Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 14

§ 14 vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu – Zajištění dokumentování činností při mimořádné události držitelem povolení

Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu · 219/1997 Sb. · Správní právo

Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 219/1997 stanovuje držiteli povolení povinnost podrobně dokumentovat průběh mimořádné události, vypracovat o ní protokol a tento protokol předložit Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (Úřadu) ve stanovených lhůtách a archivovat jej po dobu 50 let. (§ 14 zákona č. 219/1997 Sb., vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Zajištění dokumentování činností při mimořádné události držitelem povolení
  • Týká se: zaměstnanec
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „Protokol je předkládán Úřadu do jednoho měsíce od data vyhlášení mimořádné události 1“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „stupně a do tří měsíců od data vyhlášení mimořádné události 3“
  • Lhůta nebo doba (odst. 4): „Záznamy a protokoly o mimořádných událostech se evidují a archivují nejméně po dobu 50 let od data vyhlášení mimořádné události.“
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 219/1997 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Od doby zjištění vzniku a v průběhu mimořádné události se v časové posloupnosti zaznamenávají všechny příkazy osoby určené držitelem povolení k řízení zásahu, dále veličiny, parametry a skutečnosti důležité a rozhodující pro vyhlášení mimořádné události a při řízení a provádění zásahů.

(2) Na základě záznamů podle odstavce 1 se zpracovává protokol o vzniku a průběhu mimořádné události, obsahující zejména

a) zjištěné příčiny vzniku a posouzení závažnosti mimořádné události,

b) postupy použité při řízení a provádění zásahu a jejich zhodnocení s přihlédnutím k postupům stanoveným vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovými instrukcemi,

c) hodnocení účelnosti a účinnosti provedených postupů při řízení a provádění zásahu,

d) hodnocení následků mimořádné události na technologii a systémech zařízení nebo pracovišť, případně obalového souboru,

e) hodnocení následků na zdraví zaměstnanců a dalších osob včetně těch, kteří se podíleli na řízení a provádění zásahů,

f) hodnocení úniku radioaktivních látek do životního prostředí včetně výsledků monitorování,

g) návrh postupu na další likvidaci následků,

h) návrh opatření, která je nutné provést k zamezení a snížení opětovné možnosti výskytu vzniklé mimořádné události.

(3) Protokol je předkládán Úřadu do jednoho měsíce od data vyhlášení mimořádné události 1. a 2. stupně a do tří měsíců od data vyhlášení mimořádné události 3. stupně.

(4) Záznamy a protokoly o mimořádných událostech se evidují a archivují nejméně po dobu 50 let od data vyhlášení mimořádné události.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaznamenávání událostí v reálném čase: Od okamžiku zjištění mimořádné události je nutné průběžně zaznamenávat všechny příkazy osoby řídící zásah, důležité veličiny, parametry a skutečnosti, které vedly k vyhlášení události a které jsou podstatné pro řízení zásahů.
  • Vypracování protokolu: Na základě těchto záznamů musí být zpracován protokol o mimořádné události. Tento protokol má přesně danou strukturu a musí obsahovat například příčiny události, hodnocení postupů při zásahu, dopady na technologii, zdraví osob a životní prostředí, a návrhy opatření pro budoucnost.
  • Předkládání protokolu Úřadu: Protokol je nutné předložit Úřadu. Lhůta pro předložení se liší podle závažnosti mimořádné události – u událostí 1. a 2. stupně je to do jednoho měsíce, u událostí 3. stupně do tří měsíců.
  • Dlouhodobá archivace: Všechny záznamy a protokoly o mimořádných událostech musí být evidovány a archivovány po dobu minimálně 50 let od data vyhlášení události.

Na co si dát pozor

  • Přesnost a úplnost záznamů: Je klíčové zajistit, aby záznamy byly vedeny v časové posloupnosti a obsahovaly všechny důležité a rozhodující informace pro pozdější analýzu a zpracování protokolu.
  • Dodržení obsahu protokolu: Protokol musí splňovat všechny požadavky na obsah uvedené v odstavci 2, aby byl Úřadem akceptován.
  • Dodržení lhůt pro předložení: Je nutné pečlivě sledovat a dodržovat stanovené lhůty pro předložení protokolu Úřadu, které se liší podle stupně mimořádné události.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 49 Povinnosti držitele povolení k činnostem souv (Zákon atomový zákon)§ 26 Účinnost (Vyhláška o podrobnostech k zajištění zvl)§ 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (Vyhláška o podrobnostech k zajištění zvl)§ 14 Postupy a opatření k zajištění dokumentování (Vyhláška o podrobnostech k zajištění zvl)§ 69 Zvláštní povinnosti držitele povolení v oblas (Zákon atomový zákon)