§ 2 zákon o vojácích z povolání – Vojákem z povolání (dále jen „voják“) je občan
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona o vojácích z povolání definuje, kdo je vojákem, jak vzniká jeho služební poměr k České republice, kdo jedná jménem státu v těchto záležitostech a jaká pravidla rovného zacházení a zákazu diskriminace se na vojáky a uchazeče vztahují. (§ 2 zákona č. 221/1999 Sb., zákon o vojácích z povolání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Judikatura: na § 2 odkazuje 57 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 221/1999 Sb.
(1) Vojákem z povolání (dále jen „voják“) je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti.
(2) Právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci.
(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný.
(4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru.
(5) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání.
(6) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vojákem z povolání je občan, který vykonává vojenskou činnou službu jako své zaměstnání a je ve služebním poměru k České republice, přičemž do tohoto poměru může být povolán pouze na základě vlastní žádosti.
- Právní úkony týkající se služebního poměru vojáků činí jménem České republiky prezident, ministr obrany a vymezení velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci.
- Služební orgány musí zajišťovat rovný přístup a zacházení se všemi uchazeči a vojáky, zejména v oblasti odborné přípravy, postupu, odměňování a jiných plnění, a je zakázána diskriminace z řady uvedených důvodů.
- Je zakázáno zneužívat výkonu práv a povinností ze služebního poměru k újmě nebo ponižování důstojnosti jiného vojáka, včetně nežádoucího chování sexuální povahy a obtěžování.
Na co si dát pozor
- Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný.
- Voják má právo domáhat se nápravy, pokud dojde k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Nárok na náhradu nemajetkové újmy je proto třeba uplatnit postupem podle § 2 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a to u příslušného služebního orgánu, který je také povinen o takovém nároku vojáka rozhodnout.
Z tohoto důvodu zůstala současná právní úprava této problematiky v poměrech vojáků z povolání, obsažená v ustanoveních § 2 odst. 3 až 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, (ve srovnání s právní úpravou obsaženou v antidiskriminačním zákoně) v některých ohledech neúplná a zastaralá.
Odvolací soud řízení zastavil a rozhodl o postoupení věci ministryni (nyní ministrovi) obrany, jako nejvyššímu ze služebních orgánů, do jejichž pravomoci náleží činit právní úkony ve věcech služebního poměru vojáků z povolání (§ 2 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb.), jenž je podle sdělení náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky ze dne 24.1.2006 č.j. 563/2005-1245 služebním orgánem příslušným stanovit, který ze služebních orgánů v rámci organizační struktury ozbrojených sil České republiky věc v dalším řízení projedná a rozhodne.