Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

Při vzniku a průběhu mimořádné události, která může vést k radiační havárii, poskytuje držitel povolení Úřadu nezbytná data, údaje a informace charakterizující

a) stav technologie a systémů (technologických částí) zařízení nebo pracovišť, případně obalového souboru,

b) radiační situaci v prostorách a v okolí zařízení nebo pracovišť, případně v místě mimořádné události při přepravě a jeho okolí,

c) únik radioaktivních látek a ionizujícího záření,

d) ozáření zaměstnanců a dalších osob a způsoby omezení ozáření,

e) přijímaná opatření držitelem povolení a způsob informování orgánů státní správy a veřejnosti.

(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci a další osoby při nástupu do práce před zahájením činností u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícím jejich pracovnímu zařazení.

(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.

(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.

(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn.

(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.

(2) K ověřování havarijní připravenosti slouží

a) havarijní cvičení,

b) prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů.

(3) Havarijní cvičení se provádí podle zpracovaného plánu, kterým se stanoví zaměření, rozsah cvičení a termíny, případně frekvence jejich provedení. Plán havarijních cvičení zařízení nebo pracovišť se zpracovává na kalendářní rok.

(4) Při vypracování plánu havarijních cvičení se vychází z procvičování

a) zásahových instrukcí pro příslušné stupně mimořádných událostí minimálně jedenkrát ročně,

b) zásahového postupu s navazujícími činnostmi stanovenými zásahovými instrukcemi pro příslušné stupně mimořádných událostí s výjimkou mimořádné události 3. stupně - radiační havárie, minimálně jedenkrát ročně,

c) zásahových postupů a navazujících zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události 3. stupně - radiační havárie, minimálně jedenkrát za dva roky.

(5) Havarijní cvičení mají část přípravnou, realizační a hodnotící.

(6) V přípravné části se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví zejména

a) cíl, rozsah a doba trvání cvičení,

b) určení vzniku a typu mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,

c) specifikace zásahových postupů a instrukcí, které budou procvičovány,

d) určení hodnotitelů a případně pozorovatelů na cvičení.

(7) Realizační část je vlastní provedení cvičení podle předem připraveného scénáře za účasti všech osob zodpovědných za řízení a provádění zásahu včetně hodnotitelů, případně pozorovatelů cvičení.

(8) Na závěr cvičení se provádí jeho zhodnocení, které se zpracovává ve formě závěrečného protokolu, který se ve smyslu § 18 zákona považuje za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti. Tyto protokoly se evidují po dobu pěti let od zhodnocení cvičení.

(9) Za kalendářní rok se provádí souhrnné zhodnocení provedených havarijních cvičení, které se předává Úřadu nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku s výjimkou cvičení pro případ vzniku radiační havárie, kdy se předává závěrečný protokol Úřadu do dvou měsíců po zhodnocení cvičení.

(10) Na základě zjištěných nedostatků při cvičení se provedou úpravy vnitřního havarijního plánu, zásahových instrukcí, přípravy osob určených k řízení a provádění zásahu a doplnění technického vybavení a materiálového zabezpečení.

(11) Mimo rámec prováděných havarijních cvičení se ověřuje

a) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů vyrozumění zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 1 písm. f) této vyhlášky,

b) dvakrát ročně funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 2 této vyhlášky,

c) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 1 písm. b) a c) této vyhlášky,

d) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 6 odst. 1 písm. e) této vyhlášky v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.

(12) Ověřování podle odstavce 11 je považováno ve smyslu § 18 zákona za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti a jeho provedení musí být dokladováno. Záznamy o provedení a výsledku ověření se evidují minimálně jeden rok.

(1) Vnitřní havarijní plán obsahuje zejména

a) úvodní část, ve které se uvádí

1. základní údaje týkající se žadatele o povolení včetně komunikačního spojení,

2. předmět a rozsah činnosti,

3. místo provozování činnosti a doba jejího trvání,

b) uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování a posuzování jejich závažnosti podle § 5 této vyhlášky,

c) způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí podle § 6 této vyhlášky,

d) způsoby aktivace zasahujících osob podle § 7 této vyhlášky,

e) zásahové postupy podle § 8 odst. 2 písm. a) a § 9 této vyhlášky pro řízení a provedení zásahu pro jednotlivé mimořádné události s uvedením způsobů omezení ozáření a zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob,

f) způsoby dokumentování činností při mimořádné události podle § 14 této vyhlášky,

g) způsoby předávání údajů Úřadu podle § 15 této vyhlášky,

h) seznam orgánů státní správy a dalších orgánů s uvedením způsobů jejich informování v souladu s § 19 odst. 1 písm. e) zákona.

(2) Revize vnitřního havarijního plánu se provádí minimálně každé tři roky. Dojde-li ke změně podmínek majících dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být změna vnitřního havarijního plánu nebo jeho částí, případně i zásahových instrukcí provedena bezodkladně.

(1) Havarijní řád obsahuje zejména

a) úvodní část, ve které se uvádí

1. základní údaje týkající se žadatele o povolení včetně komunikačního spojení,

2. předmět, rozsah přepravy a doba jejího trvání,

b) podrobný popis přepravovaného materiálu,

c) popis obalového souboru,

d) uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování a posuzování jejich závažnosti podle § 5 této vyhlášky,

e) způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí podle § 6 této vyhlášky,

f) způsoby aktivace zasahujících osob podle § 7 této vyhlášky,

g) zásahové postupy podle § 9 této vyhlášky pro řízení a provedení zásahu pro jednotlivé mimořádné události s uvedením způsobů omezení ozáření a zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob,

h) způsoby dokumentování činností při mimořádné události podle § 14 této vyhlášky,

i) způsoby předávání údajů Úřadu podle § 15 této vyhlášky,

j) seznam orgánů státní správy a dalších orgánů s uvedením způsobů jejich informování v souladu s § 19 odst. 2 písm. c) zákona.

(2) Při přepravách v prostoru držitele povolení může být havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu.

(3) Dojde-li ke změně podmínek majících dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být bezodkladně provedena změna havarijního řádu nebo jeho části, popřípadě i zásahových instrukcí.

Zajištění havarijní připravenosti je dále dokladováno a prokazováno

a) zásahovými instrukcemi zpracovanými podle § 10 této vyhlášky,

b) smluvním zajištěním s dalšími osobami, které je nutné povolat k provádění zásahu a činností při vzniku mimořádné události,

c) systémem přípravy zaměstnanců a dalších osob na činnosti při vzniku a průběhu mimořádných událostí,

d) ověřováním havarijní připravenosti.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Ing. Štuller v. r.

1) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

2) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 5 písm. e) vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů.