Vyhláška ministra financí a generálního ředitele Státní banky československé o emisních a pokladních operacích

(1) Výplaty mezd se provádějí na podkladě zúčtovacích a výplatních listin (dále jen „výplatní listina“). Na podkladě obdobných seznamů jako jsou výplatní listiny se provádějí i jiné hromadné výplaty, např. deponovaných peněz, cestovních účtů apod. Výplatní listiny a obdobné seznamy musí být před výplatou podepsány pracovníky oprávněnými k podepisování výdajových pokladních dokladů (§ 17 odst. 3).

(2) Při výplatách mezd a i jiných výplatách mohou být podpisy příjemců nebo jejich oprávněných zástupců ve výplatní listině nebo obdobném seznamu nahrazeny podpisem na výplatním sáčku nebo na zvláštních stvrzenkách nebo - ve výjimečných případech - svědeckým zápisem o provedení výplaty ve výplatní listině nebo na zvláštním listě (např. při výplatách osobám neschopným podepsat se ze zdravotních nebo jiných důvodů). Vedoucí organizace je povinen zajistit včasné vrácení a řádné uschování výplatních sáčků, zvláštních stvrzenek a svědeckých zápisů.

(3) Pokud nebyly vyplaceny v jednom dnu všechny částky uvedené ve výplatní listině nebo obdobném seznamu, vyhotoví se na výplaty provedené každého dne jeden výdajový pokladní doklad na úhrn skutečně vyplacených částek, jehož číslo a úhrnná částka se poznamená na výplatní listině nebo obdobném seznamu.

(4) Po skončení výplaty, nejpozději však v poslední den lhůty stanovené pro vrácení nevyplacených mezd na účet organizace u banky nebo jiného peněžního ústavu [§ 12 odst. 1 písm. a)], je pokladník povinen:

a) ve výplatní listině nebo obdobném seznamu u jmen pracovníků, kteří neobdrželi mzdu nebo jinou výplatu, poznamenat „deponováno“ a sestavit soupis těchto deponovaných částek,

b) na podkladě výplatní listiny provést rekapitulaci skutečně vyplacených a nevyplacených částek mezd podle dnů, porovnat ji s celkovým součtem výplatní listiny a se součtem částek vyplacených v jednotlivých dnech podle výdajových pokladních dokladů, a potvrdit její správnost svým podpisem.

(5) V organizacích s velkým počtem pracovníků nebo členů organizace, popř. složek, může vedoucí organizace písemně určit pracovníky, popř. členy, oprávněné k provádění výplat mezd vedle pokladníků. Výplaty mezd však nejsou oprávněni provádět pracovníci (popř. členové organizace), kteří tyto mzdy zúčtovali nebo kteří jsou pověřeni kontrolou zápisů v pokladní knize (§ 18 odst. 4, popř. odst. 5). Pracovníci nebo členové organizací zmocnění k výplatě mezd potvrdí pokladníkovi řádné převzetí vyplacených jim částek a odpovídají za správnou výplatu a bezpečné uložení nevyplacených částek až do jejich vrácení; tito pracovníci, popř. členové organizace, mohou být zmocněni k výplatě mezd jen tehdy, podepíší-li při svém zmocnění smlouvu o odpovědnosti (§ 9 odst. 4). V těchto organizacích se celá částka vydaná na mzdy ihned vyúčtuje a úhrn nevyplacených mezd se vyúčtuje až v den jeho vrácení jako příjem (deponované mzdy).

(6) Složkám organizací umístěným mimo okres sídla organizace poukazuje organizace částky na výplaty mezd zásadně bezhotovostně ze svého účtu k hotové výplatě s udáním data, kdy má být částka výplatním místem (bankou, jiným peněžním ústavem, poštou) vyplacena. Výběry hotovostí v jednom okrese a jejich výplaty v jiném okrese, kde se nachází odloučená složka organizace (např. místně odloučené složky státních lesů apod.), může povolit vedoucí organizace v dohodě s pobočkou banky jen v odůvodněných případech.

