Vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat

(1) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být napáječky umístěny a udržovány tak, aby se minimalizovalo rozlití. Krmivo musí být kuřatům chovaným na maso dostupné buď nepřetržitě nebo dávkovaně a nesmí jim být odebráno dříve než 12 hodin před předpokládaným časem porážky.

(2) Všechna kuřata chovaná na maso musí mít stále přístup k suché a na povrchu kypré podestýlce.

(3) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být větrání dostatečné, aby se zamezilo jejich přehřátí, a v případě potřeby se spojuje se systémy vytápění, aby se odstranila nadměrná vlhkost.

(4) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být hladina hluku snížena na minimum. Ventilátory, krmná zařízení a ostatní vybavení musí být konstruovány, umístěny, provozovány a udržovány tak, aby působily co možná nejméně hluku.

(5) Při chovu kuřat chovaných na maso musí mít všechny budovy, ve kterých jsou chována kuřata chovaná na maso, osvětlení o intenzitě alespoň 20 luxů během dob osvětlení, které se měří na úrovni očí kuřete chovaného na maso a které ozařuje přinejmenším 80 % užitné plochy. Dočasné snížení intenzity osvětlení je možné, pokud je to nezbytné na základě doporučení veterinárního lékaře. Do sedmi dnů od ustájení kuřat chovaných na maso až do tří dnů před stanoveným časem porážky musí osvětlení odpovídat čtyřiadvacetihodinovému rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovým trváním alespoň 6 hodin, přičemž musí být zajištěna alespoň jedna nepřetržitá doba tmy trvající alespoň 4 hodiny, vyjma dob, kdy je osvětlení tlumené.

(6) Všechna kuřata chovaná na maso musí být alespoň dvakrát denně kontrolována. Zvláštní pozornost musí být věnována znakům, které svědčí o snížené úrovni pohody zvířat nebo zdraví zvířat. Kuřata chovaná na maso s vážnými zraněními nebo se zjevnými příznaky zdravotních potíží, jako například kuřata chovaná na maso s obtížemi při chůzi, se závažnými případy patologického obsahu tekutin v tělní dutině nebo závažnými znetvořeními, a kuřata chovaná na maso, která pravděpodobně trpí, musí být vhodně ošetřena nebo bezodkladně poražena. Veterinární lékař musí být kontaktován, kdykoliv to zdravotní stav kuřat chovaných na maso vyžaduje.

(7) Části budov, vybavení nebo přístrojů, které jsou ve styku s kuřaty chovanými na maso, musí být důkladně očištěny a vydezinfikovány vždy po provedení konečné depopulace, a to před umístěním nového hejna do haly. Veškeré stelivo musí být po konečné depopulaci haly odstraněno a očištěná a vydezinfikovaná hala musí být opatřena čistým stelivem.

(8) Chovatel vede pro každou halu v hospodářství záznamy stanovené jiným právním předpisem5).

(9) Obsah údajů a seznam vzorků, které jsou chovatelé povinni poskytovat za každé jednotlivé hejno kuřat chovaných na maso osobě uvedené v § 20 odst. 1 písm. j) zákona:

a) počet kuřat chovaných na maso v hejnu kuřat chovaných na maso na počátku výkrmu,

b) využitelná plocha v m2,

c) hybrid nebo plemeno kuřat chovaných na maso, jsou-li známy,

d) počet dní výkrmu kuřat chovaných na maso, tedy délka výkrmového turnusu,

e) počet kuřat chovaných na maso odeslaných na porážku, tedy počet kuřat chovaných na maso, která zůstala v hejnu kuřat chovaných na maso po odebrání kuřat chovaných na maso určených k prodeji nebo po provedené brakaci, kterou se rozumí usmrcování nemocných nebo zraněných kuřat chovaných na maso,

f) denní míra úmrtnosti hejna a kumulativní denní míra úmrtnosti hejna,

g) počet kuřat chovaných na maso uhynulých během přepravy na jatka,

h) výsledky postmortálního vyšetření na jatkách podle § 11a odst. 6 a 7.

