Vyhláška ministerstva financí o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a pro generální opravy

(1) Fakturuje se v cenách podle předpisů platných v den vzniku práva fakturovat.

(2) Není-li cena výrobků fakturovaných za velkoobchodní ceny schválena v době plnění dodávky nebo v době fakturace (při fakturaci měsíční nebo etapové), může ústřední orgán dodavatele v odůvodněných případech a v souladu s platnými cenovými předpisy povolit fakturaci za cenu, kterou sám určí.

(3) Fakturuje-li dodavatel podle odstavce 2, je povinen tuto skutečnost uvést na faktuře. Bude-li takto fakturovaná cena vyšší než cena později schválená, vrátí dodavatel přeplatek. Přeplatek je dodavatel povinen uhradit do 10 dnů ode dne, kdy mohl fakturovat schválenou cenu. Je-li dodavatel v prodlení s placením, je povinen platit z této částky poplatek z prodlení podle § 22. Bude-li schválená cena vyšší než cena původně fakturovaná, vyfakturuje dodavatel tento rozdíl nejpozději do 3 pracovních dnů poté, kdy získal všechny podklady pro určení schválené ceny, zvláštním dodatkem k původní faktuře.

(1) Traťové dodávky je možno podle této vyhlášky fakturovat v případě, že všechny vztahy mezi jednotlivými účastníky traťové dodávky (dodavateli, odběrateli) podléhají fakturaci podle této vyhlášky.

(2) Každému z dodavatelů traťové dodávky, s výjimkou odesílatele traťové dodávky, vzniká právo a povinnost fakturovat 3. pracovní den po dni, kdy uplynula předcházejícímu dodavateli lhůta k odeslání faktury.

(1) Podniky zahraničního obchodu fakturují podle této vyhlášky, jen je-li jejich odběratelem investor,

a) dovážené stroje, zařízení a soubory strojů a zařízení nebo části těchto souborů,

b) dovážené montáže,

c) dovážené samostatné projekty, tj. projekty nezahrnuté do ceny dovážených strojů, zařízení nebo souborů strojů a zařízení.

(2) Dodávky uvedené v předchozím odstavci se fakturují celkovou fakturou, pokud podnik zahraničního obchodu do zahraničí platí najednou; jinak tyto organizace fakturují fakturami etapovými; etapovou fakturou může být fakturována i dílčí dodávka, která sice neodpovídá etapě sjednané se zahraničním dodavatelem, která však byla sjednána ve smlouvě s investorem.

(3) Podniky zahraničního obchodu jsou povinny působit při sjednávání smluvních vztahů se zahraničními dodavateli v tom směru, aby byly předem určeny etapy. U dodávaných samostatných projektů je nutno trvat na dodávkách dokumentace nejvýše ve 3 částech (zpravidla předběžný projekt, hlavní projekt, prováděcí projekt).

(4) Ve faktuře za dovážené stroje a zařízení nebo za soubory strojů a zařízení, popřípadě v příloze k této faktuře, musí být uvedena podrobná specifikace dodávky nebo její části nebo odkaz na doklad tyto podrobnosti obsahující (např. balicí list, pokud jej investor dostává).

(5) K faktuře za dováženou montáž musí být připojen stejnopis montážního výkazu, podepsaný investorem.

(6) Právo a povinnost fakturovat vzniká

a) u dodávek strojů a zařízení nebo souborů strojů a zařízení - dnem jejich příchodu na čs. hranici s výjimkou dovážených projektů, které sice jsou součástí dodávky, ale zasílají se poštou,

b) u dovážených montáží - dnem, kdy podnik zahraničního obchodu obdržel fakturu od zahraničního dodavatele,

c) u dovážených projektů došlých poštou na adresu podniku zahraničního obchodu - dnem odevzdání projektů poště k další přepravě v tuzemsku,

d) u dovážených projektů došlých poštou přímo investorovi - dnem, kdy podnik zahraničního obchodu obdržel fakturu od zahraničního dodavatele.

(7) Fakturu za dodávku strojů a zařízení nebo souboru strojů a zařízení musí podnik zahraničního obchodu odeslat investorovi do 5 pracovních dnů a v ostatních případech [odst. 6 písm. b), c) a d)] do 2 pracovních dnů ode dne vzniku práva a povinnosti fakturovat.

(8) Do faktury je možno zahrnout jen dodávky placené na vrub investičního účtu; náhradní díly se do faktury zahrnují, jen jsou-li obsaženy v ceně stroje nebo zařízení, a to jen v rozsahu odpovídajícím prvému vybavení. Dodávky neuhrazované na vrub investičního účtu se fakturují podle zvláštních předpisů.*)

(9) Jinak pro fakturaci dodávek z dovozu platí ustanovení této vyhlášky kromě § 1 odst. 4, 5, § 2-5, § 7-14, § 15 odst. 2, § 16 odst. 2, 4, 5 a § 25.

