§ 12a zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Přestupky poskytovatele podpůrných služeb a poskytovatele flexibility

(1) Poskytovatel podpůrných služeb nebo poskytovatel flexibility se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 5 používá k poskytování podpůrných služeb nebo flexibility elektrické zařízení, aniž by bylo zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení.

(2) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo agregátor se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 6 neposkytne Státní energetické inspekci požadované informace.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“.

4. V § 12aa odst. 2 se za slova „distribuční soustavy“ vkládají slova „ , Elektroenergetické datové centrum“.

Čl. IV

Ustanovení § 6 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v období do 31. prosince 2025 nepoužije na poskytování podpůrných služeb nebo flexibility, které bylo sjednáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

V § 21 písm. c) bodě 3 zákona č. 100/2001 Sb., posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 413/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., se za slovo „změn“ vkládají slova „ , s výjimkou záměrů podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury“.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VI

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 183/2024 Sb. a zákona č. 23/2025 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 10 zní:

„10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724.“.

2. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovy „a postup při přijímání rozhodnutí o určení oblasti jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise.“

3. V § 1 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

„c) stavba výrobny elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu této stavby souvisejících s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby a s jejím připojením do elektrizační a plynárenské soustavy včetně staveb s tímto připojením souvisejících,

d) stavba výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 15 MW a více, včetně staveb jejího připojení do elektrizační soustavy a s tímto připojením souvisejících; stavba výrobny elektřiny využívající energii větru se považuje za stavbu pro energetickou bezpečnost i jako součást souboru staveb výroben nebo zdrojů elektřiny využívajících energii větru, pokud soubor staveb v celkovém součtu překračuje hodnotu instalovaného výkonu podle části věty před středníkem.“.

4. V § 1 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí:

„(14) Technologiemi pro nulové čisté emise se rozumí technologie uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, pokud se jedná o konečné produkty, konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto produktů.

(15) Údolím pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise se rozumí geograficky vymezená oblast na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, která byla jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise určena vládou v souladu s podmínkami tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie.“.

5. V § 2c odst. 3 se slova „postupuje se podle správního řádu“ nahrazují slovy „předloží stavební úřad do 14 dnů zprávu o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhy k řešení vládě29), která rozhodne bezodkladně“.

Poznámka pod čarou č. 29 zní:

„29) § 136 odst. 6 správního řádu.“.

6. V § 2d odstavec 2 zní:

„(2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost správní orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami energetické infrastruktury. To neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d).“.

7. V § 2d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou bezpečnost vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro jeho vydání.

(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem. Jednotné environmentální stanovisko26) k záměru stavby pro energetickou bezpečnost uvedené v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně, nejpozději však do 40 dnů ode dne, kdy byl o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádán. Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska ani dotčený orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost není oprávněn prodloužit lhůtu pro jejich vydání; to neplatí, jde-li o vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4 stavebního zákona není dotčeno.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

8. V § 2d se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 až 18, které znějí:

„(8) Řízení podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků.

(9) Povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle stavebního zákona platí 5 let ode dne nabytí právní moci.

(10) Účastník řízení v řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, nejpozději však při prvním úkonu účastníka řízení v řízení nebo při prvním úkonu účastníka řízení následujícím po prvním úkonu úřední osoby v řízení. K později uplatněným námitkám nebo námitkám neobsahujícím odůvodnění se nepřihlíží.

(11) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro uplatnění námitky podle § 191 odst. 2 stavebního zákona delší než 1 měsíc.

(12) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost v území, ve kterém byl vydán územní plán, stavební úřad nenařizuje veřejné ústní jednání.

(13) Lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle § 1 a lhůty pro vydání vyjádření, závazného stanoviska nebo jednotného environmentálního stanoviska ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti na základě výzvy správního orgánu se staví do doby, než dojde k doplnění žádosti nebo k odstranění vad žádosti. Postup podle § 65 odst. 1 věty čtvrté správního řádu se nepoužije.

(14) Platnost jednotného environmentálního stanoviska26) ve věci záměrů staveb pro energetickou bezpečnost je 7 let ode dne jeho vydání. Ustanovení § 7 odst. 1 vět druhé a třetí zákona o jednotném environmentálním stanovisku tím nejsou dotčena.

(15) Proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou bezpečnost nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, není přípustné odvolání.

(16) Je-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vyžadováno vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu podle jiného právního předpisu a není-li součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádosti o změnu záměru před jeho dokončením podle stavebního zákona, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu. Ustanovení § 184 odst. 3 a 4 stavebního zákona se použijí obdobně.

(17) Bylo-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nepoužije se § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody krajiny.

(18) Záměry staveb pro energetickou bezpečnost lze vyloučit územně plánovací dokumentací postupem podle § 122 odst. 3 stavebního zákona jen z důvodu jiného veřejného zájmu.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 19.

9. V § 2d odst. 19 se číslo „5“ nahrazuje číslem „18“.

10. V § 2e odst. 1 se za slovo „bezpečnost“ vkládají slova „ , s výjimkou staveb pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d),“.

11. V § 3 odst. 9 se za slovo „zákonu“ vkládají slova „nebo pro uskutečnění záměru stavby pro energetickou bezpečnost“.

12. V § 4b se za slova „jedná o“ vkládají slova „stavby pro energetickou bezpečnost, stavby a zařízení přenosové soustavy,“ a číslo „40“ se nahrazuje číslem „85“.

13. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která zní:

„ČÁST ČTVRTÁ