Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(1) Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen „zpráva o platbách“) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie39), a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie40).

(2) Zpráva podle odstavce 1 se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách české měny.

(3) Povinnost sestavovat zprávu podle odstavce 1 se nevztahuje na účetní jednotku, která je konsolidovanou účetní jednotkou nebo konsolidující účetní jednotkou, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba se řídí právem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a

b) platby odváděné touto účetní jednotkou orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země jsou zahrnuty do konsolidované zprávy, kterou sestavuje konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba v souladu s § 32c nebo obdobným předpisem jiného členského státu Evropské unie.

(4) Orgánem správy se rozumí pro účely této části zákona jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán správy členského státu nebo třetí země; zahrnuje rovněž jakýkoli útvar bez právní osobnosti, agenturu nebo osobu, ve které tento orgán správy uplatňuje rozhodující vliv.

(5) Projektem se rozumí provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými právními dohodami a které představují základ pro platební závazky vůči orgánům správy uvedeným v odstavci 4; je-li však více takových dohod zásadním způsobem provázáno, považuje se za projekt takový soubor dohod.

(6) Platbou se rozumí částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž se jedná o následující

a) část produkce odváděná jako naturální plnění,

b) daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění placené z výnosů, výroby nebo zisku, s výjimkou spotřební daně, daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z prodeje,

c) podíl na zisku,

d) úplata za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality a výrobu nebo těžbu,

e) licenční poplatek, nájemné, plnění za licence a koncese a

f) platba za zlepšení infrastruktury.

(1) Ve zprávě o platbách se uvedou následující informace týkající se činností uvedených v § 32a odst. 1 za příslušné účetní období:

a) celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4,

b) celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4,

c) pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu, celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

(2) Ve zprávě o platbách se neuvádí platba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících plateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.

(3) Informace o platbách odvedených účetní jednotkou týkající se povinností uložených na úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky je možné uvádět na nejnižší možné úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky.

(4) Pokud se odvádějí nepeněžitá plnění, uvádí se jejich hodnota, a tam, kde je to vhodné, i objem nepeněžitého plnění. V komentáři ke zprávě účetní jednotka vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

(5) Při uvádění informací o platbách se zohlední věcná podstata než forma dotčené platby nebo činnosti. Platby a činnosti nesmějí být uměle rozdělovány ani slučovány s cílem vyhnout se povinnosti tuto zprávu sestavit.

(1) Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1 sestavují konsolidvanou zprávu o platbách s obsahem podle § 32b, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

(2) Konsolidující účetní jednotka se rovněž považuje za činnou v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích činná některá z jejích konsolidovaných účetních jednotek.

(3) Konsolidovaná zpráva o platbách zahrnuje pouze platby vyplývající z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.

(4) Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu o platbách uvedená v odstavci 1 neplatí pro

a) konsolidující účetní jednotku malé nebo střední skupiny, není-li některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu, nebo

b) konsolidující účetní jednotku, která je zároveň konsolidovanou účetní jednotkou v některém z členských států.

(5) Účetní jednotky uvedené v § 32a nemusejí být zahrnuty do konsolidované zprávy o platbách, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v § 22a odst. 2 a 3.

(6) Výjimky podle odstavce 5 se použijí pouze v případě, že je jich využíváno i pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

(1) Zpráva o platbách uvedená v § 32b a konsolidovaná zpráva o platbách uvedená v § 32c se zveřejňuje způsobem podle § 21a.

(2) Zpráva o platbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona.

Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1, které sestavují a zveřejňují zprávu o platbách v souladu s požadavky státu, který není členem Evropské unie, jež byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako rovnocenné požadavkům podle této části, jsou osvobozeny od plnění požadavků této části, s výjimkou povinnosti zveřejnit zprávu o platbách konsolidující osoby; zpráva o platbách musí být zveřejněna v českém jazyce.

39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I.

40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, sekce A, oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.“.

Dosavadní část sedmá se označuje jako část osmá.

105. Poznámky pod čarou č. 30, 30a a 31 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

106. V § 37 odstavec 1 zní:

„(1) Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že

a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,

b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,

d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 6,

e) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,

f) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

g) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,

h) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,

i) v rozporu s § 21 odst. 7 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,

j) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo

k) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy.“.