(1) Způsob placení faktur upravují zvláštní předpisy.**)

(2) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak nebo nedohodnou-li si organizace kratší platební lhůtu, je faktura splatna 10. dne po jejím odeslání odběrateli. Vrátí-li odběratel fakturu (§ 17), počíná běh platební lhůty teprve po odeslání nově vyhotovené faktury.

(1) Poplatek z prodlení a penále za opožděné odeslání faktury stanoví § 378 a § 377 hospodářského zákoníku.

(2) Zjistí-li pobočka banky, že jí investor neodeslal vnitropodnikovou fakturu ve stanovené lhůtě, vybere na vrub obratového (běžného) účtu investora pokutu ve výši 1 % konečné částky vnitropodnikové faktury, a to za každý i započatý měsíc prodlení.

(3) Jestliže by částka vypočteného poplatku z prodlení nebo penále za opožděné odeslání faktury, popř. pokuta činila méně než 10 Kčs, účtuje se 10 Kčs. Dodavatel je oprávněn prominout odběrateli poplatek z prodlení v případě, že tento poplatek nepřesahuje částku 20 Kčs. Odběratel je oprávněn prominout dodavateli penále za opožděné odeslání faktury a banka je oprávněna prominout pokutu účtovanou organizacím podle této vyhlášky, jestliže nepřesahují 200 Kčs.***)

Poplatek z prodlení, penále a pokuty se hradí z provozních prostředků. Pokuty vybírané pobočkou banky se odvádějí do státního rozpočtu. Pobočka banky je povinna vybrat pokuty bez průtahů.

(1) Je-li odběratelem investor, sdělí mu dodavatel výši poplatku z prodlení (§ 22) a její odůvodnění dopisem zaslaným doporučeně nebo doručeným investorovi na potvrzení. Investor je povinen do 7 dnů po odeslání tohoto dopisu buď zaplatit poplatek z prodlení nebo sdělit dodavateli své námitky. Teprve projde-li tato lhůta marně, vystaví dodavatel příkaz k vybrání,*) připojí k němu kopii zmíněného dopisu, který zaslal investorovi, a uvede na ní, že lhůta k zaplacení poplatku z prodlení, popř. ke sdělení námitek, prošla.

(3) Hospodářská arbitráž může v jednotlivém případě snížit, popřípadě prominout penále nebo poplatek z prodlení jsou-li pro to zcela mimořádné důvody.

Nepodepíše-li investor ve stanovené lhůtě protokol, vybere pobočka banky z účtu investora pokutu ve výši 2,5 % konečné částky investorem bezdůvodně nepodepsaného protokolu. Pokutu ve stejné výši vybere pobočka banky také od investora, který neprovedl zjištění uložené v § 13.

(1) Zjistí-li pobočka banky, že dodavatel (u vnitropodnikových faktur investor) fakturoval

a) částky, na které nemá nárok,

b) nezabudovaný materiál a dodávky (§ 15 odst. 2 až 4),

c) práce a dodávky oceněné jiným způsobem než stanoví cenový předpis,***)

vybere od něho pokutu.†) Pokutu vybere u výstavby prováděné dodavatelským způsobem též od investora, jestliže takovou fakturu jako závadnou dodavateli nevrátil a nezabránil, aby byla proplacena.

(2) Jestliže dodavatel fakturoval částky, na které nemá nárok, je základem pro vyměření pokuty částka, o kterou bylo více vyfakturováno. Sazba pokuty činí

a) až 10 % základu, nebyly-li vyfakturované práce provedeny vůbec nebo v udaném rozsahu,

b) až 5 % základu, byly-li vyfakturovány vyšší ceny za jednotku, popř. přirážky apod., než měly být fakturovány podle platných předpisů.

(3) Jestliže dodavatel fakturoval nezabudovaný materiál a dodávky nebo nedokončené měrné jednotky anebo jestliže ve faktuře ocenil práce a dodávky jiným způsobem, než stanoví příslušný předpis, je základem pro vyměření pokuty částka, která byla fakturována v rozporu s příslušnými předpisy. Sazba pokuty činí až 1 % takto nesprávně fakturované částky.

Pobočka banky rozhodne o výši procenta pokuty s přihlédnutím k tomu, zda jde o případ mimořádný či častěji se opakující, zda dodavatel nebo odběratel (investor) jinak dodržují finanční a fakturační kázeň, zda mají účetní evidenci jinak v pořádku apod. Zjistí-li pobočka banky, že jde o mimořádný případ vzniklý administrativním nedopatřením, může organizaci pokutu zcela prominout.

Banka může od předepsání a vybrání pokut uvedených v § 26 upustit, zjistí-li, že odběratel vůči dodavateli uplatnil ze stejných důvodů nárok na poplatek z prodlení podle § 378 odst. 2 písm. b) hospodářského zákoníku.

Právo banky na vybrání pokut uvedených v § 22 odst. 2 a v § 25 a 26 zaniká do 6 měsíců ode dne, kdy banka mohla zjistit porušení povinností, nejpozději však do 1 roku po dni, kdy k porušení povinností došlo.

