Právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká uplynutím 10 let ode dne, kdy výrobce uvedl na trh vadný výrobek, který způsobil škodu. To neplatí, jestliže v uvedené době byl nárok na náhradu škody uplatněn u soudu.“.
14. V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Poškozený může podle své volby uplatnit právo na náhradu škody buď podle obecné úpravy odpovědnosti za škodu, nebo vůči výrobci podle tohoto zákona.“.
15. V § 11 se slova „zvláštním zákonem“ nahrazují slovy „mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny2)“ a poznámka pod čarou č. 2) zní:
„2) Sdělení č. 133/1994 Sb., o Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společném protokolu týkajícím se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy.“.
Čl. II
Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá platnosti ustanovení § 6 zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000, s výjimkou čl. I bodu 9, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.