Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o myslivosti

(1) Přípravné školení zahrnuje teoretický kurs a praktickou přípravu.

(2) Přípravné školení provádí okresní výbor Českého mysliveckého svazu pro uchazeče, kteří mají trvalé bydliště v jeho obvodu, a pro uchazeče, kteří mají trvalé bydliště v obvodu jiného okresního výboru Českého mysliveckého svazu, dá-li k tomu tento výbor svůj souhlas.

(3) Přihláška k přípravnému školení se podává u okresního výboru Českého mysliveckého svazu, v jehož obvodu uchazeč bydlí, a to nejpozději do 30. listopadu.

(4) Pro přijetí do přípravného kursu platí ustanovení § 41 odst. 2 obdobně.

(1) Zahájení teoretického kursu (dále jen „kurs“) oznámí okresní výbor Českého mysliveckého svazu uchazečům písemně.

(2) V kursu se přednáší po dobu 78 hodin základní zkušební látka ze všech zkušebních předmětů (§ 44).

(3) Kurs se považuje za absolvovaný, zúčastní-li se posluchač alespoň 66 hodin výuky včetně výuky praktické střelby.

(1) Praktická příprava posluchačů k výkonu práva myslivosti začíná po skončení kursu a trvá 10 měsíců.

(2) Pro získání myslivecké praxe přidělí okresní výbor Českého mysliveckého svazu posluchače ještě před skončením kursu jednotlivým mysliveckým sdružením zpravidla ze svého obvodu.

(3) Posluchač prochází praktickou přípravou bez lovecké zbraně. Lovecké zbraně lze používat jen na uznané střelnici za přítomnosti instruktora okresního výboru Českého mysliveckého svazu.

(4) Průběh praktické přípravy zhodnotí písemně výbor mysliveckého sdružení, jemuž byl posluchač přidělen. Vzor záznamu o přípravném školení vydává Český myslivecký svaz.

(5) Praktickou přípravu může posluchač absolvovat také v honitbách státních organizací.

(1) Zkoušky z myslivosti organizuje Český myslivecký svaz.

(2) Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu pověřuje okresní výbory Českého mysliveckého svazu prováděním zkoušek z myslivosti a dozírá na řádné plnění úkolů souvisejících s prováděním těchto zkoušek. Okresní výbor Českého mysliveckého svazu včas vyrozumí okresní národní výbor o konání zkoušek z myslivosti.

(3) Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu může pověřit některý okresní výbor Českého mysliveckého svazu provedením zkoušek pro posluchače z několika okresních výborů Českého mysliveckého svazu.

(4) Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu může provádět zkoušky z myslivosti též samostatně. Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu včas vyrozumí o konání těchto zkoušek ministerstvo.

(1) Přihláška ke zkouškám z myslivosti se podává v závěru přípravného školení, a to nejpozději do konce ledna; předsednictvo Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu může lhůtu k podání žádosti prodloužit.

(2) K přihlášce o připuštění ke zkouškám z myslivosti je nutno připojit

a) stručný životopis,

b) výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce,

c) doklad o uhrazení výloh spojených s konáním zkoušek z myslivosti a přípravným školením (§ 48),

d) záznam o přípravném školení,

e) lékařský posudek o fyzické a duševní způsobilosti k používání lovecké zbraně.

(1) Okresní výbor Českého mysliveckého svazu pozve ke zkouškám z myslivosti pouze uchazeče, kteří prokázali, že úspěšně absolvovali přípravné školení; výjimku v případech hodných zvláštního zřetele může povolit předsednictvo Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu.

(2) Ke zkouškám z myslivosti nepřipustí okresní výbor Českého mysliveckého svazu osoby, které

a) v roce konání zkoušek z myslivosti nedovrší 18 let,

b) zbavil soud způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům omezil,

c) byly podle údajů vyplývajících z rejstříku trestů pravomocně odsouzeny

1. pro úmyslný trestný čin nebo přečin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo

2. pro trestný čin nebo přečin spáchaný zásahem do práva myslivosti či lovem zvěře v době jejího hájení (pytláctví), nebo

3. pro trestný čin proti životu a zdraví nebo přečin proti socialistickému soužití spáchaný použitím střelné zbraně nebo neopatrným zacházením s ní, nebo

4. pro trestný čin nebo přečin spáchaný nedovoleným vyrobením, opatřením nebo přechováváním střelné zbraně,

d) nadměrně požívají alkoholické nápoje nebo požívají omamné prostředky,

e) nesplňují předpoklady pro přijetí do Českého mysliveckého svazu.

(3) Uchazeče, kteří nebyli připuštěni ke zkouškám z myslivosti, vyrozumí o tom písemně okresní výbor Českého mysliveckého svazu s udáním důvodů a s poučením, že mohou proti tomu podat námitky do 15 dnů od doručení tohoto sdělení k předsednictvu Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu, které ve věci rozhodne.

