Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky o tvorbě a kontrole cen

Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se uplatňují

a) jako centrálně stanovené velkoobchodní ceny u objemově rozhodujících energií, surovin, materiálů a výrobků určených pro výrobní spotřebu, vytvořené podle průměrných nákladů na jejich pořízení z určené oblasti dovozu a jejich předpokládaného vývoje s vyloučením krátkodobých konjukturních výkyvů; u výrobků, které se dovážejí a současně dodávají z tuzemska, se tvoří ceny podle převažujícího způsobu pořízení; zařazení výrobků do objemově rozhodujících dovozů, jejich velkoobchodní ceny a rozsah jejich uplatňování stanoví Federální cenový úřad; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu za velkoobchodní ceny; způsob vypořádání rozdílu mezi stanovenými velkoobchodními cenami a kupními cenami dovozu upravuje předpis federálního ministerstva financí,26)

b) jako velkoobchodní ceny stanovované organizacemi, v ostatních případech, vytvořené na základě kupní ceny každé dodávky s připočtením tuzemského přepravného vyplývajícího z rozdílných dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, ve stanovených případech cla, popřípadě dalších složek; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu prvému tuzemskému odběrateli za kupní ceny, popř. obchodní ceny a tuzemské organizace dalším tuzemským organizacím za velkoobchodní ceny, obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z obratu; u dodávek za ceny s daní z obratu se clo nezahrnuje do základu pro její výpočet a účtuje se zvlášť.

(1) Ceny stavebních a montážních prací, pokud se tvoří pomocí cenové kalkulace27) vycházejí z podmínek odpovídající průměrně dosažitelné technologie, mechanizace a organizace práce. Uplatnění jiné technologie, mechanizace nebo organizace práce dodavatelem nebo na základě požadavku odběratele přijatého dodavatelem, není důvodem pro stanovení nové ceny, jestliže podstatné kvalitativní podmínky výkonu se nemění. Zvláštní případy, kdy zvýšené náklady vzniklé v důsledku požadavku odběratele na uplatnění určité technologie, mechanizace nebo organizace práce, lze promítnout do ceny za podmínek stanovených Federálním cenovým úřadem.27)

(2) Cena nové práce, u níž se nepředpokládá, že bude opakovaně prováděna, se tvoří na základě individuálních podmínek dodavatele a stanoví se jako cena přechodně platná. Tato cena platí jen pro dodavatele, který ji stanovil, a pro provozní soubor nebo stavební objekt, v jehož rozpočtu byla uplatněna, nebo pro jiné jednorázové provedení práce.

(3) Dodavatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci objemu výkonů oceňovaných způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem podle odstavce 2.

(4) K cenám stavebních a montážních prací uvedeným v odstavcích 1 a 2 se ve stanovených případech připočítávají přirážky za vedlejší rozpočtové náklady28) vyjadřující konkrétní podmínky dané místem, časem a zvláštním určením stavby a odchylné podmínky jednotlivých druhů prací.

(1) Skupinové ceny se uplatňují u

a) typizovaných a opakovaných funkčních stavebních částí (dílů, modulů), popřípadě částí provozních souborů s obdobnými kvalitativními a dodacími podmínkami,

b) montážních prací.

(2) Souhrnné ceny se uplatňují u

a) typových a opakovaných provozních souborů a stavebních objektů, popřípadě jejich částí,

b) vývozních investičních celků,

c) staveb.

(3) Způsob tvorby souhrnných a skupinových cen je stanoven rozhodnutím ústředních cenových orgánů.29)

(1) Za nestandardní se pro účely této vyhlášky považuje výrobek vyrobený jednorázově jako jeden kus nebo ve větším počtu pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, u něhož se nepředpokládá, že bude v budoucnu ve stejném provedení vyráběn, a jeho celková doba opakovaných dodávek nepřesáhne 12 měsíců. U dodávek pro stavby platí jen podmínka, že jde o dodávku pro technologickou nebo stavební část jedné stavby bez časového omezení.

(2) Podstatné podmínky nestandardního výrobku se vymezují z technických údajů požadovaných odběratelem a dohodnutých s dodavatelem.

(3) Velkoobchodní cena se stanoví

a) pro jednotlivé nestandardní výrobky,

b) pro soubor různých výrobků tvořících funkčně ucelenou dodávku; takto stanovená cena zahrnuje i výrobky, které nejsou jednotlivě uvedeny nebo které míra technické vyjasněnosti neumožňuje dostatečně určit, ale které jsou smluvenou nebo obvyklou součástí funkčně ucelené dodávky.

(4) Velkoobchodní cena se tvoří

a) závazným způsobem, a není-li,

b) parametrickým způsobem, a jestliže jej nelze uplatnit,

c) stavebnicovým způsobem, jde-li o cenu funkčně ucelené dodávky, pokud její cenu není nutné vytvořit podle písmene a) nebo b),

d) v ostatních případech kalkulačním porovnáním u porovnatelných výrobků a individuální kalkulací u neporovnatelných výrobků; nejsou-li v době tvorby ceny k dispozici údaje potřebné pro sestavení cenové kalkulace, použije se propočtová kalkulace sestavená s použitím sazeb platných pro tvorbu cen v době, kdy se cena tvoří.

(1) Tarif (ceník) tvoří souhrn sazeb (cen) a podmínek jejich použití členěných podle toho, k jakému účelu a jakým způsobem se výkon poskytuje.

(2) Sazby v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku příslušného oboru dopravy a spojů a s přihlédnutím k relacím sazeb odpovídajícím plánovaným záměrům i rozvoji dopravní a spojové soustavy. Sazby pro říční dopravu, potrubní dopravu, pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví podle podmínek jednotlivých dopravců.

(3) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, jejichž sazby mají povahu cen maloobchodních. V nákladní dopravě je cenou za přepravu zásilek přepravné, které zahrnuje dovozné a všechny stanovené poplatky za úkony vyplývající z plnění přepravní smlouvy. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů zemědělských organizací hospodařících v přírodních podmínkách, v nichž se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících organizací.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

a) průměrné výše nákladů organizací uvedených v odstavci 1 za stanovené období s přihlédnutím k normativům vlastních nákladů a zahraničním cenovým relacím,

b) sazby zisku stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu, k míře rizikovosti jednotlivých výrobků a sezónnosti výroby.

(3) K podpoře výroby a dodávek v množství, struktuře, jakosti a čase se využívá příplatků a prémií.

(1) Maloobchodní ceny výrobků, kromě cen výkonů, zahrnují tyto složky:

a) velkoobchodní ceny, a nejsou-li stanoveny, nákupní ceny u tuzemských výrobků nebo kupní ceny u dovážených výrobků,

b) daň z obratu, t. j. základní sazbovou daň nebo daň z obratu vypočtenou rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou u výrobků uvedených v sazebníku daně z obratu,7)

c) obchodní srážku podle platné celkové sazby, popřípadě obchodní přirážku,

d) další složky na základě rozhodnutí ústředního cenového orgánu zejména clo podle zvláštního předpisu30) a odbytovou přirážku, jestliže obchodní organizace nakupují výrobky výhradně prostřednictvím odbytové organizace,

e) cenový rozdíl, t. j. rozdíl mezi obchodní cenou, popřípadě zvýšenou o další složku podle písmene d) a maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku; do maloobchodních cen nových výrobků se zahrnuje ve výši vyplývající z použitého způsobu tvorby cen nebo z pravidel zaokrouhlování cen nebo z uplatnění podmínek realizace; jako cenový rozdíl se promítají i důsledky změn jednotlivých složek platných maloobchodních cen, pokud se maloobchodní ceny nemění.

(2) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří přímým propojením na základě velkoobchodní (nákupní) ceny se zahrnutím základní sazbové daně z obratu a obchodní srážky, popř. další složky uvedené v odstavci 1 písm. d) a cenového rozdílu ve výši vyplývající ze zaokrouhlení maloobchodních cen (dále jen „přímé propojení“). Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní ceny se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a). Pokud takto vytvořená maloobchodní cena výrazněji narušuje relace maloobchodních cen porovnatelných výrobků s ohledem na jejich užitné vlastnosti, upraví se tak, že při nutnosti

a) snížení maloobchodní ceny se odvodí velkoobchodní cena z porovnatelné (nižší) maloobchodní ceny podle § 12, anebo ve zdůvodněných případech se do maloobchodní ceny zahrne záporný cenový rozdíl,

b) zvýšení maloobchodní ceny se do ní zahrne kladný cenový rozdíl.

(3) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje rozdílová daň z obratu, se tvoří porovnáním podstatných podmínek a jednotlivých složek maloobchodní ceny porovnatelného a nového výrobku. Do maloobchodní ceny nového výrobku se zahrne rozdílová daň z obratu v relativně stejné výši vyjádřené v procentech z velkoobchodní ceny, v jaké je zahrnuta v maloobchodní ceně tuzemského porovnatelného výrobku. Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní cena se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a).

(4) Maloobchodní ceny dovážených výrobků se tvoří závazným způsobem, a není-li stanoven, tvoří se

a) přímým propojením na základě kupní ceny se zahrnutím daně z obratu, obchodní srážky, ve stanovených případech cla nebo další složky a cenového rozdílu ve výši vyplývající ze zaokrouhlení; tento způsob se použije u výrobků dovážených pro obohacení vnitřního trhu,

b) porovnáním podstatných podmínek a maloobchodní ceny nového dováženého a porovnatelného tuzemského výrobku, jde-li o dovoz pro doplnění vnitřního trhu nedostatkovými druhy zboží; cenový rozdíl se zahrne ve výši vyplývající z tohoto porovnání.

(5) Maloobchodní cena stanovená při prvním dovozu platí i pro opakovaně dovážené výrobky, pokud ústřední cenový orgán nerozhodne o jiné lhůtě její platnosti.

(6) Maloobchodní cena vytvořená podle odstavců 2 až 4 může být upravena podle § 19 o další cenový rozdíl. Pověřené orgány a organizace31) mohou kladný cenový rozdíl do maloobchodní ceny ve stanovených případech zahrnout jen po jeho registraci ústředním cenovým orgánem. K jeho výši se vyjadřuje příslušný gestor v oblasti maloobchodních cen.