107. V § 37 odst. 2 písm. a) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „a b)“ se nahrazují slovy „až d)“.

108. V § 37 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „c) až h)“ se nahrazují slovy „e) až k)“.

109. Nadpis § 37a se zrušuje.

110. V § 37a odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že

a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,

b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,

d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 6,

e) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,

f) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

g) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,

h) v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy,

i) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,

j) v rozporu s § 21 odst. 7 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,

k) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,

l) nezveřejní zprávu o platbách podle § 32d,

m) nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku podle § 23b,

n) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy,

o) nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5, nebo

p) nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5.

(2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

b) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2,

c) nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2,

d) nesestaví konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32c,

e) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,

f) v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem,

g) v rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem,

h) nezveřejní konsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 21a,

i) nesestaví konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32d, nebo

j) v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.“.

Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.

111. V § 37a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nevede jednoduché účetnictví podle § 4 odst. 1,

b) nesestaví přehledy v rozsahu a ve lhůtě podle § 13b odst. 3,

c) jí zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje podle § 18 odst. 3,

d) nesestaví přehledy ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 a 2,

e) vede jednoduché účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

f) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo

g) nezveřejní přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument podle § 21a odst. 1.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

112. V § 37a odst. 4 písm. a) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „, b) a f)“ se nahrazují slovy „až d) nebo h)“.

113. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „c) až e) a g) až j)“ se nahrazují slovy „e) až g) nebo i) až n)“.

114. V § 37a odst. 4 písm. c) se slova „podle § 22a odst. 1 bodu 1“ zrušují.

115. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm. o) nebo p)“.

116. V § 37a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

„e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a) až d),

f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. e) až g).“.

117. V § 37ab odst. 1 se slova „na ní“ zrušují.

118. V § 37b odst. 1 se za slovo „provedení“ vkládají slova „§ 1f odst. 6,“ a za slova „§ 4 odst. 8,“ se vkládají slova „§ 13b odst. 6,“.

119. § 38a se zrušuje.

Čl. II

1. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala v roce 2016 nebo později, pokud není v bodech 2 až 6 stanoveno jinak.

2. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016.

3. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.

4. V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období.

5. Účetní jednotky, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou mikro účetními jednotkami s výjimkou obchodníků s cennými papíry, poboček zahraničních obchodníků s cennými papíry, platebních institucí, poboček zahraničních platebních institucí, institucí elektronických peněz, poboček zahraničních institucí elektronických peněz, společností a fondů podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a fondů podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona používaly oceňování majetku reálnou hodnotou podle § 27 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokračují v účtování a vykazování majetku oceňovaného reálnou hodnotou podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do vyřazení tohoto majetku.

6. Řízení o uložení pokuty podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li právní úprava uvedená v zákoně č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro účetní jednotku výhodnější.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb. a zákona č. 127/2015 Sb., se mění takto:

1. V § 23 odst. 3 písm. a) se na konci bodu 19 doplňuje bod 20, který zní:

„20. částku ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. c) bodu 10,“.

2. V § 23 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 10, který zní:

„10. částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy.“.

3. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“.

4. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zy), které zní:

„zy) nabývací cena cenného papíru při jeho prodeji poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze).“.

5. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zr), které zní:

„zr) u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému.“.

6. V § 32a odst. 1 se slova „zřizovací výdaje,“ zrušují.

7. V § 32a odst. 4 se slova „, zřizovací výdaje 60 měsíců“ zrušují.

Čl. IV

1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 20, § 23 odst. 3 písm. c) bod 10, § 24 odst. 2 písm. i) a § 25 odst. 1 písm. zr) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015.

3. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zy) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na cenné papíry, které se nadále ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oceňují reálnou hodnotou.

4. U zřizovacích výdajů zaevidovaných v majetku poplatníka ve zdaňovacím období započatým přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také poplatník, který vede jednoduché účetnictví, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí.“.

2. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisů znějí:

(1) Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů.

(2) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník je povinen vést evidenci vytvořené rezervy, a to minimálně v rozsahu stanoveném pro tvorbu rezerv v předpisech upravujících účetnictví.

(3) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří od prvního měsíce toho zdaňovacího období, ve kterém vznikla provozovateli solární elektrárny povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděné provozovatelem kolektivního systému, do okamžiku, kdy by bylo ukončeno odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí, pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle § 30b zákona o daních z příjmů. Při technickém zhodnocení předmětného hmotného majetku se období tvorby rezervy neprodlužuje.

