Zákon o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům

(1) Licenční řízení ve zvláštních případech se vztahuje na vývoz zboží a technologií, které nejsou uvedeny v seznamu kontrolovaného zboží, včetně poskytování technické pomoci, která je spojena s pohybem osob a zahrnuje i ústní formy pomoci.

(2) O zvláštní případy se jedná, jestliže

a) vývozce byl ministerstvem informován, že zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno k použití ve spojení s vývojem, výrobou, zacházením, provozem, údržbou, skladováním, odhalováním, zjišťováním nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, anebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést,

b) země kupujícího nebo země určení podléhá zbrojnímu embargu rozhodnutému společným postojem nebo společnou akcí přijatou Radou Evropské unie nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo zbrojnímu embargu uloženému rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a vývozce byl informován ministerstvem, že zboží neuvedené v seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno pro vojenské konečné použití; vojenským konečným použitím se pro účely tohoto zákona rozumí

1. začlenění do seznamu vojenského materiálu vydaného na základě zvláštního právního předpisu8b) (dále jen „seznam vojenského materiálu“),

2. použití výrobního, zkušebního nebo analytického zařízení a součástek pro něj k vývoji, výrobě nebo údržbě vojenského materiálu uvedeného v seznamu vojenského materiálu,

3. použití jakýchkoli nedokončených výrobků ve výrobě vojenského materiálu uvedeného v seznamu vojenského materiálu,

c) vývozce byl ministerstvem informován, že zboží neuvedené v seznamu kontrolovaného zboží je nebo může být celé nebo jeho část určeno k použití jako díly nebo součástky předmětů uvedených v seznamu vojenského materiálu, které byly vyvezeny v rozporu se zvláštním právním předpisem,8b)

d) nařízení vlády stanoví, že s vývozem zboží neuvedeného na seznamu kontrolovaného zboží je nebo by mohlo být spojeno závažné ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti,8c) nebo

e) technická pomoc poskytovaná mimo území Evropského společenství je zamýšlena nebo si je poskytovatel vědom, že je zamýšlena k použití ve spojení s činnostmi uvedenými v písmenech a) a b).

(3) Je-li si vývozce vědom toho, že technická pomoc, kterou hodlá poskytnout, nebo zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží, které nabízí na vývoz, je určeno celé nebo jeho část k jakémukoli použití uvedenému v odstavci 2 písm. a) až c), je povinen o tom uvědomit ministerstvo.

(4) Jestliže vývozce má nebo vzhledem k okolnostem by měl mít důvody k podezření, že zboží neuvedené na seznamu kontrolovaného zboží může být určeno celé nebo jeho část k některému z použití uvedenému v odstavci 2 písm. a), je povinen o tom uvědomit ministerstvo; této povinnosti se zprostí, jestliže učinil veškerá dostupná opatření ke zjištění skutečného použití vyváženého zboží a dostatečně se přesvědčil, že nehrozí jeho zneužití.

(5) Ministerstvo rozhodne v případech podle odstavce 2 písm. b) a odstavců 3 a 4, bude-li vývoz takového zboží podléhat licenčnímu řízení podle tohoto zákona. Požadovanou formu licence stanoví ministerstvo.

(6) V licenčním řízení ve zvláštních případech je vývozce povinen dále postupovat v souladu s tímto zákonem. V řízení o udělení licence platí § 6 až 14 obdobně.

Před rozhodnutím o udělení nebo neudělení licence provede celní úřad,7) a jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ze svého podnětu, případně z podnětu ministerstva předběžnou kontrolu zaměřenou na ověření údajů uvedených v žádosti o licenci, na účel a vhodné podmínky užívání kontrolovaného zboží, k jehož dovozu byla vyžádána individuální nebo individuální otevřená licence.

Orgány uvedené v § 20 provádějí v místě, kde se kontrolované zboží nachází, průběžnou kontrolu plnění podmínek stanovených v udělené licenci a všeobecných povinností stanovených v § 4. Provedou také kontrolu dováženého a vyváženého zboží, které není uvedeno v seznamu kontrolovaného zboží, mají-li informace, že toto zboží může být použito k účelům uvedeným v § 19 odst. 2. Kontrolu provedou rovněž v případě, že o to požádá ministerstvo nebo příslušný státní orgán státu dodavatele. O zjištěných nedostatcích informují ministerstvo.

(1) Orgány uvedené v § 20 jsou za podmínek stanovených zvláštními předpisy9) oprávněny při provádění předběžné a průběžné kontroly přenosu softwaru a technologie dvojího použití elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území Evropské unie vstupovat do místností a prostorů, v nichž se kontrolované zboží nachází nebo podle příslušných dokladů nacházet má, nahlížet do spisů týkajících se kontrolovaného zboží a pořizovat o něm dokumentaci.

