Vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat

Minimální standardy pro ochranu ovcí a koz stanoví následující podmínky

a) žebřiny na seno a žlaby na krmivo a krmné doplňky musí být řešeny a umístěny tak, aby se zabránilo vzniku poranění nebo poškození očí a aby ovce nebo kozy nebyly ohroženy pádem žebřin nebo balíků krmiva,

b) napáječky musí být řešeny a umístěny tak, aby se snížila na minimum možnost kontaminace výkaly nebo močí, riziko zmrznutí nebo rozlévání vody a předešlo se zranění; ošetřovatel je udržuje čisté a kontroluje nejméně jednou denně, při extrémních výkyvech počasí i častěji,

c) zvláštní péče se musí věnovat udržování nástrojů používaných ke stříhání, označování zvířat a aplikaci antiparazitárních preparátů a vybavení na antiparazitární koupele ovcí v provozuschopném stavu. Ústí podavačů léků musí mít velikost odpovídající věku a plemeni ošetřovaných ovcí,

d) pokud chovatel nemá potřebné zkušenosti ve všech otázkách chovu, mezi něž patří manipulace s ovcemi, asistence při porodech, dojení, stříhání, pokud se provádí, všechny prováděné metody koupelí a postřiků, úpravy paznehtů a ostatní jednoduché preventivní a léčebné zákroky podle pokynů veterinárního lékaře, musí si zajistit odbornou pomoc nebo dostupnost takového vybavení, které mu řešení běžných provozních problémů umožní,

e) ovce a kozy lze jen výjimečně chovat jednotlivě, ve stájích musejí být plemenice ovcí a koz před porodem a plemenice ovcí a koz, které již rodily, ustájeny ve skupinových kotcích, pouze v období porodů a kojení mláďat mohou být ustájeny v individuálních kotcích; porody na pastvinách mohou probíhat jen u ovcí a koz, které jsou adaptovány na prostředí a místní podmínky,

f) dospělé ovce plemen chovaných pro produkci vlny se minimálně jednou za rok ostříhají. Stříhací strojky musejí být pravidelně čištěny a dezinfikovány, aby byly v provozuschopném stavu, a jejich provedení musí být přiměřené velikosti a věku zvířat. Před a během stříhání se s ovcemi zachází opatrně, aby se předešlo zranění. Rány způsobené během stříhání musejí být okamžitě ošetřeny,

g) ostříhané ovce se nevyhánějí mimo ustájovací prostory, pokud lze ve vztahu ke klimatickým podmínkám předpokládat, že ostříhání rouna bude mít škodlivý vliv na jejich zdravotní a kondiční stav,

h) zvláštní pozornost se musí věnovat stavu paznehtů; mezi preventivní opatření patří úprava paznehtů prováděná v pravidelných intervalech, aby se omezilo šíření hniloby paznehtů a jiných infekcí. Ovce nesmí být vypouštěny na pastviny, na nichž hrozí vážné nebezpečí kontaminace. Vchody a východy budov a výběhů se udržují v dobrém stavu, bez překážek a upravené tak, aby nedocházelo ke zranění zvířat nebo poškozování rouna,

i) ohrazení musí být řádně provedeno a udržováno, aby se předešlo úniku a riziku poranění ovcí nebo koz. Při použití drátěného pletiva musí být ohrazení často kontrolováno a udržováno v napjatém stavu, aby se do něj zejména rohaté ovce nebo rohaté kozy nezachytávaly. Elektrické ohradníky musí být řešeny a udržovány tak, aby elektrický impuls nebo dotek vyvolal jen okamžité zneklidnění ovce,

j) ke střežení ovcí nebo koz lze používat psy, kteří jsou pro tento účel vychováni, a to po době pozvolného navykání na střežená zvířata a jejich prostředí, ve kterém jsou chována,

k) ovce a kozy musí být prohlédnuty nejméně jednou denně; jsou-li ovce nebo kozy chovány venku v bezpečných extenzivních podmínkách a je-li příznivé počasí, provádí se kontrola zvířat a zařízení pro chov zvířat nejméně jedenkrát týdně. Prohlídky se však musí provádět častěji, než je uvedeno ve větě první, je-li pohoda ovcí nebo koz ohrožena, a to zejména v době porodů, po ostříhání nebo koupeli, v době zvýšeného nebezpečí napadení mouchami nebo predátory a po významných změnách v řízení chovu nebo jiných podmínek,

l) biologická potřeba vody je u ovcí a koz kryta každodenně buď tak, že je jim podávána voda v dostatečném množství a náležité kvalitě, nebo je jim podáváno krmivo s dostatečným obsahem vody. Možná je i kombinace obou způsobů. Pouze krmivo s dostatečným množstvím vody nelze podávat u ovcí a koz v laktaci,

m) podlahová plocha ve stájích pro ovce a kozy musí být minimálně

1. 0,15 m2 na 10 kg živé hmotnosti u bahnic nebo koz,

2. 0,15 m2 na 10 kg živé hmotnosti u jehňat nebo kůzlat,

3 0,25 m2 na 10 kg živé hmotnosti u plemenných beranů nebo kozlů ve skupinovém kotci,

4. 0,30 m2 na 10 kg živé hmotnosti u plemenných beranů nebo kozlů v individuálním kotci.

