Nařízení ministra spravedlnosti, kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 201/1949 Sb., o notářství

(1) Byl-li notář požádán, aby osvědčil, že bylo odesláno nebo sděleno prohlášení (oznámení) a že mělo určitý obsah, uvede obsah prohlášení v notářském zápise, který žadatel podepíše. Požádá-li účastník o osvědčení dopisem nebo telegraficky, uvede to notář výslovně v notářském zápise, k němuž dopis nebo telegram připojí; tím je nahrazen i podpis žadatele. Telefonického požádání nesmí notář dbát.

(2) Má-li být prohlášení odesláno, zašle notář opis zápisu osobě, o niž jde, doporučeným dopisem nebo požádá okresní soud, aby opis doručil podle předpisů o doručování žalob. Průkaz o odeslání se připojí k notářskému zápisu.

(3) Má-li být prohlášení sděleno, učiní tak notář osobě, o niž jde, na místě žadatelem označeném. Na její žádost a náklad jí vydá opis zápisu. Se sdělením projevu může notář na žádost účastníka vykonat i právní úkony, jako nabídnutí placení nebo jiné plnění, odevzdat nebo převzít listiny a jiné věci, vybídnout k plnění a podobně. Notář zapíše v notářském zápise dále, že prohlášení sdělil, zároveň i, kde a v kterou dobu tak učinil, po případě, že vykonal i další právní úkony. Odpověď osoby, které bylo prohlášení sděleno, smí notář zapsat jen na její žádost nebo s jejím svolením; v takovém případě je třeba i jejího podpisu. Byl-li podpis odepřen, podepíše zápis toliko notář a uvede důvod odepření. Jestliže osoba, které má být prohlášení učiněno, nebyla na označeném místě zastižena, odepřela-li notáři přístup, odepřela-li ho vyslechnout nebo bylo-li notáři jinak znemožněno k ní se dostavit, buď to uvedeno v zápise a poznamenáno, co notář učinil ke splnění příkazu; požádal-li účastník pro takový případ, aby prohlášení bylo této osobě odesláno, postupuje notář podle ustanovení odstavce 2.

(1) Má-li notář osvědčit, jaká usnesení učinilo zákonem připuštěné shromáždění, zejména valná hromada nebo jiný orgán společnosti, družstva nebo spolku, uvede v zápise místo a čas shromáždění a přijatá usnesení, jakož i projevy a jiné události ve shromáždění, které jsou důležité pro posouzení jeho průběhu.

(2) Zápis podepíše předseda a, pokud je to možno, dva další členové shromáždění.

(3) Totožnost osob ve shromáždění přítomných budiž na žádost potvrzena. Není-li takové potvrzení zapsáno, neodpovídá notář za totožnost osob uvedených v zápise.

(1) Byl-li notář požádán, aby osvědčil jiné skutečnosti, které se staly v jeho přítomnosti nebo které sám zjistil, musí v zápise uvést vše, co se v jeho přítomnosti sběhlo anebo co a jakým způsobem zjistil.

(2) Na žádost zjistí notář také totožnost žadatele nebo jiných zúčastněných osob, pokud je to možné.

(3) Žádá-li účastník za takové osvědčení písemně nebo telegraficky, připojí se dopis nebo telegram k zápisu.

Plné moci a jiné přílohy notářského zápisu lze připojit v prvopise nebo ověřeném opise. Přečíst tyto přílohy je nutno jen, žádá-li o to některý účastník.

(1) Z notářských zápisů lze vydávat notářská osvědčení a úplné nebo částečné opisy prosté nebo ověřené.

(2) Do osvědčení, které notář vydá, musí být pojat celý obsah zápisu.

(1) Osvědčení je notářská listina, označená v nadpise „notářské osvědčení“, obsahující doslovné znění notářského zápisu, potvrzení, že osvědčení se zápisem souhlasí, a údaj, komu a kdy se vydává.

(2) Do osvědčení nemusí být pojato znění příloh notářského zápisu; musí to však být vyznačeno v potvrzení.

(3) Na konci osvědčení připojí notář svůj podpis a úřední pečeť.

(1) V případě § 26, odst. 2, písm. a) zákona pozůstává osvědčení pouze z doložky na listině samé; doložka obsahuje mimo poukaz na jednací číslo notářského zápisu jen potvrzení pravosti podpisu nebo znamení ruky účastníka, jeho jméno, zaměstnání, bydliště a údaj, zda je notáři známý nebo zda mu byla jeho totožnost prokázána předepsaným způsobem.

(2) V případě § 26, odst. 2, písm. c) zákona pozůstává osvědčení pouze z doložky na listině samé; doložka obsahuje údaje uvedené v § 31.

(3) V obou případech budiž připojeno datum, podpis notáře a jeho úřední pečeť.

(1) V případě § 26, odst. 2, písm. d) zákona vydá notář účastníku osvědčení o tom, že prohlášení (§ 32) sdělil nebo odeslal a jakým způsobem se tak stalo. V osvědčení buďtež uvedena jména žadatele i osoby, které prohlášení bylo odesláno nebo sděleno, doslovné jeho znění, den, měsíc a rok, a je-li třeba, také hodina, kdy bylo učiněno. Odpověď osoby, které bylo prohlášení sděleno, jest v osvědčení uvést jen, byla-li do zápisu zapsána.