(4) Okresní výbor Českého mysliveckého svazu vyrozumí uchazeče nejméně 15 dnů předem o času a místě konání zkoušek z myslivosti.

(1) Zkoušky z myslivosti se konají v prvém pololetí kalendářního roku, a to ve dnech pracovního klidu v termínech, které okresní výbor Českého mysliveckého svazu stanoví.

(2) Uchazečům, kteří se z vážných důvodů nemohli podrobit zkouškám z myslivosti v řádném termínu nebo od těchto zkoušek odstoupili, může stanovit předsednictvo Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu náhradní termín a místo, kde se budou zkoušky z myslivosti konat.

(1) Zkouškami z myslivosti se zjišťují teoretické a praktické znalosti uchazečů.

(2) Každý uchazeč je vždy zkoušen zkušebním komisařem stanoveným pro jednu ze skupin zkušebních předmětů. Zkušební předměty pro myslivecké zkoušky jsou uvedeny v příloze.

(3) Zkoušky z myslivosti jsou veřejné.

(4) Praktická část zkoušky z používání loveckých zbraní a pomůcek a z praktické střelby se provede odděleně, a to před teoretickou částí zkoušky, na střelnici uznané Ústředním výborem Českého mysliveckého svazu.

(1) Okresní výbor Českého mysliveckého svazu ustaví ve svém obvodu jednu nebo více zkušebních komisí, jmenuje a odvolává jejich předsedy, zástupce předsedy a ostatní členy z osob, zapsaných u Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu v listině zkušebních komisařů (§ 45).

(2) Zkušební komise je devítičlenná; skládá se z předsedy, jeho zástupce a zkušebních komisařů pro jednotlivé skupiny zkušebních předmětů. Předseda komise nesmí být současně zkušebním komisařem.

(3) Zkoušky z myslivosti řídí předseda zkušební komise. Zástupce předsedy zkušební komise vykonává zpravidla funkci zapisovatele; funkci zkušebního komisaře vykonává jen, jestliže se nedostaví některý zkušební komisař ke zkouškám z myslivosti. Předsedou zkušební komise a jeho zástupcem je zpravidla člen předsednictva okresního výboru Českého mysliveckého svazu.

(4) U jedné zkušební komise se může podrobit zkoušce nejvýše 20 uchazečů v jednom dnu.

(5) Všem členům zkušební komise náleží odměna a náhrada cestovních výloh podle zvláštních předpisů.3) Tyto odměny a náhrady hradí okresní výbor Českého mysliveckého svazu.

(6) Pro zkoušky z myslivosti, které provádí Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu, platí ustanovení odstavců 1 až 5 obdobně.

(1) O zapsání do listiny zkušebních komisařů vedené u Ústředního výboru Českého mysliveckého svazu rozhoduje ústřední výbor tohoto svazu na návrh okresních výborů Českého mysliveckého svazu.

(2) Do listiny podle odstavce 1 může být zapsán jen ten, kdo je držitelem loveckého lístku nejméně 5 let a prokáže, že

a) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky nebo dosáhl vzdělání, popřípadě vykonal zkoušku je nahrazující (§ 49) nebo

b) je absolventem

1. večerní univerzity marxismu-leninismu, jde-li o skupinu zkušebních předmětů I,

2. právnické fakulty, jde-li o skupinu zkušebních předmětů VI.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i pro přednášející v kursech.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se zhodnotí stupněm „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“.

(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.

(3) Výsledek zkoušek z myslivosti se zhodnotí stupněm: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeč „prospěl s vyznamenáním“, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze 4 skupin předmětů. Uchazeč u zkoušky „neprospěl“, jestliže tímto způsobem byl zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.

(4) Uchazeči, kteří u zkoušek z myslivosti neprospěli nejvýše ze 2 skupin předmětů, mohou po uplynutí 3 měsíců vykonat opravnou zkoušku z těchto skupin předmětů; v ostatních případech opakuje uchazeč zkoušky ze všech skupin předmětů v nejbližším termínu.

(5) O výsledku a průběhu zkoušek z myslivosti se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové zkušební komise.

(6) Předseda zkušební komise oznámí veřejně uchazečům výsledek zkoušek z myslivosti.

(1) Uchazeči obdrží o vykonaných zkouškách z myslivosti vysvědčení s uvedením výsledku těchto zkoušek.

(2) Vysvědčení vydává okresní výbor Českého mysliveckého svazu; musí být podepsáno pověřeným zástupcem okresního výboru Českého mysliveckého svazu a předsedou zkušební komise.