(1) Organizace mohou vyplácet v hotovosti svým pracovníkům nebo funkcionářům, popř. členům (dále jen „pracovníkům“), popř. i jednotlivým svým složkám, přiměřené zálohy k vyúčtování na:

a) drobné a neodkladné provozní výdaje (např. na nákupy v maloobchodě placené hotově apod.),

b) cestovní, stěhovací apod. výdaje,

c) nákup zemědělských a jiných výrobků, surovin a materiálů.

(2) Výplaty nebo doplnění záloh pracovníkům nebo složkám organizace mimo sídlo organizace se provádějí z účtu organizace u banky nebo u jiného peněžního ústavu. Prostředky vyplácené na zálohy k vyúčtování se nezapočítávají do limitu pokladního zůstatku (§ 11).

(3) Zálohy na drobné a neodkladné výdaje [odstavec 1 písm. a)] se poskytují zpravidla jako jednorázové, které musí být vyúčtovány s předložením dokladů do tří dnů po provedení stanoveného účelového výdaje.

(4) V odůvodněných případech mohou organizace poskytnout svým pracovníkům (včetně pokladníka) nebo svým složkám, u kterých nebyla zřízena pokladna na drobné provozní výdaje, stálé zálohy k vyúčtování určené tak, aby odpovídaly nejvýše měsíční potřebě. Poskytne-li organizace v jednotlivém případě stálou zálohu v částce nad 600,- Kčs, je povinna oznámit to současně pobočce banky, která je oprávněna požadovat snížení takové stálé zálohy, zjistí-li, že není řádně obhospodařována nebo využívána. Při obhospodařování stálých záloh je nutné řídit se těmito zásadami:

a) pracovníci nebo složky organizací, kterým byly poskytnuty stálé zálohy, jsou povinni vést o výdajích z těchto záloh pokladní záznam v pokladních a podobných výkazech,

b) s přihlédnutím k výši stálé zálohy určí vedoucí organizace, která z ustanovení platných pro vedení pokladny budou uplatněna i pro vedení stálých záloh (např. § 9),

c) stálá záloha se doplňuje na podkladě předloženého vyúčtování s doklady, které musí být provedeno nejméně jednou za měsíc, a to nejpozději do 7 dnů po uplynutí měsíce,

d) stálou zálohu je nutno vyúčtovat vždy do konce roku tak, aby její případné překročení mohlo být uhrazeno z prostředků běžného roku. Je-li naproti tomu vyúčtování stálé zálohy zůstatkové a zůstatek není do konce roku odveden, připojí se k jejímu vyúčtování záznam o inventarizaci zbývající hotovosti (§ 22).

(5) Zálohy k vyúčtování na cestovní, stěhovací a podobné výdaje [odstavec 1 písm. b)] se poskytují nejvýše do částky očekávaných výdajů.*) Tyto zálohy musí být vyúčtovány pracovníky, kterým byly poskytnuty, předložením příslušného účtu na náhrady v těchto lhůtách:

a) při pracovních cestách do 4 dnů po skončení pracovní cesty, s výjimkou záloh poskytnutých na více pracovních cest v jednom měsíci, které musí být vyúčtovány do 4 dnů po uplynutí měsíce, kterého se výdaje týkají,

b) při přechodném přidělení (odlučné) do 4 dnů po uplynutí každého měsíce, popř. do 4 dnů po zastavení jejich výplaty,

c) při přestěhování do 7 dnů ode dne složení nábytku v novém bytě.

(6) Pracovníkům vykonávajícím převážně a pravidelně pracovní činnost na cestách může být - zjednoduší-li se tím podstatně administrativa - poskytována přiměřená stálá záloha na cestovní výdaje, která se určí tak, aby odpovídala nejvýše průměrné měsíční potřebě. Tato stálá záloha se doplňuje a vyúčtuje podle zásad stanovených v odstavci 4.

(7) Pracovníci a složky organizací, kterým byly zálohy uvedené v odstavci 1 vyplaceny, jsou povinni vyúčtování těchto záloh s doklady předložit orgánu, který dal příkaz k vyplacení zálohy.

