Vyhláška Ministerstva dopravy o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí

(1) Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce (dále jen „osvědčení“) vydá plavební úřad na základě žádosti podané plavebnímu úřadu. Žádost musí obsahovat jméno, příjmení, adresu bydliště a datum a místo narození žadatele a musí být doložena dokladem o úspěšně vykonané maturitní zkoušce, dokladem o absolvování školení vydaným pověřenou osobou a protokolem o úspěšném složení zkoušky podle odstavců 2 až 6.

(2) Zkoušku organizuje pověřená osoba. Plavební úřad písemně jmenuje a odvolává tříčlennou zkušební komisi složenou z osob oprávněných provádět zkoušky podle § 37 odst. 2, která se usnáší většinou hlasů. Žadatel o vydání osvědčení podá přihlášku ke zkoušce pověřené osobě. Po obdržení přihlášky pověřená osoba vyrozumí uchazeče o termínu, místě konání zkoušky a výši úhrady nákladů za zkoušku, kterou uchazeč uhradí před jejím konáním. Úhrada nákladů za zkoušky se stanoví podle účelně vynaložených nákladů spojených s organizací zkoušky.

(3) Zkouška zahrnuje písemný test obsahující nejméně 20 otázek alespoň v rozsahu znalostí uvedených v příloze č. 2. V případě otázek s několika možnými odpověďmi se takové dvě otázky považují za jednu otázku. Otázky musí být zaměřeny zejména na obecná ochranná a bezpečnostní opatření, klasifikaci nebezpečných věcí, obecné požadavky na obaly, označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky, náležitosti přepravních dokladů, manipulaci s nebezpečnými věcmi, odborné školení posádek, lodní listiny, bezpečnostní pokyny a technické požadavky na plavidla. Součástí zkoušky je písemné řešení případové studie v souladu s povinnostmi bezpečnostního poradce. Písemná zkouška může být v případě potřeby dalšího ověření znalostí žadatele o vydání osvědčení doplněna ústní zkouškou. V rámci zkoušky je postupováno podle zkušebního řádu schváleného plavebním úřadem, který zveřejní Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“) ve Věstníku dopravy. Zkušební řád stanoví zejména způsob vyhlašování termínů konání zkoušek společně se lhůtami pro podávání přihlášek na jednotlivé termíny konání zkoušek, způsob přihlášení ke zkoušce a přijímání přihlášek ke zkoušce, pravidla pro průběh zkoušky včetně účasti dotčených osob ve zkušební místnosti během konání zkoušky, způsob hodnocení celé zkoušky a případy, kdy písemná zkouška musí být doplněna ústní zkouškou.

(4) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci členských států získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního zákona4).

(5) Pokud zkušební komise uzná odbornou kvalifikaci pouze částečně, může uchazeč skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, ve kterých mu byla uznána odborná kvalifikace.

(6) O úspěšném složení zkoušky vydá pověřená osoba žadateli o vydání osvědčení protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. V případě, že žadatel u zkoušky neuspěl, může celou zkoušku nebo část, ve které neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení.

(7) Osvědčení bezpečnostního poradce, jehož vzor je uveden v příloze č. 3, je platné po dobu 5 let ode dne vydání. Dobu platnosti osvědčení prodlouží plavební úřad o 5 let, pokud bezpečnostní poradce během posledního roku před uplynutím platnosti osvědčení složil úspěšně zkoušku a tuto skutečnost doložil.

(K § 37f odst. 3 zákona)

(1) Účet vodní dopravy (dále jen „účet“) je zřízen ve formě zvláštního běžného účtu, na kterém eviduje ministerstvo prostředky provozovatelů odděleně na třech zvláštních podúčtech: podúčtu provozovatelů provádějících přepravu suchého zboží, podúčtu provozovatelů provádějících přepravu tekutého zboží a podúčtu provozovatelů provádějících přepravu pomocí remorkérů.

(2) Příjmy účtu se řídí předpisy Evropských společenství, které upravují politiku Společenství v oblasti kapacity vnitrozemského lodního parku a jeho obnovy5).

(3) Finanční prostředky z účtu lze přidělit pouze na základě žádosti, která obsahuje následující náležitosti:

a) identifikační údaje o žadateli (jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, místo podnikání a identifikační číslo podnikající fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),

b) identifikační údaje o plavidle (jméno plavidla, druh plavidla, evidenční označení, identifikační údaje o vlastníkovi plavidla, místo registrace a rejstříkové číslo),

c) výše požadované šrotovací prémie,

d) datum sešrotování plavidla.