(7) Při tvorbě maloobchodních cen ve veřejném stravování se vychází z maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků a v případech stanovených ústředním cenovým orgánem z upravených maloobchodních cen (např. průměrných) s připočtením stanovených obchodních přirážek. Ve stanovených případech se připočítávají obchodní přirážky také k maloobchodním cenám za ubytování.

(1) Vymezení nového výrobku, platnost jednotných cen a způsob tvorby cen se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší, nejde-li o výrobky, u nichž ústřední cenové orgány republik rozhodly o jednotnosti cen po předchozím projednání s národními výbory. Jednotnost cen mohou ústřední cenové orgány stanovit

a) pro všechny organizace bez ohledu na to, jsou-li řízeny ústředními odvětvovými orgány, nebo jde-li o organizace v cenové působnosti národních výborů, nebo

b) pro všechny organizace v cenové působnosti národních výborů.

(2) Pro nový opakovaně dodávaný výrobek, u něhož má být uplatněna jednotnost cen podle odstavce 1 písm. a) nebo b), národní výbor v případě potřeby stanoví v okruhu své působnosti přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí stanovením jednotné ceny ústředním cenovým orgánem. O jejím stanovení národní výbor informuje ústřední cenový orgán republiky.

(1) Ceny služeb a oprav jsou ceny výkonů včetně materiálu nebo ceny výkonů bez přímého materiálu, který se samostatně připočítává podle normované, popřípadě skutečné spotřeby.

(2) Za podstatnou podmínku se kromě podmínek uvedených v § 5 považuje také

a) provádění služeb a oprav ve zkrácených dodacích lhůtách,

b) provádění služeb a oprav v době pracovního klidu,

c) zařazení provozoven do cenových tříd.32)

(3) Podmínkou pro uplatňování přirážky uvedené v § 23 při zkrácení dodací lhůty podle odstavce 2 písm. a) je provádění služeb a oprav ve stanovené lhůtě za nezvýšenou cenu. Při nedodržení stanovené lhůty je organizace povinna poskytnout slevu podle podmínek stanovených zvláštními předpisy.33)

(4) Jestliže nelze při převzetí výrobku do opravy nebo při sjednání služby určit její cenu, určí odhadem dodavatel předběžnou cenu. Předběžná cena se při dodávkách organizacím neuplatňuje, jestliže oprava nebo služba se provede bezodkladně po obdržení požadavku nebo se provádí mimo provozovnu dodavatele nebo jestliže odběratelská organizace písemně uvede, že předběžnou cenu nevyžaduje a povinnost uplatnit předběžnou cenu není stanovena jiným právním předpisem.34)

(5) Jestliže dodavatelská organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 %, je povinna písemně a bezodkladně oznámit odběratelské organizaci změnu předběžné ceny. Jestliže dodavatelská organizace změnu písemně neoznámí nebo odběratelská organizace se změnou písemně nesouhlasí, je platnou cenou předběžná cena zvýšená maximálně o 10 %.

(6) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem se řeší podle zvláštních předpisů.35)

(7) Ceny běžných oprav se tvoří stavebnicovým způsobem jako součet

a) stanovených cen jednotlivých výkonů, a nejsou-li, cen vytvořených závazným způsobem, je-li stanoven, nebo způsobem podle § 15 odst. 2 písm. b) až § 17,

b) cen spotřebovávaných náhradních dílů a přímého materiálu, který není zahrnut v ceně výkonů; druh ceny, jímž se náhradní díly a spotřebovávaný materiál oceňují, je stanoven v platných cenících nebo v rozhodnutích cenových orgánů o cenách oprav.

(8) Velkoobchodní cena opakovaně prováděné generální opravy nebo generální opravy jednotlivých uzlů se stanoví obvykle včetně nákladů na přímý materiál. Do velkoobchodní ceny se náklady na přímý materiál a přímé mzdy započítávají podle statisticky zjištěných technickohospodářských norem. Stanovená cena opakovaně prováděné generální opravy může činit nejvýše 90 % platné ceny výrobku. Cena pro opakovaně dodávané generální opravy musí být stanovena nejpozději do 6 měsíců od prvé fakturace generální opravy, pokud bylo provedeno minimálně 5 oprav nebo pokud se nepostupuje podle § 3 odst. 2. Za nestandardní se považují generální opravy prováděné v období před stanovením ceny pro opakovaně prováděné generální opravy. Do velkoobchodní ceny nestandardní generální opravy se zahrnuje spotřeba přímého materiálu a přímé mzdy ve skutečné výši. Jestliže jsou stanoveny velkoobchodní ceny generálních oprav jednotlivých skupin výrobků, lze cenu generální opravy výrobku tvořit podle § 15.

(1) Díly pro cenové účely jsou výrobky označené v jednotné klasifikaci průmyslových oborů jako díly (zpravidla ve skupině 9 a 0, popřípadě 8), dále výrobky oboru 440, 441, 442 a výrobky oboru 443 jen, pokud jsou určeny pro náhradní spotřebu, 455, 532, popřípadě výrobky dalších oborů, které ústřední cenový orgán v dohodě s Federálním statistickým úřadem za díly určí. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí ve smlouvě a ve faktuře. Toto určení se nemusí uvádět při dodávkách opravárenským, odbytovým a obchodním organizacím a při dodávkách pro vývoz, kdy se všechny díly posuzují jako díly pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díl“).

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní cena náhradního dílu i dílu pro výrobní spotřebu se tvoří, pokud není stanoven závazný způsob, z operativní kalkulace finálního výrobku, v níž výše zisku se kalkuluje sazbami stanovenými pro příslušný obor (skupinu) a organizaci. U náhradního dílu se kalkuluje zisk sazbou maximálně ve výši

a) 100 % ze zpracovacích nákladů,36) jestliže nepřesahují 100,— Kčs,

b) 75 % ze zpracovacích nákladů, jestliže činí více než 100,— Kčs a nepřesahují 1000,— Kčs,

c) 50 % ze zpracovacích nákladů v ostatních případech.

(4) Pokud by uplatněním způsobu tvorby cen podle odstavce 3 vycházela cena náhradního dílu nižší než cena dílu pro výrobní spotřebu, platí i pro náhradní díl cena dílu pro výrobní spotřebu.

(5) Organizace, která nevyrábí a nevyráběla finální výrobek, pro který je náhradní díl určen, a která nevyráběla tento díl ani pro kompletaci finálního výrobku, může stanovit jeho velkoobchodní cenu podle odstavce 3, a to i v jiné výši než je platná cena nebo může použít již stanovenou cenu.

(6) Maloobchodní cena náhradního dílu se tvoří přímým propojením podle § 31.

(7) Jestliže organizace použije ke kompletaci svého výrobku díl nakoupený za ceny platné pro náhradní díl, vypořádá se rozdíl mezi zvýšenou a nezvýšenou cenou dílu na vrub jejího hospodářského výsledku. Jestliže organizace díl nakoupený pro výrobní spotřebu dodá pro náhradní spotřebu, fakturuje jej za cenu platnou pro náhradní díl a rozdíl jako cenový odvod25) odvede do státního rozpočtu bez dalšího rozhodnutí ústředního cenového orgánu.

(1) Cenový limit podle § 3 odst. 5 se stanoví jako

a) limit velkoobchodní ceny nebo limit velkoobchodní a limit maloobchodní ceny pro výrobek dodávaný na vnitřní trh, který bude

1. vyvinut jako hmotný výstup jmenovitého úkolu vědeckotechnického rozvoje; bude-li výrobek vyvážen, stanoví se též limit kupní ceny,

2. vyráběn podle nové státní normy, jde-li o normu pro jednotlivý výrobek, která mění některou z jeho podstatných kvalitativních podmínek,

3. dodáván z nové výrobní kapacity, která podléhá státní expertize,

b) limit velkoobchodní, maloobchodní nebo kupní ceny vývozu nebo dovozu v případech, kdy tak rozhodne ústřední cenový orgán, Státní plánovací komise, Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, Slovenská komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, federální ministerstvo zahraničního obchodu nebo jiný orgán hospodářského řízení pro jím řízené organizace, anebo se tak dohodne odběratel s dodavatelem.

(2) Cenový limit nemusí být stanoven pro výrobek,

a) který je určen výhradně pro konečnou spotřebu uvnitř organizace (investice, opravy a údržbu),

b) pro který, v době, kdy má být stanoven cenový limit, se stanoví velkoobchodní cena.

(1) Cenové limity se tvoří způsoby tvorby cen uvedenými v § 9 až 17 podle pořadí v těchto ustanoveních uvedeného a přiměřeně podmínkám a údajům, které jsou k dispozici pro jejich tvorbu. U výrobku, u něhož je nutno stanovit limit kupní ceny nebo limit maloobchodní ceny, nesmí být stanoven vyšší limit velkoobchodní ceny, než odpovídá postupu podle § 11 a 12. Limit kupní ceny tvoří organizace zahraničního obchodu podle předpisu federálního ministerstva zahraničního obchodu,17) pokud tento limit podle dohody nevypracuje navrhovatel limitu velkoobchodní ceny.

(2) Cenový limit se tvoří v plánované úrovni cen, popřípadě v úrovni předpokládané pro dobu, kdy budou zahájeny dodávky výrobku. Jestliže skutečný vývoj cen do doby dodávek výrobku bude odlišný, zohlední se tento vliv při stanovení ceny, což se neposuzuje jako nedodržení cenového limitu. Vyšší velkoobchodní nebo maloobchodní cenu, než cenový limit stanovený ústředním cenovým orgánem, může stanovit jen tento orgán.

(1) Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle státního plánu vývoje cen nebo jiného opatření ústředních cenových orgánů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti stanoví v dosavadní i nové úrovni, pokud tak určí zvláštní předpis.10) Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí ústředních cenových orgánů o způsobu provedení změny cen.

(2) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví orgán nebo organizace, v jejichž působnosti bylo provedení změn cen v oboru nebo skupině výrobků a vždy organizace, platí-li pro výrobek závazný způsob tvorby cen. Má-li se takovýto výrobek znovu vyrábět více než jeden rok po platnosti změny cen v oboru nebo skupině výrobků, stanoví se pro něj cena jako pro nový výrobek.

(3) Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení ústředním cenovým orgánem. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň

a) závazným způsobem, a není-li stanoven,

b) indexem změny velkoobchodních cen příslušné skupiny výrobků v dané orgnizaci.

