28 Cdo 3287/2011 — Nejvyšší soud

28 Cdo 3287/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 11. 2011 Spisová značka:28 Cdo 3287/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.3287.2011.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pozemkový fond Rehabilitace (soudní i mimosoudní) Účastníci řízení Dotčené předpisy:§ 5 pdst- 1 úíéísm. a) předpisu č. 95/1999Sb. § 11 předpisu č. 295/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 12. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 364/12prof. JUDr. Jan Musil, CSc.02.02.2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 3287/2011 ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause o dovolání dovolatelky J. H., zastoupené JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem, 601 00 Brno, Poštovská 8c, proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 22. 12. 2010, sp. zn. 18 Co 291/2007, vydanému v právní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 C 186/2006 (žalobců: a/ B. S., b/ T. K., c/ M. A. E. K., a d/ M. P. K., zastoupených Vratislavem Pěchotou, Jr. Esq., New York, 14 Penn Plaza, 225 West 34Street, Suite 1800 /USA-New York 10122/ a dalších účastníků řízení: 1. J. H., zastoupené JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem, 601 00 Brno, Poštovská 8C, 2. Statutární ho města Brna, IČ 4499 2785, Brno, Dominikánské náměstí č. 1, adresa pro doručení: 601 67 Brno, Kounicova č. 67, 3. Nového Domova, stavebního bytového družstva, IČ 0004 7627, 600 00 Brno, Okružní 875/19a, 4. Dopravního podniku města Brna, a. s., IČ 2550 8881, 600 00 Brno, Hlinky č. 151, 5. JUDr. Karla Sigmunda, advokáta, 600 00 Brno, Berkova č. 9, správce konkurzní podstaty úpadce B. Leasing, s. r. o., IČ 0053 2614, 600 00 Brno, Třída generála Píky, a 6. Pozemkového fondu ČR, IČ 4579 7072, 130 00 Praha 3, Husinecká 11a, územní pracoviště: 600 00 Brno, Hroznová 17, o nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu ohledně vlastnictví pozemků), takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalobců, podané u soudu 25. 8. 2006 (s doplněním podáním z 29. 8. 2006), bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně z 26. 1. 2007, č. j. 39 C 186/2006-104. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobců, aby rozhodnutím soudu bylo nahrazeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Brno z 10. 7. 2006, č. j. 3239/92/47 – RNP, RN, a to tak, že by bylo rozhodnuto, že B. S., F. K., B. S. a T. K. jsou vlastníky (každý jednou čtvrtinou) částí zemědělských pozemků (PK) parc. č. 2360, 2361, 2363, 2364, 2365 a 2366 v katastrálním území B. (dříve B.), o celkové výměře 1549 m2, částí pozemků (PK) parc. č. 2745 v katastrálním území Č. (dříve L.), o výměře 189 m2, pozemku (PK) parc. č. 2652/2 v katastrálním území Č. (dříve K.), o výměře 153 m2. Žalobcům B. S., T. K. a F. K.i bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně účastnici řízení B. S. na náhradu nákladů řízení 7.021,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Bylo také rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobci a dalšími účastníky řízení nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení. O odvolání žalobců proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně z 22. 12. 2010, sp. zn. 18 Co 291/2007. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Městského soudu v Brně z 26. 1. 2007, č. j. 39 C 186/2006-104, změněn jen tak, že J. H., B. S., T. K., M. A. E. K. a M. P. K. nejsou vlastníky pozemků původního vlastníka P. K., uvedených ve výroku (označeném I.) rozsudku soudu prvního stupně, mají však právo na náhradu za nevydané pozemky, a to J. H., B. S. a T. K. každý z nich v rozsahu jedné čtvrtiny a M. A. E. K. a M. P. K., každý v rozsahu jedné osminy. Ve výrocích uvedeného rozsudku soudu prvního stupně (označených II. a III.) o nákladech řízení došlo výrokem rozsudku odvolacího soudu ke změně tak, že bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud rovněž vyslovil, že rozsudkem soudu se tu nahrazuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Brno z 10. 7. 