Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 1f

§ 1f zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Účetní jednotka podle § 1 odst

Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 221/2015 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 1f zákona č. 221/2015 Sb. stanovuje podmínky, za kterých mohou vybrané typy účetních jednotek vést zjednodušené účetnictví, tzv. jednoduché účetnictví, a upravuje pravidla pro přechod mezi jednoduchým a plným/zjednodušeným účetnictvím. Kdo může vést jednoduché účetnictví: Jednoduché účetnictví mohou vést pouze specifické právnické osoby, jako jsou spolky, odborové organizace, církve nebo honební společenstva, pokud splňují další podmínky. (§ 1f zákona č. 221/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnavatel, plátce, vlastník
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč“
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a“
  • Odkazuje na: § 13b
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 221/2015 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud

a) není plátcem daně z přidané hodnoty,

b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,

c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a

d) je současně

1. spolkem a pobočným spolkem,

2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,

3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,

4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo

5. honebním společenstvem.

(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky podle odstavce 1 k rozvahovému dni prvního účetního období.

(3) Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v odstavci 1, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu.

(4) Celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.

(5) Hodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.

(6) Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.“.

4. V § 2 se za slovo „jednotky“ vkládají slova „, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu,“ a za slovo „účtují“ se vkládají slova „podvojnými zápisy“.

5. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.“.

6. Poznámka pod čarou č. 1c se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

7. V § 4 odst. 8 písm. a) se slova „a vyhotovení výroční zprávy“ nahrazují slovy „, vyhotovení výroční zprávy a zprávy podle části sedmé“.

8. Poznámka pod čarou č. 1d se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

9. V § 4 odst. 8 se na konci textu písmene h) doplňují slova „vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a metody přechodu z účetnictví vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví“.

10. V § 4 odst. 8 písm. v) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.

11. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní:

„x) použití metod výpočtu technických rezerv.“.

12. V § 4 odst. 12 se slovo „společnostech2)“ nahrazuje slovem „korporacích“.

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

13. Poznámky pod čarou č. 3 až 6 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

14. V § 7 odst. 1 se slovo „sestavená“ nahrazuje slovy „byla sestavena“, za slovo „základě“ se vkládají slova „srozumitelně a“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí“.

15. V § 7 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.“.

16. V § 9 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud

a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo

b) je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

(4) Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je

a) spolkem, pobočným spolkem,

b) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,

c) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,

d) církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,

e) honebním společenstvem,

f) obecně prospěšnou společností,

g) nadačním fondem,

h) ústavem,

i) společenstvím vlastníků jednotek, nebo

j) bytovým a sociálním družstvem.“.

Poznámky pod čarou č. 8 až 10b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

17. V § 13a odst. 1 písm. e) se slova „s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně bytových družstev“ zrušují.

18. Poznámky pod čarou č. 11a a 11b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

19. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který včetně nadpisu zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Kdo může vést jednoduché účetnictví: Jednoduché účetnictví mohou vést pouze specifické právnické osoby, jako jsou spolky, odborové organizace, církve nebo honební společenstva, pokud splňují další podmínky.
  • Podmínky pro jednoduché účetnictví: Tyto účetní jednotky nesmí být plátci DPH, jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč a hodnota jejich majetku nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč.
  • Při zahájení činnosti: Nově vzniklé účetní jednotky mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní uvedené podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.
  • Přechod na plné účetnictví: Pokud účetní jednotka přestane splňovat podmínky pro jednoduché účetnictví, musí přejít na plné nebo zjednodušené účetnictví od prvního dne následujícího účetního období.

Na co si dát pozor

  • Omezený okruh subjektů: Jednoduché účetnictví není určeno pro všechny účetní jednotky, ale pouze pro výslovně vyjmenované typy právnických osob.
  • Kumulativní splnění podmínek: Všechny podmínky (plátcovství DPH, výše příjmů, hodnota majetku a typ účetní jednotky) musí být splněny současně.
  • Zpětný přechod: Po přechodu z jednoduchého účetnictví na plné nebo zjednodušené účetnictví je možné se vrátit k jednoduchému účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých bylo vedeno plné nebo zjednodušené účetnictví.
  • Definice příjmů a majetku: Pro účely jednoduchého účetnictví jsou definovány "celkové příjmy" a "hodnota majetku" s vyloučením některých položek, jako jsou průběžné položky nebo příjmy z prodeje dlouhodobého majetku.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.