§ 121 Zákon o vojácích z povolání – Náhrady při úmrtí vojáka následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · § 121 · Správní právo
Stručně: Paragraf 121 zákona o vojácích z povolání stanoví, že pokud voják zemře v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, stát je povinen poskytnout pozůstalým čtyři typy náhrad: náhradu nákladů spojených s léčením a pohřbem, náhradu nákladů na výživu, jednorázové odškodnění a jednorázové mimořádné odškodnění.
§ 121 Náhrady při úmrtí vojáka následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání
Jestliže voják následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je stát povinen poskytnout pozůstalým
a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a pohřbem,
b) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
c) jednorázové odškodnění pozůstalých,
d) jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých.
Paragraf 121 zákona o vojácích z povolání stanoví, že pokud voják zemře v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, stát je povinen poskytnout pozůstalým čtyři typy náhrad: náhradu nákladů spojených s léčením a pohřbem, náhradu nákladů na výživu, jednorázové odškodnění a jednorázové mimořádné odškodnění.
Co to znamená v praxi
Pozůstalí mají nárok na úhradu nákladů, které jim vznikly v souvislosti s léčením vojáka před jeho úmrtím a s jeho pohřbem.
Stát je povinen finančně přispívat na výživu těch pozůstalých, kterým zemřelý voják poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu.
Kromě úhrady konkrétních nákladů a výživy mají pozůstalí nárok na dvě formy jednorázového finančního odškodnění.
Na co si dát pozor
Nárok na náhrady vzniká pouze v případě, že úmrtí vojáka bylo přímým následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání.
Zákon rozlišuje mezi jednorázovým odškodněním a jednorázovým mimořádným odškodněním, což naznačuje, že se jedná o dvě samostatné platby, které mohou mít odlišné podmínky nebo výši.