2006, č. j. 3239/92/47 – RNP, RN. O nákladech odvolacího řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle ustanovení § 212 a § 212a občanského soudního řádu, nikoli však nad rámec žaloby podané žalobci; „přezkoumával tedy rozsudek soudu prvního stupně ohledně existence restitučního nároku žalobců podle zákona č. 229/1991 Sb., ve spojení se zákonem č. 243/1992 Sb. (ve znění zákona č. 212/2000 Sb.). Odvolací soud nejprve poukázal na to, že původní odvolatelka B. S. dne 4. 2. 2008 zemřela a že dne 15. 7. 2008 zemřel také jeden ze žalobců – F. K. Odvolací soud proto rozhodl usnesením z 8. 7. 2010, sp. zn. 18 Co 291/2007, že místo B. S. bude v řízení pokračováno s J. H. a místo F. K. bude v řízení pokračováno s M. A. E. K. a s M. P. K., jako s právními nástupci zemřelých účastníků řízení B. S. a F. K. Odvolací soud poukazoval dále na to, že o nároku žalobců bylo už rozhodnuto Pozemkovým úřadem Brno, který dne 10. 7. 2006 (pod č. j. 3239/92/47-RNP,RN) rozhodl, že oprávněné osoby B. S., B. S., T. K. a F. K. nejsou spoluvlastníky (každý z nich z jedné ideální čtvrtiny) pozemků, jež jsou nyní i předmětem tohoto soudního řízení, když sice tyto osoby mají nárok na vydání pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., ale vydání pozemků tu brání překážka ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb.; pozemkový úřad měl však za to, že za nevydané pozemky uvedeným oprávněným osobám náleží a bude jim poskytnuta náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., každé z nich v rozsahu jedné čtvrtiny. Odvolací soud poukazoval i na to, že z výsledků zjištění, učiněných v tomto soudním řízení, vyplývalo, že jde o restituční nároky souvisejících s konfiskací pozemků původního vlastníka P. K. na základě dekretu č. 12/1945, o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku osob, které mělo na zřeteli ustanovení § 1 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb. V daném případě šlo u žalobců B. S., T. K. a F. K. o děti původního vlastníka pozemků P. K. z jeho prvního manželství, zatím co Berta Schmidtová byla druhou manželkou P. K. Výzva k vydání nemovitostí (uvedených v žalobě žalobců) byla ze strany B. S. učiněna podáním z 18. 12. 1992, doručeným Pozemkovému úřadu Brno 21. 12. 1992, a žalobce F. K. nabyl české státní občanství na základě zákona č. 193/1999 Sb. Vzhledem k ustanovením zákona č. 243/1992 Sb. (ve znění zákona č. 212/2000 Sb.) dospěl odvolací soud k závěru, že na zjištěný skutkový stav lze v daném případě aplikovat ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb. (ve znění zákona č. 212/2000 Sb.). Žalobci B. S., T. K., M. A. E. K. a M. P. K. mají v tomto případě stejné restituční nároky po původním vlastníku P. K. jako účastnice řízení B. S. Odvolací soud vycházel dále ze závěru, že v tomto řízení podle páté části občanského soudního řádu (§ 224 a násl. o. s. ř.) je rozsah znovuprojednání věci, v němž již bylo rozhodnuto správním orgánem, dán obsahem žaloby; soud tu musí respektovat i ustanovení § 205a odst. 1 občanského soudního řádu, které zakazuje (až na uvedené výjimky) uvádět v odvolacím řízení skutečnosti a důkazy které nebyly uplatněny v řízení před soudem prvního stupně; námitky žalobců (vyslovené v daném případě v doplnění dovolání), týkající se toho, že ne všechny z pozemků, respektive z částí pozemků, o jejichž vydání žalobcům šlo, nejsou zastavěny, přesahovaly tak, podle názoru odvolacího soudu, žalobci uplatněný rozsah znovuprojednávání věci a nelze je podřadit pod žádnou ze stanovených výjimek, jež podle občanského soudního řádu lze uvádět v odvolání jako nové skutečnosti a nové důkazy. Rozhodl proto odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a rozsudek soudu prvního stupně změnil způsobem vyjádřeným ve výroku (označeném I.) rozsudku odvolacího soudu. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ustanovení § 224 odst. 1 a § 150 občanského soudního řádu. Rozsudek odvolacího soudu byl dne 7. 2. 2011 doručen advokátu, který účastnici řízení J. H. v řízení zastupoval, a dovolání ze strany této dovolatelky bylo podáno u soudu dne 6. 4. 2011, tedy ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu. Dovolatelka navrhovala, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena