Zákon o kulturních památkách

(1) O ochranu památek v okresu dbá výkonný orgán okresního národního výboru podle směrnic nadřízených památkových orgánů. Jeho odborným orgánem jest okresní konservátor státní památkové péče, který je dobrovolným pracovníkem; jmenuje ho rada okresního národního výboru.

(2) Na návrh okresního konservátora státní památkové péče může rada okresního národního výboru pověřit pro menší obvody dobrovolné pracovníky funkcí zpravodaje státní památkové péče; zpravodaj je spolupracovníkem okresního konservátora.

(3) Při radě okresního národního výboru se zřizuje okresní komise státní památkové péče. Předsedou komise jest okresní konservátor státní památkové péče. Ostatní členy jmenuje rada okresního národního výboru. Komise je složena z dobrovolných pracovníků majících vztah k péči o památky. Komise sleduje stav památek na území okresu a péči o ně a navrhuje výkonnému orgánu okresního národního výboru opatření potřebná k zajištění jejich ochrany.

(1) O ochranu památek na území obce dbá výkonný orgán místního národního výboru podle směrnic nadřízených památkových orgánů.

(2) V obcích s větším počtem památek může rada místního národního výboru zřídit místní komisi státní památkové péče. Jejího předsedu i ostatní členy jmenuje rada místního národního výboru. Komise je složena z dobrovolných pracovníků majících vztah k péči o památky. Komise sleduje stav památek na území obce a péči o ně a navrhuje výkonnému orgánu místního národního výboru opatření potřebná k zajištění jejich ochrany.

Ostatní orgány státní správy jsou povinny v mezích své působnosti napomáhat památkovým orgánům při plnění jejich úkolů.

(1) Ke každému řízení, ve kterém by mohly být dotčeny zájmy státní památkové péče, zejména ve věcech územního plánu, výstavby obcí, stavebních, komunikačních, telekomunikačních, elektrifikačních, vodohospodářských nebo horních, musí být přizván výkonný orgán krajského národního výboru.

(2) Při bezprostředním ohrožení památky může okresní konservátor státní památkové péče učinit opatření k zajištění ochrany. O těchto opatřeních musí do osmi dnů rozhodnout výkonný orgán krajského národního výboru; jinak pozbývají platnosti.

(3) Osoby, které byly pověřeny výkonem působnosti podle tohoto zákona, jsou oprávněny, prokáží-li se potvrzením příslušného památkového orgánu, popřípadě též povolením podle zvláštních předpisů, vstupovat na cizí nemovitosti a do cizích objektů a zařízení a provádět v nich na ochranu památek podle tohoto zákona nebo k účelům vědeckým potřebné odborné práce, zejména dokumentaci, konservační nebo restaurační práce a dozor. Tyto orgány jsou také oprávněny provádět odbornou kontrolu v podnicích, které se zabývají prodejem a koupí památek, při čemž jim musí být umožněn přístup do všech pracovních místností a skladů a dány k nahlédnutí podnikové záznamy a doklady.

(1) Konservaci a restaurování památek umění malířského a sochařského a uměleckých řemesel mohou provádět pouze odborně kvalifikovaní restaurátoři, a pokud jde o památky uměleckých řemesel, též odborné podniky, družstva apod., zapsaní na základě vyjádření Svazu československých výtvarných umělců a ústavu do seznamu, který založí a vede ministerstvo školství a kultury; zápisy do seznamu se uveřejňují v Úředním listě.

(2) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s ministerstvem financí zřídit pro konservaci a restaurování památek ateliéry, dílny nebo podniky, které mohou být právnickými osobami. Jejich právní povahu, organisaci a způsob hospodaření stanoví statut, který vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem financí a se Státním úřadem plánovacím. Takové ateliéry, dílny nebo podniky mohou zřizovat také výkonné orgány krajských národních výborů, a to podle směrnic, které vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem financí a se Státním úřadem plánovacím.

Ministerstvo školství a kultury vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady bližší předpisy k provedení tohoto zákona, zejména stanoví podrobnosti o národních kulturních památkách, památkových reservacích, ochranných pásmech a o způsobu vedení státních seznamů památek, a blíže určí činnost krajských, okresních a místních památkových komisí a práva a povinnosti dobrovolných pracovníků státní památkové péče.

(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonem a všechna ustanovení, která odporují ustanovením tohoto zákona. Zejména se zrušují

1. opatření Stálého výboru č. 255/1938 Sb., o ochraně věcí umělecky nebo památkově zvláště hodnotných,

2. vládní nařízení č. 274/1941 Sb., o archeologických památkách,

3. zákon č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku,

4. vládní nařízení č. 112/1951 Sb., o reorganisaci státní památkové péče,

5. ustanovení § 15 zákona č. 40/1956 Sb., při čemž se v § 19 téhož zákona vypouštějí slova „stanoví úkoly a organisaci Ústavu státní ochrany přírody“.

(2) Nedotčena zůstávají ustanovení

1. vládního nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví,

2. vládního nařízení č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu.

Tento zákon platí jen v českých krajích a nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provedou jej ministr školství a kultury a ministr-předseda Státního výboru pro výstavbu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dr. Kahuda v. r.

Dr. Šlechta v. r.