(2) Notář uvede v osvědčení také, jak zjistil totožnost žadatelovu, bylo-li třeba ji zjišťovat, a jakým způsobem se přesvědčil o totožnosti osoby, které prohlášení sdělil. Notář neodpovídá za totožnost osoby, které prohlášení sdělil, nemohl-li totožnost přezkoumat.

(1) Osvědčení z notářského zápisu může být vydáno přímo v pozměněném, doplněném nebo opraveném znění, jestliže byly textové změny, doplňky a opravy v notářském zápisu provedeny za šetření platných předpisů.

(2) Byl-li notářský zápis změněn, doplněn nebo opraven pozdějším notářským zápisem, může být vydáno společné osvědčení z obou zápisů nebo osvědčení z původního zápisu ve změněném, doplněném nebo opraveném znění; kterým z obou způsobů se tak stalo, musí být v osvědčení zvláště uvedeno.

(1) Prvopis notářského zápisu uschová notář, který jej sepsal.

(2) Jen tehdy může být vydán prvopis zápisu, obsahuje-li jednostranné právní prohlášení anebo žádají-li o to všichni účastníci, osvědčí-li právní zájem na vydání prvopisu a určí-li, komu má být vydán. Vydá-li notář prvopis, uschová notářské osvědčení z něho pořízené, poznamená na něm, kdy a komu byl prvopis vydán, a připojí k němu listinu, kterou byl dán souhlas k vydání prvopisu, pokud není již součástí jeho spisu. Vydávání dalších osvědčení je pak vyloučeno.

(3) Jinak smí notář vydat prvopis notářského zápisu jen soudu nebo ústřednímu nebo krajskému sboru. Vydává-li notář prvopis, který mu má být opět vrácen, založí do spisů ověřený opis, poznamená na něm, kdy a komu byl vydán prvopis, datum a číslo příkazu a uschová jej s prvopisem, když mu byl vrácen. Rovněž v jednacím rejstříku a na zápise to poznamená. Příkaz budiž připojen k ověřenému opisu a spojen v jeden celek. Než bude notáři vrácen prvopis, může, nebylo-li mu to zapovězeno soudem nebo ústředním (krajským) sborem, vydávat osvědčení z tohoto opisu; je však povinen poznamenat, že, kdy a komu bylo osvědčení vydáno a to jak na založeném ověřeném opise, tak i na prvopise, když mu byl vrácen.

(1) Notářská osvědčení a opisy notářských zápisů smějí být vydány, není-li v zápise jinak ustanoveno, jen účastníku (§ 25 zákona) nebo žadateli (§ 26 zákona) nebo jejich právním nástupcům a to i opětovně.

(2) Jiným osobám smějí být vydány jen, když všichni účastníci k tomu svolí v původním nebo zvláště o tom sepsaném zápise.

(1) Kdykoliv notář vydá notářské osvědčení, poznamená na notářském zápise, po případě ověřeném opise založeném podle § 41, odst. 3, kdy a komu bylo osvědčení vydáno. Tuto poznámku notář podepíše.

(2) Stejně vyznačí na notářském zápise, že byl změněn, opraven nebo zrušen pozdějším zápisem.

(1) Potvrzení podle § 28 zákona vydává notář ve způsobu doložky na opise nebo kopii listiny; doložka obsahuje údaj, že opis nebo kopie souhlasí úplně s prvopisem nebo ověřeným opisem listiny.

(2) V potvrzovací doložce budiž uvedeno:

a) zda listina, s níž se shodnost potvrzuje, je patrně prvopis nebo ověřený opis a zda a jak je kolkována,

b) zda jsou v předložené listině závady, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly seslabit její věrohodnost,

c) zda na opise (kopii) listiny byly provedeny opravy nějakých neshod s listinou,

d) zda jde o úplný nebo částečný opis listiny,

e) datum vydání potvrzení.

(3) Sestává-li ověřený opis z několika archů nebo listů, buďtež spojeny tak, že se na uzávěru připojí notářská pečeť.

(4) Obdobně se postupuje při potvrzení, že několik prvopisů spolu souhlasí; doložku je připojit na každý z předložených prvopisů.

Notář jednající z příkazu soudu podpisuje s vyznačením „z příkazu soudu“, jež může být vypsáno i osobou třetí nebo vytištěno.

Směrnice o obsahu a způsobu vedení jednacího rejstříku, po případě jiných rejstříků nebo seznamů a o úschově listin a cenných hodnot vydá ústřední sbor.

(1) Notářské archivy se zřizují u krajských sborů.

(2) Ze spisů uložených v notářském archivu lze vydávat osvědčení, úplné nebo částečné opisy prosté nebo ověřené; takové notářské listiny vydávané archivem podepisuje předseda krajského sboru.

(3) Předseda krajského sboru rozhoduje o nahlížení do notářského archivu a o vydání listin v něm uschovaných.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zápotocký v. r.

Dr. Čepička v. r.