(8) Nedojde-li k provedení výkonu nebo úkolu, na které byly zálohy uvedené v odstavci 1 poskytnuty, musí být tyto zálohy ihned vráceny. Témuž pracovníkovi nebo téže složce lze vydat na týž účel další zálohu jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení zálohy se nepovažuje za další zálohu a proto se vyúčtuje společně s původní zálohou.

(9) U rozpočtových organizací je přípustné vyplatit zálohu ke konci roku jen tehdy, je-li zajištěno její vyúčtování a vypořádání do konce roku; zálohu na cestovní výdaje lze však poskytnout i koncem roku, jde-li o cestu spadající do následujícího roku.

(1) Vedoucí organizace je povinen určit se zřetelem k místním podmínkám způsob bezpečnostní ochrany přepravy hotovostí z místa výběru (banky, jiného peněžního ústavu, pošty) do pokladny organizace nebo její složky a naopak, popř. i v rámci organizace nebo její složky.

(2) Hotovosti a ceniny organizací a jejich složek musí být uloženy, s výjimkami uvedenými v odstavci 3, v pokladních skříních, které musí být po skončení pokladních hodin uzamčeny. Do pokladních skříní mohou být v odůvodněných případech ukládány i hotovosti a ceniny jiných organizací a jejich složek, popř. i občanů, jsou-li zvlášť evidovány, příslušně označeny a odděleně uloženy, např. v uzavřených příručních pokladnách, plechových kazetách apod.

(3) V organizacích, které nejsou vybaveny pokladními skříněmi nebo které nemohou z provozních či jiných důvodů zajistit uložení hotovostí v pokladních skříních, je vedoucí organizace povinen určit, za jakých podmínek a do jaké výše lze ukládat hotovosti i do přenosných příručních pokladen, uzamčených skříní apod., popř. i na jiná bezpečná místa (např. při operacích s hotovostmi mimo pokladnu podle § 9 odst. 3).

(4) Klíč od pokladní skříně, popř. od přenosných příručních pokladen apod., má pokladník. Má-li pokladní skříň více zámků, je vedoucí organizace povinen určit, kterým dalším pracovníkům vedle pokladníka budou ostatní klíče od dalších zámků svěřeny do opatrování.

(5) Duplikáty klíčů se uloží v obálce zapečetěné pracovníkem (pracovníky), jemuž (jimž) byly svěřeny originály klíčů, u vedoucího organizace nebo jím pověřeného pracovníka nebo se souhlasem vedoucího organizace na jiném bezpečném místě.

(1) V organizacích a jejich složkách, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, je třeba provést nejméně jednou za tři měsíce inventarizaci pokladny podle předpisů o inventarizaci, přičemž v jednom roce alespoň dvě z nich musí být provedeny náhle. Inventarizaci je nutno provést též při každé změně pokladníka; tuto inventarizaci lze započítat do počtu inventarizací podle ustanovení předchozí věty.

(2) Ve složkách organizací, kde je ověření správného výsledku inventarizace pokladny závislé i na ověření stavů zásob zboží a jiných hodnot (v prodejnách organizací a jejich složek), provádějí se inventarizace pokladen nejméně ve lhůtách stanovených pro inventarizace zásob zboží a jiných hodnot.

(3) Členem inventarizační komise nesmí být pracovník, který provádí běžně kontrolu pokladní knihy podle § 18 odst. 4, popř. odst. 5, pokud nejde o organizace, kde je jen jeden účetní pracovník. Zjištěné přebytky nebo schodky (§ 23) se ihned zapíší do pokladní knihy, do níž se také může zapsat protokol o inventarizaci pokladny. Nezapíše-li se protokol do pokladní knihy, je nutno vyhotovit o vykonané inventarizaci zvláštní zápis a v pokladní knize provedení inventarizace poznamenat.

(1) Za pokladní schodek se považuje při inventarizaci pokladny zjištěný rozdíl mezi nižším stavem hotovostí v pokladně oproti zůstatku zjištěnému podle zápisů v pokladní knize (popř. v peněžním a podobném deníku) a také výplata hotovosti, která není doložena řádným výdajovým dokladem nebo jejíž převzetí není příjemcem potvrzeno. Potvrzení příjemce o převzetí hotovosti se nevyžaduje u spořitelen podle předpisů o vkladech na vkladních knížkách, popř. v případech stanovených hlavní správou spořitelen.

