§ 7 vyhláška o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků – Příprava vzorku
Vyhláška o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků · 211/2004 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 211/2004 stanovuje pravidla pro přípravu vzorků pro laboratorní zkoušky, včetně homogenizace, dělení, přípravy souhrnných, laboratorních a duplikátních vzorků a jejich označování. Při přípravě vzorku se musí použít homogenizace (např. mísení, drcení) nebo dělení (např. zmenšování na děliči, kvartace), nebo kombinace obou. (§ 7 zákona č. 211/2004 Sb., vyhláška o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Příprava vzorku
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 211/2004 Sb.
(1) Při přípravě vzorku se použije
a) homogenizace, například mísení, míchání, a snižování zrnění, drcení, mletí,
b) dělení, například zmenšování vzorku na děliči, řezání, krájení nebo kvartace; přičemž kvartací se rozumí vyřazení dvou protilehlých čtvrtí, smíchání a znovu čtvrcení zůstatku, dokud není dosaženo požadované velikosti, nebo
c) kombinace homogenizace a dělení.
(2) Při přípravě laboratorního vzorku se provedou taková předběžná opatření, aby se zabránilo jakékoliv změně, která by ovlivnila výsledek zkoušky.
(3) Sloučením a promícháním všech dílčích vzorků se připraví souhrnný vzorek, pokud není stanoveno jinak. V případě potřeby lze souhrnný vzorek upravit způsobem uvedeným v odstavci 1, nebo se z něj připraví redukovaný vzorek.
(4) Ze souhrnného vzorku se připraví laboratorní vzorek a duplikátní vzorek. Laboratorní vzorek se označí způsobem umožňujícím jeho jednoznačnou identifikaci. Má-li být množství analyzované látky vypočteno se zahrnutím částí, které se neanalyzují, hmotnost oddělených částí se zaznamená.
(5) Laboratorní vzorek se podle potřeby rozmělní a dobře promísí, aby bylo možné odebrat reprezentativní zkušební podíly. Velikost zkušebních podílů je určena metodou zkoušení a účinností promísení. Metody rozmělnění a promísení nesmí ovlivnit složení zkušebního podílu. Zkušební podíl se podle potřeby zpracuje za zvláštních podmínek s cílem minimalizovat nepříznivé účinky.
(6) Duplikátní vzorek se označí způsobem umožňujícím jeho jednoznačnou identifikaci a uchová se pro opakované zkoušení nebo další zkoušky. Způsob a délka skladování duplikátního vzorku nesmí ovlivnit jeho složení.
(7) Použití vzorku k laboratorním rozborům zaniká datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti, ke kterému by došlo v době po jeho odběru do zahájení provedení laboratorní zkoušky.
(8) Při přípravě vzorků pro zkoušení živočišných a rostlinných tuků a olejů se postupuje podle české technické normy upravující postup při přípravě vzorků pro některé tuky a oleje.12)
(9) Při přípravě vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A, vzorků pro stanovení olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a vzorků pro stanovení dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách se postupuje podle příloh č. 5 až 7.
(10) Při přípravě vzorků pro kontrolu olivového oleje se postupuje v souladu s nařízením Evropských společenství.10)
(11) Laboratorní vzorky lze připravit přímo v místě odběru vzorku, pouze pokud nebude ovlivněno složení vzorku a nedojde k jeho znehodnocení. Při přípravě vzorku se postupuje podle odstavců 1 až 10.
(12) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách se postupuje podle přílohy č. 42.
(13) Při přípravě vzorků pro kontrolu dodržování maximálních limitů patulinu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 43.
(14) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 45.
(15) Při přípravě vzorků pro detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem se přihlédne k doporučení uvedenému v předpise Evropských společenství10a).
(16) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu fusariových toxinů v potravinách se postupuje podle přílohy č. 47.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při přípravě vzorku se musí použít homogenizace (např. mísení, drcení) nebo dělení (např. zmenšování na děliči, kvartace), nebo kombinace obou.
- Při přípravě laboratorního vzorku je nutné zabránit jakýmkoliv změnám, které by ovlivnily výsledek zkoušky.
- Z odebraných dílčích vzorků se připraví souhrnný vzorek, z něj pak laboratorní a duplikátní vzorek.
- Laboratorní a duplikátní vzorky musí být označeny tak, aby je bylo možné jednoznačně identifikovat.
Na co si dát pozor
- Použití vzorku k laboratorním rozborům zaniká datem použitelnosti nebo minimální trvanlivosti, které by nastalo po odběru vzorku do zahájení zkoušky.
- Pro určité typy vzorků (např. živočišné a rostlinné tuky, ochratoxin A, těžké kovy, dioxiny, olivový olej) platí specifické postupy přípravy podle jiných norem nebo příloh vyhlášky (přílohy č. 5 až 7).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 8 Příprava laboratorního vzorku (Vyhláška o odběru, přípravě a metodách z)§ 11 Příprava vzorků (Vyhláška Ministerstva zemědělství o způs)§ 6 Příprava vzorku (Vyhláška Ministerstva zemědělství o meto)§ 14 Účinnost (Vyhláška o stanovení podmínek, při jejic)§ 6 Účinnost (Vyhláška o stanovení požadavků na odběr )