Vyhláška o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech

Výpočet intenzity bere v úvahu:

a) ve III. pásmu

1. minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 58 dBμV/m,

2. příjem na všesměrovou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,

3. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný signál,

4. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 1 % času pro rušící signál,

5. ochranné poměry, kterými jsou:

- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním ve stejném bloku 15dB,

- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním v sousedním bloku -30 dB,

- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním televizním vysíláním

Δf [MHz]-4,5-3,7-3,5-2,502,53,53,74,5OP [dB]-427899987-42

kde Δf je rozdíl hodnot středních kmitočtů digitálního televizního kanálu a bloku digitálního rozhlasového vysílání,

- pro digitální rozhlasové vysílání rušené analogovým televizním vysíláním

Δf [MHz]-8,0-7,5-7,0-6,5-6,0-5,5-5,0-4,5-4,0-3,5-3,0OP [dB]-47,0-42,5-3,0-2,5-3,0-37,5-21,5-20,0-22,0-31,5-31,5Δf [MHz]-2,5-2,0-1,5-1,0-0,9-0,8-0,7-0,60,00,60,7OP [dB]-29,0-26,5-23,0-18,5-16,0-9,0-5,0-3,0-0,5-3,0-4,0Δf [MHz]0,80,91,02,0OP [dB]-12,0-16,0-19,0-45,3

kde Δf je rozdíl hodnoty nosného kmitočtu obrazu analogového televizního vysílání a středního kmitočtu bloku digitálního rozhlasového vysílání,

b) v pásmu L

1. minimální hodnotu intenzity užitečného signálu 69 dBμV/m,

2. příjem na všesměrovou přijímací anténu ve výšce 10 m nad terénem,

3. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 50 % času pro užitečný signál,

4. křivky šíření elektromagnetických vln platné pro 50 % míst a 1 % času pro rušící signál,

5. ochranné poměry, kterými jsou:

- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním ve stejném bloku 15 dB,

- pro digitální rozhlasové vysílání rušené digitálním rozhlasovým vysíláním v sousedním bloku -30 dB.

(1) Pokrytí území se stanoví na základě výpočtu intenzity v oblasti, jejíž hranice odpovídají hranicím zájmového území.

(2) Zájmové území je pokryto zemským rozhlasovým vysíláním, pokud signál z jednoho nebo více vysílačů dosahuje:

a) pro signál zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 4 písm. a) a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 4 písm. e),

b) pro signál zemského digitálního rozhlasového vysílání ve III. pásmu intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 5 písm. a) bodu 1 a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 5 písm. a) bodu 5,

c) pro signál zemského digitálního rozhlasového vysílání v pásmu L intenzity větší nebo rovné minimální intenzitě podle § 5 písm. b) bodu 1 a je dodržena hodnota ochranného poměru podle § 5 písm. b) bodu 5.

(3) Pokrytí území signálem zemského rozhlasového vysílání se udává pro jednotlivá zájmová území jako poměr plochy zájmového území pokryté zemským rozhlasovým vysíláním a celkové plochy tohoto zájmového území vyjádřený v procentech.

(1) Vyhodnocení počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se provádí pro jednotlivé obce České republiky, přičemž se vychází z počtu obyvatel jednotlivých obcí podle údajů Českého statistického úřadu vyplývajících z posledního provedeného sčítání lidu3).

(2) Vyhodnocení pokrytí počtu obyvatel signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se provádí pro jednotlivé základní sídelní jednotky4) přiřazené příslušné obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v základní sídelní jednotce se stanoví jako součin poměru území základní sídelní jednotky pokrytého signálem zemského rozhlasového vysílání k celkové ploše území základní sídelní jednotky a celkového počtu obyvatel základní sídelní jednotky. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se stanoví jako součet počtu obyvatel pokrytých zemským rozhlasovým vysíláním v jednotlivých základních sídelních jednotkách v obci. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v obci k celkovému počtu obyvatel obce vyjádřený v procentech.

(3) Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání pro celou Českou republiku, případně vybranou část území větší než obec, je dán součtem obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání v jednotlivých obcích vybrané části území. Počet obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání se zpravidla uvádí jako poměr zjištěného počtu obyvatel pokrytých signálem zemského rozhlasového vysílání k celkovému počtu obyvatel České republiky nebo vybrané části území vyjádřený v procentech.

(1) Měření k ověření výsledku výpočtu se provádí zejména v případě

a) posuzování signálu z jednoho vysílače zejména v okrajových oblastech území pokrytého signálem tohoto vysílače,

b) posuzování signálu z více vysílačů zejména v členitém horském terénu, na částech území zastíněných terénními překážkami, vysokými budovami a podobně.

(2) V případech, kdy bylo provedeno měření, jsou pro posouzení pokrytí území rozhlasovým vysíláním směrodatné výsledky měření intenzity signálu zemského rozhlasového vysílání a subjektivního hodnocení jeho kvality.

(1) Měření intenzity se provádí měřicí soupravou s měřicí anténou a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se posuzuje na rozhlasovém přijímači připojeném na anténu pro hodnocení kvality signálu.

(2) Minimální požadavky na technické vlastnosti měřicí soupravy a nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity signálu rozhlasového vysílání jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(3) Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů pro subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(4) Postup při provádění subjektivního hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.

(5) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality přijímaných signálů rozhlasového vysílání se provádí na pevných měřicích bodech, případně na měřicí trase při měření za jízdy.

(6) Měřicí body pro měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se volí s ohledem na členitost terénu a zástavby v obci na místech, která nejsou v těsné blízkosti překážek nebo objektů, zastiňujících zejména směr k vysílači, jehož signál je měřen, a nejsou ovlivněna nadzemním metalickým vedením a dalšími vlivy. Měřicí bod se určuje zeměpisnými souřadnicemi v soustavě Světového geodetického referenčního systému 1984 (WGS84) podle zvláštního právního předpisu5), podrobnějším popisem místa a adresou, pokud je pro toto místo stanovena.

(7) Měření intenzity a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí

a) ve výšce 10 m nad terénem, pokud touto vyhláškou není stanoveno jinak,

b) na střechách budov v případech, kdy výškové ohraničení staveb přesahuje výšku 10 m nad terénem,

c) ve výšce 3 m nad terénem při měření za jízdy měřicím vozem.

(8) V případech, kdy je změřená hodnota intenzity

a) pro zemské analogové rozhlasové vysílání v pásmu FM nižší než hodnota intenzity uvedená v § 4 písm. a), nebo

b) pro zemské digitální rozhlasové vysílání ve III. pásmu nižší než hodnota intenzity uvedená v § 5 písm. a) bodě 1 nebo pro pásmo L hodnota intenzity uvedená v § 5 písm. b) bodě 1,

je pro vyloučení možnosti měření v lokálním minimu, vzniklém vlivem vícecestného šíření rádiových signálů třeba zjistit maximální hodnotu intenzity při horizontální změně umístění měřicí antény o nejméně 1 m. Nasměrováním měřicí směrové antény na měřený vysílač analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM nebo na signál s nejlepším subjektivním hodnocením kvality digitálního rozhlasového vysílání se zjistí závislost intenzity na změně výšky měřicí antény v rozmezí 5 m až 10 m. Ze zjištěných hodnot se vybere maximální hodnota intenzity.

(9) Pro každý měřicí bod se stanoví váhový koeficient, který představuje odhad počtu obyvatel dané obce vyjádřený v procentech, které daný měřicí bod reprezentuje. Váhový koeficient pro každý měřicí bod stanovuje měřicí technik v průběhu měření v obci; při stanovení váhového koeficientu se berou v úvahu údaje o počtu obyvatel v příslušné základní sídelní jednotce přiřazené příslušné obci. Součet váhových koeficientů všech měřicích bodů v obci musí být roven 100 %.

(10) Údaje o měřicím bodě, datu, době a dalších podmínkách měření se spolu s naměřenými hodnotami intenzity a údaji o subjektivním hodnocení kvality přijímaných signálů rozhlasového vysílání zaznamenávají do tabulky záznamu měření.