(4) Pacht, likvidace a insolvenční řízení nezakládají povinnost zrušit již vytvořenou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.

(5) Pro účely rezervy na nakládání s elektroodpadem se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání.

(1) Celková výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zajistit ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděnému provozovatelem kolektivního systému.

(2) Do celkové výše rezervy se nezahrnují částky, o které byl snížen základ daně z příjmů.

(3) Měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí.

(4) Tvorba rezervy za zdaňovací období je součinem částky měsíční rezervy a počtu měsíců v tomto zdaňovacím období, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy.

(1) Zjistí-li poplatník skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(2) Dojde-li k likvidaci solárního panelu, zruší se část rezervy týkající se likvidovaného panelu ve zdaňovacím období, kdy provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny, ve kterém toto vyřazení zohledňuje.“.

Čl. VI

1. Pro daňové povinnosti u rezerv za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení § 4 odst. 1 a § 11a až 11c zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015.

3. Do tvorby rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů za zdaňovací období započaté v roce 2015 nebo 2016 lze zahrnout i částku rezervy připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014 nebo 2015, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VII

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 334/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. a) se slova „řádných a mimořádných účetních závěrek2) nebo konsolidovaných účetních závěrek3), pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis; případně ověření mezitímní účetní závěrky5)“ nahrazují slovy „účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena“.

Poznámky pod čarou č. 2, 3 a 5 se zrušují.

2. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) ověřením výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy ověření, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,“.

Dosavadní písmena b) až q) se označují jako písmena c) až r).

3. V § 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:

„s) konsolidující účetní jednotkou účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.“.

4. § 2a se včetně nadpisu zrušuje.

5. V § 2b odst. 2 se za slova „akciové společnosti“ vkládají slova „nebo evropské společnosti“.

6. V § 2b odst. 3 se slova „jedná jejím jménem“ nahrazují slovy „ji zastupuje“.

7. V § 20 odst. 1 písm. a) bod 1 zní:

„1. jméno podnikatele, adresu sídla nebo adresu bydliště, liší-li se od adresy sídla u auditované účetní jednotky, která je fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, nebo název a adresu sídla u auditované účetní jednotky, která je právnickou osobou, zahraniční právnickou osobou, pobočkou nebo organizační složkou, identifikační číslo osoby, je-li účetní jednotce přiděleno a“.

8. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „použitými právními předpisy a účetními standardy“ nahrazují slovy „právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena“.

9. V § 20 odst. 1 písm. d) se slovo „vhodné“ nahrazuje slovem „nezbytné“, za slovo „uvést“ se vkládají slova „nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné“, slova „a skutečnosti“ se zrušují, slova „časově neomezeného“ se nahrazují slovem „nepřetržitého“ a slova „z důvodu finanční situace účetní jednotky“ se zrušují.

10. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

„e) vyjádření, ve kterém auditor jasně uvede, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,

f) vyjádření auditora podle § 20b, provedl-li takové ověření.“.

11. V § 20 odstavec 2 zní:

„(2) Ověřuje-li auditor účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku účetní jednotky, která vyhotovuje výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, je povinen ověřit výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.“.

12. V § 20 odst. 5 se slovo „statutární“ zrušuje.

13. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Vydává-li auditor zprávu o ověření konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora spojeny.“.

14. V § 20a odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,“.

Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).

15. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který včetně nadpisu zní:

Ověřuje-li auditor výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu obchodní společnosti, auditor

a) se také vyjádří, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy,

b) také uvede, zda na základě poznatků a povědomí o obchodním závodě, k nimž dospěl při provádění povinného auditu, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva neobsahuje významné věcné nesprávnosti; dospěje-li k názoru, že výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva obsahuje významné věcné nesprávnosti, uvede jejich povahu.“.

16. Nad označení § 44 se vkládá nadpis „Výbor pro audit“.

17. § 44 zní:

(1) Subjekt veřejného zájmu zřizuje výbor pro audit, není-li dále stanoveno jinak. Výbor pro audit má nejméně 3 členy, nestanoví-li zakladatelské právní jednání počet vyšší.

(2) Nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu jmenuje členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo z třetích osob. Pokud nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu nejmenuje členy výboru pro audit nebo nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, jsou členy výboru pro audit nevýkonní členové kontrolního orgánu. Není-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu dostačující pro naplnění minimálního počtu členů výboru pro audit, doplní jejich počet třetí osoby jmenované kontrolním orgánem. Předseda výboru pro audit musí být nezávislý.

(3) Většina členů výboru pro audit musí být nezávislá a odborně způsobilá.

(4) Nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to s ohledem na odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí; tento člen musí být vždy nezávislý.

(5) Odborně způsobilým členem výboru je kromě osoby uvedené v odstavci 4 ten, kdo nejméně dva roky

a) zastával výkonnou řídící funkci v účetní jednotce, která působí ve stejném odvětví jako subjekt veřejného zájmu, nebo

b) byl odpovědným za výkon funkce řízení rizik, vyhodnocování souladu činností s právními předpisy, vnitřního auditu nebo pojistně matematické funkce nebo jiné obdobné funkce.

(6) Subjekt veřejného zájmu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit; u těchto osob uvede takové údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku.“.

18. Za § 44 se vkládají nové § 44a až 44c, které znějí:

(1) Aniž je dotčena odpovědnost členů řídících nebo kontrolních orgánů nebo jiných osob jmenovaných nejvyšším orgánem subjektu veřejného zájmu, výbor pro audit zejména

a) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systému řízení rizik,

b) sleduje účinnost vnitřního auditu a zajišťuje jeho funkční nezávislost, je-li funkce vnitřního auditu zřízena; vnitřní audit je výboru pro audit v takovém případě funkčně podřízený,

c) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

d) doporučuje auditora kontrolnímu orgánu s tím, že toto doporučení řádně odůvodní,

e) posuzuje nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a poskytování doplňkových služeb subjektu veřejného zájmu statutárním auditorem a auditorskou společností,

f) sleduje proces povinného auditu.

(2) U subjektu veřejného zájmu navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet orgánu příslušnému určit auditora kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Navrhne-li kontrolní orgán auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet jiného, než který byl doporučen výborem pro audit, je takový návrh povinen orgánu příslušnému určit auditora řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit.

(3) Statutární auditor nebo auditorská společnost průběžně podávají výboru pro audit zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

(1) Subjekt veřejného zájmu, který je bankou podle zákona upravujícího činnost bank, spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nemusí mít zřízen výbor pro audit, pokud

a) není osobou, která vydala investiční cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) nemá zvolen monistický systém vnitřní struktury společnosti, kde předsedou správní rady je statutární ředitel,

c) nejméně jeden člen kontrolního orgánu splňuje podmínky podle § 44 odst. 4 a

d) k rozvahovému dni za bezprostředně předcházející účetní období splňuje nejméně 2 z následujících 3 kritérií:

1. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období je nižší než 250,

2. aktiva celkem nepřesahují 43 000 000 EUR,

3. roční čistý obrat nepřesahuje 50 000 000 EUR.

(2) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nezřídí výbor pro audit, vykonává činnosti výboru pro audit jeho kontrolní orgán.

(3) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nemá zřízen výbor pro audit, zveřejní na svých internetových stránkách, který orgán plní funkce výboru pro audit a jména osob, které jsou jeho členy, a uvede důvody pro nezřízení výboru pro audit.

(4) Nezřídí-li subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 výbor pro audit, plní statutární auditor nebo auditorská společnost své povinnosti podle § 44a odst. 3 vůči kontrolnímu orgánu.

(1) Výbor pro audit dále zřizuje účetní jednotka, která je

a) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,

b) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je konsolidující účetní jednotkou, která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v § 1b odst. 3 zákona o účetnictví, a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,

c) státním podnikem podle zákona o státním podniku, který je velkou účetní jednotkou,

d) státní organizací Správa železniční dopravní cesty podle zákona upravujícího zřízení a činnost státní organizace Správa železniční dopravní cesty, nebo

e) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou, je-li její ovládající osobou účetní jednotka uvedená v písmenech a) až c), rozhodne-li tak její ovládající osoba.

(2) Na účetní jednotky uvedené v odstavci 1 se přiměřeně použijí § 44 a 44a.“.

Čl. VIII

Povinný audit zahájený a nedokončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

v z. Jermanová v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.