(1) Uchazeči jsou povinni hradit výlohy spojené s konáním zkoušek z myslivosti a přípravným školením.

(2) Okresní výbor Českého mysliveckého svazu může z důvodů hodných zvláštního zřetele vrátit uchazeči výlohy, které uhradil podle odstavce 1, nebo jejich přiměřenou část.

(1) Pro zastávání funkce mysliveckého hospodáře a funkcí v orgánech státní správy na úseku myslivosti a v orgánech Českého mysliveckého svazu stanovených zvláštními předpisy se vyžaduje absolvování přípravného školení a složení vyšších odborných mysliveckých zkoušek.

(2) Přípravné školení a vyšší odborné myslivecké zkoušky nejsou povinné pro osoby, které

a) absolvovaly střední lesnickou školu, bývalou lesnickou odbornou mistrovskou školu, bývalou hájenskou školu nebo

b) absolvovaly lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, bývalé lesnické fakulty vysokých škol technických, popř. Vysokou školu lesnickou a dřevařskou ve Zvolenu,

c) složily zkoušky pro myslivce z povolání nebo zkoušky pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku lesnickou, státní zkoušku lesnickou nebo zkoušky pro myslivecké hospodáře podle dřívějších předpisů.

(1) Přípravné školení pro složení vyšších odborných mysliveckých zkoušek zaměřené zejména na myslivecké hospodaření, lov, plánování a na právní předpisy o myslivosti provádí okresní výbory Českého mysliveckého svazu.

(2) Pro provádění přípravného školení platí ustanovení § 36 odst. 2 a 3 a ustanovení § 52 odst. 2 písm. a) obdobně.

(3) Průběh přípravného školení pro složení vyšších odborných mysliveckých zkoušek zhodnotí písemně okresní výbor Českého mysliveckého svazu, který toto školení prováděl.

(1) Vyšší odborné myslivecké zkoušky se konají nejméně jednou ročně u krajského národního výboru příslušného podle místa trvalého bydliště uchazeče. Přihlásí-li se k vyšším odborným mysliveckým zkouškám méně než 10 uchazečů, určí příslušný krajský národní výbor jiný krajský národní výbor, u něhož budou zkoušky vykonány, a to po předchozí dohodě s ním.

(2) Organizačně zabezpečuje konání vyšších odborných mysliveckých zkoušek Ústřední výbor Českého mysliveckého svazu.

(1) Přihláška k vyšším odborným mysliveckým zkouškám se podává v závěru přípravného školení, a to nejpozději do konce června.

(2) K přihlášce k vyšším odborným mysliveckým zkouškám je nutno připojit

a) stručný životopis s přehledem o myslivecké praxi a s prohlášením, že je držitelem loveckého lístku nejméně 5 let, kterým se prokáže při vyšších odborných mysliveckých zkouškách,

b) záznam o přípravném školení.

(1) Vyšší odborné myslivecké zkoušky jsou písemné a ústní; jsou zaměřeny k praktickým úkolům mysliveckého hospodaření v honitbě.

(2) Písemná zkouška se koná před zkouškou ústní.

(3) Ústní zkouška trvá nejdéle 2 hodiny.

(4) Ústní zkouška je veřejná. Uchazeči jsou zkoušeni před celou zkušební komisí. Zkušební předměty pro vyšší odborné myslivecké zkoušky jsou uvedeny v příloze.

(1) Vyšší odborné myslivecké zkoušky se konají před zkušební komisí jmenovanou krajským národním výborem.

(2) Členem zkušební komise může být s výjimkou zkušebního komisaře pro politickou výchovu jen ten, kdo

a) je držitelem loveckého lístku nejméně 10 let a

b) prokáže, že složil vyšší odborné myslivecké zkoušky nebo dosáhl vzdělání, popřípadě vykonal zkoušku je nahrazující (§ 49).

(3) Zkušební komise je sedmičlenná. Pro složení zkušební komise a způsob jejího jednání platí ustanovení § 44 odst. 2 věta druhá a třetí a § 44 odst. 3 věta první až třetí obdobně.

(4) Všem členům zkušební komise náleží odměna a náhrada cestovních výloh podle zvláštních předpisů.3) Tyto odměny a náhrady hradí krajský národní výbor.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se zhodnotí souhrnně ze zkoušky písemné i ze zkoušky ústní stupněm „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“.

(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.

(3) Výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek se zhodnotí stupněm „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeč „prospěl s vyznamenáním“, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze 3 skupin předmětů. Uchazeč u zkoušky „neprospěl“, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.

(4) Uchazeči, který u vyšších odborných mysliveckých zkoušek neprospěl nejvýše ze 2 skupin předmětů, může zkušební komise povolit opakování jen ze skupiny předmětů, z nichž uchazeč neprospěl, a to v příštím zkušebním termínu; v ostatních případech opakuje uchazeč zkoušky ze všech skupin předmětů v nejbližším termínu.