(1) Vybere se nejméně 5 měřicích bodů tak, aby tyto zvolené měřicí body představovaly předpokládaná nejhorší a nejlepší přijímací stanoviště pro příslušný měřený signál. V malých obcích do 100 obyvatel se vyberou 3 měřicí body. Na měřicích bodech se provede měření intenzity a z naměřených hodnot se stanoví rozdíl intenzit podle vzorce:

Δ E = Enmax. – Enmin.,

kde je:

Δ E rozdíl intenzit,

Enmax. maximální hodnota měřené intenzity,

Enmin. minimální hodnota měřené intenzity.

(2) Pokud je postupem podle odstavce 1 zjištěna hodnota

a) Δ E < 5 dB, není třeba zvyšovat počet měřicích bodů,

b) Δ E ≥ 5 dB a ≤ 21 dB, je třeba zvolit počet potřebných měřicích bodů takto:

1. pokud je Δ E 5 až 10 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 7,

2. pokud je Δ E 10,1 až 15 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 15,

3. pokud je Δ E 15,1 až 21 dB, je počet potřebných měřicích bodů nejméně 27,

c) Δ E > 21 dB, je nutno posuzované území rozdělit na menší, samostatně posuzované části.

(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části nebo území základní sídelní jednotky.

(2) Měřicí anténa:

a) při měření v měřicích bodech se využívá směrové antény, umístěné ve výšce 10 m nad terénem, nastavené do směru maximální intenzity měřeného signálu,

b) při měření za jízdy se využívá všesměrové antény, umístěné na střeše měřicího vozu ve výšce 3 m nad terénem.

Při měření s využitím měřicí antény 3 m nad terénem je nutno naměřené hodnoty korigovat na normovanou výšku 10 m nad terénem připočtením koeficientu k = 6 dB.

(3) Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se provádí postupem a podle stupnice uvedené v příloze č. 3 bodu A 1 této vyhlášky.

(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle přílohy č. 3 bodu A 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.

(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 4 písm. a) a subjektivní hodnocení kvality je hodnoceno nejméně stupněm Q4 podle přílohy č. 3 bodu A 2 této vyhlášky.

(6) Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.

(7) V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu A 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

(1) Pro účely měření je zájmovým územím zpravidla území jedné obce, její části, území základní sídelní jednotky nebo pozemní komunikace a jejich okolí.

(2) Při měření v měřicím bodě se měřicí anténa ve výšce 10 m nad terénem nastavuje do směru maximální intenzity signálu měřeného rozhlasového vysílání. Při měření za jízdy se použije všesměrová měřicí anténa s vertikální polarizací, umístěná na střeše měřicího vozu ve výšce 3 m nad terénem. Podle konkrétní použité výšky měřicí antény je nutno naměřené hodnoty korigovat na normovanou výšku 1,5 m nad terénem odečtením koeficientu k = 10 dB v případě měření v 10 m a k = 4 dB v případě měření ve 3 m.

(3) Při měření v měřicím bodě se kontroluje na analyzátoru spektra tvar spektra signálu přijímaného rozhlasového vysílání.

(4) Oblast v okolí měřicího bodu je považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnot minimální intenzity podle § 5 písm. a) bodu 1 nebo § 5 písm. b) bodu 1 a subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání je v rozmezí stupňů Q3 až Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.

(5) V případě, že se jedná o měření na střechách budov podle § 9 odst. 7 písm. b) pro účely skupinového příjmu, je oblast v okolí měřicího bodu považována za pokrytou, pokud naměřená intenzita dosahuje hodnoty minimální intenzity uvedené v § 5 písm. a) bodě 1 pro III. pásmo nebo hodnoty intenzity uvedené v § 5 písm. b) bodě 1 pro pásmo L a subjektivní hodnocení kvality je hodnoceno stupněm Q5 podle přílohy č. 3 bodu B 2 této vyhlášky.

(6) Výsledné pokrytí zájmového území je stanoveno jako poměr jednotlivých pokrytých měřicích bodů z celkového počtu měřicích bodů vyjádřený v procentech.

