§ 32 zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. – Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu1a)…
Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. · 217/2002 Sb. · Cizinecké a azylové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 32 zákona č. 217/2002 Sb. stanovuje lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu a určuje, že podání takové žaloby má odkladný účinek. Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu je možné podat žalobu ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí. (§ 32 zákona č. 217/2002 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: cizinec, žadatel, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu1a) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat žalobu proti rozhodnutí o žádosti o udělení…“
- Odkazuje na: § 34
- Judikatura: na § 32 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 217/2002 Sb.
(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu1a) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat žalobu proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu
a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,
b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, nebo
c) podané v zařízení pro zajištění cizinců.3)
(3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.“.
4. § 33 až 33b se zrušují.
5. § 34 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu je možné podat žalobu ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí.
- Kratší lhůta 7 dnů pro podání žaloby platí, pokud je žádost o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná, nebo pokud bylo rozhodnutí doručeno žadateli v tranzitním prostoru letiště či v zařízení pro zajištění cizinců.
- Podání žaloby proti rozhodnutí o azylu automaticky odkládá jeho právní moc a vykonatelnost, což znamená, že rozhodnutí nemůže být realizováno, dokud soud nerozhodne o žalobě.
Na co si dát pozor
- Je klíčové dodržet stanovené lhůty pro podání žaloby (15 nebo 7 dnů), protože jejich propadnutí může vést k tomu, že žaloba nebude přijata.
- Odkladný účinek žaloby je důležitý pro žadatele o azyl, neboť jim poskytuje čas na soudní přezkum rozhodnutí, aniž by byli nuceni opustit zemi.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 32
Jak soudy aplikují § 32
V této souvislosti lze argumentovat i poukazem na ustanovení § 32 zákona č. 217/2002 Sb., jak učinil žalovaný ve svém vyjádření, avšak nutno uzavřít, že postupu krajského soudu nelze vytýkat pochybení a nelze tedy dospět k závěru, že usnesení o odmítnutí návrhu je nezákonné ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud podotýká, že v praxi správních soudů vyvstala otázka, zda u podání, které …