 147/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1970.

Dr. Hanes v. r.