(7) V případě měření za jízdy je pokrytí zájmového území stanoveno jako poměr měřených bodů, ve kterých naměřená intenzita dosahuje nejméně hodnot minimální intenzity pole podle přílohy č. 3 bodu B 1 pro výšku měřicí antény 3 metry a celkového počtu měřených bodů, vyjádřený v procentech. Subjektivní hodnocení kvality signálu rozhlasového vysílání se při měření za jízdy neprovádí.

(1) Počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání se z naměřených hodnot intenzity a subjektivního hodnocení kvality signálu při bodových měřeních určuje podle vzorce:

P=∑i=1n vi*pi %,

kde je:

P počet obyvatel zájmového území pokrytých signálem rozhlasového vysílání,

n počet měřicích bodů,

vi váhový koeficient stanovený podle § 9 odst. 9,

pi hodnota vyjadřující pokrytí oblasti reprezentované měřicím bodem stanovená pro zemské analogové rozhlasové vysílání podle § 11 odst. 4 a 5 nebo pro zemské digitální rozhlasové vysílání podle § 12 odst. 4 a 5. Tato hodnota je rovna

a) 0 pro měřicí místo nepokryté, nebo

b) 1 pro měřicí místo pokryté signálem zemského rozhlasového vysílání.

(2) Při měření intenzity signálů rozhlasového vysílání za jízdy se váhový koeficient nevyužívá.

(3) Výsledný počet obyvatel pokrytých signálem rozhlasového vysílání v území větším, než je zájmové území, je dán součtem počtu obyvatel pokrytých v jednotlivých zájmových územích.

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu:

PhDr. Dvořák, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

1. Měřicí souprava pro měření signálů analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM musí splňovat tyto parametry.

1.1 Měřicí přístroj

kmitočtový rozsah87,5 - 108 MHzpřesnost měření úrovní≥ ± 2,0 dBrozsah měření úrovní0-120 dBµVIFBW volitelná100 - 250kHzdetektorAVpotlačení zrcadlových kmitočtů> 70 dBpotlačení mezifrekvenčního signálu> 70 dBvstupní impedance50 (75) Ωprovozní teplota+ 5 ÷ + 45 °C

1.2 Měřicí anténa

kmitočtový rozsah87,5 - 108 MHzvýstupní impedance50 (75) Ωprovozní teplota- 15 ÷ + 50 °C

Pro měření v měřicích bodech se použije měřicí anténa směrová, při měření za jízdy měřicí anténa všesměrová.

2. Měřicí souprava pro měření signálů digitálního rozhlasového vysílání ve III. pásmu a v pásmu L musí splňovat tyto parametry.

2.1 Měřicí přístroj

kmitočtový rozsah174 - 230 MHz1452,0 - 1479,5 MHzpřesnost měření úrovní≥ ± 2,0 dBrozsah měření úrovní10 - 80 dBμVIFBW1,5 MHzdetektorRMSpotlačení zrcadlových kmitočtů> 70 dBpotlačení mezifrekvenčního signálu> 70 dBvstupní impedance50 (75) Ωprovozní teplota+ 5 ÷ + 45 °C

2.2 Měřicí anténa

kmitočtový rozsah174 - 230 MHz1450 - 1480 MHzvýstupní impedance50 (75) Ωprovozní teplota- 15 ÷ + 50 °C

Pro měření v měřicích bodech se použije měřicí anténa směrová, při měření za jízdy měřicí anténa všesměrová.