(2) Požádá-li příslušný státní orgán státu dodavatele o účast na provedení předběžné nebo průběžné kontroly, orgány uvedené v § 20 mu vyhoví s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám vyplývajícím z jiných právních předpisů.9)

(3) Celní úřad je dále oprávněn při provádění předběžné a průběžné kontroly a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,10) kontrolovat přenos softwaru a technologie dvojího použití elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo území Evropské unie.

K zabezpečení kontrolní činnosti vede Ministerstvo financí evidenci dovezeného kontrolovaného zboží a celní úřady evidenci ve své územní působnosti a poskytuje ministerstvu potřebné informace o uskutečněném vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží.

(1) Celní úřad přeruší celní řízení nebo v případě nutnosti jiným způsobem zabrání, aby vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží, pro které byla udělena licence podle tohoto zákona, nebyl uskutečněn, jestliže

a) má důvodné podezření, že nebyla při udělení licence vzata v úvahu závažná informace,

b) od doby, kdy byla udělena licence, se věcně změnily okolnosti, nebo

c) byl o to požádán ministerstvem v případě závažných zjištění.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 celní úřad neprodleně informuje ministerstvo, které rozhodne o dalším postupu do deseti pracovních dnů, ve zvlášť složitých případech do 30 pracovních dnů. Pokud celní úřad neobdrží rozhodnutí ministerstva o dalším postupu nebo vyrozumění o prodloužení lhůty, uvolní zboží po uplynutí deseti pracovních dnů. Obdobně postupuje po uplynutí prodloužené lhůty, došlo-li mu vyrozumění o jejím prodloužení.

(1) Jestliže vývozce, dovozce nebo jakákoliv jiná osoba přemístí kontrolované zboží z celního území Evropského společenství nebo z ciziny na celní území České republiky bez licence, ačkoli licence je tímto zákonem vyžadována, uloží se

a) pokuta do výše 20 milionů Kč nebo pětinásobku ceny zboží, je-li tento pětinásobek vyšší než 20 milionů Kč,

b) sankce propadnutí kontrolovaného zboží.

Sankce podle písmen a) a b) lze uložit samostatně anebo v souběhu.

(2) Jestliže vývozce nebo jakákoliv jiná osoba přemístí kontrolované zboží z území České republiky bez licence, ačkoli je licence požadována i pro jeho přesuny uvnitř Evropského společenství, platí postup podle odstavce 1.

(3) Jestliže vývozce, dovozce nebo uživatel dovezeného kontrolovaného zboží jiného než v jaderné oblasti neplní povinnosti stanovené v § 4, může být uložena pokuta až do výše 5 milionů Kč.

(4) Výše pokuty podle odstavců 1 a 3 se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení zahraničněpolitických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů státu, popřípadě s ohledem na škodu vzniklou protiprávním jednáním. Tímto nejsou dotčeny sankce podle zvláštních zákonů.10)

(1) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží podle § 24 uloží celní úřad příslušný podle celního zákona k projednávání celních deliktů rozhodnutím. Při rozhodování o uložení sankce propadnutí kontrolovaného zboží se přiměřeně použije ustanovení § 300 celního zákona. Celní úřad jím uloženou sankci vymáhá a vybírá.

(2) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží lze uložit do dvou let ode dne, kdy bylo porušení zákona zjištěno protokolem o kontrolním zjištění, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy k porušení došlo. Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 má odkladný účinek.

(3) Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(4) Kontrolované zboží, o jehož propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, prodá celní úřad zpravidla v dražbě; výtěžek z prodeje po odečtení nákladů prodeje je příjmem státního rozpočtu České republiky. Celní úřad přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. b). Jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti, postupuje se podle zvláštního zákona.4)

Ministerstvo vydá dovozci před dovozem kontrolovaného zboží spolu s individuální nebo individuální otevřenou licencí i dovozní certifikát v případě, kdy o něj požádá zahraniční dodavatel. Dovozní certifikát obsahuje údaje shodné s dovozní licencí.

Celní úřad potvrdí dovozci po uskutečněném dovozu doklad o ověření dodávky, jestliže je tento doklad vyžadován zahraničním dodavatelem. V případě následného zjištění nesrovnalostí u dovezeného kontrolovaného zboží informuje prostřednictvím ministerstva příslušný státní orgán země vývozce.

Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s odchylkami

a) uvedenými v § 11 a § 14 odst. 2 ve věci odvolacího řízení, v § 15 odst. 2 ve věci lhůty pro udělení předběžného souhlasu k jednání a v § 25 odst. 1 ve věci místní příslušnosti celních orgánů při ukládání sankcí,

b) uvedenými v části druhé tohoto zákona, kdy účastníkem řízení je osoba uvedená v § 3 odst. 1 a 3, a jde-li o řízení podle části třetí tohoto zákona, též uživatel kontrolovaného zboží, jakož i jakákoliv jiná osoba uvedená v § 24 odst. 1,

c) z práva účastníka nahlížet do spisů, pořizovat si z nich výpisy a vyjadřovat se k nim,11) pokud se týkají vyjádření příslušných státních orgánů a dokládají možné zahraničněpolitické nebo bezpečnostní zájmy státu vedoucí k postupu podle § 9 písm. d) a e) a § 10 odst. 2 a 4 tohoto zákona; správní orgán je však povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, z jakých vyjádření při svém rozhodnutí vycházel.

(1) K zabezpečení důsledného provádění ustanovení tohoto zákona je ministerstvo oprávněno žádat od státních orgánů vyjádření k jednotlivým případům vývozů a dovozů kontrolovaného zboží z hlediska zahraničněpolitických a bezpečnostních zájmů státu a informace o účastnících zabývajících se vývozem a dovozem kontrolovaného zboží anebo o vývozcích a dovozcích žádajících o udělení licence k této činnosti, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje ke kontrolovanému zboží. Příslušné státní orgány jsou povinny vydat vyjádření, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy,12) a to ve lhůtě 30 dnů anebo po dohodě s ministerstvem ve lhůtě přiměřeně prodloužené.

(2) Ministerstvo a Ministerstvo financí si vzájemně poskytují údaje týkající se licenčního a celního řízení, a to v rozsahu údajů uvedených v licenci podle § 7 a 13. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro povolovací řízení a kontrolu dodržování podmínek kontrolního režimu a ukládání sankcí.

(3) Ministerstvo a Státní úřad pro jadernou bezpečnost si vzájemně poskytují údaje týkající se povolovacího a licenčního řízení, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vzájemnou součinnostní dohodou k zajištění činností vyplývajících z tohoto zákona a příslušných právních předpisů.3),4)

(4) V záležitostech upravených tímto zákonem je ministerstvo rovněž oprávněno spolupracovat s mezinárodními institucemi uvedenými v § 1 odst. 2 a poskytovat informace, k nimž se Česká republika členstvím v nich zavázala. Ministerstvo je oprávněno spolupracovat i se státními orgány jiných států zodpovědnými za plnění úkolů národního kontrolního režimu v oblasti kontrolovaného zboží.

(5) Informační povinnost v rozsahu tohoto zákona vůči příslušným orgánům Evropské unie vykonává ministerstvo.

(6) Zahraniční osobou podle tohoto zákona se rozumí fyzická nebo právnická osoba se sídlem nebo místem podnikání v zemi, která není členským státem Evropské unie.

(1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona nenahrazují rozhodnutí vydaná podle zvláštních předpisů.1),2),3),4)

(2) Individuální a individuální otevřená licence jsou nepřevoditelné. Osoba, které byla individuální a individuální otevřená licence udělena, musí proto licenci předložit celnímu úřadu jako deklarant, a to sama nebo prostřednictvím přímého zástupce.6) Platnost registrace pro použití všeobecných licencí ověří celní úřad při celním řízení.

Stát neodpovídá za újmu vzniklou vydáním rozhodnutí z důvodů stanovených tímto zákonem; odpovědnost státu podle zvláštního právního předpisu13) není tímto dotčena.

(1) Platná povolení k vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží vydaná podle dosavadních předpisů se považují za licence podle tohoto zákona. U dovezeného kontrolovaného zboží podle dosavadních povolení se v případě změny uživatele vztahuje na stávajícího uživatele namísto povinnosti žádat o povolení k jinému nakládání s kontrolovaným zbožím povinnost informovat dalšího uživatele, že se jedná o kontrolované zboží, a ruší se povinnost celních úřadů vést evidenci o pohybu kontrolovaného zboží po území České republiky.

(2) Povolovací řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona budou ukončena vydáním rozhodnutí podle dosavadních předpisů.

Ministerstvo vydá k provedení § 2 odst. 2, § 6 odst. 5, § 12 odst. 5 a § 15 odst. 3 tohoto zákona vyhlášku.

Zrušují se:

1. Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.

2. Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb., vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 234/1994 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1) Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb.

2) Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky č. 100/1989 Sb.

3) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

5) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

7) § 11 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

8) § 248 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, které stanoví režim Společenství pro kontrolu vývozů předmětů a technologie dvojího použití.

8b) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

8c) Čl. 36 a 114 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé publikované ve Sbírce zákonů jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb.

Čl. 30 Smlouvy o založení Evropského společenství publikované Úředním věstníkem ES č. C 340 dne 10. listopadu 1997.

9) Např. zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů.

10) Např. zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

11) § 23 a 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

12) Např. § 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

13) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.