Minimální standardy pro ochranu koní chovaných jako zvířata hospodářská se vztahují na koně a přiměřeně i na osly a jejich křížence chované jako zvířata hospodářská (dále jen „koně“). Stanovují se následující podmínky

a) vazná stání mezi jednotlivými koňmi se oddělují stranovými zábranami,

b) výška ke stropu ve stáji, kde jsou koně drženi nebo příležitostně uvázáni, musí být 1,5násobkem hůlkové výšky v kohoutku, ale nejméně 2,20 m; výška stropu se měří od úrovně podlahy, na které kůň stojí, ke konstrukci střechy nebo k jinému nejnižšímu stavebnímu prvku stáje; dveřní otvory, kudy koně procházejí, musejí mít takový tvar, aby jimi koně mohli procházet klidně a bezpečně; volný průchod ve stájových dveřích a dveřích boxu musí být minimálně 1,20 x 2,20 m; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje,

c) při uvazování koní smí být použita pouze ohlávka nebo nákrční řemen. Toto neplatí při příležitostném uvazování. Kůň, který je ustájen ve stání, musí být uvázán tak, aby mohl ležet s hlavou položenou na zemi,

d) při venkovním chovu delším než 24 hodin nepřetržitě je třeba zajistit na pastvině nebo ve výběhu napájecí zařízení,

e) prostory, zejména vchody a východy budov a výběhů, se udržují bez překážek a cizích předmětů upravené tak, aby nedocházelo ke zranění zvířat,

f) pro všechny koně starší než dva týdny, kteří nejsou napájeni podle vlastní potřeby zvířete nebo pomocí automatického napájecího systému, musí být jejich potřeba tekutin kryta napájením minimálně třikrát denně,

g) pro všechny koně ustájené ve skupině, kteří nejsou krmeni do nasycení podle vlastní potřeby zvířete nebo pomocí automatického krmného systému, se zajistí přístup ke krmivu ve stejné době jako pro ostatní koně ve skupině; krmení se podává nejméně dvakrát denně a krmná dávka musí obsahovat stravitelnou vlákninu v dostatečném množství,

h) ve stájích se hříbaty musí být zajištěno přirozené nebo umělé osvětlení; při použití umělého osvětlení po dobu od 9 do 17 hodin v intenzitě odpovídající přirozenému světlu,

i) pro hříbata ustájená ve stájích se musí podestýlat vhodnou podestýlkou; to se vztahuje zejména na hříbata mladší než dva týdny,

j) pro hříbata se nesmí používat nasazení náhubku nebo trvalé uvázání hříběte v období do odstavu,

k) kopyta koní musejí být pravidelně prohlížena. V případě potřeby musí být provedena úprava kopyt, aby nedocházelo k přerůstání rohoviny nebo jinému poškození kopyt, kopyta se v případě potřeby okovají nebo opatří jinou ochranou,

l) technika připouštění a plocha pro připouštění koní se řeší tak, aby se předcházelo zranění plemenného hřebce nebo plemenné klisny,

m) mechanická zařízení nutící zvířata k pohybu smí být zapínána na potřebnou dobu pod podmínkou, že jsou náležitě kontrolována a individuálně upravena; u klisen v období posledních 2 měsíců březosti nesmí být tato zařízení používána,

n) vybavení, používané postroje a pomůcky mají být přiměřené stavbě těla, věkovým schopnostem a výkonnosti koně, nesmí mu působit poškození nebo poranění; pomůcky a vybavení využívající elektrický impuls, elektrické poháněče, ostruhy s ostrými výběžky nebo hroty se nesmí používat; jsou-li na ostruze kolečka, musí se volně otáčet,

o) stájové chodby musejí mít minimálně šířku

1. ve dvouřadých stájích 3 m,

2. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů a stěnou 3 m,

3. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů a stěnou, při zasouvacích dveřích boxů 2,5 m,

4. mezi dvěma řadami boxů, když jsou koně sedláni ve stáji, 3,5 m;

toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje,

p) podlaha stání musí být v přední třetině vodorovná, v zadní části se sklonem minimálně 1,5 %, podlahy loží k volnému ustájení a podlaha boxu musí mít minimální sklon 1,5 %; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje,

q) další požadavky na prostory pro ustájení koní stanoví příloha č. 3 této vyhlášky, která se od 1. 1. 2012 vztahuje na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje.

(1) Ustanovení § 1a se vztahuje na koně, osly a jejich křížence chované jako zvířata v zájmovém chovu obdobně.

(2) Chovatel koní chovaných jako zvířata v zájmovém chovu a přiměřeně také chovatel oslů a kříženců koní a oslů chovaných jako zvířata v zájmovém chovu musí dodržovat

a) minimální standardy zařízení uvedené v § 1b,

b) obecné požadavky na chov zvířat uvedené v § 1c,

c) minimální standardy pro ochranu koní, oslů a jejich kříženců uvedené v § 5 písm. a) a c) až n) a

d) minimální standardy pro ochranu koní, oslů a jejich kříženců uvedené v § 5 písm. b) a o) až q).

(3) Ustanovení odstavce 2 písm. d) se vztahuje na nově budované, rekonstruované nebo poprvé do provozu uváděné stáje od 1. ledna 2023.

(1) Toto ustanovení se vztahuje na kachny domácí (Anas platyrhynchos), kachny pižmové (Cairina moschata) a hybridy kachny pižmové a kachny domácí (dále jen „kachny“), husy domácí (Anser anser f. domesticus, Anser cygnoides f. domesticus) a jejich křížence (dále jen „husy“) a krůty (Meleagris gallopavo) (dále jen „krůty“).

(2) Při provádění prohlídek hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krůt nesmí docházet ke zbytečnému hluku nebo rušení. Při celkové prohlídce hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krůt se zvláštní pozornost musí věnovat tělesné kondici, pohybům nebo dalším vzorcům chování, dýchání, stavu opeření, očí, kůže, zobáku, končetin, běháků a drápů, přítomnosti vnějších parazitů, kvalitě trusu, spotřebě potravy a vody a přírůstkům.

