Zákon o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků

(1) Když žalovaný jmenoval přísedícího nebo když marně uplynula lhůta mu k tomu daná, nařídí předseda senátu rok k ústnímu jednání, ke kterému obešle obě strany.

(2) Před rozhodčím soudem mohou strany jednati samy nebo skrze zástupce. Zástupcem může býti každá svéprávná osoba, která není pokoutníkem.

(3) Nedostaví-li se k jednání strana řádně obeslaná (její zástupce), provede se řízení v její nepřítomnosti, nedostaví-li se však strany obě, nastane klid řízení; na to buď v obsílce upozorněno.

(4) Nepodaří-li se věc vyříditi smírem, provede rozhodčí soud řízení, šetře, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného, obdobně ustanovení daných pro občanské rozepře právní v řízení před soudy okresními, vyjímajíc řízení ve věcech nepatrných. Rozhodčí soud je povinen, dříve než vydá rozhodčí výrok, slyšeti strany nebo jim dáti příležitost, aby mohly své stanovisko uplatniti a svoje přednesy učiniti. Může vyslýchati strany, svědky a znalce a vzíti je do přísahy. Křivá výpověď je trestná jako křivá výpověď před řádným soudem. O nákladech na řízení platí zásady platné pro občanské rozepře právní. Smír před rozhodčím soudem sjednaný má tytéž právní účinky jako smír soudní.

(5) Rozhodčí soud se usnáší většinou hlasů. Porada se koná v nepřítomnosti stran.

(6) Výrok rozhodčího soudu musí býti odůvodněn. Doručením nabývá mezi stranami účinku pravomocného rozsudku řádného soudu.

(7) O jednání rozhodčího soudu se sepíše protokol; zapisovatele ustanoví president krajského soudu, u něhož je rozhodčí soud zřízen.

(8) O kolcích a poplatcích v řízení před rozhodčím soudem platí poplatková ustanovení pro soudní řízení sporné.

Posuzuje hospodářskou neodůvodněnost závazku, přihlédne rozhodčí soud také k poměru mezi vzájemnými právy a povinnostmi smluvních stran, k významu smluveného plnění pro národní podnik, a co se týká závazků ze služebních smluv, i k obsahu služebních smluv obdobného druhu v jiných podnicích téhož nebo příbuzného odvětví. Rozhodčí soud není vázán návrhem a může zejména, i když se navrhuje zrušení závazku, odpovídá-li to zásadám slušnosti a účelnosti, závazek snížiti na obvyklou míru nebo jej jinak přiměřeně upraviti. Zruší-li závazek, může rozhodčí soud uložiti národnímu podniku, aby zaplatil žalované straně přiměřenou náhradu. Podle okolností může rozhodčí soud přiznat žalované straně přiměřenou náhradu také tehdy, upravuje-li vzájemná práva a povinnosti odchylně od původní smlouvy.

(1) Výrok rozhodčího soudu může býti napaden jen žalobou o bezúčinnost. O tom, z kterých důvodů lze žalovati, aby výrok rozhodčího soudu byl zbaven účinnosti, platí přiměřeně ustanovení civilních řádů soudních o důvodech, pro které lze žalovati o bezúčinnost výroků rozhodčích.

(2) Pro žalobu je příslušný krajský soud v sídle rozhodčího soudu. Lhůta k podání žaloby činí 30 dnů a počítá se podle předpisů civilních řádů soudních o lhůtě k podání žaloby o bezúčinnost výroků rozhodčích.

(3) Krajský soud jedná o žalobě bez zřetele na hodnotu předmětu sporu podle ustanovení o řízení před ním platných.

(1) Jde-li o nárok ze závazku, který se proti národnímu podniku uplatňuje před řádným soudem nebo jiným příslušným orgánem (§ 16, odst. 3), přeruší soud nebo takový jiný orgán řízení o tomto nároku v každém období řízení, namítne-li národní podnik, uznávaje závazek, že jde o závazek hospodářsky neodůvodněný. Podá-li národní podnik do tří měsíců ode dne přerušení žalobu na zrušení nebo na jinou přiměřenou úpravu závazku, buď přerušené řízení zastaveno a náklady navzájem zrušeny; rozhodčí soud může ve svém výroku míti zřetel i k těmto nákladům. Nepodal-li národní podnik v uvedené lhůtě žalobu, vzal-li podanou žalobu zpět nebo byla-li žaloba odmítnuta nebo zamítnuta, lze v přerušeném nebo zastaveném řízení pokračovat.

(2) Jde-li v řízení před řádným soudem nebo jiným příslušným orgánem o nárok ze závazku, který je, nehledě k otázce hospodářské neodůvodněnosti, i jinak sporný, omezí se soud nebo takový jiný orgán, namítne-li národní podnik i hospodářskou neodůvodněnost závazku, na rozhodnutí o ostatních sporných otázkách a ve svém rozhodnutí jen určí, zda nárok ze závazků je či není po právu. Není-li tím věc vyřízena, je pravomocným rozhodnutím, že nárok ze závazků je po právu, řízení přerušeno. Ustanovení odstavce 1, věty druhé a třetí platí i tu s odchylkou, že výrok o nákladech řízení zůstává nedotčen.

Národními podniky rozumějí se v tomto zákoně i pojišťovací spolky a ústavy, které byly vládou vyňaty z opatření podle § 10, odst. 1 dekretu o znárodnění soukromých pojišťoven č. 103/1945 Sb.

Kde je v tomto zákoně řeč o zemském soudu, o presidentu zemského soudu a o presidentu krajského soudu, rozumí se tím na Slovensku hlavní soud, předseda hlavního soudu a předseda krajského soudu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministry průmyslu, výživy, vnitra, zdravotnictví, financí a sociální péče.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Dr. Drtina v. r.