Státní banka československá může pro závažné případy povolit výjimky a odchylky z této vyhlášky na žádost ústředního orgánu nadřízeného organizaci, jíž se případ týká.

Zrušují se:

a) vyhláška ministra financí č. 326/1952 Ú. l., o placení pokuty za opožděné aktivování a proplácení investic,

b) vyhláška ministra financí č. 241/1955 Ú. l., o fakturování a placení stavebně montážních a geologicko-průzkumných prací, dodávek strojů a zařízení, jakož i generálních oprav, ve znění vyhlášky ministra financí č. 126/1956 Ú. l., o zrušení dekádního fakturování,

c) vyhláška ministra financí č. 242/1955 Ú. l., o fakturování a placení stavebně montážních prací, strojů a zařízení, jakož i generálních oprav provedených (zhotovených) ve vlastní režii investora

a prováděcí předpisy vydané k těmto vyhláškám.*)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.

Ministr:

Dvořák v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 2

*) § 18 vyhlášky ministerstva financí a Státní banky československé č. 6/1964 Sb., o financování, rozpisu a kontrole reprodukce základních prostředků.

**) Vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků.

****) Pojem „projektová dokumentace“ je vysvětlen v § 23-25 Směrnic Státní komise pro investiční výstavbu č. 9 ze dne 1.6.1964, o vztazích v přípravě staveb a o dokumentaci staveb (Věstník Státní komise pro investiční výstavbu z 27.6.1964).

†) § 3 odst. 5 vyhlášky č. 6/1964 Sb.

††) § 311 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.

†††) Tj. s výjimkou dodávek výrobků podle části sedmé hospodářského zákoníku.

*) Vyhláška ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy. Vyhláška Ústředního geologického úřadu a ministerstva financí č. 22/1961 Sb., o projektování, rozpočtování, plánování, financování, fakturování a placení geologických prací.

*) § 21 vyhlášky č. 6/1964 Sb.

*) § 18 odst. 6 vyhlášky č. 6/1964 Sb.

*) § 287 odst. 2 hospodářského zákoníku.

**) Úvodní části ceníků montážních prací uvádějí, co se při těchto pracích považuje za materiál; u stavebních prací je materiálem jednak materiál v obecném smyslu slova, jednak výrobky uváděné v seznamech (specifikacích) rozpočtové části projektové dokumentace.

*) Vyhláška ministerstva financí č. 102/1958 Ú. l., o účetní evidenci hospodářských, rozpočtových a jiných organizací.

**) Směrnice Státní banky československé č. 170/1956 Ú. l., o platebním a zúčtovacím styku.

*) Vyhláška č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

**) Směrnice č. 170/1956 Ú. l.

***) Možnost prominutí penále do 200 Kčs, účtovaného odběratelem dodavateli za opožděné odeslání faktury, je upravena v § 142 hospodářského zákoníku.

*) Vyhláška Státní banky československé č. 372/1953 Ú. l., o příkazech k vybrání.

**) Směrnice č. 170/1956 Ú. l.

***) Např. v naběhlých nákladech místo podle plánové kalkulace.

†) Kromě toho je dodavatel povinen zaplatit oprávněné organizaci příp. poplatek z prodlení podle § 378 odst. 2 písm. b) hospodářského zákoníku.

*) Jsou to zejména:

a) výnos ministerstva financí čj. 233/38 857/53 „Podklady pro sestavování a kontrolu měsíčních faktur prací stavebně montážních“ (uveřejněno ve Sbírce oběžníků pro KNV, ročník 1953, poř. č. 318),

b) výnos ministerstva financí čj. 233/82 587/53 „Podklady pro sestavování a kontrolu měsíčních faktur prací stavebně montážních“ (uveřejněno ve Sbírce oběžníků KNV, ročník 1953, poř. č. 397),

c) výnos ministerstva financí čj. 111/145 890/55, o fakturování investičního materiálu,

d) výnos ministerstva financí čj. 191/92 259/56, o fakturování strojů a zařízení (uvádění čísel výměrů o stanovení cen, uveřejněno ve Věstníku ministerstva financí č.8 z roku 1956),

e) výnos ministerstva financí čj. 191/94 826/56 „Fakturování dodávek strojů a zařízení“,

f) výnos ministerstva financí čj. 131/167 000/58 ze dne 30.10.1958, o protokolech o převzetí provedených stavebních a montážních prací a o zjednodušeném postupu při vybírání poplatku z prodlení (uveřejněno ve Věstníku ministerstva financí č. 12 z roku 1958 a ve Sbírce instrukcí ročník 1958, poř. č. 118),

g) výklad ministerstva financí čj. 131/14 764/60 k vyhlášce ministra financí č. 241/1955 Ú. l., pokud jde o fakturaci dodávek technologické části investičních celků pro tuzemskou investiční výstavbu (uveřejněno ve Věstníku ministerstva financí č. 6-7 z roku 1960),

h) směrnice ministerstva financí čj. 131/2 839/62, o fakturování a placení podle etap ve stavební výrobě.