(4) Žádost o přidělení finančních prostředků z účtu musí být doložena:

a) lodním osvědčením platným v době sešrotování plavidla,

b) dokladem o tom, že plavidlo bylo sešrotováno rozlomením trupu, popřípadě zničením trupu a motoru,

c) dokladem o tom, že plavidlo vykonalo v průběhu 24 měsíců předcházejících podání žádosti nejméně deset plaveb za účelem přepravy zboží na vzdálenost nad 50 km při nákladové kapacitě alespoň 70 %.

(5) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o technické a provozní způsobilosti plavidla, je žadatel povinen na jeho výzvu ve stanovené lhůtě předložit také odborný technický posudek prokazující tuto způsobilost, vydaný uznanou klasifikační organizací6).

(6) Na poskytnutí finančních prostředků z účtu není právní nárok.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1

Druh cestyTřída cesty

(1)Motorové nákladní lodě a člunyTlačná sestavaNejmenší výška pod mostyHlavní charakteristika plavidlaHlavní charakteristika sestavydélkašířkaponornosnostdélkašířkaponornosnostmmm (2)tmmm (2)t (3)m (4)Místního významuI38,55,051,80- 2,20250 - 4004,00II50-556,602,50400 - 6504,00-5,00III67-708,202,50650 - 1 0004,00-5,00Mezinárodního významuIV80-859,502,501000 - 1 500859,502,50- 2,801 250 - 1 4505,25 nebo 7,00(5)Va95-11011,402,50- 2,801500 - 2 40095-110 (6)11,402,50- 2,801 600 - 1 8505,25 nebo 7,00(5)Vb172- 185 (6)11,402,50- 2,803 200 - 3 700VIa95-110 (6)22,802,50- 4,503 200 - 6 0007,00 nebo 9,10VIb185-195 (6)22,802,50- 4,506 400 - 12 0007,00 nebo 9,10VIc270-280 193-200 (6)22,80 33,00- 34,20 (6)2,50- 4,509 600 - 18 0009,10VII285-295 (6)33,00- 34,20 (6)2,50- 4,5014 000 - 27 0009,10

Poznámky ke klasifikační tabulce:

(1) Třída vodních cest je určena půdorysnými rozměry člunů nebo tlačných sestav.

(2) Údaj ponoru pro konkrétní vodní cestu musí být určen s přihlédnutím k místním podmínkám.

(3) Uvedené údaje jsou charakteristické pro sestavy s nejrozšířenější nosností používané na daných vodních cestách.

(4) S přihlédnutím k bezpečnostní vzdálenosti, která je cca 30 cm mezi vrchním bodem konstrukce lodi nebo jejího nákladu a spodní hranou mostní konstrukce.

(5) Pro přepravu kontejnerů jsou schváleny následující údaje:

5,25 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve dvou vrstvách,

7,00 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve třech vrstvách.

(6) Prvé označení se uvádí podle současné situace, druhé s přihlédnutím k budoucím změnám a v některých případech i současné situace.

Druh cestyTřída cestyCharakteristika plavidladélkašířkaponormmmRegionálního významu02051,20

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 222/1995 Sb.

Rozšíření plavební dráhy v obloucích se provádí na vnitřní straně oblouku, kdy rozšířený okraj plavební dráhy je dán ekvidistantní kružnicí o poloměru R — e. Ve stísněných poměrech je možné provést rozšíření plavební dráhy shodnou hodnotou na vnější i vnitřní straně oblouku. Při stanovení velikosti rozšíření e se pro nové a nově upravované vodní cesty užívá vztah:

e=L22R,

kdy:

e - výpočtová hodnota rozšíření plavební dráhy,

L - délka největšího plavidla či sestavy,

R - poloměr vnitřního okraje plavební dráhy.

Výsledná šířka plavební dráhy v oblouku pro nové a nově upravované vodní cesty vyjma úprav charakteru údržby plavební dráhy dosahuje:

a) Pro vodní cestu na vodním toku volně tekoucím

B = nejmenší šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1. + e, nebo

b) Pro vodní cestu s hladinou udržovanou pomocí jezu nebo v plavebním kanálu

B = 2b + 2Δb' + Δb“ + e, ne však méně než je šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a),

kdy:

b - největší šířka plavidla či sestavy,

Δb' - boční rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m,

Δb“ - střední rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. IV, Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m.

V případě velkého středového úhlu se pomocné tečny tt a t2, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, dotýkají ekvidistantní kružnice s poloměrem R — e ve dvou bodech T1 a T2. V případě malého středového úhlu a body průniku T1 a T2 splynou do jednoho bodu T1,2,

kdy:

Rp - poloměr přechodové kružnice,

t1, t2 - pomocné tečny, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy,

α - středový úhel oblouku,

β' - krajní úhly vytvořené tečnami t1 a t2.

