Zákon, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení licence ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího doručení na základě závazných stanovisek

a) Ministerstva zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

b) Ministerstva vnitra z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva,

c) Ministerstva obrany z hlediska zajišťování obrany České republiky, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20.

(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti; ve zvlášť složitých případech a na základě písemné dohody ministerstev lze tuto lhůtu přiměřeně prodloužit. Závazné stanovisko musí obsahovat souhlas či nesouhlas dotčeného orgánu. Závazné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí podle odstavce 1 písm. a) není třeba, byla-li podána žádost o licenci podle § 14 odst. 3.

(3) Rozhodnutí o udělení licence podle § 14 odst. 2 obsahuje

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo žadatele,

b) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

c) číslo, případně položku nebo podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,

d) název vojenského materiálu a jeho množství,

e) celkovou cenu vojenského materiálu v Kč,

f) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání zahraničního smluvního partnera a konečného uživatele vojenského materiálu,

g) dobu platnosti licence,

h) případné další podmínky licence.

(4) Rozhodnutí o udělení licence podle § 14 odst. 3 obsahuje

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo žadatele,

b) číslo povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem,

c) název vojenského materiálu,

d) datum, místo vydání a dobu platnosti licence,

e) případné další podmínky licence.

(5) V rozhodnutí se vymezí místo pro záznamy celních orgánů o využívání udělené licence.

3a) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.“.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 3a se označuje jako poznámka pod čarou č. 3b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

29. V § 17 odst. 1 se slova „kalendářního čtvrtletí a v případě jejího využití v uplynulém kalendářním čtvrtletí zašle ministerstvu v tomto termínu kopii licence, obsahuje-li záznamy celních orgánů“ nahrazují slovy „prvního a druhého kalendářního pololetí. Informace se podává v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem“.

30. V § 17 odst. 2 se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „do 15 dnů“.

31. V § 18 písmeno b) zní:

„b) žadatel porušil závažným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpis Evropské unie, právní předpis členského státu Evropské unie nebo vyhlášenou mezinárodní smlouvu, kterou je Česká republika vázána, pokud upravují obchodování nebo nakládání s vojenským materiálem, nebo“.

32. V § 18 písm. c) se slova „zahraničně politickými, obchodními nebo bezpečnostními zájmy České republiky“ nahrazují slovy „zahraničně politickými nebo obchodními zájmy České republiky nebo ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva“.

33. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „zahraničně politickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky“ nahrazují slovy „zahraničně politickými zájmy České republiky nebo ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva“.

34. Za § 23a se vkládají nové § 23b až 23e, které včetně nadpisu znějí:

(1) Celní úřad může zajistit vojenský materiál, lze-li důvodně předpokládat, že vojenský materiál byl užit nebo určen ke spáchání správního deliktu anebo byl správním deliktem získán nebo byl nabyt za jinou věc správním deliktem získanou.

(2) Celní úřad při zajištění vojenského materiálu podle odstavce 1 postupuje tak, aby práva třetích osob nebyla omezena nad míru nutnou ke splnění účelu zajištění.

(1) Celní úřad vydá o zajištění vojenského materiálu rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) V rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu se uvedou důvody, pro které se vojenský materiál zajišťuje, a dále se uvede, že rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu má účinky rozhodnutí o záruce za splnění povinnosti podle § 147 odst. 6 správního řádu, nebude-li zaplacena pokuta.

(3) Pokud je to účelné, může celní úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 stanovit, že se vojenský materiál ponechává osobě, která jej vlastní nebo drží; přitom tato osoba nesmí vojenský materiál používat, převést na jinou osobu, nebo s ním jinak nakládat.

(1) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění vojenského materiálu, je povinna tento vojenský materiál celnímu úřadu vydat, pokud celní úřad nepostupuje podle § 23c odst. 3.

(2) Není-li zajištěný vojenský materiál na výzvu celního úřadu vydán, může celní úřad vojenský materiál odejmout osobě, která ho má u sebe.

(3) O vydání nebo odnětí zajištěného vojenského materiálu se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis vojenského materiálu. Osobě, která vojenský materiál vydala, nebo které byl vojenský materiál odňat, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí vojenského materiálu.

Není-li zajištěný vojenský materiál k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej nebo jiné nakládání, vrátí se osobě, které byl zajištěn.“.

35. § 24 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 5a zní:

(1) Ministerstvo je oprávněno žádat od všech státních orgánů informace o osobách provádějících obchod s vojenským materiálem anebo o osobách žádajících o povolení k tomuto obchodu, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje k obchodu s vojenským materiálem. Poskytování těchto informací se řídí zvláštními právními předpisy5).

(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje

a) dotčeným orgánům podle tohoto zákona

1. údaje uvedené v žádosti o vydání povolení nebo o udělení licence,

2. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání povolení,

3. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o neudělení licence nebo o odejmutí licence,

4. informace o zániku povolení, s výjimkou případu uvedeného v § 13 odst. 1 písm. c),

b) Generálnímu ředitelství cel

1. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o vydání nebo nevydání povolení,

2. údaje uvedené v pravomocném rozhodnutí o udělení licence a o odejmutí licence,

3. informace o zániku povolení, s výjimkou případu uvedeného v § 13 odst. 1 písm. c),

c) Ministerstvu obrany kromě údajů a informací uvedených v písmenu a) též údaje o kontrolách obchodování s významným vojenským materiálem a informace o dohledu nebo zajištění vojenského materiálu podle § 23 až 23e,

d) Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva informace o vydaných licencích v případech, kdy předmětem zahraničního obchodu jsou výrobky podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu5a).

5) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“.

36. Za § 24 se vkládá označení nové části páté, které včetně jejího nadpisu zní:

„ČÁST PÁTÁ

Dosavadní části pátá až sedmá se označují jako části šestá až osmá.

37. § 25 až 27 včetně nadpisů znějí:

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že obchoduje s vojenským materiálem bez povolení podle § 6 odst. 1 nebo licence podle § 14 odst. 1.

(2) Právnická osoba, která žádá o vydání povolení, se dopustí správního deliktu tím, že

a) uvede v žádosti o vydání povolení podle § 9 odst. 1 nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro vydání povolení, nebo

b) doloží podklady podle § 9 odst. 2 neoprávněně pozměněné nebo padělané.

(3) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení, se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí nebo nedoloží ministerstvu změnu podle § 10 odst. 2, nebo

b) pozmění údaje v povolení.

(4) Právnická osoba, které bylo vydáno povolení a která žádá o udělení licence, se dopustí správního deliktu tím, že

a) uvede v žádosti o udělení licence podle § 15 odst. 3 nebo 4 nesprávný nebo neúplný údaj, který je nezbytný pro udělení licence, nebo

b) doloží podklady podle § 15 odst. 5 neoprávněně pozměněné nebo padělané.

(5) Právnická osoba, které byla udělena licence, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní informační povinnost o využívání licence podle § 17 odst. 1,

b) pozmění údaje v licenci, včetně záznamů celních orgánů, nebo

c) nesplní povinnost vrátit originál licence podle § 17 odst. 2 nebo informační povinnost podle § 17 odst. 3.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1,

b) do 15 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a) nebo b),

c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 2, 3, 4 nebo podle odstavce 5 písm. c).

(1) Propadnutí vojenského materiálu lze uložit samostatně nebo společně s pokutou, jestliže vojenský materiál náleží právnické osobě, která se dopustila správního deliktu, a vojenský materiál byl

a) ke spáchání správního deliktu užit nebo určen, nebo

b) správním deliktem získán nebo byl nabyt za věc správním deliktem získanou.

(2) Propadnutí vojenského materiálu nelze uložit, jestliže je jeho hodnota v nepoměru k povaze správního deliktu.

(3) Vlastníkem propadlého vojenského materiálu se stává stát.

(1) Nebylo-li za správní delikt uloženo propadnutí vojenského materiálu podle § 26, lze rozhodnout, že se takový vojenský materiál zabírá, jestliže

a) náleží právnické osobě, kterou nelze za správní delikt postihnout, nebo

b) nenáleží právnické osobě, která se správního deliktu dopustila, nebo jí nenáleží zcela,

a jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.

(2) Rozhodnout o zabrání vojenského materiálu nelze, jestliže je jeho hodnota v nepoměru k povaze správního deliktu nebo jestliže od jednání majícího znaky správního deliktu uplynulo 6 let.

(3) Vlastníkem zabraného vojenského materiálu se stává stát.“.

38. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní:

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení sankce právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 4 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 25 odst. 1 až 4 a podle § 25 odst. 5 písm. a) a c) v prvním stupni projednává ministerstvo a správní delikty podle § 25 odst. 5 písm. b) v prvním stupni projednává celní úřad.

(5) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

39. § 30 zní:

Jestliže stanoviska dotčených orgánů podle § 6 a 16, jakož i informace poskytnuté na základě § 24, obsahují utajované informace2a), uchovávají se části spisu, v nichž jsou tyto informace obsaženy, odděleně mimo spis.“.

40. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní:

(1) V soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona se dokazování provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve stanoviscích dotčených orgánů poskytnutých podle § 6 a 16, jakož i informacích poskytnutých na základě § 24. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky; přiměřeně se postupuje v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

(2) Orgán, který informace poskytl, označí okolnosti uvedené v odstavci 1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže by jinak mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky.“.

41. V § 31 odst. 1 se slova „Zaměstnanci ústředních orgánů státní správy, uvedených v § 6 odst. 2 tohoto zákona“ nahrazují slovy „Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2“, za slova „těchto orgánů“ se vkládají slova „nebo jejich služební poměr k těmto orgánům zanikl“ a slovo „ministrem“ se nahrazuje slovy „vedoucím správního orgánu uvedeného ve větě první“.

42. V § 31 odst. 2 se slova „Zaměstnanci ústředních orgánů státní správy uvedených v § 6 odst. 2“ nahrazují slovy „Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2“, slovo „bezprostředně“ se zrušuje a za slovo „pracovního“ se vkládají slova „nebo služebního“.

43. V § 33 odst. 1 se slova „§ 5 odst. 4, § 9 odst. 5, § 15 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 3, § 9 odst. 3, § 14 odst. 3, § 15 odst. 7, § 17 odst. 1“.

44. V § 33 se odstavec 2 zrušuje a současně se zrušuje označení odstavce 1.

Čl. II

Řízení o vydání povolení nebo udělení licence zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 38/1994 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Fischer v. r.