(2) Hotovosti v pokladně nedoložené řádným příjmovým pokladním dokladem se považují při inventarizaci pokladny za přebytek, na který je pokladník povinen vystavit řádný příjmový doklad. Přebytek se vyúčtuje na účet zisků a ztrát, popř. na některý příjmový účet podle ustanovení směrnic k účtové osnově pro organizace příslušného odvětví. U rozpočtových organizací se přebytek odvede do příjmů rozpočtu.

(1) V organizacích a jejich složkách, kde je několik pokladníků, vydá vedoucí pokladník před začátkem pokladní doby na potvrzení ostatním pokladníkům potřebnou zálohu. Pokladníci jsou povinni po skončení pokladních hodin vyúčtovat s vedoucím pokladníkem převzaté zálohy a odevzdat přijaté hotovosti se všemi pokladními doklady. Vedoucí pokladník vede k tomu účelu zvláštní evidenční knihu.

(2) V odůvodněných případech může vedoucí organizace, u které bylo zřízeno více pokladen, povolit v dohodě s pobočkou banky výběr hotovostí z banky přímo pro jednotlivé pokladny.

Za zajištění řádného provádění pokladních operací a jejich kontroly a za zajištění bezpečného uložení hotovostí a cenin, jakož i bezpečnosti jejich přepravy, je odpovědný vedoucí organizace. Za veškeré hotovosti a ceniny v pokladně je odpovědný pokladník.

(1) Dodržování pokladní kázně v organizacích jsou povinny prověřovat jejich nadřízené orgány při svých kontrolách (u společenských organizací a jednotných zemědělských družstev revisní komise všech stupňů). Banka, (popř. jiný peněžní ústav) provádí prověrky pokladní kázně jen namátkově. Soustavně je bankou kontrolováno dodržování termínů určených nebo dohodnutých pro výběry hotovostí na výplaty mezd (§ 14); tutéž kontrolu zajišťuje i jiný peněžní ústav a pošta, pokud jsou hotovosti na výplaty mezd vybírány u nich.

(2) Organizace jsou povinny kontrolovat dodržování pokladní kázně ve svých organizačních složkách, a to zvláště dodržování podmínek určených pro zadržování hotovostí na výdaje z tržeb (§ 15); vedoucí organizace je přitom povinen zajistit zejména soustavnou kontrolu včasnosti a způsobu odvodu tržeb (§ 13).

(3) Zjistí-li banka při namátkové prověrce v organizaci porušení pokladní kázně, oznámí to vedoucímu organizace a zároveň navrhne opatření k zjednání nápravy do určité lhůty. Jestliže vedoucí organizace nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, uplatní banka přiměřené sankce podle § 27 a popř. požádá o zákrok orgán organizaci nadřízený.

(1) Pro porušení pokladní kázně může banka:

a) snížit normu určenou k proplácení denních neodkladných výdajů z obratového účtu organizací mimo pořadí,

b) uplatňovat další sankce podle předpisů o poskytování úvěrů a o platebním a zúčtovacím styku.*)

(2) Banka je povinna upozornit organizaci předem na zamýšlená opatření.

Pokyny k provádění této vyhlášky u organizací nebo jejich složek smí vydávat jen vedoucí organizace nebo ústředí organizace, popř. ústřední orgán organizaci nadřízený.

Odchylky a výjimky z ustanovení § 4 až 8 této vyhlášky může povolit ministr financí v dohodě s generálním ředitelem banky, z ustanovení § 9 až 27 banka.

(1) Zrušují se:

a) vyhláška ministra financí č. 112/1958 Ú. l., o ukládání peněžních prostředků organizací na vkladní knížky,

b) vyhláška ministra financí č. 187/1960 Sb., o provádění pokladních operací,

c) směrnice generálního ředitele Státní banky československé č. 222/1959 Ú. l., o sestavení, zajištění a kontrole plnění pokladního plánu Státní banky československé.**)

(2) Dnem počátku účinnosti této vyhlášky pozbývá podle usnesení vlády č. 542/1964 platnosti vládní vyhláška č. 60/1957 Ú. l., o emisně pokladních operacích Státní banky československé.

