Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu

(1) V energetickém auditu se kvantifikuje snížení zátěže životního prostředí vyplývající z variant. Uvede se název znečišťující látky, její množství v t/rok pro výchozí stav a stav po realizaci. Vyhodnocení se uvádí pro zdroje a spotřebu energie, které jsou předmětem energetického auditu.

(2) Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí se zpracovává v tabulkovém provedení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8.

(3) K výpočtu rozdílu emisí znečišťujících látek se použijí údaje uvedené v příloze č. 8.

(1) Výstupy energetického auditu jsou:

a) hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství,

b) celková výše dosažitelných energetických úspor, která se uvede v technických jednotkách,

c) návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu včetně ekonomického hodnocení,

d) doporučení obsahující konečné stanovisko a doporučení energetického auditora k realizaci navrženého energeticky úsporného projektu,

e) posouzení využití obnovitelných zdrojů energie pro konkrétní předmět energetického auditu včetně ekonomického hodnocení.

(2) Vzor evidenčního listu energetického auditu je uveden v příloze č. 9.

(3) V návrhu vybrané varianty souboru opatření k dosažení optimální úspory energie se uvede zdůvodnění z hledisek technických, ekonomických a dalších smluvně dohodnutých hodnotících kritérií. Uvede se míra využití potenciálu energetických úspor, roční finanční výnos získaný realizací a ekonomická efektivnost projektu. Současně se uvedou okrajové podmínky, za kterých jsou hodnoty úspor energie stanoveny. U budov se stanovuje úspora energie a měrná spotřeba tepla na vytápění budovy podle zvláštního právního předpisu2).

(4) Vybraná varianta nebo její část podle § 6 odst. 5 v energetickém auditu provedeném pro příspěvkové organizace zřízené správním úřadem se posoudí z hlediska možnosti financování projektů energetických služeb formou dodavatelského úvěru podle zvláštního právního předpisu7) a podle přílohy č. 7.

(1) Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.

(2) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby s výjimkou uvedených v § 10 odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie.

(3) Jsou-li splněny hodnoty podle odstavce 1 nebo 2, pak hodnota, od níž vzniká podle odstavce 1 nebo 2 povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie.

(4) Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech evidovaných pod jedním identifikačním číslem. Pro přepočty se používají následující vztahy:

a) elektrická energie 1 MWh 3,6 GJ,

b) zemní plyn1000 m3n34,05 GJ,1 MWh3,24 GJ,

c) tuhá či kapalná paliva se přepočítávají údajem výhřevnosti udávaným dodavatelem.

(5) Forma energie podle odstavce 4 je:

a) nakoupená elektřina pro vlastní spotřebu,

b) nakoupený plyn pro vlastní spotřebu,

c) nakoupená tepelná energie pro vlastní spotřebu, nebo

d) nakoupená tuhá nebo kapalná paliva, pokud jsou použita pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie.

(6) Výsledky energetického auditu jedné budovy lze použít pro další budovy, jedná-li se o:

a) budovy stejné stavební soustavy, stavebního provedení, současného stavu konstrukcí a srovnatelné podlažnosti,

b) budovy se stejným způsobem zásobování tepelnou energií na vytápění, stejným způsobem dodávky teplé užitkové vody, stejným způsobem užívání a srovnatelným vnitřním rozvodem.

(7) Výsledky energetického auditu jednoho technologického zařízení lze využít pro další technologická zařízení, pokud jsou splněny podmínky, že se jedná o technologická zařízení stejného či srovnatelného typu, produkce a kapacity.

(8) Ustanovení odstavců 6 a 7 nelze použít pro energetické audity zpracovávané podle § 9 odst. 3 písm. a) zákona a podle zvláštního právního předpisu8).

(1) Za praxi v oboru se považuje nepřetržitá činnost v posledních 6 letech

a) v oboru energetické auditorství pro potřeby Programu státních podpor při snižování spotřeby paliv a energie v České republice,

b) v oboru energetické poradenství na základě vydaného povolení podle zvláštního právního předpisu9) nebo zaměstnanecký poměr u fyzické či právnické osoby poskytující poradenství podle zvláštního právního předpisu,9)

c) autorizovaného inženýra se specializací energetické auditorství podle zvláštního právního předpisu,10)

d) na úseku výkonu státní správy v energetických odvětvích podle zvláštního právního předpisu,11)

e) řízení energetického hospodářství fyzických či právnických osob v rozsahu podle § 10 odst. 2.

