Vyhláška ministerstva financí České republiky o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací

(1) Rozpočtovými opatřeními14) se rozumí:

a) přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly uvnitř rozpočtové nebo příspěvkové organizace a v rámci ukazatelů stanovených zřizovatelem,

b) povolené překročení závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem,

c) vázání rozpočtových prostředků v rámci závazných ukazatelů stanovených zřizovatelem.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je povinna vést mimo soustavu účetnictví chronologickou evidenci o všech v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1.

(3) Ústřední orgány předloží spolu s předepsanými účetními výkazy ministerstvu financí přehled o rozpočtových opatřeních provedených podle odstavce 1 v rozpočtu kapitoly v průběhu rozpočtového roku. Přehled se u příjmů i u výdajů zpracovává podle rozpočtových skupin a v nich podle oddílů a seskupení položek.

(4) Ústřední orgány předloží návrhy na rozpočtová opatření vázaná na souhlas ministerstva financí tomuto ministerstvu nejpozději do 15. prosince rozpočtového roku.

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna upravovat během roku vnitřní členění svých příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů).

(2) Nemůže-li rozpočtová nebo příspěvková organizace zajistit úhradu nutného výdaje (nákladu), pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je organizace povinna zajistit úhradu tohoto výdaje (nákladu) přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(3) Rozpočtová nebo příspěvková organizace může provádět přesuny rozpočtových prostředků ve vlastní pravomoci nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

(4) Rozpočtová a příspěvková organizace nemůže při provádění přesunů rozpočtových prostředků, které jsou v její pravomoci, měnit závazné ukazatele stanovené jí zřizovatelem.

(1) Rozpočtová organizace je ve vlastní pravomoci oprávněna překročit závazné ukazatele svých rozpočtových výdajů jen o částky rovnající se objemu mimorozpočtových prostředků získaných hospodářskou činností a prostředků přijatých od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, dotací od státních fondů a prostředků z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob a o použité prostředky svých fondů.

(2) Kromě povoleného překročení uvedeného v odstavci 1 může ústřední orgán ve svém rozpočtu se souhlasem ministerstva financí překročit limit výdajů pouze do výše skutečně dosažených vyšších příjmů. Obdobný souhlas potřebuje ústřední orgán při povolování překročení výdajů rozpočtové organizaci, jejímž je zřizovatelem.

(3) Překročení závazných ukazatelů v ostatních případech může rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povolit zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pokud by toto překročení mělo být kryto z rezerv státního rozpočtu republiky, postupuje se podle zákona.15)

(4) Má-li dojít k překročení závazných ukazatelů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi organizacemi, předloží organizace, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující údaje o vzájemných převodech prostředků ze státního rozpočtu republiky a povinnostech ke státnímu rozpočtu republiky. Ústřední orgán předloží tyto doklady ministerstvu financí, jestliže z nich vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky. Bez odsouhlasení uvedených dokladů ministerstvem financí nelze závazné ukazatele stanovené státním rozpočtem republiky překročit.

(5) Jde-li o rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je okresní úřad nebo obec, schvalují změnu jejich rozpočtů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi orgány a organizacemi po vzájemné dohodě zřizovatelé organizací. Jestliže z ní vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem republiky, postupuje se podle odstavce 4; ministerstvu financí předkládají doklady o požadovaných změnách rozpočtu příslušné okresní úřady, resp. Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

(1) Ústřední orgán musí ve svém vlastním rozpočtu a v rozpočtu organizace, jejímž je zřizovatelem, vázat rozpočtové prostředky v případě, že

a) v rozpočtu měl zajištěnou úhradu na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány,

b) neplní rozpočtované příjmy,

c) o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda České republiky16) nebo na základě jejího zmocnění ministr financí.

(2) Rozpočtová organizace musí vázat rozpočtové prostředky v případech, kdy

a) tyto prostředky byly určeny na úkoly, které se zcela nebo z části nebudou realizovat,

b) neplní celkové rozpočtované příjmy; jestliže vyrovnání úbytku příjmů nemůže rozpočtová organizace zajistit vázáním odpovídající části neinvestičních výdajů, projedná organizace způsob úhrady úbytku příjmů se zřizovatelem.

(3) Rozpočtová organizace nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečňování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil.

