§ 1 Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) – BRANNÁ POVINNOST
Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) · 218/1999 Sb. · § 1 · Správní právo
Stručně: Paragraf 1 branného zákona definuje brannou povinnost jako povinnost každého občana České republiky připravovat se na obranu státu a osobně se podílet na plnění úkolů ozbrojených sil, přičemž tato povinnost zahrnuje odvodní a služební povinnost a náklady s ní spojené hradí stát.
§ 1 BRANNÁ POVINNOST
(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan“) připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“).
(2) Branná povinnost zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3) Náklady spojené s brannou povinností hradí stát.
Paragraf 1 branného zákona definuje brannou povinnost jako povinnost každého občana České republiky připravovat se na obranu státu a osobně se podílet na plnění úkolů ozbrojených sil, přičemž tato povinnost zahrnuje odvodní a služební povinnost a náklady s ní spojené hradí stát.
Co to znamená v praxi
Každý občan České republiky má povinnost se připravovat na obranu státu a podílet se na úkolech ozbrojených sil.
Součástí branné povinnosti je povinnost dostavit se k odvodu a vykonávat službu, pokud je k tomu občan povolán.
Stát nese finanční náklady, které vznikají v souvislosti s plněním branné povinnosti.
Na co si dát pozor
Branná povinnost se vztahuje výhradně na státní občany České republiky.
Kromě odvodní a služební povinnosti mohou existovat i další povinnosti, které stanoví tento zákon.