§ 31 zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze – Podmínky pro ukládání kázeňských trestů
Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze · 220/1999 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 31 zákona č. 220/1999 Sb. stanovuje podmínky, které musí být splněny před uložením kázeňského trestu vojákovi, a upravuje procesní práva vojáka v kázeňském řízení. Před uložením trestu je nutné důkladně zjistit všechny okolnosti kázeňského přestupku. (§ 31 zákona č. 220/1999 Sb., zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Podmínky pro ukládání kázeňských trestů
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 220/1999 Sb.
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav.
(2) Voják má právo před uložením kázeňského trestu vyjádřit se k věci, navrhnout důkazy a hájit se.
(3) Služební orgán je oprávněn žádat o vysvětlení také toho, kdo podal podnět.
(4) Kázeňský trest lze uložit jen tehdy, prokáže-li se, že se voják kázeňského přestupku dopustil, a nepostačuje-li k jeho nápravě samotné projednání kázeňského přestupku. Prokáže-li se, že se voják kázeňského přestupku nedopustil, řízení se zastaví.
(5) Druh a výše kázeňského trestu musejí být úměrné povaze kázeňského přestupku a jeho následkům, míře zavinění, okolnostem, za kterých byl spáchán, dřívějšímu chování vojáka, předvídanému účinku trestu na vojáka a na obnovení vojenské kázně. Přihlíží se i k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.
(6) Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí mít písemnou formu a musí být vojákovi oznámeno včetně poučení o jeho právu na odvolání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před uložením trestu je nutné důkladně zjistit všechny okolnosti kázeňského přestupku.
- Voják má právo se k obvinění vyjádřit, navrhovat důkazy a bránit se.
- Kázeňský trest se ukládá pouze tehdy, pokud je prokázáno spáchání přestupku a nestačí jen projednání věci.
- Rozhodnutí o trestu musí být písemné a musí obsahovat poučení o právu na odvolání.
Na co si dát pozor
- Druh a výše trestu musí odpovídat závažnosti přestupku, míře zavinění a dalším okolnostem.
- Přihlíží se i k předchozímu chování vojáka a k tomu, zda již měl nějaké nezahlazené kázeňské tresty.
- Pokud se neprokáže spáchání přestupku, řízení se zastaví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.