§ 8a zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Přechodná ustanovení

(1) Uplatnil-li zaměstnanec mzdové nároky a zaměstnavatel nebo správce potvrdil mzdové nároky zaměstnance včetně částek, které nelze podle tohoto zákona považovat za mzdové nároky, úřad práce tyto částky z celkové výše uplatněných mzdových nároků odečte a zbývající část mzdových nároků zaměstnanci přizná.

(2) Úřad práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě přiznaných mzdových nároků nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.“.

13. V § 9 odst. 1 a 4 se za slova „ke dni“ vkládají slova „vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni“.

14. V § 9 odst. 7 se slova „3 měsíců ode dne podání insolvenčního návrhu“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů ode dne, kdy je mu doručeno rozhodnutí podle odstavců 1 až 4“.

15. V § 10 odst. 1 se slova „§ 9“ nahrazují slovy „§ 8a a 9“.

16. V § 12 úvodní části ustanovení odstavce 2 se slova „do 3 týdnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud“ nahrazují slovy „v případech, kdy soud pravomocně“.

17. V § 12 odst. 2 se na konci textu písmene c) tečka nahrazuje čárkou.

18. V § 12 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl úřadem práce písemně vyzván k jejich úhradě.“.

19. V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Zaměstnavatel je též povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případě, že moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení zaniklo aniž bylo zahájeno insolvenční řízení, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl úřadem práce písemně vyzván k jejich úhradě.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

20. V § 12 odst. 4 se slova „odstavci 1“ nahrazují slovy „odstavcích 2 a 3“.

21. V § 14a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu příslušného úřadu práce bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro uspokojování mzdových nároků zaměstnanců podle tohoto zákona; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

22. V § 15 se slova „§ 9“ nahrazují slovy „§ 8a, 9“ a slova „§ 7“ se nahrazují slovy „§ 7 a 12“.

Čl. IV

1. O žádostech zaměstnanců o uspokojení mzdového nároku, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne příslušný úřad práce podle dosavadních právních předpisů.

2. Zaměstnanec zaměstnavatele, na kterého byl v období od 1. září 2008 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podán insolvenční návrh, nebo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a který nemohl uplatnit mzdové nároky z důvodu nesplnění podmínek stanových zákonem č. 118/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a splňuje podmínky pro uplatnění mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může požádat úřad práce o jejich uspokojení nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak nárok na jejich uspokojení zaniká; v případě těchto žádostí se ustanovení § 4 odst. 5 věty první a druhé zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí. Rozhodným obdobím pro žádosti o uspokojení mzdových nároků podané podle tohoto přechodného ustanovení je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, a 6 kalendářních měsíců následujících po tomto měsíci. O těchto žádostech rozhodne úřad práce podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VI

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 2 písm. r) se za slova „insolvenční správce“ vkládají slova „nebo dlužník s dispozičními oprávněními“.

2. V příloze Sazebník poplatků se položka 9 zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VII

V § 42 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Způsob rozdělení insolvenčních věcí musí být dále stanoven tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern, projednávalo stejné soudní oddělení.“.

Čl. VIII

Tento zákon platí i pro rozvrh práce na kalendářní rok 2009. Předseda soudu změní rozvrh práce tak, aby splňoval požadavky § 42 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.