3. Nastavení měřicích přístrojů pro měření intenzity elektromagnetického pole

3.1 Měření signálů zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM

3.1.1 Nastavení základních parametrů analyzátoru spektra

šířka pásma rozlišení RBW120 kHz (100 -180 kHz)šířka pásma video VBW100 - 300 kHzdetektorAVstopaC/Wspan0,5 MHzswp200 mskorekcehodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

3.1.2 Nastavení základních parametrů měřicího přijímače

šířka pásma filtru mf IFBW120 kHz (100 - 180 kHz)detektorAVkorekcehodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

3.2 Měření signálů zemského digitálního rozhlasového vysílání

3.2.1 Měření intenzity signálu digitálního rozhlasového vysílání se provádí jako integrační měření, tj. měření v celé šířce kmitočtového bloku u analyzátoru spektra funkcí „výkon v kanálu“ nebo u ostatních měřicích přístrojů odpovídajícím nastavením jejich parametrů. Použitím uvedené funkce jsou parametry měřicího přístroje nastaveny zpravidla automaticky. V případě, že nedojde k automatickému nastavení parametrů měřicího přístroje, musí být ručně nastaveny následující parametry:

šířka pásma rozlišení RBW1500 kHzšířka pásma kanálu1536 kHzdetektorRMSstopaC/W nebo AVGspan5 MHz (doporučená hodnota)swp200 mskorekcehodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

3.2.2 Při použití měřicích přístrojů, které umožňují pouze měření s menší šířkou pásma rozlišení (RBW) nebo šířkou pásma mezifrekvence (IFBW), než je požadovaných 1500 kHz, musí být parametry měřicího přístroje nastaveny následovně:

detektorRMSstopaC/W nebo AVGspan5 MHz (doporučená hodnota)swp200 mskorekcehodnotou anténního faktoru a hodnotou útlumu koaxiálního kabelu

Pro zajištění maximální přesnosti musí být hodnota RBW (IFBW) nastavena na nejvyšší hodnotu, kterou měřicí přístroj umožňuje. Střední kmitočet, na kterém je měření prováděno, musí být stanoven s ohledem na tvar spektra v celém rádiovém kanálu, zejména při rozvlnění temene signálu vlivem odrazů tak, aby měření co nejpřesněji reprezentovalo střední hodnotu měřeného signálu.

Výsledná intenzita se stanoví v závislosti na korekci pro použitou hodnotu RBW (IFBW) podle vztahu:

ET-DAB=Enam.+K1+K2 dBμV/m,dBμV/m,dB,dB,

kde je:

Enam: naměřená hodnota intenzity [dBμV/m]

K1: 10*log(1536/RBW) [dB]

K2: 0,3 dB - korekce pro přepočet šumové šířky pásma

Pozn.: Hodnota RBW musí být uvedena v kHz.

Seznam použitých zkratek:

a) IFBW - šířka propustnosti mezifrekvenčního filtru měřicího přijímače

b) RBW - šířka propustnosti mezifrekvenčního filtru analyzátoru spektra

c) swp - doba přeběhu, za kterou se spektrální analyzátor přeladí od nejnižšího k nejvyššímu zobrazovanému kmitočtu (sweep time)

d) span - kmitočtový rozsah přelaďování spektrálního analyzátoru, rozdíl nejnižšího a nejvyššího zobrazovaného kmitočtu

e) detektor AV - detektor střední hodnoty měřeného signálu

f) detektor RMS - detektor efektivní hodnoty měřeného signálu

g) stopa C/W - záznam aktuálního průběhu signálu přepisem předchozího po každé době přeběhu (mazání/zápis - Clear/Write)

h) stopa AVG záznam digitálně průměrovaného signálu (Averaging)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

Minimální požadavky na technické vlastnosti rozhlasových přijímačů jsou pro:

1. Hodnocení kvality signálů zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM

1.1 Rozhlasový přijímač

kmitočtový rozsah87,5 - 108 MHzcitlivost> - 75 dBm pro S/N 30 dBšířka pásma IFBW150 - 180 kHzpotlačení zrcadlových kmitočtů> 70 dBpotlačení mezifrekvenčního signálu> 70 dBvstupní impedance50 (75) Ωpříjem mono/stereoanoprovozní teplota+ 5 ÷ + 45 °C

1.2 Přijímací anténa

Pro měření v pevných bodech se pro subjektivní posouzení kvality použije směrová anténa, při měření za jízdy anténa všesměrová

zisk směrové antény≥ 4 dBzisk všesměrové antény- 2 – 0 dBimpedance50 (75) Ω

Přijímací anténa musí být k rozhlasovému přijímači připojena koaxiálním kabelem odpovídající impedance s nízkým útlumem a kvalitním stíněním

2. Hodnocení kvality signálů zemského digitálního rozhlasového vysílání

2.1 Rozhlasový přijímač pro zemské digitální rozhlasové vysílání

Pro subjektivní hodnocení kvality signálu zemského digitálního rozhlasového vysílání pro účely pokrytí lze využít standardní rozhlasový přijímač, který splňuje základní parametry podle technické normy ČSN EN 50248.