(2) Doklad o praxi podle odstavce 1 je potvrzení o výkonu činnosti energetického auditorství v rámci Programů státních podpor, osvědčení o autorizaci vydané Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, potvrzení zaměstnavatele, který prováděl výkon státní správy v energetických odvětvích podle zvláštního právního předpisu11) nebo řídil energetické hospodářství v rozsahu podle § 10 odst. 2.

(3) Praxe podle odstavce 1 se dá sčítat.

(4) Při uznávání odborné kvalifikace, praxe nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci členských států získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního zákona12).

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

doc. Ing. Grégr v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

1. Prostá doba návratnosti (doba splacení investice):

Ts=INCF

kde: IN investiční výdaje projektu

CF roční přínosy projektu (cash flow, změna peněžních toků pro realizaci projektu)

2. Reálná doba návratnosti (doba splacení investice při uvažování diskontní sazby) Tsd se vypočte z podmínky:

∑t=1TsdCFt.1+r-t-IN=0

kde: CFt roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu)

r diskont

(1 + r)-t odúročitel

3. Čistá současná hodnota (NPV):

NPV=∑t=1TžCFt.1+r-t-IN

kde: Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnitřní výnosové procento (IRR).

Hodnota IRR se vypočte z podmínky:

∑t=1TžCFt.1+IRR-t-IN=0

5. Ekonomické vyhodnocení varianty s prostou dobou návratnosti za období nepřekračující polovinu stanovené odpisové doby (podle účetního hlediska) příslušného hmotného majetku (energetické hospodářství a budovy)

5.1. Prostá doba návratnosti, doba splacení investice se vypočte podle bodu 1. této přílohy,

kde: IN pořizovací výdaje dle následující tabulky,

CF celkové roční úspory provozních výdajů projektu za období nepřekračující polovinu stanovené odpisové doby příslušného hmotného majetku (energetické hospodářství a budovy) dle následující tabulky.

5.2. Reálná doba návratnosti se vypočte podle bodu 2 této přílohy s uvažováním hodnot IN a CF vypočtených dle podbodu 5.1. této přílohy.

5.3 Čistá současná hodnota (NPV) se vypočte podle bodu 3. této přílohy s uvažováním hodnot IN a CF vypočtených dle podbodu 5.1. této přílohy.

5.4. Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte podle bodu 4. této přílohy s uvažováním hodnot IN a CF vypočtených dle podbodu 5.1. této přílohy.

Tabulka k výpočtu v bodu 5:

ř.Číslo opatřeníNázev opatřeníPořizovací výdajeRoční úspory1Úspora energieÚspora

osobních

výdajůÚspora výdajů na opravyÚspora

ostatních

výdajůÚspora celkem2KčGJ/rokKč/rok3NavrženáúspornáOpatření411)526374859610...11varianta celkemsoučet ř. 4 až 10

1) Celková hodnota úspor zahrnuje synergické efekty jednotlivých navrhovaných opatření a nemusí být prostým součtem úspor vlivem jednotlivých opatření v řádcích č. 4 až 10.

6. VZOR - Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled o ekonomickém hodnocení)

ÚdajeKč

ost. jedn.Investiční výdaje projektu

(počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách)Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení)Změna ostatních provozních nákladů, v tom:- změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, ...) (- +)- změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění majetku,...) (- +)- samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise resp. i odpady (- +)Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+ zvýšení, - snížení)Přínosy projektu celkemDoba hodnoceníDiskontHodnoty kriterií Ts, Tsd, NPV a IRRDaň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory)Případně další údaje

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 213/2001 Sb.

1) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

2) Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.

3) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

Vyhláška č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie.

Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie.

5) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

7) Vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku.

8) Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.

9) Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.

12) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).