§ 3 Zákon o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům – Vývozcem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba

§ 3 (1) Vývozcem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která a) podává celní prohlášení nebo jejímž jménem je celní prohlášení podáváno a v okamžiku přijetí celního prohlášení je smluvní stranou zahraničního příjemce a je oprávněna rozhodnout o odeslání kontrolovaného zboží z celního území Evropského společenství; nejedná-li tato osoba svým jménem nebo není-li uzavřena smlouva na dodávku kontrolovaného zboží, je rozhodující, kdo je oprávněn rozhodnout o odeslání tohoto zboží z celního území Evropského společenství, nebo b) rozhoduje o přenosu softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území Evropského společenství. (2) Má-li podle smlouvy, na jejímž základě lze uskutečnit vývoz, právo nakládat s kontrolovaným zbožím osoba se sídlem nebo pobytem mimo území Evropského společenství, považuje se pro účely tohoto zákona tento vývozce za smluvní stranu se sídlem v Evropském společenství. (3) Vývozem se pro účely tohoto zákona rozumí a) propuštění kontrolovaného zboží do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo přidělení celně schváleného určení pro zpětný vývoz zboží, na základě rozhodnutí vydaného celním úřadem v řízení podle zvláštních právních předpisů,6) b) přenos softwaru nebo technologie elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území Evropského společenství; ústní předávání technologie telefonem je vývozem, jen je-li technologie obsažená v dokumentu čtena nebo popisována do telefonu způsobem, že je v podstatě dosaženo stejného výsledku, jako když je předán dokument. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena. (4) Dovozcem se rozumí osoba, která dováží kontrolované zboží na území České republiky. Má-li podle smlouvy, na jejímž základě lze dovoz uskutečnit, právo nakládat s kontrolovaným zbožím na území České republiky osoba se sídlem nebo pobytem v zahraničí, považuje se pro účely tohoto zákona tento dovozce za smluvní stranu se sídlem v České republice. (5) Dovozem se pro účely tohoto zákona rozumí propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu volného oběhu anebo do některého z režimů s ekonomickým účinkem. (6) Vláda může nařízením stanovit, že celní prohlášení na propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu lze podat pouze u určitého celního úřadu.