§ 6 Zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem o půdě, ve znění pozdějších předpisů
Zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů · 212/2000 Sb. · § 6 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 212/2000 Sb. mění zákon č. 243/1992 Sb. tím, že rozšiřuje definici oprávněné osoby pro restituce a upřesňuje, jaké nemovitosti se vydávají.
§ 6 Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem o půdě, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Oprávněnou osobou je dále státní občan České republiky, který pozbyl majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem2) v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 a vznikly mu majetkové nároky podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů do majetku vzcházejících, avšak tento majetek nebyl oprávněné osobě vrácen, ani nebyla podle těchto předpisů odškodněna, ač podle nich odškodněna měla být, ani nebyla odškodněna podle mezinárodních smluv uzavřených mezi Československou republikou a jinými státy po druhé světové válce.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2. V § 2 odst. 3 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“.
3. V § 3 odstavec 1 zní:
„(1) Oprávněným osobám se vydají nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2.“.
4. § 6 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
Paragraf 6 zákona č. 212/2000 Sb. mění zákon č. 243/1992 Sb. tím, že rozšiřuje definici oprávněné osoby pro restituce a upřesňuje, jaké nemovitosti se vydávají.
Co to znamená v praxi
Nově se za oprávněnou osobu považuje i státní občan České republiky, který přišel o majetek mezi 29. zářím 1938 a 8. květnem 1945.
Tato osoba musela mít nárok na vrácení majetku nebo odškodnění podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákona č. 128/1946 Sb.
Podmínkou je, že majetek jí nebyl vrácen ani nebyla odškodněna, ačkoliv odškodněna být měla, a to ani podle mezinárodních smluv.
Oprávněným osobám se vydávají nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 243/1992 Sb.
Příklad
Pan Novák, občan ČR, přišel v roce 1942 o svůj dům v důsledku perzekuce. Podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. měl nárok na vrácení domu, ale nikdy se tak nestalo a nebyl ani odškodněn. Podle tohoto paragrafu je pan Novák nově považován za oprávněnou osobu a může žádat o vydání svého domu.