(1) Při chovu kuřat chovaných na maso při hustotě osazení vyšší než 33 kg/m2 vlastník nebo držitel v hale vede a uchovává k případnému předložení soubornou dokumentaci s podrobným popisem produkčních systémů. Tato dokumentace zahrnuje především podrobné technické údaje o hale a jejím vybavení, zejména:

a) plán haly včetně rozměrů ploch, na kterých jsou chována kuřata chovaná na maso,

b) větrací systém a případně chladicí a tepelný systém, a to včetně jejich umístění, plán větrání s přesnými údaji o parametrech cílové kvality vzduchu, jako jsou proudění vzduchu, rychlost vzduchu a teplota,

c) systémy pro krmení a napájení a jejich umístění,

d) poplašné systémy a nouzové systémy pro případ výpadku jakéhokoli automatizovaného nebo mechanického vybavení nezbytného pro zdraví a pohodu zvířat,

e) druh podlahové krytiny a běžně používané stelivo.

(2) Dokumentace uvedená v odstavci 1 musí být na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat a musí být průběžně aktualizována. Zaznamenávají se zejména technické kontroly větracího systému a poplašného systému. Vlastník nebo chovatel musí neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany zvířat případné změny v dané hale, změny vybavení nebo postupů, které mohou ovlivnit pohodu kuřat chovaných na maso.

(3) Vlastník nebo chovatel, kromě požadavků stanovených v § 11, musí zajistit, aby každá hala v hospodářství byla vybavena větracím systémem a případně vytápěcím a chladicím systémem, které jsou projektovány, zkonstruovány a provozovány tak, aby

a) koncentrace amoniaku (NH3) nepřekročila 20 ppm a koncentrace oxidu uhličitého (CO2) nepřekročila 3 000 ppm, přičemž měření se provádí na úrovni hlav kuřat chovaných na maso,

b) vnitřní teplota nepřesáhla vnější teplotu o více než 3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje 30 °C,

c) průměrná relativní vlhkost naměřená v hale hospodářství v průběhu 48 hodin nepřekročila 70 %, pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C.

(4) Je-li hustota osazení vyšší než 33 kg/m2, v doprovodné dokumentaci k hejnu kuřat chovaných na maso odesílané na jatka spolu s příslušným hejnem se uvedou údaje o denní míře úmrtnosti a kumulativní denní míře úmrtnosti vypočítané vlastníkem nebo chovatelem a údaje o hybridu nebo plemeni kuřat. Denní mírou úmrtnosti se rozumí počet kuřat chovaných na maso, která uhynula v jedné hale ve stejný den, včetně kuřat chovaných na maso, která byla brakována z důvodu onemocnění nebo i z jiných důvodů, vydělený počtem kuřat chovaných na maso, která se v uvedený den nacházejí v hale, vynásobeno 100. Kumulativní denní mírou úmrtnosti se rozumí součet denních měr úmrtnosti.

(5) Pod dohledem úředního veterinárního lékaře se údaje uvedené v odstavci 4, jakož i počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu mrtvá, zaznamenají s uvedením hospodářství a haly v hospodářství. Věrohodnost údajů a kumulativní denní míry úmrtnosti se ověří s ohledem na počet poražených kuřat chovaných na maso a na počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu na jatka mrtvá.

(6) Úřední veterinární lékař vyhodnotí v rámci kontrol uskutečňovaných podle nařízení (ES) č. 854/2004 výsledky postmortálního vyšetření, aby zjistil další možné známky nedostatečné pohody zvířat v hospodářství nebo v hale v hospodářství původu, jako jsou například abnormální míra kontaktní dermatitidy, parazitární onemocnění a systémová onemocnění.

(7) Odpovídá-li míra úmrtnosti uvedená v odstavci 4 či výsledky postmortálního vyšetření uvedeného v odstavci 6 nedostatečné pohodě zvířat, úřední veterinární lékař oznámí příslušné údaje vlastníkovi nebo chovateli zvířat a místně příslušnému orgánu veterinární správy.

(1) Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení, která překračuje hustotu 39 kg/m2, a to maximálně o 3 kg/m2, jsou následující:

a) sledování daného hospodářství prováděné příslušným orgánem ochrany zvířat během posledních 2 let neodhalilo žádné nedostatky, pokud jde o požadavky stanovené právními předpisy upravujícími ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),

b) sledování vlastníkem nebo držitelem hospodářství se provádí za použití příruček osvědčených řídicích postupů, které obsahují pokyny k dodržení právních předpisů upravujících ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),

c) u nejméně sedmi po sobě následujících kontrolovaných hejn v hale byla kumulativní denní úmrtnost nižší než 1 % + 0,06 % vynásobeno věkem poraženého hejna vyčísleným ve dnech.

