§ 2 zákon ČNR o přestupcích – Přestupek jako zaviněné jednání
Zákon České národní rady o přestupcích · 200/1990 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 definuje přestupek jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je zákonem výslovně označeno za přestupek, přičemž stanovuje výjimky, kdy se o přestupek nejedná, například při odvracení útoku nebo nebezpečí. Aby bylo jednání přestupkem, musí být zaviněné a musí porušovat nebo ohrožovat zájem společnosti. (§ 2 zákona č. 200/1990 Sb., zákon ČNR o přestupcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 2 odkazuje 240 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 200/1990 Sb.
(1) Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Aby bylo jednání přestupkem, musí být zaviněné a musí porušovat nebo ohrožovat zájem společnosti.
- Jednání musí být výslovně označeno za přestupek v zákoně o přestupcích nebo v jiném zákoně.
- Některá jednání, ačkoliv by jinak splňovala definici přestupku, nejsou přestupkem, pokud jimi někdo odvrací přímo hrozící útok nebo nebezpečí.
- Jednání, které je trestným činem nebo jiným správním deliktem postižitelným podle zvláštních předpisů, není přestupkem podle tohoto zákona.
Na co si dát pozor
- Při odvracení útoku nebo nebezpečí musí být jednání přiměřené a nesmí způsobit zřejmě stejně závažný následek, než který hrozil.
- Nebezpečí, které je odvraceno, nesmělo být možno v dané situaci odvrátit jinak.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
V takovémto případě je nutná obrana ze strany revizora nebo jiné pověřené osoby přípustná, a to možností odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, a uniknout tak následkům jízdy bez platné jízdenky [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích].“. Jinak řečeno, i pokud by se poškozený pokusil obviněného, jenž neměl platnou jízdenku, zadržet, tak bylo by možno jeho jednání posuzovat podle pravidel nutné obrany podle zákona č. 250/2016 Sb., konkrétně podle § 25 tohoto zákona.
V takovémto případě je nutná obrana ze strany revizora nebo jiné pověřené osoby přípustná, a to možností odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, a uniknout tak následkům jízdy bez platné jízdenky [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích].“ Jinak řečeno, i pokud by se poškozený pokusil obviněného, jenž neměl platnou jízdenku zadržet tak, bylo by možno jeho jednání posuzovat podle pravidel nutné obrany podle zákona č. 250/2016 Sb., konkrétně podle § 25 tohoto zákona.
Žalobce však musí mít vždy v kompenzačním řízení možnost prokázat, že jednání, kterého se dopustil, bylo zákonem povolené a nelze mu je tedy přičítat k tíži ani při stanovení formy a výše zadostiučinění – o takovou situaci by se jednalo, kdyby se žalobce jednání dopustil např. v nutné obraně [srov. § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích], což ostatně v nyní posuzovaném případě žalobce tvrdí.