2.2 Přijímací anténa

Pro měření v měřících bodech se pro subjektivní posouzení kvality použije směrová anténa, při měření za jízdy anténa všesměrová.

zisk směrové antény7 dB pro III. pásmo10 dB pro pásmo Lzisk všesměrové antény-2 ÷ 0 dBimpedance50 (75) Ω

Přijímací anténa musí být k rozhlasovému přijímači připojena koaxiálním kabelem odpovídající impedance s nízkým útlumem a kvalitním stíněním.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 22/2011 Sb.

Subjektivní posouzení kvality signálu zemského rozhlasového vysílání vychází z naměřené hodnoty intenzity signálu rozhlasového vysílání a zjištěných rušivých vlivů.

A. Minimální intenzity signálu zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM

1. Pro účely měření pokrytí signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM jsou minimální intenzity chráněné proti rušení a minimální intenzity pro místa bez rušení následující:

Intenzita elmag. polepro výšku antény 10 mpro výšku antény 3 mEmin. [dBμV/m]5448Ebez rušení [dBμV/m]4842

2. Subjektivní hodnocení kvality signálu

Při subjektivním hodnocení kvality signálu zemského analogového rozhlasového vysílání v pásmu FM se přihlíží k náchylnosti tohoto signálu na degradace, které závisejí na odstupu signál/šum, odstupu signál/rušení (vf signálem na stejném a sousedních kanálech) a zkreslení modulace, způsobené odrazy signálu při vícecestném šíření. V případě použití směrové antény a zjištění degradace kvality přijímaného signálu se přijímací anténa nasměruje na minimum rušení. Při výskytu rušení se zjistí jeho příčina - druh degradace se zaznamená do tabulky naměřených hodnot.

Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije pětistupňové hodnocení:

stupeň kvalityhodnocení kvalitydegradace kvalityQ5výbornánepozorovatelnáQ4velmi dobrápozorovatelná, ale neobtěžujícíQ3dobrámírně obtěžujícíQ2nevalnáobtěžujícíQ1špatnávelmi obtěžující

Stupeň míry rušení se doplní za stupeň kvality následujícím označením druhu degradace:

ššumiinterference (rozlišit rušení na stejném / sousedních kanálech)zzkreslení modulacepprůmyslové rušenínjiné typy degradace (zapsat do poznámky)

B. Minimální intenzity signálu zemského digitálního rozhlasového vysílání

1. Pro účely měření pokrytí signálem zemského digitálního rozhlasového vysílání jsou minimální intenzity následující:

intenzita elmag. pole [dBμV/m]III. pásmopásmo Lpro výšku antény 10 m5869pro výšku antény 3 m5263pro výšku antény 1,5 m4859

Pozn.: Hodnoty uvedené v tabulce reprezentují minimální intenzitu korigovanou z 50% na 99% míst (korekční faktor 13 dB).

2. Pro subjektivní hodnocení kvality signálu se použije třístupňové hodnocení:

Q5kvalita výborná, nepozorovatelné závady v modulaciQ3kvalita dobrá, jednotlivý mžikový výpadekQ1kvalita špatná, časté výpadky, přijímač se nezasynchronizuje

Doba sledování kvality modulace jednotlivých programů je minimálně 3 minuty. Při zaznamenání jednotlivých mžikových výpadků na více bodech v měřené lokalitě bez logického vysvětlení nízkým odstupem c/n se musí provést detailní rozbor příčin degradace kvality signálu.

1) § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.

2) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 2 písm. s) zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.