(1) Organizace podají výpočet regulačního odvodu za překročení mzdových a ostatních osobních nákladů a regulačního odvodu za přírůstek mzdových prostředků (dále jen „regulační odvody“) tomu orgánu vykonávajícímu správu odvodů, v jehož obvodu měly sídlo 31. prosince kalendářního roku, a to do 15. února po uplynutí kalendářního roku. Orgán vykonávající správu odvodů může v odůvodněných případech lhůtu pro podání výpočtu prodloužit, a to nejdéle do konce února po uplynutí kalendářního roku.
(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen do konce následujícího měsíce od jejího zániku předložit orgánu vykonávajícímu správu odvodů (odstavec 1) výpočet regulačních odvodů.
(3) V případě likvidace organizace trvá povinnost předkládat výpočet regulačních odvodů a provádět tyto odvody až do skončení likvidace. Po ukončení likvidace je likvidátor povinen do konce následujícího měsíce předložit orgánu vykonávajícímu správu odvodů (odstavec 1) výpočet regulačních odvodů.
(4) Regulační odvody provádějí organizace ze zisku, pokud nerozhodnou, že k nim použijí fondu odměn.
Podle tohoto nařízení nepostupují v roce 1990 organizace, na které se vztahuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb, hospodářské organizace, které pokračují do 31. prosince 1990 v komplexním experimentu zvýšení samostatnosti a odpovědnosti hospodářských organizací za efektivní rozvoj, organizace místní výroby a služeb řízené národními výbory, které usměrňují mzdové a ostatní osobní náklady pomocí soustavy tarifních mezd, a organizace bytového hospodářství řízené národními výbory.