(5) O výsledku a průběhu vyšších odborných mysliveckých zkoušek se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení znalostí uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíší předseda a ostatní členové zkušební komise.

(6) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům veřejně výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek.

(1) Uchazeč obdrží o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách vysvědčení s uvedením výsledku těchto zkoušek.

(2) Vysvědčení o vyšších odborných mysliveckých zkouškách vydává krajský národní výbor; musí být podepsáno pověřeným zástupcem krajského národního výboru a předsedou zkušební komise.

Pro lov zvěře na pozemcích v prostoru letišť platí zvláštní předpisy.4)

Zrušují se:

a) vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 79/1963 Sb., o úplatě za postoupení výkonu práva myslivosti,

b) vyhláška ministerstva zemědělství č. 4/1967 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, ve znění vyhlášky ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 10/1975 Sb.,

c) vyhláška ministerstva zemědělství a výživy č. 59/1967 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti, ve znění vyhlášek ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 5/1971 Sb. a č. 10/1975 Sb.,

d) směrnice ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. dubna 1968 čj. VII/5-362/68, kterými se vydávají podrobnější předpisy o myslivosti (Věstník MZVž r. 1968, částka 8), registrované v částce 33/1968 Sb.,

e) vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 172/1957 Ú. l., o hlášení změn ve stavu některých hospodářských zvířat,

f) vyhláška ministerstva zemědělství č. 310/1951 Ú. l., o včelích oplozovacích stanicích.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1988.

Ministr:

Ing. Vaněk CSc. v. r.

Příloha k vyhlášce č. 20/1988 Sb.

Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:

I. skupina

politická výchova - myslivost v našem socialistickém společenském zřízení, její organizace a význam,

II. skupina

myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích znaků zvěře a způsobu jejího života),

III. skupina

a) chov zvěře (včetně umělého chovu zvěře a základní technologie),

b) péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby mysliveckých zařízení),

c) ochrana zvěře a zlepšování životního a přírodního prostředí zvěře, vztah k ostatním volně žijícím živočichům a zvyšování úživnosti honiteb,

d) choroby zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení chorobám a jejich léčení),

IV. skupina

a) základní znalosti způsobu lovu (včetně odchytu) zvěře, loveckých pravidel a stopaření, ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejí,

b) myslivecké zvyklosti a obyčeje, myslivecká mluva, chování myslivce a jeho osobní vlastnosti,

V. skupina

a) myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy, výcviku, vedení a použití loveckých psů),

b) choroby loveckých psů (příznaky chorob a jejich léčení),

VI. skupina

a) předpisy o myslivosti (včetně doby hájení a lovu zvěře), o zbraních a střelivu,

b) základní předpisy o ochraně přírody,

c) myslivecké plánování a statistika, význam myslivosti pro národní hospodářství,

VII. skupina

a) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření; základy první pomoci při úrazech při lovu,

b) praktické použití loveckých zbraní a pomůcek.

Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:

I. skupina

politická výchova - myslivost v našem a v jiných socialistických státech a v ostatních evropských státech,

II. skupina

a) myslivecká zoologie a biologie zvěře,

b) myslivecká péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře, tvorba a ochrana životního prostředí zvěře, zvyšování úživnosti honiteb, výživa zvěře,

c) chov zvěře v oblastech, bažantnictví a obornictví,

d) myslivecká zařízení,

e) nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocem a jejich léčení,

III. skupina

a) předpisy o myslivosti, o loveckých zbraních a střelivu a předpisy o ochraně přírody,

b) práva a povinnosti mysliveckého hospodáře,

c) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření),

IV. skupina

a) zařazování honiteb do jakostních tříd,

b) plánování, vedení myslivecké evidence a statistiky v myslivosti,

c) význam myslivosti pro národní hospodářství, ošetřování zvěřiny a kožek, úprava a hodnocení loveckých trofejí,

V. skupina

a) myslivecká kynologie,

b) lovectví, lovecká pravidla, způsoby lovu včetně sokolnictví, myslivecké zvyklosti a obyčeje a myslivecká mluva.

1) § 26 odst. 2 písm. h) zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

2) a) Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 37/1963 Sb., o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin, ve znění vyhlášek federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 35/1978 Sb. a č. 130/1982 Sb.

b) Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.

3) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 118/1981 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.

4) Směrnice ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne 6. 2. 1975-I/1 o podmínkách lovu zvěře na honebních pozemcích v prostoru letišť, poř. č. 6/1975 Věstníku MZVž ČSR, registrované v částce 22/1975 Sb.