(4) Zřizovatel připojí k výkazu o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací, který zasílá ministerstvu financí, přehled o výši rozpočtových výdajů vázaných v rámci svého rozpočtu jako trvalou úsporu. Tato povinnost se netýká obcí a okresních úřadů.

(1) Rozpočtová organizace je oprávněna svým vnitřním organizačním jednotkám17) poskytovat zálohy na financování jejich provozních činností, a to v hotovosti nebo na zvláštní běžné účty v peněžních ústavech. Tyto zálohy se vyúčtují po ukončení období, na něž jsou poskytnuty, nejpozději však ke konci roku.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna poskytovat jiným subjektům, t. j. dodavatelům nebo vlastním pracovníkům zálohy, jakožto platby k úhradě dodávek nebo provedených prací v průběhu provádění těchto dodávek a prací nebo před jejich zahájením. Tyto platby nejsou zálohami ve smyslu odstavce 1 a hodnotí se stejně jako výdaje, na něž jsou zálohami.18)

(1) Finanční prostředky stanovené zřizovatelem rozpočtové organizaci a nevyčerpané do 31. prosince běžného rozpočtového roku se nepřevádějí do příštích let s výjimkou prostředků ve fondech zřizovaných podle této vyhlášky nebo jiných obecně závazných právních předpisů.

(2) Rozpočtová organizace zúčtuje na vrub rozpočtu zřizovatele na běžný rok jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které peněžní ústav zúčtuje nejpozději s účinností k 31. prosinci běžného roku. Výdaje, které nebudou peněžním ústavem k tomuto dni zúčtovány, zatěžují rozpočet organizace následujícího roku, i když se hospodářsky týkají běžného rozpočtového roku. Výjimky jsou stanoveny v § 43.

(3) Kritériem pro určení roku, kterého se výdaj hospodářsky týká, je skutečnost, kdy výdaj má nebo musí být proveden podle obecně závazných právních předpisů nebo smluvních vztahů jim odpovídajícím.

Vzájemná kompenzace příjmů a výdajů je u rozpočtové organizace přípustná jen jde-li o dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v témže rozpočtovém roce, kterou jiný subjekt refunduje rozpočtové organizaci výdaje, které za něho rozpočtová organizace zaplatila.

(1) Rozpočtová organizace může uskutečnit na vrub rozpočtu výdaje předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 10. ledna následujícího roku, jde-li o

a) dodatkové úhrady za výrobky, práce a služby dodané, respektive vykonané do 31. prosince,

b) vyúčtování záloh poskytnutých vnitřním organizačním jednotkám,

c) převod základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu,7)

d) převod příjmů z hospodářské činnosti,

e) převod prostředků na výplatu mezd, ostatních odměn za práci a náhrad mezd (dále jen „mzdy“) za běžný rok včetně cestovného vypláceného současně se mzdou. Nevyčerpané prostředky po výplatě mezd odvede rozpočtová organizace ihned po výplatním termínu pro mzdy za běžný rok na svůj příjmový účet,

f) dodatkové výdaje na investice hrazené na vrub rozpočtu obcí nebo okresních úřadů.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace může provádět po skončení rozpočtového roku na vrub rozpočtu předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 15. ledna následujícího roku dodatkové úhrady výdajů na

a) investice hrazené ze státního rozpočtu republiky,

b) geologické práce hrazené ze státního rozpočtu republiky,

c) řešení rozpracovaných státních úkolů a nových projektů vědy a výzkumu.

(3) Dodatkovými úhradami výdajů z rozpočtu zřizovatele se rozumí platby za investiční práce a dodávky nebo platby za výrobky, práce a služby provedené do konce běžného rozpočtového roku, avšak splatné v příštím rozpočtovém roce nejdéle do 15. ledna, popřípadě platby splatné před začátkem příštího roku, avšak z různých důvodů neuhrazené.

(1) Ve prospěch rozpočtu zřizovatele na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, k jejichž převedení obdrží peněžní ústav platební doklady nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku a k tomuto dni je zúčtuje.

(2) Rozpočtová organizace složí příjmy přijaté v hotovosti nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na svůj příjmový rozpočtový účet u peněžního ústavu.

(3) Nedoplatky příjmů z minulého roku a z let dřívějších vybrané po 1. lednu následujícího rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem následujícího rozpočtového roku, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

(4) Příjmy za realizované práce a výkony v oblasti vědy a výzkumu v průběhu plnění smluvního závazku a příjmy za zbylé a nepotřebné předměty po dokončení smluvního závazku se do rozpočtu zřizovatele převedou v poměru, v jakém se státní rozpočet republiky podílel na financování úkolu. Finanční vypořádání musí řešitelé provést nejpozději do šesti měsíců po ukončení úkolu.

