Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o znaleckých komisích

(1) Členy ústřední znalecké komise jmenuje s jejich souhlasem ministr zdravotnictví, členy územní znalecké komise jmenuje s jejich souhlasem krajský úřad.

(2) Členy ústřední znalecké komise a územní znalecké komise (dále jen „komise“) jsou

a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut určený

1. Ministerstvem zdravotnictví, pokud jde o ústřední znaleckou komisi,

2. krajským úřadem, pokud jde o územní znaleckou komisi,

b) podle povahy projednávaného případu

1. nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oborech,3) kterých se případ týká, popřípadě další lékaři se specializovanou způsobilostí z oborů příbuzných,

2. nejméně 2 zubní lékaři nebo nejméně 2 zubní lékaři se specializovanou způsobilostí v oborech, kterých se případ týká, nebo

3. nejméně 2 farmaceuti nebo nejméně 2 farmaceuti se specializovanou způsobilostí v oborech, kterých se případ týká,

c) lékař se specializovanou způsobilostí v oborech soudního lékařství nebo patologie, jde-li o šetření okolností úmrtí v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí,

d) zástupce navržený příslušnou profesní organizací zřízenou zákonem.4)

(3) Vyžaduje-li to povaha případu, je dalším členem komise zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné nebo specializované způsobilosti5) v oboru, kterého se případ týká.

(4) Komise k jednání přizve

a) právníka s praxí v oblasti zdravotnictví, a je-li to třeba, i jiného odborného pracovníka,5)

b) odborníka pro technická zařízení, jestliže při výkonu zdravotní péče bylo použito technické zařízení a je-li podezření, že je příčinná souvislost mezi případem a použitím technického zařízení.

(5) Jednání komise je neveřejné. Pokud je to třeba k posouzení projednávaného případu, komise může přizvat k podání informace

a) osobu, která podala návrh na posouzení případu; jestliže tato osoba požádá o možnost podat informaci, komise ji přizve vždy,

b) zdravotnického pracovníka,

1. proti kterému návrh na posouzení případu směřuje nebo který poskytl zdravotní péči, o níž je v návrhu vyslovena pochybnost,

2. který je vedoucím zaměstnancem zdravotnického zařízení, v němž k případu došlo.

(6) Členy komise a osobami uvedenými v odstavci 4 nemohou být

a) osoby v pracovním nebo obdobném vztahu ke zdravotnickému zařízení, v němž se případ stal, provozovatelé, jejich odborní zástupci,6) členové statutárního orgánu, společníci, vlastníci a spoluvlastníci tohoto zdravotnického zařízení nebo osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k tomuto zdravotnickému zařízení nebo k projednávanému případu jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti,

b) osoby blízké7) k osobám na případu zúčastněným.

(7) Komise je ustavena jmenováním všech jejích členů. Členství v komisi je nezastupitelné a na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost podle zvláštního předpisu.8)

(1) Činnost komise a její jednání řídí předseda, kterým je u ústřední znalecké komise lékař, zubní lékař nebo farmaceut uvedený v § 3 odst. 2 písm. a) bodu 1, a u územní znalecké komise lékař, zubní lékař nebo farmaceut uvedený v § 3 odst. 2 písm. a) bodu 2. Předseda komise určí z členů komise odborného zpravodaje, který vypracuje zpravodajský posudek. Zpravodajský posudek obsahuje souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace, popis poskytnuté zdravotní péče a závěr, zda v projednávaném případu byl při poskytování zdravotní péče dodržen správný postup. Jestliže správný postup nebyl dodržen, jsou součástí popisu poskytnuté zdravotní péče údaje o nesprávném postupu. Došlo-li k újmě na zdraví nebo k poškození zdraví s následkem smrti, vyjádří se odborný zpravodaj k tomu, zda mezi nedodržením správného postupu a újmou na zdraví, popřípadě smrtí je příčinná souvislost.