(4) Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.

(1) Ustanovení této části platí přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen s výjimkou cen uvedených v odstavci 2.

(2) Pro prozatímní ceny, předběžné ceny, velkoobchodní ceny s daní z obratu, velkoobchodní ceny odvozené z běžných kupních cen, běžné kupní ceny a přepočtené velkoobchodní ceny podle § 37 platí z této části jen ustanovení § 40 odst. 12, § 43 odst. 6 nebo 7 a § 45.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny vypracovaný a doložený způsobem uvedeným v dalších ustanoveních. Vzory cenových návrhů a rozsah jejich použití stanoví ústřední cenové orgány svým rozhodnutím.

(4) Ustanovení této části platí přiměřeně pro limity kupních, velkoobchodních a maloobchodních cen s tím, že návrhy limitů velkoobchodních a maloobchodních cen může vypracovat odběratel, pokud tak neučiní, vypracovává návrhy limitů podle § 35 odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 řešitel úkolu plánu technického rozvoje nebo plánu standardizace a v případech podle bodu 3 téhož ustanovení investor. V případech podle § 35 odst. 1 písm. b) vypracovává návrh limitů dodavatelská organizace a u limitů kupních cen příslušná organizace zahraničního obchodu. V případech podle § 35 odst. 1 písm. a) se návrhy limitů předkládají spolu s ostatními podklady orgánům a organizacím zúčastněným na projednávání úkolů vědeckotechnického rozvoje, normalizačního řízení nebo na státní expertize a projednání výše limitů je součástí těchto jednání. V případě, že zpracovatelem návrhu limitu není budoucí výrobce a že není ani účastníkem uvedených jednání, projednává se s ním návrh cenového limitu samostatně.

(1) Návrh na stanovení ceny výrobku musí obsahovat

a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a kód podle příslušné položky jednotné klasifikace37) a oborového číselníku odpovídající výrobku,

b) vymezení podstatných podmínek výrobku podle § 6 nebo odkaz na dokumentaci, kde jsou tyto podmínky vymezeny; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,

c) zdůvodnění, že jde o nový výrobek podle § 7,

d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena způsoby podle § 10, § 15 odst. 2 písm. b) nebo § 16, nebo pro navrhovanou maloobchodní cenu je vybrán jiný porovnatelný výrobek než pro velkoobchodní cenu,

e) navrhovanou výši velkoobchodní ceny a u spotřebních výrobků i maloobchodní ceny, její zdůvodnění s příslušnými doklady podle použitého způsobu tvorby cen a zdůvodnění navrhovaného uplatnění podmínek realizace podle § 19 až 21, včetně případných rozhodnutí, na jejichž základě se navrhuje,

f) předpokládaný objem výroby v tisících Kčs, v měrných jednotkách a množství výroby (výrobní dávku), pro kterou je sestavena cenová kalkulace; předpokládá-li se výroba na více let, uvádí se objem v prvních 3 letech, z toho vývoz a předpokládaný průměrný rozdílový ukazatel v členění na socialistické a nesocialistické země,

g) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho výrobu a příslušný zisk, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud tyto částky představují více než 5 % ceny,

h) srovnání navrhované ceny s cenovým limitem nebo s prozatímní nebo s přechodně platnou velkoobchodní cenou nebo se smluvní cenou, pokud byly uplatněny, a zdůvodnění rozdílu mezi nimi, dobu platnosti prozatímní nebo přechodně platné ceny, popř. množství, pro které platila,

ch) potvrzení nositele servisu o zajištění servisní služby a náhradních dílů, jde-li o spotřební výrobky, pro jejichž opravy jsou nezbytné,

i) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny vyplývající z použitého způsobu tvorby cen,

j) stanoviska hlavních odběratelů a ve stanovených případech též vyjádření cenového gestora31), 38) k cenovému návrhu včetně vyjádření, zda jde o nový výrobek podle § 7.

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 jsou závazné pro vypracování návrhu velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku. Pro návrh cen souboru výrobků projednávaných současně (např. nabídkových kolekcí) lze po dohodě s odběratelem a cenovým orgánem, pokud ceny stanoví, zjednodušit a vhodně upravit náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h). Pro návrhy cen opakovaně dodávaných výkonů jsou závazné náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), i), a j) a údaje o procentní sazbě i absolutní částce daně z obratu, pokud se podle platného sazebníku u výkonu uplatňuje. V návrhu ceny výkonu určeného výhradně pro občany se neuvádí stanovisko odběratele. Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), a ch), popřípadě další, pokud přicházejí v úvahu.

(3) Návrh velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku, vytvořené některým ze způsobů podle § 13, § 14 nebo § 15 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací, obsahuje pouze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a ch), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, resp. jen navrhovanou výši velkoobchodní ceny, jestliže se pro její výpočet používá výpočetní techniky a výsledná sestava neumožňuje ověření správnosti výpočtu. Navrhuje-li dodavatel uplatnění podmínek realizace, obsahuje návrh též náležitosti uvedené v písmenu e).

(4) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, jehož dodávku uskutečňuje dodavatel podle požadavku odběratelské organizace ihned nebo nejdéle do 3 měsíců, tvoří příloha k faktuře, obsahující rozpis spotřeby materiálu a mezd a další položky cenové kalkulace, popřípadě další náležitosti dohodnuté s odběratelem. Stejný postup platí pro ceny opakovaných služeb a oprav, jestliže se tvoří stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a).

(5) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 25 písm. a) obsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až e) doplněné údaji o teritoriu dovozu, předpokládaném množství (objemu) dovozu a kupní cenu členěnou na zahraniční cenu v obchodní paritě, přímé obchodní náklady zahraniční a obchodní přirážku, popřípadě další náležitosti, které stanoví ústřední cenový orgán.

(6) Návrh maloobchodní ceny tuzemského výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje náležitosti týkající se maloobchodní ceny uvedené v odstavci 1 písm. e), ch), j), popřípadě d). Návrh maloobchodní ceny předkládaný samostatně obsahuje kromě toho náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), popřípadě h).

(7) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku obsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), e), ch) a j). Dále obsahuje kalkulaci maloobchodní ceny nového, popřípadě porovnatelného tuzemského výrobku, pokud se s ním porovnává. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobku z dovozu jsou údaje o předběžné kupní ceně členěné na zahraniční cenu v obchodní paritě, přímé obchodní náklady zahraniční a obchodní přirážku, popřípadě clo. Tyto údaje je organizace zahraničního obchodu povinna předložit navrhovateli maloobchodní ceny nejpozději 30 dnů po uzavření smlouvy se zahraničním dodavatelem, pokud mezi organizací zahraničního obchodu a navrhovatelem není dohodnuta jiná lhůta.

(1) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny tuzemského výrobku vypracovává výrobce nového výrobku a v případech uvedených v § 42 odst. 2 orgán hospodářského řízení, pokud tento orgán nebo cenový orgán nepověří některou organizaci. Návrh maloobchodní ceny pro svůj výhradní prodej vypracovávají organizace uvedené v § 62 odst. 2 písm. a) bod 5. a odst. 4.

(2) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, pokud není odvozována z kupní ceny, ale tvoří se podle § 25 písm. a), vypracovává organizace zahraničního obchodu, popřípadě Federálním cenovým úřadem určený tuzemský odběratel.

(3) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku vypracovává na základě podkladů organizace zahraničního obchodu obchodní organizace nebo organizace v cenové působnosti národního výboru, která bude výrobek za maloobchodní cenu prodávat, nebo orgán nebo obchodní organizace pověřená zabezpečováním dovozu pro vnitřní obchod.

(4) Veškeré podklady potřebné pro tvorbu cen podle této vyhlášky jsou tuzemské organizace povinny bezplatně poskytnout zpracovatelům cenových návrhů nebo cenovým orgánům, popřípadě zapůjčit využitelná média, na nichž jsou příslušné údaje zapsány, nebo poskytnout údaje pomocí dálkového přenosu dat, jestliže se pro tvorbu cen využívá výpočetní techniky.

(5) Zpracovatel návrhu uvedený v odstavci 1 nebo jeho předkladatel uvedený v § 42 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednání návrhů s odběrateli zastupujícími jednotlivé směry užití nového výrobku. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh nejméně se třemi hlavními odběrateli. Dodavatelské organizace v cenové působnosti národních výborů projednávají cenový návrh nejméně s jedním hlavním odběratelem. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé jak z České socialistické republiky, tak ze Slovenské socialistické republiky. S občany jako odběrateli se návrhy na stanovení maloobchodní ceny neprojednávají s výjimkou cen výrobků vyráběných podle individuálních objednávek.

(6) Za hlavní odběratele se považují

a) organizace, která bude odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo pro investice v rozhodujícím množství, kromě odbytové organizace, není-li výhradním odběratelem,

b) organizace zahraničního obchodu, předpokláda-li se vývoz,

c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu nebo která je odběratelem rozhodujícího množství, ale nemá působnost stanovit maloobchodní cenu,

d) gestor pro maloobchodní ceny, má-li působnost stanovit maloobchodní cenu ústřední cenový orgán,

e) federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané jimi založeným nebo řízeným (dále jen „řízené“) organizacím,

f) ministerstva výstavby a stavebnictví republik, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným, určené pro bytovou nebo občanskou výstavbu,

g) ministerstva zemědělství a výživy republik, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným,

h) orgán nebo organizace pověřené gescí pro ceny prací a služeb, jde-li o výrobky nakupované organizacemi poskytujícími práce a služby,39)

ch) za resort federálního ministerstva dopravy a spojů – s. o. Československé státní dráhy Praha, Železniční stavby a montáže, kombinát Bratislava, s. p. Správa pošt a telekomunikací Praha a s. p. Správa pošt a telekomunikací Bratislava, s. p. Správa radiokomunikací Praha a s. p. Správa radiokomunikací Bratislava, jde-li o výrobky dodávané těmto organizacím,

i) další orgány nebo organizace podle rozhodnutí ústředního cenového orgánu, např. cenoví gestoři, státní zkušebny, výzkumné ústavy, u spotřebních výrobků zástupci odborových a zájmových organizací občanů.

(7) Jsou-li hlavními odběrateli ústřední orgány uvedené v odstavci 6 písm. e) až h), nezasílá se již cenový návrh jimi řízeným odběratelským organizacím.