V případě velkého středového úhlu α je možno určit charakteristiku oblouku β' podle vztahu:

β'=arccosRi-eRi-e2 , přičemž platí α=γ+2β'.

Návrhové prvky přechodových oblouků se spočítají podle vztahu:

t'1,2=R-e.tg β' , přičemž platí β'=β'',

t''1,2=e2sinβ'',

tRp=t'1,2+t''1,2 a Rp=tRptgβ''2.

Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě rozdělí do tří úseků. Vnitřní úsek okraje plavební dráhy o středovém úhlu y má tvar ekvidistantní kružnice k původnímu oblouku okraje plavební dráhy o poloměru R. Krajní úseky okraje dráhy budou mít charakter přechodových kružnic o poloměrech Rp svírajících středové úhly β“. Přechodové oblouky spojí původní vnitřní okraj plavební dráhy v přímých úsecích na středový oblouk ve tvaru ekvidistanty odsazený od původního okraje o hodnotu e.

V případě malého středového úhlu α vytváří na ekvidistantní kružnici normály vedené na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem dráhy pouze jeden bod. Přičemž platí: α = g + 2β' = 2β'.

Návrhové parametry jednoho přechodového oblouku se vypočítají ze vztahů:

t'1,2=R-etg β' a R¯=Ri-ecosβ',

přičemž platí:

e¯=Ri-R¯, β'=β'',

t''1,2=e¯sinβ'', tRp=t'1,2+t''1,2 a Rp=tRptgβ''2.

Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě bude skládat z jednoho přechodového oblouku rozděleného na dva krajní úseky. Přechodový oblouk bude mít poloměr Rp a bude opisovat středový úhel 2β“. Ekvidistantní kružnici vedenou ve vzdálenosti e od okraje původní plavební dráhy protne v jediném bodě T1,2.

Příloha č. 3

I. Všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření:

– znalost následků nehod při přepravě nebezpečných věcí,

– znalosti hlavních příčin nehod.

II. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropských společenství (ES) a mezinárodních úmluv a dohod, které se vztahují k vnitrozemské vodní dopravě, s tím, že jde zejména o:

1. klasifikaci nebezpečných věcí:

– postupy pro klasifikaci roztoků a směsí,

– struktura výčtu látek,

– třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace,

– vlastnosti přepravovaných nebezpečných látek a předmětů,

– jejich fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti;

2. obecné požadavky na obaly včetně cisteren, cisternových kontejnerů apod.:

– druhy obalů, kódování a značení,

– požadavky na balení a předpisy pro zkoušení obalů,

– stav obalů a pravidelné kontroly;

3. označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky:

– údaje na bezpečnostních značkách,

– umísťování a odstraňování bezpečnostních značek,

– označování;

4. náležitosti přepravních dokladů:

– informace v přepravních dokladech,

– prohlášení odesilatele o shodě;

5. způsob přepravy a omezení při odesílání:

– celolodní náklad,

– přeprava volně ložených a kusových zásilek,

– přeprava ve velkých kontejnerech pro volně ložené zásilky,

– přeprava v kontejnerech,

– přeprava v nesnímatelných a snímatelných cisternách;

6. přeprava cestujících;

7. zákazy a bezpečnostní opatření při přepravě týkající se společné nakládky;

8. vzájemné oddělování látek;

9. omezování přepravovaných množství a osvobozená množství;

10. manipulace a uložení nákladu:

– nakládka a vykládka (stupeň plnění),

– uložení a vzájemné oddělování;

11. čistění nebo odplynování před nakládkou a po vykládce;

12. posádky: odborné školení;

13. průvodní doklady:

– přepravní doklad,

– písemné pokyny,

– lodní listiny včetně osvědčení, že plavidlo je způsobilé k přepravě nebezpečných věcí,

– osvědčení o školení posádky,

– ostatní doklady;

14. bezpečnostní pokyny: uplatňování pokynů a ochranné prostředky posádky;

15. povinnost dozoru nad plavidly: kotvení a stání;

16. plavební předpisy a omezení podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu a dalších zvláštních právních předpisů7);

17. únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách, havárie8);

18. požadavky týkající se plavidel.

Příloha č. 4

3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 104/1987 Sb., kterou se určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu trestního zákona.

4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

5) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 z 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva společenství.

6) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.

7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) § 47 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.

10) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny.

11) § 66 odst. 2 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.

12) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb.

13) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.