(2) Pokud příslušný orgán ochrany zvířat neprováděl během posledních dvou let v daném hospodářství sledování, musí být provedeno alespoň jedno sledování s cílem ověřit, zda byl splněn požadavek podle odstavce 1 písmene a).

(3) Odchylně od odstavce 1 písm. c) může příslušný orgán rozhodnout o zvýšení hustoty osazení, poskytl-li vlastník či držitel dostatečné vysvětlení k výjimečné povaze vyšší kumulativní denní míry úmrtnosti nebo prokázal-li, že není v jeho možnostech ovlivnit její příčiny.

(1) Minimální standardy ochrany běžců druhů pštros dvouprstý (Struthio camelus), nandu pampový (Rhea americana) a emu hnědý (Dromaius novaehollandiae) stanoví následující podmínky

a) oplocení hospodářství je minimálně 180 cm vysoké, v rozích zaoblené, dostatečně silné a bezpečné, aby v případě nárazu nedocházelo k poranění běžců. Zařízení musí být zabezpečeno proti vnikání větších druhů volně žijících zvířat nebo toulavých psů,

b) minimální velikost výběhu na každého dospělého pštrosa dvouprstého je 300 m2,

c) minimální velikost výběhu na každého dospělého nandu pampového nebo emu hnědého je 100 m2.

(2) Stáje nebo přístřešky pro pštrosy dvouprsté, nandu pampové a emu hnědé musí být vzdušné, větratelné a zabraňovat průvanu. Výška stropu musí umožňovat volný pohyb stojícího zvířete. Veškeré průchody musí umožňovat bezpečný pohyb zvířete bez možnosti poranění.

(3) Minimální plocha stáje nebo přístřešku na jednoho pštrosa dvouprstého je pro

a) dospělý kus 5 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 30 m2,

b) mladý kus ve věku 1 až 2 roky postupně zvětšována od 2 m2 do 4 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 30 m2,

c) kuře od vylíhnutí do 1 roku postupně zvětšována od 0,3 m2 do 2 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 5 m2.

(4) Minimální plocha stáje nebo přístřešku na jednoho nandu pampového nebo emu hnědého je pro

a) dospělý kus 2 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 15 m2,

b) mladý kus ve věku 1 až 2 roky postupně zvětšována od 0,8 m2 do 1,5 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 15 m2,

c) kuře od vylíhnutí do věku 1 roku postupně zvětšována od 0,15 m2 do 0,8 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 2 m2.

(5) Individuálně smí být držen pštros dvouprstý, nandu pampový a emu hnědý jen po dobu nezbytnou při nemoci, poranění nebo v době agresivního chování. Při tom mu musí být umožněno vidět a slyšet ostatní ptáky v chovu.

(6) Ustanovení odstavců 3 a 4 se vztahují na nově budované, rekonstruované nebo poprvé do provozu uváděné stáje pro pštrosy dvouprsté, nandu pampové a emu hnědé a od 1. ledna 2023 se vztahují na všechny stáje pro pštrosy dvouprsté, nandu pampové a emu hnědé.

(1) Chovatel musí zajistit, aby prostory pro chov králíků králíkům umožňovaly

a) vstávat, uléhat a otáčet se bez obtíží, a zaujmout pozici vsedě se vzpřímenýma ušima,

b) ležet v uvolněné pozici s protaženými pánevními končetinami,

c) provádět normální pohyby při péči o povrch těla, přijímání potravy, vody a při hryzání, a

d) projevovat jiné chování, například průzkumné a, je-li to vhodné, chování při hnízdění a mateřské chování.

(2) Ve všech budovách musí chovatel zajistit intenzitu světla dostatečnou k tomu, aby na sebe králíci navzájem viděli, aby mohli zrakem prozkoumávat své okolí a vyvíjet normální aktivity. Světelný režim a intenzita světla musí být takové, aby předcházely vzniku behaviorálních a zdravotních problémů. Chovatel musí dodržovat 24hodinový cyklus s dostatečně dlouhými nepřerušovanými periodami tmy, tvořícími přibližně třetinu dne, aby zvířata měla možnost odpočívat a projevovat své noční aktivity. V rámci světelného režimu je králíkům poskytováno období stmívání.

(3) U systému ustájení s pevnou podlahou nebo u podestýlkových boxů chovatel zajistí vhodný materiál, zejména slámu, seno, dřevěné klacíky, které umožní snížení agresivity králíků a obrušování jejich zubů. V případě roštového ustájení chovatel zajistí dřevěné klacíky nebo jiný vhodný materiál, který nezpůsobí nefunkčnost technologie.

(4) Klece pro králíky chované venku musí být izolované, dobře větrané a navržené tak, aby králíci mohli bez obtíží udržovat svou tepelnou rovnováhu, a musí být zkonstruovány tak, aby chránily králíky před větrem, přímým slunečním světlem, srážkami, horkem, chladem a vlhkostí.

(5) Samice králíků musí mít přístup ke svým hnízdním boxům nejméně tři dny před očekávaným porodem, aby si mohly vytvořit hnízdo. Chovatel musí králíkům poskytnout dostatečné množství materiálů pro stavbu hnízda, zejména slámy, hoblin nebo jiných přírodních materiálů. Všechny kojící samice králíků musí mít možnost vzdálit se od svých mláďat.

(6) Samice králíků s mláďaty musí mít zrakový nebo sluchový a čichový kontakt s příslušníky téhož druhu.

(7) Mladí králíci nesmí být odstaveni dříve než ve věku 28 dnů.

(8) Jateční králíci, kteří ještě nedospěli, nesmí být ustájeni individuálně. Systém ustájení s pevnou podlahou nebo podestýlkové boxy musí mít určitou plochu pokrytou vhodnou podestýlkou. V případě roštového ustájení králíků musí být klece vybaveny perforovanou plastovou podlahou, nebo v části podlahy plastovou platformou.

(9) Odstavce 1 až 8 se vztahují na zařízení, ve kterých je chováno více než 100 kusů dospělých králíků.

(10) Ustanovení odstavců 2 až 4 a 6 až 9 se vztahují na všechna zařízení pro chov králíků od 1. ledna 2023. Ustanovení odstavců 1 a 5 se vztahují na všechna zařízení pro chov králíků od 1. ledna 2030.

(1) Minimální standardy upravují požadavky péče v chovech jelenovitých, zejména jelena lesního (Cervus elaphus), siky (Cervus nippon) a daňka evropského (Dama dama) na farmách zaměřených na jejich hospodářské využití.

(2) Pro chov jelena lesního a daňka evropského se počítá s hustotou chovaných zvířat od 0,5 do 15 kusů na 1 ha podle přírodních podmínek a intenzity přikrmování. Plocha farmy se rozdělí podle místních podmínek do více výběhů, aby se zabezpečila péče o pastviny rotačním systémem pastvy. K rozdělení pastvin se používají pevné pletivové nebo elektrické ohradníky z několika vodičů umístěných nad sebou. Elektrické ohradníky musí být zviditelněny použitím pruhu textilie o šíři 5 až 10 cm. Nelze použít nepřerušovaný elektrický proud, použité impulsy mají mít délku maximálně 2 sekundy. Na zimní období může být vyčleněn pro zvířata zmenšený výběh.

(3) Pokud se na farmě zřizují přeháněcí uličky, mají být alespoň 5 až 6 m široké.

(4) Při zřizování kotců pro zvířata pro zimní ubytování, karanténu apod. se počítá s plochou

a) 2 m2 pro odstavené kolouchy do 25 kg,

b) 2,5 m2 pro kolouchy ve věku 5 až 11 měsíců – od 40 kg do 90 kg,

c) 3 m2 a více v případě ustájení ročků a dospělých zvířat nad 75 kg.

(5) Pokud jsou mláďata umístěna do uzavřených ustájovacích prostor v zimním období, dostačuje pro kolouchy kotec o půdorysu 3 x 4 m pro 5 kusů, pro odchov daňčat kotec o půdorysu 4 x 2,5 m pro 6 kusů.

(6) Při stavbě kotců lze použít dřevěnou konstrukci, stěny kotců musí být pro jeleny alespoň 1,8 m vysoké a do výše 1 m pevné, zbývající část stěn může být z pletiva, pro daňky se doporučuje používat pevné celé stěny. Betonová podlaha v kotcích je pokrytá podestýlkou.

(7) Na každé farmě musí být dostatečný zdroj vody k napájení zvířat. Biologická potřeba vody u jelenovitých je kryta buď trvalým přístupem zvířat k napajedlům, nebo jim musí být denně podávána napájecí voda.

(8) Laktující samice musí mít zajištěn trvalý přístup k napájecí vodě.

(9) Napájecí zařízení musí být umístěna tak, aby se na minimum snížila možnost kontaminace vody výkaly nebo močí, nebo rozlévání vody, rozbahnění terénu, případně poranění zvířat.