(8) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně, předpokládají-li se od počátku dodávky za tyto ceny. Je-li výrobní organizace oprávněná stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá návrhy obou cen orgánu nebo organizaci, která je pověřená působností stanovit maloobchodní cenu. U tuzemských i dovážených výrobků, které budou podle § 2 odst. 1 písm. d) dodávány za obchodní ceny, musí být v rámci cenového řízení projednána i obchodní cena.

(9) Návrh ceny výrobku dodávaného pro stavby projedná dodavatel s investorem, popřípadě s jím pověřenou organizací. Je-li prvním odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel projedná jím odsouhlasené ceny s investorem spolu s ostatními cenovými podklady vyšší dodávky. K tomu účelu jim předkládá i návrhy cen svých poddodavatelů.

(10) Požádá-li o to zpracovatel návrhu ceny, je povinen také dodavatel objemově významné poddodávky zpracovat a projednat návrh její ceny v požadovaných lhůtách.

(11) Jde-li o návrh velkoobchodní ceny uvedený v § 39 odst. 3, zasílá odběratel stanovisko jen, jestliže požaduje úpravu ceny podle podmínek realizace, nebo jestliže namítá nesprávný výpočet ceny. V ostatních případech nezasílá stanovisko a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty podle odstavce 13.

(12) Za projednání a souhlas s návrhem ceny se považuje její zaplacení, jde-li o

a) cenu služby nebo opravy tvořenou stavebnicovým způsobem,

b) velkoobchodní cenu nestandardního výrobku, jehož dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje dodavatel ihned nebo nejpozději do 3 měsíců,

c) velkoobchodní cenu s daní z obratu a velkoobchodní cenu dováženého výrobku vytvořenou na základě kupní ceny podle § 25 písm. b).

(13) Odběratelé uvedení v odstavci 6 jsou povinni zaslat svá odůvodněná stanoviska k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. Jestliže odběratel nesdělí své stanovisko do uvedené lhůty, platí, že s návrhem souhlasí. Nesouhlasí-li odběratel s návrhem ceny, je dodavatel povinen projednat jeho námitky do 15 dnů od jejich doručení. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými pracovníky, jestliže cenu stanoví cenový orgán. Má-li působnost stanovit cenu dodavatel, řeší se případ jako cenový spor podle § 44.

(14) Projednání návrhů cenových limitů uvedených v § 35 odst. 1 písm. a) je součástí projednávání úkolů plánů technického rozvoje nebo normalizačních úkolů nebo státní expertizy pro novou výrobní kapacitu, pro které jsou návrhy cenových limitů jedním ze závazných podkladů.

Ústřední cenové orgány mohou zřídit pro cenové řízení cenové komise, jejichž členy jsou zmocnění zástupci hlavních dodavatelských a odběratelských orgánů a organizací, popř. zástupci odborových a zájmových organizací občanů, jde-li o spotřební výrobky. Cenový návrh se zasílá členům cenové komise a jeho projednání v cenové komisi nahrazuje projednání podle § 40, popřípadě § 42 odst. 5. Složení cenových komisí a podrobnější podmínky jejich činnosti schvaluje ústřední cenový orgán, který je zřídil a který také, na návrh orgánů a organizací v komisi zastoupených, jmenuje členy komisí. Orgány nebo organizace pověřené působností ve stanovení cen si mohou zřizovat cenové komise ze zástupců hlavních odběratelů uvedených v § 40 odst. 6, orgánů uvedených v § 42 odst. 5 a popřípadě dalších jimi určených členů.

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace určená cenovým orgánem po dohodě s jejím orgánem hospodářského řízení. Návrhy nákupních cen výrobků, kromě zemědělských, a návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků předkládají odběratelské organizace.

(2) Orgány hospodářského řízení předkládají návrhy cen za organizace jimi řízené uvedené v odstavci 1

a) podle zvláštního předpisu40) a § 57 odst. 1 a 3,

b) ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu republik, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované, podle podkladů příslušných národních výborů a ceny surového dřeva,

c) ministerstva zemědělství a výživy republik, pokud jde o nákupní ceny zemědělských výrobků,

d) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,

e) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,

f) Český svaz spotřebních družstev, Slovenský svaz spotřebních družstev, Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev, jde-li o maloobchodní ceny dovážených výrobků,

g) v dalších případech na základě dohody s ústředním cenovým orgánem.

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho případné doplnění podle odstavce 6, mohla být cena stanovena před fakturací prvé dodávky ve lhůtách podle § 43 odst. 1 a u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 43 odst. 2.

(4) Návrh ceny nového výrobku podepisuje statutární orgán organizace nebo pracovník oprávněný podle organizačních předpisů, popřípadě písemně zmocněný statutárním orgánem (dále jen „oprávněný pracovník“).

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí v případech, kde se u výrobku uplatňuje rozdílová daň z obratu. Jestliže návrh ceny vyžaduje dotaci ze státního rozpočtu, předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí, jde-li o organizaci řízenou federálním orgánem hospodářského řízení a příslušnému ministerstvu financí, cen a mezd republiky v ostatních případech.

(6) Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti, nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, požádá cenový orgán nebo organizace oprávněná stanovit cenu o jeho doplnění do 10 dnů od doručení návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

(1) Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji nejdéle do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu nebo kdy dojde k cenovému sporu podle § 44. Organizace pověřené stanovit cenu stanoví ji do 10 dnů po dosažení dohody s odběrateli, jde-li o velkoobchodní cenu, nebo po dosažení dohody s dodavatelem a cenovým gestorem, jde-li o maloobchodní cenu. Pro výrobek, u něhož se stanoví velkoobchodní i maloobchodní cena, nelze velkoobchodní cenu stanovit před stanovením maloobchodní ceny.

(2) Ceny výrobků dodávaných pro stavby se stanoví před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, a není-li splátka poskytována, nejpozději před fakturací.

(3) Výměr, kterým se stanoví cena, obsahuje

a) název orgánu nebo organizace jej vydávající, s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě stanoví cenu,

b) přesné označení výrobku, včetně číselného kódu podle § 39 odst. 1 písm. a),

c) označení druhu ceny podle § 2 a 3, výši stanovené ceny, měrnou jednotku, a přichází-li v úvahu, též částku, o níž byla upravena cena podle § 19 až 21 s odkazem na tento paragraf a dále označení, kdy cena je stanovena na podmínky výroby jednoho kusu,

d) vymezení podstatných podmínek, popřípadě odkaz na doklad, kde jsou písemně vymezeny,

e) způsob tvorby ceny; při převzetí ceny dosavadního výrobku podle § 7 odst. 3 se uvádí odkaz na rozhodnutí, jímž tato cena byla stanovena,

f) datum počátku účinnosti cenového výměru, která nesmí být stanovena před datem doručení výměru nebo jeho uveřejnění; zpětnou platnost cenového výměru může výjimečně povolit pouze příslušný cenový orgán; jde-li o přirážky za cenové zvýhodnění, zvýhodněné nebo přechodně platné ceny, uvádí se též datum skončení jejich platnosti, popřípadě pro jaké množství platí přechodně platná cena,

g) výrobce (jde-li o jediného tuzemského výrobce), popřípadě zemi dovozu,

h) datum vydání výměru a jeho číslo,

ch) podpis oprávněného pracovníka.

(4) Výměrem se stanoví velkoobchodní ceny opakovaně dodávaných výrobků, velkoobchodní ceny dovážených výrobků stanovené podle § 25 písm. a), nákupní ceny, maloobchodní ceny, dále nižší ceny podle § 4 odst. 3 a 4 a kalkulační sazby používané pro tvorbu cen. Výměr se vydává i na zařazení nového výrobku do cenové skupiny a na ponechání ceny podle § 7 odst. 3.

(5) Orgány a organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést evidenci cenových výměrů, které vydaly, a evidenci jimi stanovených cen, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro evidenci stanovených cen jsou závazné údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až e), g) a ch) s tím, že tato cena se považuje za stanovenou dnem zápisu do evidence. Formu této evidence určí organizace, která k tomu může využívat podklady zpracovávané pro jiné účely, pokud jsou v nich uvedené údaje zahrnuty.

(6) Zápisem do evidence se stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, velkoobchodní ceny stanovované podle § 25 písm. b), prozatímní velkoobchodní ceny stanovované organizacemi podle § 3 odst. 2 a přepočtené velkoobchodní ceny podle § 37.

(7) Uvedením ve faktuře spolu s označením příslušného druhu ceny stanoví dodavatel cenu uvedenou v § 40 odst. 12 písm. a), velkoobchodní cenu výlučně vyváženého výrobku, běžnou kupní cenu, velkoobchodní cenu s daní z obratu a obchodní cenu s uvedením procentní sazby daně z obratu. Tyto ceny jsou stanoveny dnem vystavení faktury. Po předchozí dohodě s dodavatelem může obchodní ceny stanovovat obchodní orgnizace.

(8) K projednání a stanovení ceny nového výrobku se nevyžaduje, aby bylo dokončeno technické nebo odbytové řízení pro tento výrobek, nebo aby byly splněny další podmínky nutné pro jeho uvedení do oběhu, jako jsou například zkoušky podle předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, kromě spotřebních výrobků, u nichž podmínkou pro stanovení cen je zabezpečení servisní služby a nezbytných náhradních dílů. Stanovení ceny není souhlasem k uvedení výrobku do oběhu, ale jen jednou z nutných podmínek pro jeho prodej. Jestliže dojde po stanovení ceny a po dokončení technického nebo odbytového řízení ke změně některé z podstatných podmínek výrobku, zpracovatel návrh ceny formou dodatku projedná, předloží ke stanovení nebo stanoví novou cenu, má-li působnost.

(9) Změní-li se pro výrobek kód jednotné klasifikace, zůstává vydané rozhodnutí (výměr) o ceně v platnosti. Výrobce je však povinen informovat o této změně orgán nebo organizaci, která cenu stanovila, cenového gestora a hlavní odběratele, kterým výměr zaslal. Tento postup neplatí v případě, kdy v důsledku nesprávného zařazení nového výrobku zpracovatelem návrhu ceny byla stanovena cena v nesprávné výši. V tomto případě platí postup pro změny nesprávných cen.