(5) Při nerealizování projektové dokumentace, popřípadě při trvalém zastavení investice může ministerstvo financí uložit rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povinnost vrátit prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu republiky na tuto investici. K odpisu nákladů na trvale zastavené investice, popřípadě na nerealizované projektové dokumentace, financované zcela nebo zčásti z prostředků státního rozpočtu republiky, je třeba schválení ministerstva financí.

(6) Ve prospěch státního rozpočtu republiky na běžný rozpočtový rok zúčtuje orgán státní správy pro oblast geologického průzkumu ze svého příjmového účtu nahodilé příjmy za předané výsledky geologického výzkumu, vyhledávacího a předběžného průzkumu. Výši úplat za předané výsledky u jednotlivých úkolů stanoví orgán státní správy pro oblast geologického průzkumu. Výše úplat nesmí být nižší než náklady za předběžný průzkum. Úhrada těžebními organizacemi na příjmový účet orgánu státní správy pro oblast geologického průzkumu musí být provedena nejpozději do 30 dnů od převzetí ložiska.

Tato část vyhlášky se vztahuje na činnost zdravotnických, předškolních a ubytovacích zařízení, která slouží vlastním zaměstnancům rozpočtové nebo příspěvkové organizace, resp. jejich dětem. Nevztahuje se na celkovou činnost zdravotnických, školských a ubytovacích zařízení, u nichž je poskytování těchto služeb hlavní činností, pro kterou byly zřízeny.

(1) Pokud není stanoveno jinak, hradí rozpočtová a příspěvková organizace ve vlastních zařízeních a při zabezpečování činností uvedených v této části vyhlášky

a) výdaje na investiční činnost,

b) neinvestiční (provozní) výdaje, pokud nejsou podle zvláštních předpisů hrazeny jinými subjekty, a dále s výjimkou těch výdajů, které je organizace oprávněna hradit jen z fondu kulturních a sociálních potřeb.7)

(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká rekreačních, kulturních, tělovýchovných a sportovních zařízení, jejichž výdaje se hradí podle zvláštních předpisů plně z fondu kulturních a sociálních potřeb.7)

(3) Rozpočtová a příspěvková organizace hradí z neinvestičních prostředků ostatní výdaje uvedené v této části vyhlášky včetně náhrad za dočasné užívání zařízení pro účely upravované touto částí vyhlášky.

(4) Při provozování jiných činností v zařízeních upravených touto částí vyhlášky se provádí poměrná úhrada všech neinvestičních výdajů v rozpočtované výši ze zdrojů stanovených pro uvedené činnosti obecně závaznými právními předpisy.

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace hradí

a) výdaje na vybavení neinvestiční povahy ve vlastních vzdělávacích zařízeních,

b) náhradu poměrné části neinvestičních výdajů za vzdělávání vlastních pracovníků v zařízeních jiné organizace, resp. ve vlastních rekreačních zařízeních financovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb,7)

c) poměrnou část nákladů na přípravu svých žáků ve středních odborných učilištích podle zvláštních předpisů.19)

(2) Jako součást příslušného školení lze hradit výdaje na exkurze, a to pouze v případech jejich zařazení do osnovy školení a za předpokladu, že v rámci této osnovy byly pořadatelem školení schváleny.

Organizace hradí nákup odborných knih, brožur, časopisů, mikrofilmů a jiných podobných předmětů pouze pro své knihovny.

Neinvestiční výdaje na závodní stravování hradí rozpočtová a příspěvková organizace podle zvláštního předpisu.20)

V závodních zdravotnických zařízeních hradí organizace ty výdaje, u nichž povinnost úhrady nepřísluší jiným subjektům, t. j. orgánům státní správy ve zdravotnictví.

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace, která výjimečně po dohodě s příslušným orgánem provozuje jesle a předškolní zařízení mimo svoji hlavní činnost, hradí, s výjimkou nákladů, které hradí příslušný orgán,21) náklady na vybavení neinvestiční povahy a provozní náklady.

