§ 6a zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje – Mlčenlivost
Zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje · 215/2004 Sb. · Veřejné zakázky a hospodářská soutěž
Stručně: Paragraf 6a zákona č. 215/2004 Sb. stanovuje povinnost mlčenlivosti pro zaměstnance koordinačního orgánu ohledně obchodního tajemství a důvěrných informací, které se dozvědí při své činnosti, a upravuje výjimky z této povinnosti. Zaměstnanci koordinačního orgánu nesmí sdělovat informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo důvěrné, a to ani po skončení jejich zaměstnání. (§ 6a zákona č. 215/2004 Sb., zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Mlčenlivost
- Týká se: zaměstnanec, soud, ministerstvo
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 215/2004 Sb.
(1) Zaměstnanci koordinačního orgánu vykonávající činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, jsou povinni o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení jejich služebního, pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže zaměstnanci podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí informací a údajů Komisi, Úřadu, ministerstvu nebo jiným správním orgánům pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností. V takovém případě je příjemce informací povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti informací a údajů jako předávající. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí koordinačního orgánu nebo jím pověřený pracovník.
(2) Dokumenty a informace týkající se veřejných podpor, které byly koordinačním orgánem předány Komisi, se podle právních předpisů upravujících přístup veřejnosti k informacím neposkytují do doby, než bude ukončeno řízení před Komisí nebo šetření Komise; po této době pak tehdy, pokud by jejich poskytnutí zmařilo nebo ohrozilo průběh následné soudní nebo jiné právní ochrany.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanci koordinačního orgánu nesmí sdělovat informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo důvěrné, a to ani po skončení jejich zaměstnání.
- Povinnost mlčenlivosti neplatí, pokud zaměstnanci svědčí nebo podávají vyjádření orgánům činným v trestním řízení nebo soudům.
- Poskytnutí informací Komisi, Úřadu, ministerstvu nebo jiným správním orgánům pro účely jejich působnosti není porušením mlčenlivosti, ale příjemce musí zajistit stejnou úroveň důvěrnosti.
- Dokumenty a informace o veřejných podporách předané Komisi se neposkytují veřejnosti, dokud není ukončeno řízení před Komisí nebo šetření, a ani poté, pokud by to ohrozilo soudní nebo jinou právní ochranu.
Na co si dát pozor
- Vedoucí koordinačního orgánu nebo jím pověřený pracovník může rozhodnout o zproštění povinnosti mlčenlivosti a jejím rozsahu.
- Příjemci informací od koordinačního orgánu (např. Komise, ministerstvo) mají povinnost zachovat stejnou úroveň důvěrnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 127 Povinnost zachovávat mlčenlivost osob činných (Zákon o pojišťovnictví)§ 31 MLČENLIVOST (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )§ 3 Povinnost zachovávat mlčenlivost (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o je)§ 6 Mlčenlivost (Zákon o koordinaci spolupráce s Evropský)§ 81 Povinnost zachovávat mlčenlivost (Vyhláška ministerstva práce a sociálních)