(1) Cenový spor vzniká v případě, kdy působností stanovit cenu nového výrobku je cenovým orgánem pověřen orgán nebo organizace a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny mezi dodavatelem a některým hlavním odběratelem, popřípadě gestorem, jde-li o maloobchodní ceny, které musí být jednotné, a kdy nedošlo k dohodě ani mezi orgány hospodářského řízení uvedených organizací.

(2) Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo orgán hospodářského řízení organizace pověřené stanovením ceny nejdéle do 30 dnů po skončení neúspěšného jednání cenovému orgánu k rozhodnutí. Předkládá-li cenový spor pověřená organizace, musí současně předložit cenovému orgánu stanoviska orgánů hospodářského řízení dodavatele i odběratele.

(3) Mimořádné náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny znalcům) uhradí dodavatelská a odběratelská organizace v poměru, který určí cenový orgán na základě výsledku sporu.

(1) Ceny se při jejich tvorbě zaokrouhlují takto:

Při ceně za měrnou jednotkuJednotka zaokrouhlení pro maloobchodní cenyJednotka zaokrouhlení pro ostatní druhy cendo Kčs0,10—na haléředo Kčs1,-na pětihaléřena pětihaléředo Kčs5,-na desetihaléřena pětihaléředo Kčs20,-na padesátihaléřena desetihaléředo Kčs100,-na korunyna padesátihaléředo Kčs500,-na pětikorunyna korunydo Kčs1 000,-na desetikorunyna pětikorunydo Kčs10 000,-na desetikorunyna desetikorunynad Kčs10 000,-na desetikorunyna stokoruny

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % včetně směrem nahoru.

(2) Přirážky a srážky uvedené v § 23 uplatňované v oblasti velkoobchodních nebo nákupních cen a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. Po jejich připočtění (odečtení) k velkoobchodní nebo nákupní ceně se výsledná cena již nezaokrouhluje.

(3) Při tvorbě obchodní ceny výrobku se vychází ze zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) nebo kupní ceny. Při tvorbě jeho maloobchodní ceny se vychází ze zaokrouhlené obchodní ceny, popřípadě zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Ostatní složky maloobchodní ceny tuzemského i dováženého výrobku (daň z obratu, obchodní srážka, cenový rozdíl, clo), ani přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek v oblasti maloobchodních cen stanovené procentní sazbou se však samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až výsledná maloobchodní cena.

(4) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhluje též velkoobchodní cena s daní z obratu a ceny podle § 2 odst. 2.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na případy, kdy odbytová přirážka, popřípadě přirážka nebo srážka za odchylky od podstatných podmínek platná pro více výrobků uváděných na jedné faktruře se vyjadřuje souhrnnou absolutní částkou. Ustanovení předchozích odstavců neplatí na případy, kdy na základě stanovené ceny pro určitou měrnou jednotku se účtuje její podíl nebo násobek.

(6) Pokud se ceny a jejich složky nezaokrouhlují podle odstavců 1 až 4 a jiný způsob není rozhodnutím cenového orgánu stanoven, zaokrouhlují se maloobchodní ceny na pětihaléře, ostatní druhy a složky cen na dvě desetinná místa.

(1) Ceny stanovené cenovými orgány nebo pověřenými organizacemi, u nichž se zabezpečuje jejich jednotnost v rámci Československé socialistické republiky nebo v určité oblasti, se publikují v cenících velkoobchodních cen, nákupních cen, maloobchodních cen, prací a služeb a jejich dodatcích. U cen výrobků oborů s častou obměnou sortimentu, velkoobchodních cen reprezentantů nestandardních výrobků a u cenových limitů postačí jejich publikace formou výměru.

(2) Nové ceníky se vydávají zejména v případech, kdy převážná část cen není již zahrnuta v platném ceníku nebo když dochází ke změně cen celého nebo větší části oboru. V ostatních případech se nově stanovené ceny nebo změny cen publikují v dodatcích vydávaných nejméně jednou za dva roky.

(3) Závazné náležitosti ceníků, jejich uspořádání a způsob evidence jsou stanoveny v rozhodnutí ústředních cenových orgánů.41)

(1) Dodavatelé jsou povinni označovat své výrobky, které dodávají pro tržní fondy, údajem o platné maloobchodní ceně konkrétního prodávaného množství.42) Označení musí být uvedeno na výrobku. Není-li to vzhledem k povaze výrobku možné, uvádí se na spotřebitelském obalu nebo na připojeném štítku.

(2) Dovážené výrobky, výrobky původně určené jen pro vývoz, neplnohodnotné výrobky a výrobky zařazené do doprodeje označuje maloobchodní cenou podle odstavce 1 obchodní organizace, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

(3) Při změně maloobchodní ceny označí změněnou maloobchodní cenu obchodní organizace způsobem podle odstavce 1 u těch výrobků, které má na skladě, a které dodavatel do termínu platnosti změny maloobchodní ceny již odeslal nebo předal z výroby k odeslání a označení údajem o maloobchodní ceně je součástí výrobního postupu.

(4) Dodavatelé tuzemských výrobků jsou dále povinni uvádět na výrobcích označení, z něhož bude zřejmý důvod jejich cenového zvýhodnění. U dovážených výrobků musí toto označení zabezpečit obchodní organizace.

(5) Povinnost označovat výrobky maloobchodní cenou způsobem podle odstavce 1 se nevztahuje na výrobky, které nejsou baleny do spotřebitelských obalů a jsou uvedeny v rozhodnutí ústředních cenových orgánů41) na základě písemné žádosti dodavatelské organizace odsouhlasené odběrateli.

(1) Řízení cen využívá zejména

a) informace z celostátních informačních soustav, jednotné soustavy sociálně ekonomických informací, soustavy vědeckotechnických a ekonomických informací a informace pro plán a rozpočet, informace státního a resortního cenového výkaznictví a informace o cenách z informační soustavy organizací,

b) cenovou dokumentaci organizací a cenových gestorů,

c) rozbory vývoje a působení cen a účinnosti cenových opatření,

d) poznatky cenových kontrol.

(2) Orgány a organizace zpracovávají ve vazbě na potřeby plynulé aktualizace cen analýzy vývoje a působení cen a účinnosti cenových opatření. K tomu využívají resortních výkazů43) a předkládají je ústředním cenovým orgánům do konce měsíce následujícího po termínu předložení výkazů. Přitom postupují podle věcného zaměření stanoveného cenovými orgány.

(3) Cenovou dokumentaci v organizaci tvoří zejména

a) právní předpisy a rozhodnutí ústředních orgánů za oblast cen platné pro činnost organizace,

b) cenové výměry, dále platné ceníky a dodatky k nim, evidence cen stanovených podle § 43 odst. 5 a 6 na vyráběné výrobky,

c) informace o zahraničních cenách potřebné pro tvorbu cen,

d) úplné návrhy na stanovení ceny podle části čtvrté nebo na změnu ceny podle příslušného rozhodnutí o změně cen,

e) podklady organizace, která zpracovala návrh závazného způsobu tvorby cen schváleného cenovým orgánem, podklady k návrhu kalkulačních sazeb používaných pro tvorbu cen včetně vymezení obsahu jednotlivých kalkulačních položek.

(4) Organizace jsou povinny uchovávat cenovou dokumentaci nejméně 3 roky po skončení dodávek jejich výrobku nebo platnosti cen, končí-li dříve než dodávky, u podkladů podle odstavce 3 písm. b) až d) a po skončení platnosti dokumentace podle odstavce 3 písm. a) a e).

(5) O cenách výrobků určených pro obyvatelstvo musí být ve všech provozovnách obchodu a služeb zajištěna každému občanu přístupná, přesná a úplná informace (ceník, tarif, výměr, popřípadě doklad o ceně).

(1) Základním nástrojem koordinace cenové kontroly jsou plány cenových kontrol ústředních cenových orgánů zahrnující rozhodující44) a ostatní kontrolní úkoly těchto orgánů, ústředních orgánů pro jimi řízené organizace, národních výborů uvedených v § 60, ústředních orgánů společenských organizací a inspekcí.45)

(2) Ústřední orgány, národní výbory uvedené v § 60 a ústřední orgány společenských organizací jsou povinny stanovené rozhodující úkoly zahrnout do svých plánů cenových kontrol a předložit je příslušnému ústřednímu cenovému orgánu do 30 dnů před začátkem roku. Tyto úkoly je možno měnit jen se souhlasem ústředního cenového orgánu.

(3) Orgány uvedené v odstavci 2 předkládají zprávy o výsledcích kontrol za uplynulý rok do 31. ledna roku následujícího, a to federální orgány Federálnímu cenovému úřadu, ostatní orgány ústředním cenovým orgánům republik, podle požadavků těchto orgánů.

(1) Předmět cenové kontroly a podmínky jejího provádění stanoví zvláštní předpisy46). Zvláštní předpisy47) rovněž stanoví případy, kdy organizace neoprávněně získala prostředky v důsledku porušení cenových předpisů a způsob jejich vypořádání.

(2) Cenové kontroly se uzavírají protokolem (záznamem), ve kterém kontrolní orgán uvede porušení, popřípadě i výpočet neoprávněně získaných prostředků.

(3) Organizace je povinna v případě porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě a v jejich rámci

a) vypořádat podle zvláštních předpisů48) neoprávněně získané prostředky,

b) změnit nesprávně vyšší ceny včetně cen vlastních navazujících výrobků, do nichž se nesprávně vyšší cena promítla, jestliže ceny sama stanovila, nebo předložit příslušnému cenovému orgánu návrh na tyto změny,

c) zjistit osobně odpovědné pracovníky a uplatnit vůči nim postih včetně náhrady škody.49)

(4) Jestliže organizace nesplní cenová opatření k nápravě podle odstavce 3 písm. b), provede je příslušný cenový orgán na základě upozornění kontrolního orgánu podle jeho zjištění.

(5) Ústřední cenové orgány využívají pro cenovou kontrolu poznatků kontrolních aktivů, odběratelských organizací, spotřebitelských a odběratelských orgánů a odborně příslušných organizací výzkumně vývojové základny a významných odborníků.

(1) Za den zjištění50) neoprávněně získaných prostředků se považuje den, kdy vedoucí pracovník kontrolované organizace byl seznámen s protokolem (záznamem) o cenové kontrole.