(3) Podlaha musí poskytovat dostatečnou plochu k tomu, aby všechny kachny, husy nebo krůty mohly odpočívat zároveň, a musí být pokryta vhodnou podestýlkou. Podestýlka musí být poskytnuta a udržována, pokud je to možné, v suchém, drolivém stavu, aby se kachny, husy nebo krůty mohly udržovat v čistotě. Ty části ustájovacích prostorů, s nimiž kachny, husy nebo krůty přicházejí do styku, se důkladně vyčistí a vydezinfikují pokaždé po vyskladnění a před dalším naskladněním.

(4) Krmné a napájecí zařízení musí být navrženo, zkonstruováno, umístěno, obsluhováno a udržováno tak, aby se omezila kontaminace krmiva a vody, aby k nim všechny kachny, husy nebo krůty měly dostatečný přístup a aby zařízení fungovalo za všech klimatických podmínek a spotřeba vody a krmiva mohla být regulována.

(5) V případě volného výběhu musí být zajištěn volně přístupný přístřešek určený k ochraně kachen, hus nebo krůt před nepříznivými klimatickými podmínkami. Tento přístřešek musí být dostatečně velký, aby pojal všechny husy, kachny nebo krůty najednou, a jeho podlaha musí být udržována v suchu. V systémech volného výběhu, v nichž existuje riziko kontaminace půdy organismy, které by mohly poškodit zdraví kachen, hus nebo krůt, toto riziko musí být sníženo na minimum, například pomocí střídavě používaných uzavřených výběhů.

(6) V případě kachen, hus a krůt držených za účelem chovu musí být k dispozici odpovídající počet vhodně navržených prostorů pro hnízda odpovídající velikosti nebo musí být umístěno na prostor pro hnízda dostatečné množství slámy nebo podobného materiálu. Snášková hnízda pro kachny a plochy pro odpočinek pro kachny a husy nesmí být tak vysoko nad podlahou, aby zvířatům jejich používání působilo potíže nebo aby pro ně znamenalo riziko poranění. Snášková hnízda pro husy musí být umístěna na podlaze.

(7) Velikost prostoru pro kachny, husy a krůty musí být taková, aby byly splněny jejich požadavky na prostředí, s ohledem na jejich věk, pohlaví, živou hmotnost, zdravotní stav a jejich potřebu volnosti pohybu a projevů normálního sociálního chování daného druhu. Velikost skupiny musí být taková, aby nevedla k poruchám chování či jiným poruchám nebo poranění.

(8) Dospělé krůty se nesmí chovat v klecích, s výjimkou dočasného umístění chovných krůt do klecí ve snáškovém období. Perforované podlahy nejsou povoleny s výjimkou prostorů nad odtoky v blízkosti napájecích zařízení.

(9) Kachny a husy nesmí být nošeny hlavou dolů nebo zdvihány pouze za nohy, musí být podepírány rukou umístěnou pod jejich tělem a paží kolem jejich těla tak, aby křídla zůstala u těla. Těžší kusy musí být nošeny jednotlivě. Krůty nesmí být zdvihány pouze za jednu nohu. Pokud jsou krůty nošeny, musí být nošeny jednotlivě, za pomoci metod odpovídajících jejich velikosti a hmotnosti. Malé krůty musí být drženy za obě nohy nebo musí být opřeny o paži a tělo osoby provádějící odchyt. Větší krůty musí být nošeny za jednu nohu a úhlopříčně položené křídlo.

(10) Nejpozději do 21 dnů věku kachen, hus nebo krůt musí být světelný režim takový, aby předcházel vzniku zdravotních problémů a problémů chování. Musí se dodržovat 24hodinový cyklus s nepřerušovanými periodami tmy, tvořícími přibližně jednu třetinu dne.

(11) Ze živých kachen a hus se nesmí vyškubávat nezralé peří, včetně prachového peří.

(1) Minimální standardy pro ochranu slepic druhu kur domácí (Gallus gallus f. domestica), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k líhnutí (dále jen „nosnice“) se nevztahují na zařízení, ve kterém je chováno méně než 350 nosnic, a na zařízení pro chovné slepice.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) hnízdem oddělený prostor pro snášku vajec pro jednu nosnici nebo pro skupinu nosnic (skupinové hnízdo), mezi jehož složky dna se nesmí používat drátěná oka, která by mohla přijít do styku s nosnicemi,

b) stelivem jakýkoli drolivý materiál, který nosnicím umožňuje uspokojovat jejich etologické potřeby,

c) využitelnou plochou prostor nejméně 30 cm široký se sklonem podlahy nepřesahujícím 14 % a s výškou (světlostí) nejméně 45 cm. Prostory pro hnízda se nepovažují za využitelný prostor.

(3) Hladina hluku musí byt snížena na minimum. Je třeba se vyvarovat stálého nebo náhlého hluku. Ventilace, krmná technologie nebo jiná zařízení musí být konstruována, umístěna a provozována tak, aby při tom vznikal co nejmenší hluk. Totéž platí i pro jejich údržbu.

(4) Všechny budovy musí být natolik osvětleny, aby se nosnice mohly vzájemně vidět a být viděny, aby mohly zkoumat vizuálně své okolí a vykazovat běžnou úroveň činnosti. Tam, kde je přirozené světlo, musí být okna uspořádána tak, aby bylo světlo rozloženo rovnoměrně po celém prostoru. Po prvních dnech adaptace musí být světelný režim takový, aby nedocházelo ke zdravotním potížím a poruchám chování. Musí se dodržovat 24hodinový režim osvětlení, který musí zahrnovat přiměřenou nepřerušovanou dobu tmy trvající jednu třetinu dne tak, aby si nosnice mohly odpočinout a aby nedocházelo k jejich utrpení. Při tlumení světel se zajistí doba stmívání dostatečně dlouhá k tomu, aby se nosnice mohly nerušeně a bez nebezpečí poranění usadit.