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace provozující předškolní zařízení je oprávněna požadovat náhradu poměrné části neinvestičních nákladů spojených s provozem těchto zařízení připadající na děti pracovníků jiných subjektů (dále jen „poměrná část nákladů“). Náhradu lze požadovat od subjektů, které jsou zaměstnavatelem matky nebo otce dítěte. Je též možné, aby se na náhradě podíleli oba zaměstnavatelé rodičů dítěte; v takovém případě je však třeba, aby se tito zaměstnavatelé na způsobu placení dohodli s provozovatelem předškolního zařízení.

(3) Rozpočtová a příspěvková organizace, jejíž pracovníci mají umístěny své děti v předškolních zařízeních provozovaných jinými organizacemi, hradí provozovatelům, pokud o úhradu požádají, poměrnou část jejich nákladů připadající na děti svých pracovníků. Provozovateli územních předškolních zařízení lze úhradu poměrné části nákladů hradit jen na základě uzavřené smlouvy o sdružení.

(4) Poměrná část nákladů se stanoví za dny, po které je dítě v předškolním zařízení zapsáno pro pobyt. Výše poměrné části nákladů může být dohodou stanovena i paušální částkou.

Rozpočtová nebo příspěvková organizace je oprávněna hradit rozdíl mezi provozními výdaji svých ubytoven a úhradou za ubytování od vlastních zaměstnanců stanovenou v souladu s cenovými předpisy. Obdobně postupuje rozpočtová nebo příspěvková organizace při ubytování svých pracovníků v ubytovnách jiné organizace.

(1) Rozpočtová nebo příspěvková organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých pracovníků na vědeckých a odborných sympoziích, kongresech a konferencích (dále jen „konference“), pokud jejich program souvisí s její činností. Pokud se jedná o zahraniční akce, je účast pracovníků podmíněna souhlasem zřizovatele.

(2) Rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky účastníků, tj. organizací, popřípadě jednotlivců. Pořádající organizace je povinna požadovaný příspěvek rozčlenit na

a) organizační výdaje na konferenci,

b) výdaje na ubytování a stravování, pokud budou pořadatelem zajištěny a jím hromadně hrazeny,

c) výdaje na exkurze, které odborně přímo nesouvisejí s pracovní problematikou konference, vstupenky na kulturní akce, společné obědy a večeře.

(1) Rozpočtová organizace se může pojistit pouze se souhlasem zřizovatele.

(2) Příspěvková organizace hradí veškeré pojistné v rámci svých nákladů, o pojištění rozhoduje ve své kompetenci.

(3) Příjmy z pojistné události může rozpočtová organizace použít pouze v běžném rozpočtovém roce, a to k likvidaci škod způsobených pojistnou událostí. O příjmy z pojistné události použité k likvidaci škod z pojistné události může rozpočtová organizace překročit výdaje.

Při zřizování nebo zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace, jakož i při změně její podřízenosti a způsobu financování, musí být v případě stanoveném zákonem1) návrhy na změnu způsobu financování v novém rozpočtovém roce předloženy ministerstvu financí k odsouhlasení nejpozději do 30. června běžného roku; ve stejné lhůtě musí být vzájemně odsouhlaseny připravované delimitace a předloženy delimitační protokoly. V delimitačních protokolech musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny.

(1) Organizace, která na základě této vyhlášky bude přecházet z rozpočtové formy na příspěvkovou, může uskutečnit tento přechod výjimečně v průběhu roku 1991 v termínech dohodnutých se zřizovatelem a projednaných s ministerstvem financí. V návrzích na změnu způsobu financování musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny.

(2) Pokud bude vytvořena nově příspěvková organizace, která byla součástí hospodářské organizace, převede zůstatky podílů rezervního fondu, fondu kulturních a sociálních potřeb, případně fondu odměn jako počáteční zůstatky těchto fondů příspěvkových organizací. V případě, že hospodářská organizace netvoří fond odměn, převede příslušný podíl z rozdělení zisku určený k odměňování pracovníků do fondu odměn příspěvkové organizace. Podíl prostředků určených na financování reprodukce základních prostředků se převede z kmenového jmění jako počáteční zůstatek fondu reprodukce základních prostředků. Ostatní podíly fondů tvořených výlučně ze zisku a případný podíl na nerozděleném zisku se převádí do rezervního fondu.

(3) Ustanovení odstavce 1 se týká rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených obcí jen v případě, že důsledky změny jejich financování uplatňuje obec vůči státnímu rozpočtu republiky.