(2) Organizace získá neoprávněně prostředky dnem jejich připsání na bankovní účet, doručením poštou, popřípadě převzetím oprávněnou osobou. Jestliže odběratel získá neoprávněně prostředky je rozhodujícím dnem den provedení úhrady.

(3) Neoprávněně získané prostředky, které kontrolovaná organizace nebo příslušný družstevní nebo společenský orgán zjistí nebo vyčíslí v průběhu kontroly prováděné jiným kontrolním orgánem anebo které nevrátí nebo neodvede do jím zahájené kontroly,51) se považují za prostředky zjištěné tímto jiným orgánem.

(4) Pro vyčíslení neoprávněně získaných prostředků není přípustná kompenzace nesprávně nižších a nesprávně vyšších cen.

(5) Výběrový způsob zjišťování a výpočtu prostředků získaných porušením cenových předpisů se použije zejména tehdy, kdy vyčíslení těchto prostředků vyčerpávajícím způsobem by bylo neúměrně náročné nebo nákladné, nebo kdy z dokladových materiálů je možno zjistit jen část neoprávněně získaných prostředků. Při výběrovém způsobu musí činit podíl vybraných kontrolovaných případů nejméně 5 % z celkového objemu dodávek v kontrolovaném období. Výběrový způsob vyčíslení neoprávněně získaných prostředků zjištěných kontrolním nákupem se uplatňuje v případech, kdy předražení činí 5 % a více takto:

a) při nejméně třech předražených položkách kontrolního nákupu zjištěných v jedné provozovně (prodejně, stánku apod.) z celkových tržeb provozovny za předchozí den,

b) při opakovaně zjištěném předražení za podmínek podle písmene a) z celkových tržeb provozovny za předchozí měsíc,

c) při zjištěném předražení podle písmene a) nejméně ve třech provozovnách téže organizace z celkových tržeb organizace za předchozí měsíc a při opakovaném zjištění v průběhu čtvrtletí z celkových čtvrtletních tržeb organizace za předchozí čtvrtletí.

(6) Organizace je povinna na vyžádání kontrolního orgánu předložit vyčíslení úhrnu neoprávněně získaných prostředků nejpozději do 3 měsíců.

(1) Cenová kontrola, kromě kontroly a postupů podle předchozích paragrafů také zjišťuje, zda kontrolovaná organizace nezneužívá svého hospodářského postavení k uplatňování neodůvodněně vysokých cen tím, že

a) v rozporu se společensky zdůvodněnými požadavky odběratelů omezuje dodávky, popřípadě ruší výrobu výrobků nižších cenových poloh a výrobků s nižší než průměrnou rentabilitou,

b) podmiňuje uzavření hospodářské smlouvy a dodávky zaplacením přirážek k platným cenám bez odpovídajících změn v kvalitativních a dodacích podmínkách,

c) zneužívá svého monopolního nebo převažujícího postavení k možnosti cenami uhradit neodůvodněně vysoké náklady výroby v rozporu s cenovými předpisy.

(2) Při zjištění nesprávného postupu uvedeného v odstavci 1 a na základě protokolu o tomto zjištění přijme ústřední cenový orgán podle platných předpisů52) potřebná opatření.

(1) Organizace provádějí cenovou kontrolu vlastních a nakupovaných výrobků podle podmínek stanovených zvláštními předpisy53).

(2) Obchodní a odbytové organizace jsou povinny zajistit cenovou kontrolu u všech jimi nakupovaných prodávaných výrobků. Ostatní odběratelské organizace, kromě drobných provozoven národních výborů, mají tuto povinnost u všech nakupovaných výrobků kromě objemově nevýznamných výrobků, které určí písemně vedoucí organizace a které nesmí činit více než 15 % z celkového objemu nakupovaných výrobků54). Drobné provozovny národních výborů mají povinnost provádět odběratelskou kontrolu reprezentativním výběrovým způsobem, jenž obsáhne nejméně 25 % ročního objemu výrobků nakupovaných pro výrobní spotřebu. Uvedené úlevy nezbavují organizace důsledků vyplývajících z porušení cenových předpisů podle zvláštního předpisu.55)

(1) Nesprávnou je cena, jejíž výše byla stanovena v rozporu s předpisy nebo s rozhodnutími cenových orgánů.

(2) Nesprávnou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, neprodleně po zjištění správné ceny. Organizace, která nemá působnost stanovit cenu, stanoví a uplatňuje do doby stanovení správné ceny prozatímní velkoobchodní cenu. Změna platí pro všechny výrobky dodané za nesprávnou cenu, maximálně však 3 roky zpětně před prvním dnem v měsíci, v němž byla nesprávná cena zjištěna. Organizace je povinna vypořádat bezodkladně nároky poškozených odběratelů56) vzniklé změnou ceny od data této změny. V případech, kdy nároky poškozených odběratelů zanikly nebo kdy není možné je uspokojit, odvede povinná organizace částku rozdílu mezi správnou a nesprávně vyšší cenou jako cenový odvod do příslušného rozpočtu.47) Nesplní-li organizace povinnost změnit nesprávnou cenu, rozhodne o její změně cenový orgán.

(3) Nesprávnou nižší cenu může změnit jen cenový orgán, který zárověň určí platnost této změny.

(4) Důvodem pro změnu nesprávné nižší ceny není prokazatelná početní chyba v návrhu ceny, která nepřesahuje 5 % stanovené ceny. Za nesprávnou nižší cenu se nepovažuje také cena vytvořená způsobem určeným touto vyhláškou, která vykazuje ve srovnání se skutečnými náklady jednotlivých výrobců podprůměrný zisk nebo ztrátu.

(1) Federální cenový úřad v rozsahu své působnosti57) zejména

a) vyhlašuje ceny a jejich změny schválené vládou Československé socialistické republiky,

b) stanoví způsoby tvorby cen tuzemských výrobků, stanoví a mění ceny včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení, limity velkoobchodních a maloobchodních cen podle § 35 odst. 1. písm. a), pokud touto působností nepověří jiné orgány nebo organizace; dále stanoví kalkulační sazby pro tvorbu cen, které si vyhradí; změny maloobchodních cen základních životních potřeb projednává s odbory,

c) stanoví způsoby tvorby cen dovážených výrobků a ceny rozhodujících dovážených výrobků,

d) stanoví v dohodě s ústředními cenovými orgány republik pravidla pro zahrnování cenových rozdílů do maloobchodních cen a v dohodě s těmito orgány, s federálním ministerstvem financí a příslušnými ministerstvy spolurozhoduje o užití z nich vytvořených finančních prostředků,

e) stanoví podklady a lhůty pro přípravu cenových opatření,

f) navrhuje hlavní směry cenového výzkumu,

g) určuje v dohodě s ústředními cenovými orgány republik, které údaje ze sociálně ekonomických informací se závazně využívají v cenové oblasti,

h) pověřuje cenovou gescí orgány nebo organizace v dohodě s jejich zakladateli nebo zřizovateli a zřizuje cenové komise,

ch) rozhoduje cenové spory a po předchozím projednání může zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenová rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesl cenovou působnost, v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy je to potřebné pro stanovení správné ceny,

i) kontroluje provádění jím vydaných cenových opatření v rámci své řídící, organizační a koncepční činnosti.

(2) Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti ministerstev financí, cen a mezd republik nebo jiných orgánů a organizací.

(3) Federální cenový úřad v dohodě s ústředními cenovými orgány republik vydává opatření určená pro celá odvětví, popřípadě obory nebo organizace, u nichž je cenová působnost rozdělena mezi něj a tyto orgány.

(4) Federální cenový úřad metodicky řídí federální orgány a organizace, které tvoří a stanovují ceny podle zvláštních předpisů a zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cen.

(1) Ústřední cenové orgány republik v rozsahu své působnosti v tvorbě a kontrole cen58) na území své republiky zejména

a) vyhlašují ceny a jejich změny schválené vládami republik, popřípadě schválené vládou Československé socialistické republiky, jde-li o změny maloobchodních cen,

b) stanoví a mění způsoby tvorby cen, ceny včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení, limity velkoobchodních a maloobchodních cen podle § 35 odst. 1 písm. a), pokud touto působností nepověří jiné orgány nebo organizace; dále stanoví kalkulační sazby pro tvorbu cen, které si vyhradí,

c) mění maloobchodní ceny v dohodě s Federálním cenovým úřadem; změny maloobchodních cen základních životních potřeb projednávají s odbory,

d) pověřují cenovou gescí orgány nebo organizace v dohodě s jejich zakladateli nebo zřizovateli a zřizují cenové komise,

e) rozhodují cenové spory a po předchozím projednání mohou zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenová rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesly cenovou působnost, v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy je to potřebné pro stanovení správné ceny,

f) předkládají Federálnímu cenovému úřadu svá stanoviska k návrhům zásad cenové politiky a k návrhům ostatních zásadních opatření připravovaných Federálním cenovým úřadem.

(2) Ústřední cenové orgány republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací.

(3) Ústřední cenové orgány republik vykonávají svou působnost v cenové kontrole na území republiky ve všech orgánech a organizacích, kromě cenové kontroly v ústředních orgánech federace a kromě organizací a výrobků, jejichž kontrolu provádějí orgány uvedené v § 58 odst. 4 a 5.

(4) Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí ústřední cenové orgány republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

(1) Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) předkládají příslušným ústředním cenovým orgánům návrhy

1 a) cen v případech podle § 42 odst. 2 nebo podle zvláštního předpisu,40)

b) odbytových přirážek a srážek, obchodních přirážek a srážek z maloobchodních cen v jimi řízených organizacích.

(2) Ministerstva stanoví

a) podle způsobu tvorby cen, stanoveného Federálním úřadem pro normalizaci a měření, pro státní zkušebny jimi řízených organizací ceny výkonů zkušebnictví prováděných podle zvláštního předpisu,59)

b) ceny a kalkulační sazby v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem40) nebo v rozsahu na ně přenesené působnosti a cenové limity, o jejichž uplatnění rozhodnou.

(3) Ministerstva zabezpečují v jimi řízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění cenových kontrol podle plánů těchto kontrol předkládaných příslušnému ústřednímu cenovému orgánu, ukládají opatření k nápravě a cenové odvody, projednávají spolu navzájem případy, kdy jimi řízené organizace se nedohodly o výši ceny, a předkládají svá stanoviska pro řešení cenového sporu ústředním cenovým orgánem, stanoviska k návrhům závazných způsobů tvorby cen a činí podle cenových předpisů další opatření.