(3) Dále se zrušuje vyhláška generálního ředitele Státní banky československé č. 180/1960 Sb., o uvolňování a kontrole osobních výdajů (nákladů) mimo mzdový fond.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.

Ministr:

Dvořák v. r.

Generální ředitel

Státní banky československé:

dr. Pohl v. r.

Příloha č. 1 vyhlášky č. 208/1964 Sb.

(§ 4 odst. 2 vyhlášky č. 208/1964 Sb.)

A. Příjmy: hotovosti skládané u pokladen banky, jiných peněžních ústavů a pošt, jakož i hotovosti zadržené organizacemi přímo z tržeb na výdaje. Symbol Věcná náplň symbolů11 Tržby maloobchodu a veřejného stravováníTržby prodejen státního a družstevního obchodu, organizací veřejného stravování a jiných organizací, které realizují maloobchodní obrat (náplň maloobchodního obratu je uvedena ve směrnicích Ústřední komise lidové kontroly a statistiky k statistickým výkazům o vnitřním obchodě a veřejném stravování). Manipulační poplatek za vystavení lékařských receptů.15 Tržby organizací poskytujících službyTržby za přepravu osob, zavazadel a nákladů, kterou provádějí dopravní organizace pro veřejnou dopravu v oboru ministerstva dopravy a dopravní organizace řízené národními výbory;

tržby za vstupné na kulturní, zábavní a sportovní pořady (kina, divadla, osvětové besedy, hudební tělesa, muzea, ostatní kulturní podniky, závodní kluby ROH, taneční zábavy, estrády, cirkusy, parky oddechu, lunaparky a jiné zábavní podniky, sportovní podniky všeho druhu a tělovýchovná zařízení jako např. stadióny, lázně, plovárny);

tržby za všechny druhy prací a služeb organizací místního hospodářství a výrobních družstev (zdravotně technické služby, opravářská a zakázková činnost, stavební a bytová údržba), za osobní služby provozoven národních výborů, za služby strojních a traktorových stanic nezahrnuté do maloobchodního obratu, advokátních poraden, z poplatků za vyučování autoškol, hudebních, jazykových a jiných škol, tržby z náhrad a příplatků léčebným a ošetřovacím ústavům, ústavům národního zdraví, domům odpočinku a jiným podobným zařízením poskytujícím léčebnou a ošetřovací péči, tržby z příspěvků na děti v jeslích, na školní stravování, na ošetřovné a stravné v dětských domovech, domovech mládeže, učňovských a žákovských domovech, tržby z příspěvků na rekreaci ROH, závodní rekreaci, pionýrské tábory a školní rekreaci, tržby za zprostředkování turistického a cestovního ruchu, obstaravatelské, inzertní a jiné podobné služby, příjmy z činnosti rozpočtových organizací národních výborů (např. veterinární léčebná péče, hřbitovní služby);

úhrady za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu (dřívější nájemné) organizacím bytového hospodářství, bytovým družstvům a ostatním organizacím socialistického sektoru včetně úhrad odváděných podle zákona č. 80/1952 Sb., o domovní dani, na zvláštní účty u státních spořitelen, členské podíly na družstevní bytovou výstavbu, platby za elektřinu, plyn, vodu, páru, vodné a stočné, nákup rodinných domků;

tržby za služby spojů, např. z prodeje cenin, z poplatků poštovních, telefonních a telegrafních, za rozhlas a televizi.18 Vklady na účty JZD Vklady na účty jednotných zemědělských družstev.19 Vklady obyvatelstvaVklady obyvatelstva na vkladní knížky.44 Převody mezi obyvatelstvem prostřednictvím pošty k výplatě v hotovostiPříjem hotovostí skládaných soukromými osobami nebo výjimečně organizacemi k poukazu soukromým osobám (např. i dobírkové poštovní poukázky určené k výplatě v hotovosti, dosílky mezd a důchodů).22 Ostatní příjmy Platby na daně, poplatky, cla, pojistné (příspěvky) nemocenského a důchodového zabezpečení, pojistné Státní pojišťovny, platby sázkovým kancelářím, za losy;

