§ 9a Zánik práva na náhradu škody
Právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká uplynutím 10 let ode dne, kdy výrobce uvedl na trh vadný výrobek, který způsobil škodu. To neplatí, jestliže v uvedené době byl nárok na náhradu škody uplatněn u soudu.“.
14. V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Poškozený může podle své volby uplatnit právo na náhradu škody buď podle obecné úpravy odpovědnosti za škodu, nebo vůči výrobci podle tohoto zákona.“.
15. V § 11 se slova „zvláštním zákonem“ nahrazují slovy „mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny2)“ a poznámka pod čarou č. 2) zní:
„2) Sdělení č. 133/1994 Sb., o Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společném protokolu týkajícím se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy.“.
Čl. II
Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá platnosti ustanovení § 6 zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění tohoto zákona.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000, s výjimkou čl. I bodu 9, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.