(4) Ministerstva zabezpečují v jimi řízených organizacích provádění centrálně schválených změn cen, které musejí být jednotné, vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

(5) Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik ústředním cenovým orgánům republik rozbory vývoje a působení cen podle § 48 odst. 2.

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vydává pokyny pro tvorbu a kontrolu cen výrobků prodávaných zahraničními kulturními středisky a Federálnímu cenovému úřadu předkládá

a) návrhy zásad tvorby obchodních přirážek a obchodních srážek pro organizace zahraničního obchodu, popřípadě návrhy těchto přirážek a srážek,

b) ke stanovení velkoobchodních cen dovážených výrobků uvedených v § 25 písm. a) podklady podle § 39 odst. 1 písm. a) a b) a v dohodnutém rozsahu údaje o skutečných kupních cenách a jejich předpokládaném vývoji a účastní se projednání jejich návrhů,

c) návrhy na způsoby tvorby a kontroly kupních cen a zabezpečuje jejich dodržování v jím řízených organizacích,

d) informace o zahraničních cenách a prognózy jejich vývoje.

(2) Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za zápůjčky hmotných rezerv k dočasnému použití.

(3) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy cen projektových prací, inženýrské činnosti ve výstavbě a kompletačních činností v investiční výstavbě a vědeckotechnických a souvisejících prací. V této oblasti zabezpečuje vydávání ceníků a provádění rozborů vývoje a působení cen.

(4) Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných jím řízenými hospodářskými organizacemi a jemu podřízenými útvary a zařízeními, kromě výrobků určených organizací,60) stavebních a montážních prací. U výrobků, jejichž ceny stanoví a mění, má federální ministerstvo národní obrany i výhradní právo cenové kontroly. Federální ministerstvo národní obrany může působnost v tvorbě cen přenést na podřízené organizace.

(5) Federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky mají působnost uvedenou v odstavci 4 pro jimi řízené organizace, útvary a zařízení.

(6) Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu, jejichž ceny nejsou uvedeny v cenících oboru a dále výkupní ceny elektřiny, tepla a plynných paliv a podle podmínek stanovených Federálním cenovým úřadem ceny podzemních důlních objektů pro uhelný průmysl a těžbu rud.

(7) Federální úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s ústředními cenovými orgány

a) způsob tvorby cen za výkony státního zkušebnictví61) a ceny za tyto výkony pro státní zkušebny, které řídí,

b) způsob tvorby cen metrologických výkonů a ceny za výkony orgánů státní metrologie.

(8) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví

a) velkoobchodní ceny oprav traktorů, zemědělských strojů a zařízení opakovaně prováděných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby kromě oprav, jejichž ceny se stanoví podle § 60 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a),

b) příplatky a prémie k nákupním cenám zemědělských výrobků, které jsou vypláceny z jejich centralizovaných zdrojů.

(9) Ministerstva obchodu a cestovního ruchu republik stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků.

Ústřední orgány společenských organizací, které vyrábějí a dodávají výrobky, mají působnost uvedenou v § 57.

(1) Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“) v rozsahu cenové působnosti stanovené zákony národních rad,62) zejména

a) stanoví a mění způsoby tvorby cen, ceny včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení, cenové limity podle § 35 odst. 1 písm. b) a kalkulační sazby pro tvorbu cen, které si vyhradí, nejde-li o výrobky uvedené v odstavci 3,

b) stanoví ceny přepravních výkonů v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951.7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví maximální ceny vstupného na kulturní produkce s výjimkou vstupného do kin,

c) usměrňují cenovou tvorbu svěřenou do působnosti národních výborů nižších stupňů,

d) zabezpečují zveřejňování cen, včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými národními výbory (ve Slovenské socialistické republice organizacemi řízenými krajskými národními výbory), kromě ceníků vydávaných ústředními cenovými orgány,

e) předkládají ústředním cenovým orgánům republik rozbory vývoje a působení cen za organizace řízené národními výbory.

(2) Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice, obvodní národní výbory v Bratislavě a Národní výbor města Košic v rozsahu cenové působnosti stanovené zákonem Slovenské národní rady63)

a) stanoví ceny výrobků včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení a mění ceny výkonů pro organizace a občany v tomto zvláštním předpise uvedené, nejde-li o výrobky uvedené v odstavci 3,

b) zpracovávají návrhy na cenová opatření,

c) zpracovávají a předkládají krajským národním výborům návrhy plánu kontroly cen,

d) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory,

e) předkládají krajským národním výborům podklady pro rozbory vývoje a působení cen.

(3) Působnost národních výborů se nevztahuje na stanovení cen

a) jde-li o jednotné ceny podle § 32 odst. 1,

b) stavebních a montážních prací, pro které se stanovují jednotné ceny pro všechny organizace,

c) zdravotnických, zemědělských a potravinářských výrobků, pro které se stanovují ceny platné pro všechny organizace, kromě potravinářských výrobků vyráběných a dodávaných drobnými provozovnami národních výborů nebo na základě povolení národního výboru občany nebo jednorázově společenskými organizacemi,

d) oprav motorových vozidel pro silniční dopravu,

e) cestovního ruchu, periodických publikací, neperiodických publikací vydávaných organizacemi, které mají trvalé vydavatelské oprávnění,

f) které si vyhradil ústřední cenový orgán republiky,64)

g) které stanoví Federální cenový úřad v rozsahu své působnosti57) pro všechny organizace nebo které stanoví jiné orgány podle zvláštních předpisů nebo této vyhlášky.

(4) Národní výbory uvedené v odstavcích 1 a 2 metodicky řídí organizace ve své cenové působnosti a občany provozující činnost s povolením národního výboru.

(5) Krajské národní výbory řídí cenovou kontrolu prováděnou národními výbory nižších stupňů.

Krajské finanční správy, Finanční správa v hlavním městě Praze a Finanční správa hlavního města SSR Bratislavy vykonávají působnost v cenové kontrole65) ve všech organizacích kromě organizací a výrobků, jejichž kontrolu provádějí orgány uvedené v § 58 odst. 4 a 5.

(1) Organizace se pověřují působností uvedenou v tomto paragrafu, jestliže v § 55 až 60 není výslovně stanoveno jinak.

(2) Organizace pro své výrobky

a) stanoví

1. velkoobchodní ceny opakovaně vyráběných i nestandardních výrobků kromě jednotlivých národohospodářsky významných výrobků nebo vymezených oborů, skupin (podskupin) výrobků, u nichž si cenové orgány předem vyhradí stanovení cen; pro výběr těchto významných výrobků předkládají organizace na základě požadavku cenových orgánů přehled nově vyráběných výrobků zahrnujících údaje o roku zahájení výroby, předpokládaném objemu výroby každého výrobku za prvé tři roky, předpokládaném způsobu tvorby jeho ceny a směrech jeho určení,

2. nižší ceny podle § 4 odst. 3 a 4 a v případech stanovených cenovými orgány vyšší než minimální nákupní ceny,

3. velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků a velkoobchodní ceny dovážených výrobků, tvořené podle § 25 písm. b),

4. ceny oprav strojírenských výrobků a ceny dílů pro výrobní i náhradní spotřebu kromě maloobchodních cen náhradních dílů dodávaných též státním a družstevním obchodním organizacím k dalšímu prodeji; organizace v cenové působnosti národních výborů stanoví ceny dílů a náhradních dílů včetně dovážených a velkoobchodní ceny oprav strojírenských výrobků prováděných výhradně pro organizace,

5. ceny výrobků jimi vyráběných a prodávaných po skončení ověřování poptávky3) jen ve vlastní prodejně nebo v prodejně akciové společnosti, jejíž jsou akcionáři nebo sdruženého podniku, jehož jsou členy; maloobchodní ceny se tvoří přímým propojením podle § 31; organizace v cenové působnosti národních výborů mají tuto působnost i při prodeji v obchodní síti ostatních organizací, které jsou v cenové působnosti národního výboru,

6. obchodní ceny,

7. přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek s výjimkou přirážek podle § 23 odst. 3 až 5 pro opakovaně dodávaný výrobek, nejde-li o dodávku jednotlivého výrobku,

8. kalkulační sazby pro tvorbu cen, pokud si jejich stanovení nevyhradí cenový orgán,

9. prozatímní ceny podle § 3 odst. 2,

10. maloobchodní ceny nestandardních výrobků, jde-li o výrobky organizací v cenové působnosti národních výborů,

11. cenové limity, jejichž vytvoření si dohodnou s odběrateli, a limity podle § 24 odst. 4,

12. ceny a změny cen na základě dalšího pověření cenovým orgánem nebo podle zvláštního předpisu,

b) předkládají

1. cenovému orgánu návrhy na stanovení cen a na změny velkoobchodních cen, pokud nemají působnost je stanovit,

2. příslušnému orgánu hospodářského řízení plány cenových kontrol a zprávy o jejich plnění včetně majetkových a osobních postihů a náhrad škod,

3. příslušnému orgánu hospodářského řízení podklady pro připravovaná cenová opatření včetně návrhů na změny maloobchodních cen a rozbory vývoje a působení cen,

c) vydávají za oblast své výroby, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast ceníky a jejich dodatky.

(3) Obchodní organizace stanoví maloobchodní ceny výrobků dodávaných do tržních fondů v rozsahu určeném zvláštními rozhodnutími,31) nižší maloobchodní ceny podle § 4 odst. 4 a přirážky a srážky u těchto cen za odchylky od podstatných podmínek a limity maloobchodních cen, které nestanoví ústřední cenový orgán. Obchodní organizace vydávají, popřípadě zpracovávají ceníky maloobchodních cen a jejich dodatky a předkládají ústředním cenovým orgánům rozbory vývoje a působení maloobchodních cen. Pokud příležitostně vyrábějí některé výrobky pro jiné organizace, mají rovněž působnost jako organizace podle odstavce 2.

(4) Odbytové a ostatní nevýrobní organizace, dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví je pro průmyslové tuzemské i dovážené spotřební výrobky prodávané výhradně v prodejnách těchto organizací, nejde-li o maloobchodní ceny, které stanoví národní výbor, nebo jejichž stanovení si zvlášť vyhradí ústřední cenový orgán.