(5) Části budovy, vybavení nebo nástrojů, s nimiž nosnice přicházejí do styku, musí být důkladně čištěny a pravidelně dezinfikovány, v každém případě při každém vyprázdnění klece a před jejím novým obsazením nosnicemi. Po dobu obsazení klecí se musí povrchy a veškerá zařízení udržovat v čistotě. Uhynulé nosnice se musí odklízet denně. Trus je třeba odstraňovat tak často, jak je nutné podle použité technologie.

(6) Klece musí být zabezpečeny tak, aby nedocházelo k úniku nosnic. Technologické systémy se dvěma nebo více podlažími klecí musí být opatřeny vybavením, nebo musí být přijata taková opatření, která umožní bezproblémovou kontrolu všech podlaží a usnadní vyjímání nosnic.

(7) Tvar a rozměry dvířek klece musí být takové, aby bylo možno vyjmout dospělou nosnici bez zbytečného utrpení nebo zranění.

(8) Chovatelé nosnic musí při chovu splňovat minimální standardy pro ochranu nosnic a dále standardy podle volby technologie pro

a) alternativní systémy,

b) neobohacené klecové systémy,

c) obohacené klecové systémy.

(1) Všechny nově budované nebo rekonstruované alternativní systémy chovu a všechny systémy chovu poprvé uváděné do provozu musí splňovat pro všechny nosnice následující požadavky

a) žlábkové krmítko poskytující nejméně 10 cm délky krmného prostoru na jednu nosnici, nebo kruhové krmítko poskytující nejméně 4 cm délky krmného prostoru na nosnici,

b) nepřetržitou žlábkovou napáječku poskytující 2,5 cm délky napájecího prostoru na nosnici, nebo kruhové napáječky poskytující 1 cm délky napájecího prostoru na nosnici,

c) tam, kde se používají kapátkové nebo kalíškové napáječky, nejméně jedna taková napáječka pro každých 10 nosnic. Tam, kde jsou instalována napájecí zařízení, musí mít každá nosnice v dosahu nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky,

d) nejméně jedno hnízdo pro každých 7 nosnic. Pokud se používají skupinová hnízda, musí být nejméně 1 m2 hnízdního prostoru pro maximálně 120 nosnic,

e) přiměřené hřady, bez ostrých okrajů, skýtající nejméně 15 cm na jednu nosnici. Hřady nesmí být instalovány nad stelivem a vodorovná vzdálenost mezi hřady a stěnou musí být nejméně 20 cm,

f) nejméně 250 cm2 prostoru se stelivem na jednu nosnici, přičemž stelivo zabírá nejméně jednu třetinu plochy.

(2) Podlaha musí být konstruována tak, aby poskytovala přiměřenou oporu každému z dopředu směřujících prstů obou běháků.

(3) Pokud se používají systémy chovu, kde se nosnice mohou volně pohybovat mezi různými podlažími,

a) nesmějí zde být umístěna více než čtyři podlaží,

b) výška (světlost) mezi podlažími musí být nejméně 45 cm,

c) napájecí a krmná zařízení musí být rozmístěna tak, aby poskytovala stejný přístup všem nosnicím,

d) podlaží musí být uspořádána tak, aby se zabraňovalo padání trusu do nižších podlaží.

(4) Pokud mají nosnice přístup k volným otevřeným výběhům,

a) musí být k dispozici několik otvorů umožňujících přímý přístup do venkovního prostoru, nejméně 35 cm vysokých a 40 cm širokých, a táhnoucích se podél budovy po celé její délce; v každém případě musí být na skupinu čítající 1000 nosnic dostupných celkem 2 m otvorů,

b) výběhy musí být na ploše rozměrem vyhovující hustotě osazení a povaze pozemku, aby nedocházelo ke kontaminaci,

c) výběhy musí být vybaveny přístřeškem na ochranu před nepříznivými klimatickými vlivy a predátory a v případě potřeby vhodnými napáječkami.

(5) Hustota osazení nesmí překročit 9 nosnic na 1 m2 využitelné plochy.

(6) Minimální požadavky stanovené v odstavci 1 se vztahují na všechny alternativní systémy od 1. ledna 2007.

(1) Všechny neobohacené klecové systémy musí splňovat pro všechny nosnice následující požadavky

a) pro každou nosnici v kleci musí být zajištěna podlahová plocha alespoň 550 cm2, měřeno půdorysně, kterou lze užívat bez omezení; nezapočítávají se do ní zejména zvednuté okrajové plochy zabraňující plýtvání s krmivem, které mohou omezovat využitelný volný prostor,

b) klec musí být vybavena žlábkovým krmítkem přístupným bez omezení; délka krmného prostoru musí být nejméně 10 cm na jednu nosnici v kleci,

c) pokud nejsou k dispozici kapátkové nebo kalíškové napáječky, musí být každá klec vybavena souvislou žlábkovou napáječkou stejné délky jako žlábkové krmítko uvedené v písmenu b). Tam, kde jsou instalována napájecí zařízení, musí být v dosahu každé klece nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky,

d) výška klece musí být alespoň 40 cm na 65 % plochy klece a v žádném místě nesmí být nižší než 35 cm,

e) podlahy klecí musí být konstruovány tak, aby poskytovaly přiměřenou oporu každému z dopředu směřujících prstů obou běháků. Sklon podlahy nesmí překročit 14 % nebo 8°. V případě podlah vyrobených z pletiva s nepravoúhlými oky může být sklon větší,

f) klece musí být vybaveny vhodnými prostředky na zkracování drápů.

(2) Chov nosnic v neobohacených klecových systémech uváděný v odstavci 1 je povolen do 31. prosince 2011.

(3) Žádné klece uvedené v odstavci 1 se nesmějí stavět ani poprvé uvádět do provozu.

