§ 11 Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze – Odnětí a ztráta hodnosti
Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze · 220/1999 Sb. · § 11 · Správní právo
Stručně: Paragraf 11 zákona 220/1999 stanovuje podmínky a postupy pro odnětí vyšší vojenské hodnosti vojákům, a to jak v činné službě, tak i mimo ni, a určuje, jaká hodnost jim v takovém případě přísluší.
§ 11 Odnětí a ztráta hodnosti
(1) Vyšší hodnost se odejme vojákovi v činné službě a mimo činnou službu za zvlášť závažné úmyslné porušení jeho povinností.
(2) Vyšší hodnost lze odejmout vojákovi v činné službě a mimo činnou službu, který se dopustil závažného jednání, jež je v rozporu s požadavky kladenými na vojáka.
(3) Vojákům, jimž byla vyšší hodnost odňata, přísluší hodnost vojína.
(4) Generálům mimo činnou službu odnímá vyšší hodnost prezident na návrh vlády.
(5) Důstojníkům mimo činnou službu odnímá vyšší hodnost ministr.
(6) Praporčíkům, rotmistrům a poddůstojníkům mimo činnou službu odnímá vyšší hodnost služební orgán.
(7) Poddůstojníkům v základní službě odnímá vyšší hodnost služební orgán.
(8) Rozhodnutí o odnětí vyšší hodnosti podle odstavců 4 až 6 lze vydat do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o jednání uvedeném v odstavci 1 nebo 2 dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.
(9) Rozhodnutí o odnětí vyšší hodnosti podle odstavce 7 a rozhodnutí o odnětí vyšší hodnosti u vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení lze vydat do 30 dnů ode dne, kdy se služební orgán o jednání uvedeném v odstavci 1 nebo 2 dověděl, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.
(10) Je-li zvlášť závažné úmyslné porušení povinností vojáka jednáním, pro nějž je proti vojákovi vedeno trestní řízení, běh lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o odnětí vyšší hodnosti podle odstavců 8 a 9 neskončí do 4 měsíců ode dne nabytí právní moci rozsudku nebo jiného rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení pravomocně ukončeno.
(11) Proti rozhodnutí o odnětí vyšší hodnosti se voják může odvolat. Odvolání se podává k nejbližšímu nadřízenému toho, kdo o odnětí vyšší hodnosti rozhodl, a to do 15 dnů od oznámení rozhodnutí. Nadřízený je povinen o odvolání rozhodnout do 30 dnů od doručení odvolání. Odvolání má odkladný účinek.
(12) Proti rozhodnutí ministra o odnětí vyšší hodnosti se lze odvolat k prezidentovi.
(13) Proti rozhodnutí prezidenta se nelze odvolat.
(14) Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena.
Paragraf 11 zákona 220/1999 stanovuje podmínky a postupy pro odnětí vyšší vojenské hodnosti vojákům, a to jak v činné službě, tak i mimo ni, a určuje, jaká hodnost jim v takovém případě přísluší.
Co to znamená v praxi
Voják může přijít o svou vyšší hodnost, pokud se dopustí závažného nebo zvlášť závažného úmyslného porušení svých povinností nebo jednání, které je v rozporu s požadavky na vojáka.
Po odnětí vyšší hodnosti se voják stává vojínem, což je nejnižší vojenská hodnost.
Rozhodnutí o odnětí hodnosti mají různé lhůty pro vydání v závislosti na typu vojáka a závažnosti prohřešku, přičemž trestní řízení může tyto lhůty prodloužit.
Voják má právo se proti rozhodnutí o odnětí hodnosti odvolat, s výjimkou rozhodnutí prezidenta, přičemž odvolání má odkladný účinek.
Na co si dát pozor
Lhůty pro vydání rozhodnutí o odnětí hodnosti jsou omezené a jejich běh může být ovlivněn probíhajícím trestním řízením.
Proti rozhodnutí prezidenta o odnětí hodnosti generálům se nelze odvolat.
Ustanovení trestního zákona o ztrátě vojenské hodnosti zůstávají nedotčena, což znamená, že existují i další právní předpisy, které mohou vést ke ztrátě hodnosti.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.