(5) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny, prozatímní kupní ceny, limity kupních cen výrobků, které budou výstupem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky a u nichž je předpoklad, že budou vyváženy, dále sazby přímých obchodních nákladů zahraničních a obchodní ceny dovážených výrobků, pokud podle dohody je nestanoví obchodní organizace.

(1) K širší součinnosti ústředních cenových orgánů s podnikovou sférou při zabezpečování státní cenové politiky a regulace cen mohou ústřední cenové orgány pověřovat po předchozí dohodě orgány a organizace cenovou gescí. Pověřují se především organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru nebo v největším rozsahu výrobky daného oboru prodávají nebo nakupují nebo zajišťují cenovou agendu v dané oblasti výroby.

(2) Ústřední cenové orgány při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje. Cenoví gestoři zejména

a) koordinují práce na zdokonalení způsobů tvorby cen a cenových limitů a zpracovávají návrhy závazných způsobů tvorby cen,

b) zabezpečují a koordinují provádění významných cenových opatření v případech, kdy se na výrobě podílí více organizací a je závazná jednotnost cen,

c) stanoví ceny nových výrobků v rozsahu svého pověření,

d) předkládají návrhy na cenová opatření na základě rozborů vývoje a působení cen,

e) zpracovávají a vydávají v určených oborech jednotné oborové ceníky a dodatky k nim.

(3) Zřizování a činnost cenových gescí jsou upraveny rozhodnutím ústředních cenových orgánů.38)

Návrhy cen zpracované před 15. únorem 1990 se projednávají a ceny stanovují podle předpisů platných do 14. února 1990, nejdéle však do 31. května 1990.

V případech zdůvodněných specifickými podmínkami některých výrob může ústřední cenový orgán stanovit odchylky a výjimky pro uplatnění jednotlivých druhů cen a pro jejich tvorbu po předchozí dohodě s příslušnými ústředními cenovými orgány.

Zrušuje se:

1. vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách,

2. výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-2/86 o cenové kontrole,

výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-3/86 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami,

výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-4/86 o cenových limitech,

uveřejněné v Cenovém věstníku částka 52/1985 a registrované ve Sbírce zákonů částka 32/1985.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 1990.

Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu:

Ing. Šebek v. r.

Ministr financí cen a mezd ČSR:

Ing. Nikodým v. r.

Ministr financí, cen a mezd SSR:

Ing. Mišeje v. r.

1) Výrobky, výkony a práce klasifikované v rámci jednotné soustavy sociálně ekonomických informací a číselníků.

2) § 17 hospodářského zákoníku, v úplném znění č. 80/1989 Sb.

3) Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky ze dne 1. února 1990, o smluvních cenách.

4) Vyhláška z 1. února 1990, o smluvních cenách, pokud jde o ocenění základních prostředků pořízených ve vlastní režii.

Směrnice k účtovým osnovám vydávané federálním ministerstvem financí.

5) Vyhláška ministerstva místního hospodářství č. 200/1956 Ú. l. (Ú. v.), o nájemném z pozemků, na nichž se těží písky.

Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd ČSR č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.

Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.

Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška ministerstva vnitra č. 98/1967 Sb., o úhradě za užívání nebytových prostorů.

§ 397 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v úplném znění č. 70/1983 Sb.

6) § 26a hospodářského zákoníku.

7) Sazebník daně z obratu vydaný federálním ministerstvem financí podle § 16, 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.

8) Např. v ceníku VC-MC 17/9/89, vodárenství a kanalizace, Cenový věstník částka 46/1988, příloha č. III.

9) § 231 občanského zákoníku.

§ 17 odst. 2 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu.

§ 2 odst. 6 a 7 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství a Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací.

10) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR o změnách cen.

11) § 201 hospodářského zákoníku.

§ 251 a 252 občanského zákoníku.

§ 10 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.

12) Směrnice FMF č. j. VI-3/28571/76 pro vypořádání cenových rozdílů v maloobchodních cenách v organizacích zabývajících se prodejem výrobků z tržních fondů za maloobchodní ceny v r. 1977-78, ve znění úpravy č. j. VI-3/20060/79.

13) § 113 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., v úplném znění č. 52/1989 Sb.

14) § 13 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen.

15) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 01/90 o metodice tvorby cen.

16) § 6 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

17) Instrukce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 6/86 o tvorbě a kontrole zahraničních cen.

18) Rozdílový ukazatel vývozu (RU) se vypočte takto:

RU = cena franko čs. hranicevelkoobchodní cena ×100

19) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže ČSSR č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.

20) § 11 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.

21) § 13 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

22) § 18 odst. 2 a § 24c odst. 1 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, v úplném znění č. 84/1987 Sb.

23) § 4, 5, 6 a 10 zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě.

§ 4, 5, 6 a 10 zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě.

24) § 201 hospodářského zákoníku.

§ 235 odst. 1 občanského zákoníku.

25) § 13 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

26) Pravidla uplatňování finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě.

27) Výměr Federálního cenového úřadu č. 5030/5.1/89, kterým se stanoví pravidla pro stanovení cen montážních prací, Cenový věstník částka 9/1989.

Výměr Federálního cenového úřadu č. 8241/331/88, kterým se stanoví pravidla pro stanovení cen stavebních prací, Cenový věstník částka 2-3/1989.

28) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8170/331/1988, kterým se stanoví sazby vedlejších rozpočtových nákladů staveb, Cenový věstník částka 45/1988, ve znění výměru Federálního cenového úřadu č. 5050/5.1/1989, Cenový věstník částka 14/1989.

29) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 015/86 o tvorbě souhrnných cen stavebních objektů a skupinových cen stavebních soustav a stavebních dílů, Cenový věstník částka 6/1987, ve znění výměru Federálního cenového řadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 065/1988, Cenový věstník částka 21/1988.

30) Nařízení vlády ČSSR č. 228/1988 Sb., kterým se vydává celní sazebník obchodního zboží.

31) § 62 odst. 4 této vyhlášky a výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 05/90 o gescích a působnosti ve stanovení maloobchodních cen, Cenový věstník částka 54/1989.

32) Směrnice ministerstva vnitra ČSR č. MH/21 – 1123/1973.

Směrnice ministerstva vnitra SSR č. MH/3549/1973.

Vyhláška ministerstva obchodu ČSR č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky č. 138/1988 Sb.

Vyhláška ministerstva obchodu SSR č. 100/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky č. 164/1988 Sb.

33) Např. vyhlášky č. 66/1979 Sb. a č. 67/1979 Sb., kterými se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, upravující poskytování služeb občanům, vyhláška ministerstva všeobecného strojírenství č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků, § 3 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 18/1965 Sb.

34) § 2 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 18/1965 Sb.

35) § 231 občanského zákoníku.

§ 2 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 18/1965 Sb.

36) Zpracovacími náklady se rozumí úplné vlastní náklady bez nákladů na přímý materiál a na polotovary vlastní výroby.

37) Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 116/1972 Sb., o vytváření a udržování oborových číselníků průmyslových výrobků.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy.

38) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 04/90, o uplatňování cenových gescí.

19) Výměr Českého cenového úřadu č. 623/23/87 – Slovenského cenového úřadu č. 1178/13/87 o pověření cenovou gescí v oblasti cen prací a služeb, Cenový věstník částka 29/1987.

40) § 89 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

41) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 03//90 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami.

42) § 8 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

43) Výkazy o tvorbě cen, o cenovém zvýhodnění a znevýhodnění a o změnách cen.

44) § 106 zákona č. 194/1988 Sb.

45) Zákon ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.

Zákon SNR č. 70/1986 Sb., o Slovenské zemědělské a potravinářské inspekci.

Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.

Zákon SNR č. 71/1986 Sb., o Slovenské obchodní inspekci.

46) § 3 a 4 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů české socialistické republiky v oblasti cen, v úplném znění č. 23/1989 Sb.

§ 3 a 4 zákona SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, v úplném znění č. 27/1989 Sb.

47) § 9 až 12 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

§ 2 a 3 nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen.

§ 2 a 3 nařízení vlády SSR č. 118/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány Slovenské socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen.

48) § 123 hospodářského zákoníku nebo § 451 občanského zákoníku.

§ 12 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

§ 3 nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb. a vlády SSR č. 118/1985 Sb.

49) Zejména § 77, 172 a následujících zákoníku práce.

50) § 11 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

§ 2 odst. 4 nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb.

§ 2 odst. 4 nařízení vlády SSR č. 118/1985 Sb.

51) Výměr FCÚ, MFCM ČSR a MFCM SSR č. 02/90 o postupu při cenové kontrole.

52) Např. podle § 384a hospodářského zákoníku.

53) § 51 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

§ 9 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

§ 31 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

§ 40 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

54) § 9 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

55) § 11 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

56) § 123 hospodářského zákoníku.

§ 451 občanského zákoníku.

57) § 4, 10, 100 až 107 zákona č. 194/1988 Sb.

Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, v úplném znění č. 170/1980 Sb.

58) § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., v úplném znění č. 23/1989 Sb.

§ 2 odst. 1 zákona SNR č. 135/1973 Sb., v úplném znění č. 27/1989 Sb.

59) Zákon č. 30/1968 Sb., v úplném znění č. 84/1987 Sb.

60) Vojenské lesy a statky, Praha, Vojenské stavby, Praha, Vojenský projektový ústav, Praha, Naše vojsko tiskárna, Praha, Naše vojsko nakladatelství a knižní obchod, Praha a Vydavatelství Naše vojsko, Praha.

61) § 6 vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 136/1982 Sb., kterou se vykonává zákon o státním zkušebnictví.

62) § 3 odst. 3 a 6 zákona ČNR č. 134/1973 Sb. v úplném znění č. 23/1989 Sb.

63) § 3 odst. 5 zákona SNR č. 135/1973 Sb., v úplném znění č. 27/1989 Sb.

64) Např. výměr ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 187/163/89-1059/8.3/89 o vyhrazení působnosti ve změnách cen výrobků MFCM ČSR a MFCM SSR a o provádění drobných operativních změn velkoobchodních cen krajskými národními výbory.

65) § 3 odst. 7 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., v úplném znění č. 23/1989 Sb.

§ 3 odst. 8 zákona SNR č. 135/1973 Sb., v úplném znění č. 27/1989 Sb.