Všechny klece v obohacených klecových systémech musí splňovat minimálně následující požadavky

a) nosnice musí mít

1. nejméně 750 cm2 prostoru v kleci na jednu nosnici, z toho 600 cm2 využitelné plochy; výška klece jiná než ta, která je nad využitelnou plochou, musí být alespoň 20 cm v každém bodě a žádná klec nesmí mít celkovou plochu menší než 2000 cm2,

2. hnízdo,

3. stelivo, který umožňuje klování a hrabání,

4. vhodné hřady skýtající nejméně 15 cm na jednu nosnici,

b) musí být zajištěno žlábkové krmítko, které je možno používat bez omezení; délka krmného prostoru musí být nejméně 12 cm na jednu nosnici v kleci,

c) každá klec musí mít napájecí systém přiměřený velikosti skupiny; tam, kde jsou kapátkové napáječky, musí mít každá nosnice v dosahu nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky,

d) pro usnadnění kontroly, instalace a snížení počtu nosnic musí být mezi řadami klecí ulička o minimální šířce 90 cm a mezi podlahou budovy a spodní řadou klecí musí být ponechána mezera nejméně 35 cm,

e) klece musí být vybaveny vhodnými prostředky pro zkracování drápů.

(1) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být napáječky umístěny a udržovány tak, aby se minimalizovalo rozlití. Krmivo musí být kuřatům chovaným na maso dostupné buď nepřetržitě nebo dávkovaně a nesmí jim být odebráno dříve než 12 hodin před předpokládaným časem porážky.

(2) Všechna kuřata chovaná na maso musí mít stále přístup k suché a na povrchu kypré podestýlce.

(3) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být větrání dostatečné, aby se zamezilo jejich přehřátí, a v případě potřeby se spojuje se systémy vytápění, aby se odstranila nadměrná vlhkost.

(4) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být hladina hluku snížena na minimum. Ventilátory, krmná zařízení a ostatní vybavení musí být konstruovány, umístěny, provozovány a udržovány tak, aby působily co možná nejméně hluku.

(5) Při chovu kuřat chovaných na maso musí mít všechny budovy, ve kterých jsou chována kuřata chovaná na maso, osvětlení o intenzitě alespoň 20 luxů během dob osvětlení, které se měří na úrovni očí kuřete chovaného na maso a které ozařuje přinejmenším 80 % užitné plochy. Dočasné snížení intenzity osvětlení je možné, pokud je to nezbytné na základě doporučení veterinárního lékaře. Do sedmi dnů od ustájení kuřat chovaných na maso až do tří dnů před stanoveným časem porážky musí osvětlení odpovídat čtyřiadvacetihodinovému rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovým trváním alespoň 6 hodin, přičemž musí být zajištěna alespoň jedna nepřetržitá doba tmy trvající alespoň 4 hodiny, vyjma dob, kdy je osvětlení tlumené.

(6) Všechna kuřata chovaná na maso musí být alespoň dvakrát denně kontrolována. Zvláštní pozornost musí být věnována znakům, které svědčí o snížené úrovni pohody zvířat nebo zdraví zvířat. Kuřata chovaná na maso s vážnými zraněními nebo se zjevnými příznaky zdravotních potíží, jako například kuřata chovaná na maso s obtížemi při chůzi, se závažnými případy patologického obsahu tekutin v tělní dutině nebo závažnými znetvořeními, a kuřata chovaná na maso, která pravděpodobně trpí, musí být vhodně ošetřena nebo bezodkladně poražena. Veterinární lékař musí být kontaktován, kdykoliv to zdravotní stav kuřat chovaných na maso vyžaduje.

(7) Části budov, vybavení nebo přístrojů, které jsou ve styku s kuřaty chovanými na maso, musí být důkladně očištěny a vydezinfikovány vždy po provedení konečné depopulace, a to před umístěním nového hejna do haly. Veškeré stelivo musí být po konečné depopulaci haly odstraněno a očištěná a vydezinfikovaná hala musí být opatřena čistým stelivem.

(8) Chovatel vede pro každou halu v hospodářství záznamy stanovené jiným právním předpisem5).

(9) Obsah údajů a seznam vzorků, které jsou chovatelé povinni poskytovat za každé jednotlivé hejno kuřat chovaných na maso osobě uvedené v § 20 odst. 1 písm. j) zákona:

a) počet kuřat chovaných na maso v hejnu kuřat chovaných na maso na počátku výkrmu,

b) využitelná plocha v m2,

c) hybrid nebo plemeno kuřat chovaných na maso, jsou-li známy,

d) počet dní výkrmu kuřat chovaných na maso, tedy délka výkrmového turnusu,

e) počet kuřat chovaných na maso odeslaných na porážku, tedy počet kuřat chovaných na maso, která zůstala v hejnu kuřat chovaných na maso po odebrání kuřat chovaných na maso určených k prodeji nebo po provedené brakaci, kterou se rozumí usmrcování nemocných nebo zraněných kuřat chovaných na maso,

f) denní míra úmrtnosti hejna a kumulativní denní míra úmrtnosti hejna,

g) počet kuřat chovaných na maso uhynulých během přepravy na jatka,

h) výsledky postmortálního vyšetření na jatkách podle § 11a odst. 6 a 7.

(1) Při chovu kuřat chovaných na maso při hustotě osazení vyšší než 33 kg/m2 vlastník nebo držitel v hale vede a uchovává k případnému předložení soubornou dokumentaci s podrobným popisem produkčních systémů. Tato dokumentace zahrnuje především podrobné technické údaje o hale a jejím vybavení, zejména:

a) plán haly včetně rozměrů ploch, na kterých jsou chována kuřata chovaná na maso,

b) větrací systém a případně chladicí a tepelný systém, a to včetně jejich umístění, plán větrání s přesnými údaji o parametrech cílové kvality vzduchu, jako jsou proudění vzduchu, rychlost vzduchu a teplota,

c) systémy pro krmení a napájení a jejich umístění,

d) poplašné systémy a nouzové systémy pro případ výpadku jakéhokoli automatizovaného nebo mechanického vybavení nezbytného pro zdraví a pohodu zvířat,

e) druh podlahové krytiny a běžně používané stelivo.

(2) Dokumentace uvedená v odstavci 1 musí být na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat a musí být průběžně aktualizována. Zaznamenávají se zejména technické kontroly větracího systému a poplašného systému. Vlastník nebo chovatel musí neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany zvířat případné změny v dané hale, změny vybavení nebo postupů, které mohou ovlivnit pohodu kuřat chovaných na maso.

(3) Vlastník nebo chovatel, kromě požadavků stanovených v § 11, musí zajistit, aby každá hala v hospodářství byla vybavena větracím systémem a případně vytápěcím a chladicím systémem, které jsou projektovány, zkonstruovány a provozovány tak, aby

a) koncentrace amoniaku (NH3) nepřekročila 20 ppm a koncentrace oxidu uhličitého (CO2) nepřekročila 3 000 ppm, přičemž měření se provádí na úrovni hlav kuřat chovaných na maso,

b) vnitřní teplota nepřesáhla vnější teplotu o více než 3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje 30 °C,

c) průměrná relativní vlhkost naměřená v hale hospodářství v průběhu 48 hodin nepřekročila 70 %, pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C.

(4) Je-li hustota osazení vyšší než 33 kg/m2, v doprovodné dokumentaci k hejnu kuřat chovaných na maso odesílané na jatka spolu s příslušným hejnem se uvedou údaje o denní míře úmrtnosti a kumulativní denní míře úmrtnosti vypočítané vlastníkem nebo chovatelem a údaje o hybridu nebo plemeni kuřat. Denní mírou úmrtnosti se rozumí počet kuřat chovaných na maso, která uhynula v jedné hale ve stejný den, včetně kuřat chovaných na maso, která byla brakována z důvodu onemocnění nebo i z jiných důvodů, vydělený počtem kuřat chovaných na maso, která se v uvedený den nacházejí v hale, vynásobeno 100. Kumulativní denní mírou úmrtnosti se rozumí součet denních měr úmrtnosti.

(5) Pod dohledem úředního veterinárního lékaře se údaje uvedené v odstavci 4, jakož i počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu mrtvá, zaznamenají s uvedením hospodářství a haly v hospodářství. Věrohodnost údajů a kumulativní denní míry úmrtnosti se ověří s ohledem na počet poražených kuřat chovaných na maso a na počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu na jatka mrtvá.

(6) Úřední veterinární lékař vyhodnotí v rámci kontrol uskutečňovaných podle nařízení (ES) č. 854/2004 výsledky postmortálního vyšetření, aby zjistil další možné známky nedostatečné pohody zvířat v hospodářství nebo v hale v hospodářství původu, jako jsou například abnormální míra kontaktní dermatitidy, parazitární onemocnění a systémová onemocnění.

(7) Odpovídá-li míra úmrtnosti uvedená v odstavci 4 či výsledky postmortálního vyšetření uvedeného v odstavci 6 nedostatečné pohodě zvířat, úřední veterinární lékař oznámí příslušné údaje vlastníkovi nebo chovateli zvířat a místně příslušnému orgánu veterinární správy.

(1) Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení, která překračuje hustotu 39 kg/m2, a to maximálně o 3 kg/m2, jsou následující:

a) sledování daného hospodářství prováděné příslušným orgánem ochrany zvířat během posledních 2 let neodhalilo žádné nedostatky, pokud jde o požadavky stanovené právními předpisy upravujícími ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),

b) sledování vlastníkem nebo držitelem hospodářství se provádí za použití příruček osvědčených řídicích postupů, které obsahují pokyny k dodržení právních předpisů upravujících ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),

c) u nejméně sedmi po sobě následujících kontrolovaných hejn v hale byla kumulativní denní úmrtnost nižší než 1 % + 0,06 % vynásobeno věkem poraženého hejna vyčísleným ve dnech.

(2) Pokud příslušný orgán ochrany zvířat neprováděl během posledních dvou let v daném hospodářství sledování, musí být provedeno alespoň jedno sledování s cílem ověřit, zda byl splněn požadavek podle odstavce 1 písmene a).

(3) Odchylně od odstavce 1 písm. c) může příslušný orgán rozhodnout o zvýšení hustoty osazení, poskytl-li vlastník či držitel dostatečné vysvětlení k výjimečné povaze vyšší kumulativní denní míry úmrtnosti nebo prokázal-li, že není v jeho možnostech ovlivnit její příčiny.

(1) Minimální standardy ochrany běžců druhů pštros dvouprstý (Struthio camelus), nandu pampový (Rhea americana) a emu hnědý (Dromaius novaehollandiae) stanoví následující podmínky

a) oplocení hospodářství je minimálně 180 cm vysoké, v rozích zaoblené, dostatečně silné a bezpečné, aby v případě nárazu nedocházelo k poranění běžců. Zařízení musí být zabezpečeno proti vnikání větších druhů volně žijících zvířat nebo toulavých psů,

b) minimální velikost výběhu na každého dospělého pštrosa dvouprstého je 300 m2,

c) minimální velikost výběhu na každého dospělého nandu pampového nebo emu hnědého je 100 m2.

(2) Stáje nebo přístřešky pro pštrosy dvouprsté, nandu pampové a emu hnědé musí být vzdušné, větratelné a zabraňovat průvanu. Výška stropu musí umožňovat volný pohyb stojícího zvířete. Veškeré průchody musí umožňovat bezpečný pohyb zvířete bez možnosti poranění.

(3) Minimální plocha stáje nebo přístřešku na jednoho pštrosa dvouprstého je pro

a) dospělý kus 5 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 30 m2,

b) mladý kus ve věku 1 až 2 roky postupně zvětšována od 2 m2 do 4 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 30 m2,

c) kuře od vylíhnutí do 1 roku postupně zvětšována od 0,3 m2 do 2 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 5 m2.

