Zákon o rodině (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Ustanovení občanského zákoníku se použijí tehdy, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

(1) Úprava společného jmění manželů a společného nájmu je stanovena v § 143 až 151 a § 703 až 709 občanského zákoníku.

(2) Pro účely ustanovení § 706 odst. 1 občanského zákoníku se děti svěřené do výchovy jiné fyzické osoby (§ 45) a děti, o které osobně pečuje jejich poručník (§ 78), považují za děti vlastní.

Dohody a soudní rozhodnutí, kterými byla stanovena před účinností tohoto zákona vyživovací povinnost rozvedených manželů vůči sobě navzájem, mohou být na návrh jednoho z manželů soudem změněny nebo zrušeny, jsou-li v rozporu s tímto zákonem.

Osvojení provedená podle dosavadních předpisů, s výjimkou osvojení se zápisem osvojitele místo rodiče do matriky, se považují za osvojení podle ustanovení § 63 až 73 tohoto zákona.

Zrušují se:

1. zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném,

2. zákon č. 266/1949 Sb., o zatímních změnách v některých občanských věcech právních,

3. zákon č. 59/1952 Sb., o uzavírání manželství s cizinci,

4. zákon č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže,

5. zákonné opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 61/1955 Sb., o změně předpisů o rozvodu,

6. zákon č. 15/1958 Sb., o změně předpisů o osvojení,

7. nařízení Ministerstva spravedlnosti č. 70/1952 Sb., kterým se provádí zákon o sociálně právní ochraně mládeže,

8. zákonné opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 58/1955 Sb., o dětských příspěvcích a ochranné výchově,

9. vládní nařízení č. 73/1956 Sb., kterým se přenáší působnost úřadoven ochrany mládeže na výkonné orgány národních výborů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

* * *

Zákon č. 94/1963 Sb. ze dne 4. prosince 1963 nabyl účinnosti dne 1. dubna 1964, zákon č. 132/1982 Sb. ze dne 10. listopadu 1982 nabyl účinnosti dne 1. dubna 1983, zákon č. 234/1992 Sb. ze dne 28. dubna 1992 nabyl účinnosti dne 1. července 1992, nález Ústavního soudu č. 72/1995 Sb. ze dne 28. března 1995 nabyl účinnosti dne 1. října 1995, zákon č. 91/1998 Sb. ze dne 3. dubna 1998 nabyl účinnosti dne 1. srpna 1998, s výjimkou čl. VI bodu 1, který nabyl účinnosti dne 1. července 1998.

* * *

Čl. VIII zákona č. 91/1998 Sb. zní:

Čl. VIII

1. Manžel, který přijal před účinností tohoto zákona příjmení druhého manžela, může do 31. prosince 1998 oznámit matričnímu úřadu, že bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí.

2. Věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů.

3. Opatrovníci ustanovení podle § 78 zákona o rodině se považují od 1. srpna 1998 za poručníky s právy a povinnostmi zde uvedenými. Pokud jiné předpisy mluví o opatrovnictví a opatrovnících podle § 78 zákona o rodině, rozumí se tím podle povahy věci poručenství a poručníci.

4. Církvemi a náboženskými společnostmi oprávněnými ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o rodině jsou církve a náboženské společnosti, které jsou registrovány podle zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

5. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. srpnem 1998; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé do 31. července 1998, se však posuzují podle dosavadních předpisů.

Klaus v. r.

1) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

2) § 11 zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách.

3) § 4 odst. 1 zákona č. 268/1949 Sb.

3a) Čl. 5 písm. f) vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

3b) Vyhláška č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 8 a 9 občanského zákoníku.

6) § 19 zákona č. 114/1978 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 72/1995 Sb.

7) § 15 zákona č. 114/1978 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

8) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

10) § 157 odst. 1 a § 158 zákoníku práce.

11) § 5 zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.