Zákon o sloučení sousedních obcí s Olomoucem.

Dohlédacím úřadem pro konání voleb jest zemská správa politická.

Veškeré jmění a statek, ústavy a fondy, práva a povinnosti obcí, sloučených tímto zákonem, přecházejí na novou obec sloučením vzniklou.

Obecní dávky a poplatky budou se vybírati v obcích v § 1 zmíněných i po sloučení nadále dle dosavadní výměry tak dlouho, pokud na základě usnesení zastupitelstva nově zvoleného nebudou jinak upraveny.

Též přirážky obecní k daním státním mohou býti dle usnesení obecního zastupitelstva a za schválení příslušných vyšších úřadů vybírány v jednotlivých částech města, jež tvořily dosud samostatné obce, nadále v nestejné výši.

Okresní silnice v území obcí v § 1 jmenovaných přecházejí do vlastnictví správy města Olomouce. Za to jest město Olomouc povinno nahraditi silničnímu výboru okresu olomouckého část dluhů, o které se vzájemně dohodnou. Nedojde-li v této věci ke vzájemné dohodě, rozhodne zemský výbor, vezma za základ délku okresních silnic.

Daň domovní obcí, které se ve smyslu § 1 s hlavním městem Olomoucem sloučí, bude až do konce roku 1920 vyměřována dle dosavadních předpisů; dle jakých zásad bude v nich tato daň vyměřována rokem 1921 počínaje, bude upraveno zvláštním zákonem.

Platnost stavebního řádu ze dne 16. června 1894, č. 63 z. z., pokud se týče ze dne 16. června 1914, č. 39 z. z., rozšiřuje se na celý obvod všech obcí v § 1 jmenovaných.

Dokud nebude jinak nařízeno, pozemkové knihy pro připojené knihy v § 1. jmenované budou vedeny jako dosud u okresního soudu v Olomouci.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr vnitra v dohodě s ministrem financí a s ostatními súčastněnými ministry.

T. G. Masaryk v. r.

Švehla v. r.,

v zastoupení min. předsedy a jako ministr vnitra.