(10) Při manipulaci se zvířaty se musí jednat klidně, při přehánění se zvířata natlačují pomalu. Psi se používají pouze tehdy, jsou-li speciálně cvičeni.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.

1. Krávy – minimální rozměry vazného stání

Živá hmotnost v kgŠířka stání v mmDélka krátkého stání v mmDélka středního stání v mmDélka dlouhého stání v mmdo 5501120183022102390550 až 6501150190023002480nad 6501180196023602560

2. Minimální rozměry při volném ustájení skotu

Kategorie Box (kotec) - plocha lehárny v m2/ kus nebo živá hmotnost Šířka pohybových chodeb v mm Rozměry boxových loží v mm Rozměry kombiboxu v mm jednosměrné obousměrnédélka šířka délka šířka jedna řadaprotilehlé řadyKrávy5,00 / kus850160023002050 11001750 1100Porodní kotec pro volné telení9,00 / kusJalovice0,90 / 100 kg ž.hm.85016001900

až

2300

1)1700

až

2050

1)800

až

1100

1)Výkrm býků stlané0,90 / 100 kg ž.hm.1100

2)2100

2)Výkrm býků celoroštové0,45 / 100 kg ž.hm.

Poznámka:

1) Podle hmotnosti od 200 kg.

2) Pohybová chodba musí být minimálně stejně široká jako vstupní a výstupní otvor ze stáje.

Při počtu hospodářských zvířat více než 25 kusů ve skupině je nutno rozměry zvětšit minimálně o 30 %.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.

1. Světlá šířka přeháněcích uliček pro prasata

KategorieMinimální šířka uličky v mmPrasnice a prasničky800Dochov selat - ustájení v kotcích650Dochov selat - ustájení ve vícepodlažních bateriích klecí800Výkrm prasat650Kanci950

Poznámka:

Světlou šířkou se rozumí rozměr mezi okraji přesahujících dílů hrazení do uličky (sloupky, koryta).

2. Rozměry průlezů pro prasata

Minimální rozměr v mmŠířka600Výška 900

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.

1. Minimální rozměry stání pro koně

Hůlková výška koně v kohoutku v m Ustájení Krmné místo při volném ustájení délka v mšířka v mvýška přepážky v m

(bez příp. mříže)délka v mšířka v m< 0,851,501,000,801,400,500,86 až 1,07 1,801,150,951,750,501,08 až 1,30 2,151,401,152,100,55 1,31 až 1,402,351,501,252,30 0,601,41 až 1,482,451,601,302,40 0,651,49 až 1,602,651,751,402,60 0,701,61 až 1,702,851,851,502,75 0,75> 1,713,002,001,602,900,80

2. Minimální prostor v boxu pro koně

Hůlková výška koně v kohoutku v m Individuální ustájení Box pro hříbata a box pro klisnu s hříbětem2)plocha1) v m2nejkratší strana v mplocha v m2nejkratší strana v m< 0,853,001,503,501,600,86 až 1,074,00 1,604,50 1,901,08 až 1,305,001,906,50 2,301,31 až 1,406,002,107,502,501,41 až 1,487,002,208,502,601,49 až 1,608,002,3510,002,801,61 až 1,709,002,5011,003,00> 1,7110,002,7013,003,20

Poznámky:

1) Při krátkodobém ustájení smí být plocha zmenšena na 85 % z udaných rozměrů.

2) Klisna s hříbětem mohou být drženi v tomto společném prostoru do šesti měsíců stáří hříběte. Poté musejí být ustájeni v prostoru, který odpovídá ustájení ve skupině.

3. Minimální prostor pro jednoho koně při chovu ve skupině

Skupinový box

- plocha v m2Hala k odpočinku1)

- plocha v m2Dospělí koně nad 24 měsíců100 % plochy pro dospělého koně podle bodu 280 % plochy pro dospělého koně podle bodu 2Mladí koně 13 až 24 měsíců75 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 260 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 2Mladí koně 6 až 12 měsíců50 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 240 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 2

Poznámky:

1) Znamená prostor dostupný pro ulehnutí. Zařízení ke krmení nesmějí být započítána do prostoru k ulehnutí. Pokud koně mají možnost volného pohybu v hale a jsou zde krmeni, platí stejné podmínky o prostoru jako v případě skupinového boxu.

1) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2000 Sb. m. s., o sjednání Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

2) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.

Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (kodifikované znění).

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (kodifikované znění).

2a) § 3 písm. v) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

4) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) § 64a a 64b vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.