(4) Minimální plocha stáje nebo přístřešku na jednoho nandu pampového nebo emu hnědého je pro

a) dospělý kus 2 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 15 m2,

b) mladý kus ve věku 1 až 2 roky postupně zvětšována od 0,8 m2 do 1,5 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 15 m2,

c) kuře od vylíhnutí do věku 1 roku postupně zvětšována od 0,15 m2 do 0,8 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 2 m2.

(5) Individuálně smí být držen pštros dvouprstý, nandu pampový a emu hnědý jen po dobu nezbytnou při nemoci, poranění nebo v době agresivního chování. Při tom mu musí být umožněno vidět a slyšet ostatní ptáky v chovu.

(6) Ustanovení odstavců 3 a 4 se vztahují na nově budované, rekonstruované nebo poprvé do provozu uváděné stáje pro pštrosy dvouprsté, nandu pampové a emu hnědé a od 1. ledna 2023 se vztahují na všechny stáje pro pštrosy dvouprsté, nandu pampové a emu hnědé.

(1) Chovatel musí zajistit, aby prostory pro chov králíků králíkům umožňovaly

a) vstávat, uléhat a otáčet se bez obtíží, a zaujmout pozici vsedě se vzpřímenýma ušima,

b) ležet v uvolněné pozici s protaženými pánevními končetinami,

c) provádět normální pohyby při péči o povrch těla, přijímání potravy, vody a při hryzání, a

d) projevovat jiné chování, například průzkumné a, je-li to vhodné, chování při hnízdění a mateřské chování.

(2) Ve všech budovách musí chovatel zajistit intenzitu světla dostatečnou k tomu, aby na sebe králíci navzájem viděli, aby mohli zrakem prozkoumávat své okolí a vyvíjet normální aktivity. Světelný režim a intenzita světla musí být takové, aby předcházely vzniku behaviorálních a zdravotních problémů. Chovatel musí dodržovat 24hodinový cyklus s dostatečně dlouhými nepřerušovanými periodami tmy, tvořícími přibližně třetinu dne, aby zvířata měla možnost odpočívat a projevovat své noční aktivity. V rámci světelného režimu je králíkům poskytováno období stmívání.

(3) U systému ustájení s pevnou podlahou nebo u podestýlkových boxů chovatel zajistí vhodný materiál, zejména slámu, seno, dřevěné klacíky, které umožní snížení agresivity králíků a obrušování jejich zubů. V případě roštového ustájení chovatel zajistí dřevěné klacíky nebo jiný vhodný materiál, který nezpůsobí nefunkčnost technologie.

(4) Klece pro králíky chované venku musí být izolované, dobře větrané a navržené tak, aby králíci mohli bez obtíží udržovat svou tepelnou rovnováhu, a musí být zkonstruovány tak, aby chránily králíky před větrem, přímým slunečním světlem, srážkami, horkem, chladem a vlhkostí.

(5) Samice králíků musí mít přístup ke svým hnízdním boxům nejméně tři dny před očekávaným porodem, aby si mohly vytvořit hnízdo. Chovatel musí králíkům poskytnout dostatečné množství materiálů pro stavbu hnízda, zejména slámy, hoblin nebo jiných přírodních materiálů. Všechny kojící samice králíků musí mít možnost vzdálit se od svých mláďat.

(6) Samice králíků s mláďaty musí mít zrakový nebo sluchový a čichový kontakt s příslušníky téhož druhu.

(7) Mladí králíci nesmí být odstaveni dříve než ve věku 28 dnů.

(8) Jateční králíci, kteří ještě nedospěli, nesmí být ustájeni individuálně. Systém ustájení s pevnou podlahou nebo podestýlkové boxy musí mít určitou plochu pokrytou vhodnou podestýlkou. V případě roštového ustájení králíků musí být klece vybaveny perforovanou plastovou podlahou, nebo v části podlahy plastovou platformou.

(9) Odstavce 1 až 8 se vztahují na zařízení, ve kterých je chováno více než 100 kusů dospělých králíků.

(10) Ustanovení odstavců 2 až 4 a 6 až 9 se vztahují na všechna zařízení pro chov králíků od 1. ledna 2023. Ustanovení odstavců 1 a 5 se vztahují na všechna zařízení pro chov králíků od 1. ledna 2030.

(1) Minimální standardy upravují požadavky péče v chovech jelenovitých, zejména jelena lesního (Cervus elaphus), siky (Cervus nippon) a daňka evropského (Dama dama) na farmách zaměřených na jejich hospodářské využití.

(2) Pro chov jelena lesního a daňka evropského se počítá s hustotou chovaných zvířat od 0,5 do 15 kusů na 1 ha podle přírodních podmínek a intenzity přikrmování. Plocha farmy se rozdělí podle místních podmínek do více výběhů, aby se zabezpečila péče o pastviny rotačním systémem pastvy. K rozdělení pastvin se používají pevné pletivové nebo elektrické ohradníky z několika vodičů umístěných nad sebou. Elektrické ohradníky musí být zviditelněny použitím pruhu textilie o šíři 5 až 10 cm. Nelze použít nepřerušovaný elektrický proud, použité impulsy mají mít délku maximálně 2 sekundy. Na zimní období může být vyčleněn pro zvířata zmenšený výběh.

(3) Pokud se na farmě zřizují přeháněcí uličky, mají být alespoň 5 až 6 m široké.

(4) Při zřizování kotců pro zvířata pro zimní ubytování, karanténu apod. se počítá s plochou

a) 2 m2 pro odstavené kolouchy do 25 kg,

b) 2,5 m2 pro kolouchy ve věku 5 až 11 měsíců – od 40 kg do 90 kg,

c) 3 m2 a více v případě ustájení ročků a dospělých zvířat nad 75 kg.