hotovosti, které podle své povahy nemohou být uvedeny v jiných příjmových symbolech pokladního plánu, např. členské příspěvky společenských organizací, členské podíly družstev (kromě na družstevní bytovou výstavbu), příležitostné příspěvky a sbírky, splátky na osobní úvěry a půjčky, tržby za prodej velkoobchodních organizací, vklady na běžné účty obyvatelstva, vrácené částky nevyplacených mezd, odvody nadlimitních zůstatků hotovostí v pokladnách organizací, tržby za prodej devizových prostředků, náhrady škod.23 Celkem24 Zůstatek obratových pokladen banky (limit)26 Dotace obratovým pokladnám banky ze státních rezervních fondůKromě toho používají banka, jiný peněžní ústav a pošta pro vzájemné přesuny hotovostí (např. příděly a odvody hotovostí) ještě zvláštní symboly stanovené bankou.B. VÝDAJE: hotovosti vyplácené pokladnami banky, jiných peněžních ústavů a pošt, jakož i výdaje v hotovosti uskutečněné organizacemi přímo z tržeb.28 Mzdy Výplaty na mzdy a odměny všeho druhu, uskutečňované u všech organizací socialistického sektoru s výjimkou jednotných zemědělských družstev, ze mzdového fondu, fondu pracujících a fondu odměn.29 Nákup zemědělských výrobků Výplaty za nákup zemědělských výrobků prováděný všemi druhy nákupních organizací (např. šlechtitelskými, semenářskými, mlékárenskými, drůbežářskými, mrazírenskými, konzervárenskými, lihovarnickými, škrobárenskými, cukrovarnickými, lnářskými, rybářskými, vlnařskými, průmyslu tabákového a léčivých rostlin) dále obchodem ovocem a zeleninou, spotřebními družstvy apod.31 Výplaty z účtů JZD Výplaty z účtů jednotných zemědělských družstev.32 Výplaty z vkladů obyvatelstvaVýplaty z vkladních knížek obyvatelstva.34 Důchody, podpory a náhrady z pojištění Výplaty dávek důchodového zabezpečení, peněžitých dávek nemocenského pojištění, peněžitých dávek zabezpečení v nemoci pojištění a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků, ostatní výplaty sociální povahy ze státního rozpočtu a z rozpočtů národních výborů a výplaty pojistných náhrad Státní pojišťovnou.45 Převody mezi obyvatelstvem prostřednictvím pošty, přijaté na symbol 44Výplaty hotovostí soukromým osobám poukázané soukromými osobami nebo výjimečně též organizacemi, pokud tyto na ně poukazují hotovosti již jednou pod příslušným symbolem vybrané (např. přijaté na úhrada výživného, alimentů apod., zadržené v hotovosti vlastním zaměstnancům ze mzdy, výplata dobírkových poštovních poukázek).37 Výplaty mimo mzdový fond a ostatní výdajeHotovosti, které podle své povahy nemohou být uvedeny v jiných výdajových symbolech pokladního plánu, zejména osobní; osobní výdaje mimo mzdový fond podle směrnic Ústřední komise lidov. kontroly a statistiky;

výdaje organizací, např. na nákup zboží v maloobchodě, za dopravné a jiné služby;

ostatní výdaje jako výplaty výher z loterií, sázek; výplaty individuálních úvěrů a půjček poskytovaných státními spořitelnami, výplaty z běžných účtů obyvatelstva, za nákup devisových prostředků a výplaty stipendií a podpor z ROH.38 Celkem39 Zůstatek obratových pokladen banky (limit)41 Převody z obratových pokladen banky do státních rezervních fondůKromě toho používají banka, jiný peněžní ústav a pošta pro vzájemné přesuny hotovostí (např. příděly a odvody hotovostí) ještě zvláštní symboly stanovené bankou.

Příloha č. 2 vyhlášky č. 208/1964 Sb.

Příloha č. 3 vyhlášky č. 208/1964 Sb.