(4) Rozpočtová organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády ČSR č. 175/1988, převede zůstatky jednotlivých fondů zřízených podle pravidel tohoto experimentu do roku 1991. Zůstatek fondu obnovy se po 31. prosinci 1991 převede do příjmů organizace. Pokud v průběhu roku 1991 přejde na formu příspěvkové organizace, převede zůstatky do příslušných fondů podle této vyhlášky. K 31. prosinci 1991 se ruší u těchto organizací ty fondy, které byly zřízeny podle uvedeného usnesení vlády a které rozpočtová organizace nezřizuje podle této vyhlášky nebo podle jiného právního předpisu.

(5) Příspěvková organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády ČSR č. 175/1988, převede zůstatky fondů zřízených podle pravidel experimentu do příslušných fondů zřizovaných podle této vyhlášky.

(6) Náklady na rekonstrukce a modernizace základních prostředků prováděné společně s opravou lze do 31. prosince 1991 hradit z provozních (neinvestičních) prostředků rozpočtové nebo příspěvkové organizace. Tato možnost se vztahuje pouze na akce zahájené za účinnosti vyhlášky č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 108/1985 Sb.

Výjimky z ustanovení § 3 - 5, 11, 15, 16, 19, 32 - 35 a 37 může rozpočtovým a příspěvkovým organizacím povolit na návrh zřizovatele v odůvodněných případech ministerstvo financí.

(1) Zrušují se:

a) směrnice ministerstva financí České socialistické republiky o hospodaření s rozpočtovými prostředky č. j. 112/1 700/1972 ze dne 26. ledna 1972 uveřejněná ve Finančním zpravodaji č. 3/1972 (reg. v částce 16/1972 Sb.),

b) směrnice ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje směrnice o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České socialistické republiky č. j. 112/24542/1981 ze dne 9. prosince 1981 uveřejněná ve Finančním zpravodaji č. 14/1981 (reg. v částce 32/1982 Sb.),

c) výnos ministerstva financí České socialistické republiky o finančním hospodaření národních výborů a jimi spravovaných rozpočtových a příspěvkových organizací č. j. 121/19 921/1987 ze dne 19. prosince 1987 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 6-7/1987 (reg. v částce 26/1988 Sb.),

d) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění pozdějších předpisů,

e) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,

f) směrnice o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací č. j. 112/35 524/1972 ze dne 22. prosince 1972 uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 10/1972 (reg. v částce 7/1973 Sb.) pro rozpočtové a příspěvkové organizace řízené ústředními orgány,

g) § 1 a § 10 až 20 vyhlášky ministerstva financí, Státní plánovací komise a Ústředního geologického úřadu č. 9/1967 Sb., o projektování a financování geologických prací pro území České republiky,

h) směrnice pro rozpočtování a financování dodávek, prací a služeb souvisejících s budováním a realizací automatizovaného informačního systému národních výborů v České socialistické republice č. j. 38/24700/1979 ze dne 14. listopadu 1979, ve znění č. j. 121/21940/1983 publikovaném ve Finančním zpravodaji č. 14/1983. Úplné znění bylo publikováno v částce 20/1983 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory.

(2) Nepostupuje se podle výnosu o poskytování příspěvku rozpočtových a příspěvkových organizací na Účty iniciativy mládeže č. j. 11/6 845/1986 uveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 10/1986 ze dne 1. července 1986.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Špaček v. r.

1) § 31 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

2) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích.

3) Nařízení vlády ČSSR č. 136/1989 Sb., o informační soustavě organizací.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 23/1990 Sb., o účetnictví.

Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb.

4) § 9 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

5) Zákon č. 21/1971 Sb., ve znění zákona č. 128/1989 Sb.

6) Např. § 4 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol.

7) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí cen a mezd ČSR a ministerstva financí cen a mezd SSR č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

8) § 4 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků.

9) § 5 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb.

10) § 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

11) Např. zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, nařízení vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování, ve znění pozdějších předpisů.

12) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb.

13) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb.

14) § 13 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

15) § 14 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

16) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 576/1990 Sb.

17) § 17 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 398 zákona č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zálohy na mzdy.

19) Zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 564/1990 Sb.

20) Nařízení vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) Nařízení vlády ČSR č. 92/1978 Sb., o zřizování a provozu předškolních zařízení socialistickými organizacemi.