§ 8 zákon o oběhu osiva a sadby – Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
Zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) · 219/2003 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 8 zákona 219/2003 definuje, kdo může žádat o udělení ochranných práv k odrůdě v České republice, přičemž upřednostňuje občany a právnické osoby z ČR a členských států EU, ale umožňuje výjimky pro občany a právnické osoby z jiných zemí za určitých podmínek. (§ 8 zákona č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel
a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,
b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,
c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text „dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“,
d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,
e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.
(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Žádost o ochranu odrůdy může podat šlechtitel, který je občanem ČR nebo má sídlo v ČR, případně občan členského státu EU nebo právnická osoba se sídlem v členském státě EU.
- Více šlechtitelů může podat žádost o ochranu odrůdy společně.
- Osoby mimo ČR a členské státy EU mohou získat oprávnění k podání žádosti, pokud jejich země poskytuje obdobnou ochranu odrůdám z členských států EU.
Na co si dát pozor
- Ústav (pravděpodobně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) posuzuje, zda země mimo EU poskytuje dostatečnou ochranu pro odrůdy, aby umožnil podání žádosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 9 Uznávání rozmnožovacího materiálu (Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a)§ 11 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední (Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a)§ 12 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední (Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a)§ 8 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední (Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti )§ 7a Osivo s neukončenou certifikací sklizené v Če (Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 )