(§ 17 a § 18 vyhlášky č. 208/1964 Sb.)

I. Závazné příjmové a výdajové pokladní doklady a stvrzenky (§ 17 odst. 1 vyhlášky č. 208/1964 Sb.):

1. PE 801 a - Příjmový pokladní doklad s průpisem stvrzenky pro hospodářské a společenské organizace.

2. PE 801 b - Příjmový pokladní doklad s průpisem stvrzenky pro rozpočtové organizace.

3. PE JZD 41 - Příjmový pokladní doklad pro jednotná zemědělská družstva.

4. PE 806 a - Výdajový pokladní doklad pro hospodářské a společenské organizace.

5. PE 806 b - Výdajový pokladní doklad pro rozpočtové organizace.

6. PE JZD 42 - Výdajový pokladní doklad pro jednotná zemědělská družstva.

7. PE 804 - Stvrzenky (ve zvláštních knížkách stvrzenek).

8. PE JZD 43 - Prodejní stvrzenka pro prodej v drobném (pro jednotná zemědělská družstva).

Uvedené příjmové a výdajové pokladní doklady mají tento předepsaný obsah:

a) název a sídlo organizace,

b) číslo dokladu,

c) datum vyhotovení dokladu,

d) jméno a adresa plátce nebo příjemce,

e) částka platby nebo výplaty číslicemi a slovy,

f) účel platby nebo výplaty,

g) podpisy oprávněných osob pro vyhotovování a schvalování dokladu,

h) podpis pokladníka,

ch) účtovací předpis (má dáti nebo dal, částka číslicemi, datum a podpis, poznámka o zaúčtování - vyplňuje se tehdy, účtují-li se pokladní operace podle jednotlivých dokladů).

Výdajové pokladní doklady obsahují navíc údaj:

Podpis příjemce a průkaz jeho totožnosti.

Příjmové a výdajové pokladní doklady pro rozpočtové organizace obsahují navíc údaje o rozpočtové klasifikaci.

Stvrzenky vyhotovované průpisem příjmových pokladních dokladů obsahují ze shora uvedených údajů (údaje podle písm. a) až f) a h). Stvrzenky podle vzoru PE 804 jsou vyhotovovány s průpisem. Zvláštní knihy stvrzenek nutno důsledně evidovat a kontrolovat; zůstávají v nich průpisy (juxty) stvrzenek a vkládají se do nich i všechny zkažené prvopisy stvrzenek.

II. Závazné pokladní knihy (§ 18 vyhlášky č. 208/1964 Sb.):

Závazné vzory pokladních knih byly stanoveny v několika alternativních úpravách s tím, že organizace mohou používat ty, které jim budou nejlépe vyhovovat:

1. PE 807 a - Pokladní kniha bez propisu se sedmi sloupci v tomto členění: datum, číslo dokladu, obsah zápisu, příjmy, výdaje, zůstatek a poznámka - nákup v maloobchodě.

2. PE 807 b - Pokladní kniha bez propisu s dvanácti sloupci v tomto členění: datum, číslo dokladu, obsah zápisu, příjmy, výdaje, zůstatek, pět sloupců pro účelové určení výdajů, poznámka.

3. PE 807 d - Pokladní kniha propisová se sedmi sloupci v tomto členění: datum, číslo dokladu, obsah zápisu, příjmy, výdaje, zůstatek a poznámka - nákup v maloobchodě.

4. PE JZD 981 - Pokladní kniha pro jednotná zemědělská družstva v tomto členění: datum, obsah zápisu, příjmy, výdaje, poznámka.

III. Doporučené tiskopisy pro pomocnou evidenci pokladních operací (§ 17, odst. 2, § 20 a § 24, odst. 1 vyhlášky č. 208/1964 Sb.):

Jako nezávazné tiskopisy mohou organizace používat, zejména pro případné účinnější zpřísnění kontroly prováděných pokladních operací, tyto další tiskopisy:

1. PE 802 - Deník příjmových a výdajových pokladních dokladů a kontrola použití hotovostí podle účelu.

2. PE 803 - Deník příjmových a výdajových pokladních dokladů.

3. PE 805 - Evidenční kniha stvrzenek.

4. PE 811 a - Vyúčtování zálohy.

5. PE 811 b - Vyúčtování výdajů ze zálohy.

6. PE 809 - Evidenční kniha pokladníkem vyplacených peněz.

IV. Vydávání tiskopisů pro provádění pokladních operací:

Tiskopisy pro provádění pokladních operací podle uvedených vzorů vydává jako skladové tiskopisy v české řeči - s výjimkou tiskopisů pro jednotná zemědělská družstva - národní podnik Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů, Praha 1 - Malá Strana, Tržiště č. 9; tiskopisy pro provádění pokladních operací u jednotných zemědělských družstev vydává v české řeči Svépomoc, vydavatelství, nakladatelství a obchodní podnik ÚRD, Brno, Družby národů 5. Ve slovenské řeči vydává všechny uvedené tiskopisy (včetně pro JRD) národní podnik Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů, oblastní závod Bratislava, třída Obránců míru č. 4.

Příloha č. 4 vyhlášky č. 208/1964 Sb.

(§ 14 odst. 3 vyhlášky č. 208/1964 Sb.)

Organizace Výběr hotovostí

na výplatu doplatku

(den) zálohy

(den) Organizace, které čerpají z rozpočtu ONV, MěNV, MNV a jejich zařízení 3. 18. a) Organizace, které čerpají z rozpočtu KNV, NV hl. m. Prahy a jejich zařízení 4.19. b) Občanští zaměstnanci vojenské správy c) Zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví d) Zaměstnanci pošt mimo zaměstnance Ústřední správy spojů a) Zaměstnanci ministerstev, jiných ústředních orgánů, jakož i organizací napojených přímo na ústřední státní rozpočet 5. 20. b) Zaměstnanci organizací v působnosti ministerstva dopravy Občanští zaměstnanci ministerstva vnitra 10. 25. Příslušníci ozbrojených sil 15.

*) Zákon č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru. (Doporučený vzor písemné smlouvy o odpovědnosti je uveden v příloze č. 2; pokud jde o členy jednotných zemědělských družstev, platí pro ně zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech (§ 45 a násl.).

**) Vyhláška ministra financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy, vyhláška ministrů vnitřního obchodu a financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 49/1962 Sb., o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě socialistickými organizacemi ve znění vyhlášky č. 117/1962 Sb., o změně vyhlášky č. 49/1962 Sb., aj.

*) Např. vládní nařízení č. 38/1953 Sb., kterým se mění, popř. doplňují některá ustanovení platových řádů pro správní zaměstnance, učitele, zaměstnance zdravotní péče a soudce z povolání, prokurátory a soudcovské čekatele.

*) Přehled je uveden v příloze č. 4.

*) Vyhláška ministerstva financí č. 72/1964 Sb., o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob.

**) Seznam tiskopisů je uveden v příloze č. 3.

***) Směrnice ministerstva financí k účtové osnově pro JZD, platné od 1.1.1965, čj. 182/51 863/64.

*) Např. směrnice ministerstva financí o provádění hospodářských dispozic u národních výborů a jejich rozpočtových a zálohovaných organizací, uveřejněné pod poř. č. 81 v částce 23-24/1960 Sbírky instrukcí pro orgány národních výborů, aj.

**) Vyhlášky ministerstva financí č. 102/1958 Ú. l., o účetní evidenci hospodářských, rozpočtových a jiných organizací a č. 186/1958 Ú. l., o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.

***) Seznam podkladních knih je uveden v příloze č. 3.

*) Vyhláška ministerstva financí č. 100/1964 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

*) Vyhláška ministra financí č. 66/1958 Ú. l., o poskytování úvěrů Státní bankou československou a o platebním a zúčtovacím styku, vyhláška generálního ředitele Státní banky československé č. 142/1960 Sb., o poskytování provozních úvěrů a uplatňování sankcí.

**) Dnem účinnosti této vyhlášky pozbývá zároveň platnosti i náplň a členění pokladního plánu, uveřejněné v částce 53/1960 Ú.l.