(2) Komise projedná případ za účasti nejméně nadpoloviční většiny jejích členů, přičemž jeden z nich musí být vždy zdravotnický pracovník podle § 3 odst. 2 písm. b), a dále za účasti přizvaných osob uvedených v § 3 odst. 4. Nemůže-li se některý člen komise jednání zúčastnit, vychází se ze závěru jeho písemného vyjádření podle odstavce 5.

(3) Předseda komise si vždy vyžádá písemné vyjádření zdravotnického zařízení, v němž k posuzovanému případu došlo. Je-li to k objasnění projednávaného případu potřebné, požádá o písemné vyjádření také toho, z jehož podnětu byla komise ustavena, nebo toho, jehož se tento případ týká.

(4) Podkladem pro činnost komise jsou především údaje ze zdravotnické dokumentace8a) týkající se případu a písemná vyjádření včetně návrhu na posouzení případu.

(5) Členové komise se předem seznámí s případem, posoudí předložené údaje a podklady. Každý člen komise nejpozději v den jednání předloží předsedovi komise písemné vyjádření, v němž učiní na základě současných poznatků lékařské vědy závěr, zda v projednávaném případu byl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup. Došlo-li k újmě na zdraví nebo k poškození zdraví s následkem smrti, vyjádří se členové komise k tomu, zda mezi nedodržením správného postupu a újmou na zdraví, popřípadě smrtí je příčinná souvislost.

(6) Komise na jednání učiní na základě shodného vyjádření většiny všech členů závěr o tom, zda v projednávaném případu byl nebo nebyl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup. Došlo-li k újmě na zdraví nebo k poškození zdraví s následkem smrti, učiní komise závěr, zda je nebo není dána příčinná souvislost mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti.

(7) Pokud není možné na základě předložených podkladů a informací zjištěných komisí učinit závěr podle odstavce 6, jednání komise se odročí, a to do doby obdržení dalších potřebných podkladů a informací a seznámení se s nimi.

(8) Na základě projednání případu komisí se vyhotoví zápis, který obsahuje

a) souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace, pokud byla komisi poskytnuta,

b) závěr projednání případu s jednoznačným konstatováním, zda

1. byl či nebyl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup a v případě nesprávného postupu jeho popis,

2. je či není dána příčinná souvislost mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti,

c) návrh opatření směřujících k nápravě,

d) jména členů komise a jejich podpisy,

e) datum ukončení jednání komise.

(9) Předseda ústřední znalecké komise předá zápis ministru zdravotnictví a předseda územní znalecké komise předá zápis krajskému úřadu, který předá kopii zápisu Ministerstvu zdravotnictví, a to bez zbytečného odkladu. Tím činnost komise končí.

(1) Krajský úřad sdělí Ministerstvu zdravotnictví, jaká opatření k nápravě skutečností zjištěných územní znaleckou komisí byla učiněna.

(2) Ministerstvo zdravotnictví poskytne členům ústřední znalecké komise a krajský úřad členům územní znalecké komise, kteří činnost podle této vyhlášky konají mimo pracovní poměr,9) odměnu a náhradu cestovních výdajů.10) Činnost člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu, při němž se poskytuje zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.11)

Náklady spojené s činností ústřední znalecké komise se hradí z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Při projednávání případu podle § 2 odst. 1 písm. b) se hradí tyto náklady z rozpočtu orgánu, jehož ministr dal k ustavení ústřední znalecké komise podnět. Náklady spojené s činností územní znalecké komise se hradí z rozpočtu kraje.

Zrušují se směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 46/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o znaleckých komisích (registrovány v částce 41/1967 Sb.).

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

MUDr. Rubáš v. r.

1) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

§ 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

1a) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 51/1995 Sb. a vyhlášky č. 175/1995 Sb.

2) § 29 odst. 6 vyhlášky ministerstev národní obrany, vnitra a zdravotnictví č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád).

3) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 9 odst. 2 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

7) § 116 občanského zákoníku.

8) § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

8a) § 67b odst. 10 písm. h) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 260/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

9) § 232 zákoníku práce.

10) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

11) § 124 odst. 4 a § 275 zákoníku práce.

§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

§ 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.