§ 25 Nařízení ministra spravedlnosti, kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 201/1949 Sb., o notářství – Svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby mladší 18 let

Stručně

Paragraf 25 nařízení 202/1949 Sb. stanovuje, kdo nemůže být svědkem totožnosti nebo svědkem úkonu u notáře, a dále určuje, jakým způsobem musí být notáři známa totožnost těchto svědků.

Co to znamená v praxi

• Svědkem u notáře nemůže být osoba mladší 18 let, ani osoba, která není schopna vydat svědectví kvůli svým tělesným nebo duševním vlastnostem.
• Svědkem nemůže být ani osoba, která neumí číst a psát, nebo osoba, která pracuje v notářově úřadovně.
• Blízcí notáře nebo některého z účastníků úkonu také nemohou svědčit.
• Notář musí svědky osobně znát a vědět jejich jméno, nebo musí být jejich totožnost prokázána způsobem uvedeným v § 23 (tj. úředním průkazem s podobenkou a podpisem, nebo potvrzena dvěma dalšími svědky).

Na co si dát pozor

• Je důležité zajistit, aby svědci splňovali všechny uvedené podmínky, jinak by notářský úkon mohl být zpochybněn.
• Při výběru svědků je nutné se vyhnout osobám, které jsou v jakémkoli vztahu k notáři nebo účastníkům, aby nedošlo ke střetu zájmů nebo pochybnostem o nestrannosti.