(1) Státní občanství Slovenské socialistické republiky pozbývá ten, kdo je propustěn ze státního svazku na vlastní žádost. Státní občanství zaniká dnem doručení listiny o propuštění.
(2) Manželé mohou žádat o propuštění ze státního svazku ve společné žádosti; žádost každého z manželů se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti pozbývají státního občanství spolu s otcem nebo s matkou; žijí-li oba rodiče, vyžaduje se k podání žádosti souhlasu druhého rodiče, pokud není zbaven rodičovských práv.
(3) O propuštění ze státního svazku rozhodují okresní národní výbory.
(1) Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, řídí se místní příslušnost trvalým pobytem osoby o jejíž státní občanství jde. Nemá-li trvalý pobyt na území Slovenské socialistické republiky, řídí se místní příslušnost podle jejího posledního trvalého pobytu na území Slovenské socialistické republiky; nemá-li trvalý pobyt na území Slovenské socialistické republiky, je příslušný obvodní národní výbor Bratislava-Staré město.
(2) Přijetí státoobčanského slibu v cizině je příslušná diplomatická mise nebo konzulární úřad Československé socialistické republiky podle místa pobytu osoby, o jejíž státní občanství jde.
Volbou, popřípadě dohodou podle tohoto zákona se nabývá státní občanství Slovenské socialistické republiky dnem, kdy bylo o tom učiněno prohlášení; prohlášení ve lhůtách stanovených tímto zákonem lze učinit jen jednou.
Kde se v ustanoveních zákonů hovoří o československém státním občanství, rozumí se tím podle povahy věci i státní občanství Slovenské socialistické republiky.