(5) Pokud jsou mláďata umístěna do uzavřených ustájovacích prostor v zimním období, dostačuje pro kolouchy kotec o půdorysu 3 x 4 m pro 5 kusů, pro odchov daňčat kotec o půdorysu 4 x 2,5 m pro 6 kusů.

(6) Při stavbě kotců lze použít dřevěnou konstrukci, stěny kotců musí být pro jeleny alespoň 1,8 m vysoké a do výše 1 m pevné, zbývající část stěn může být z pletiva, pro daňky se doporučuje používat pevné celé stěny. Betonová podlaha v kotcích je pokrytá podestýlkou.

(7) Na každé farmě musí být dostatečný zdroj vody k napájení zvířat. Biologická potřeba vody u jelenovitých je kryta buď trvalým přístupem zvířat k napajedlům, nebo jim musí být denně podávána napájecí voda.

(8) Laktující samice musí mít zajištěn trvalý přístup k napájecí vodě.

(9) Napájecí zařízení musí být umístěna tak, aby se na minimum snížila možnost kontaminace vody výkaly nebo močí, nebo rozlévání vody, rozbahnění terénu, případně poranění zvířat.

(10) Při manipulaci se zvířaty se musí jednat klidně, při přehánění se zvířata natlačují pomalu. Psi se používají pouze tehdy, jsou-li speciálně cvičeni.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.

1. Krávy – minimální rozměry vazného stání

Živá hmotnost v kgŠířka stání v mmDélka krátkého stání v mmDélka středního stání v mmDélka dlouhého stání v mmdo 5501120183022102390550 až 6501150190023002480nad 6501180196023602560

2. Minimální rozměry při volném ustájení skotu

Kategorie Box (kotec) - plocha lehárny v m2/ kus nebo živá hmotnost Šířka pohybových chodeb v mm Rozměry boxových loží v mm Rozměry kombiboxu v mm jednosměrné obousměrnédélka šířka délka šířka jedna řadaprotilehlé řadyKrávy5,00 / kus850160023002050 11001750 1100Porodní kotec pro volné telení9,00 / kusJalovice0,90 / 100 kg ž.hm.85016001900

až

2300

1)1700

až

2050

1)800

až

1100

1)Výkrm býků stlané0,90 / 100 kg ž.hm.1100

2)2100

2)Výkrm býků celoroštové0,45 / 100 kg ž.hm.

Poznámka:

1) Podle hmotnosti od 200 kg.

2) Pohybová chodba musí být minimálně stejně široká jako vstupní a výstupní otvor ze stáje.

Při počtu hospodářských zvířat více než 25 kusů ve skupině je nutno rozměry zvětšit minimálně o 30 %.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.

1. Světlá šířka přeháněcích uliček pro prasata

KategorieMinimální šířka uličky v mmPrasnice a prasničky800Dochov selat - ustájení v kotcích650Dochov selat - ustájení ve vícepodlažních bateriích klecí800Výkrm prasat650Kanci950

Poznámka:

Světlou šířkou se rozumí rozměr mezi okraji přesahujících dílů hrazení do uličky (sloupky, koryta).

2. Rozměry průlezů pro prasata

Minimální rozměr v mmŠířka600Výška 900

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.

1. Minimální rozměry stání pro koně

Hůlková výška koně v kohoutku v m Ustájení Krmné místo při volném ustájení délka v mšířka v mvýška přepážky v m

(bez příp. mříže)délka v mšířka v m< 0,851,501,000,801,400,500,86 až 1,07 1,801,150,951,750,501,08 až 1,30 2,151,401,152,100,55 1,31 až 1,402,351,501,252,30 0,601,41 až 1,482,451,601,302,40 0,651,49 až 1,602,651,751,402,60 0,701,61 až 1,702,851,851,502,75 0,75> 1,713,002,001,602,900,80

2. Minimální prostor v boxu pro koně

Hůlková výška koně v kohoutku v m Individuální ustájení Box pro hříbata a box pro klisnu s hříbětem2)plocha1) v m2nejkratší strana v mplocha v m2nejkratší strana v m< 0,853,001,503,501,600,86 až 1,074,00 1,604,50 1,901,08 až 1,305,001,906,50 2,301,31 až 1,406,002,107,502,501,41 až 1,487,002,208,502,601,49 až 1,608,002,3510,002,801,61 až 1,709,002,5011,003,00> 1,7110,002,7013,003,20

Poznámky:

1) Při krátkodobém ustájení smí být plocha zmenšena na 85 % z udaných rozměrů.

2) Klisna s hříbětem mohou být drženi v tomto společném prostoru do šesti měsíců stáří hříběte. Poté musejí být ustájeni v prostoru, který odpovídá ustájení ve skupině.

3. Minimální prostor pro jednoho koně při chovu ve skupině

Skupinový box

- plocha v m2Hala k odpočinku1)

- plocha v m2Dospělí koně nad 24 měsíců100 % plochy pro dospělého koně podle bodu 280 % plochy pro dospělého koně podle bodu 2Mladí koně 13 až 24 měsíců75 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 260 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 2Mladí koně 6 až 12 měsíců50 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 240 % plochy podle předpokládané velikosti dospělého koně podle bodu 2

Poznámky:

1) Znamená prostor dostupný pro ulehnutí. Zařízení ke krmení nesmějí být započítána do prostoru k ulehnutí. Pokud koně mají možnost volného pohybu v hale a jsou zde krmeni, platí stejné podmínky o prostoru jako v případě skupinového boxu.

1) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2000 Sb. m. s., o sjednání Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

2) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic.

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.

Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (kodifikované znění).

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (kodifikované znění).

2a) § 3 písm. v) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

4) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) § 64a a 64b vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.