§ 29 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů – Vojákům z povolání není dovoleno uzavřít vedlejší…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů · 228/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 29 zákona 228/1991 zakazuje vojákům z povolání uzavírat vedlejší pracovní poměr a podnikat, ale umožňuje jim vykonávat jiné výdělečné práce a studovat, pokud to nenarušuje jejich služební povinnosti. Voják z povolání nesmí mít vedlejší pracovní poměr. (§ 29 zákona č. 228/1991 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…příspěvek za službu nebo na důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu dvou let od propuštění platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval alespoň 10 let“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…let od propuštění platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval alespoň 10 let“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…platové vyrovnání nebo důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu jednoho roku ode dne propuštění hodnostní plat odpovídající hodnosti dosažené ke dni…“
- Odkazuje na: § 31a
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 228/1991 Sb.
(1) Vojákům z povolání není dovoleno uzavřít vedlejší pracovní poměr ani vykonávat podnikatelskou činnost. Jiné výdělečné práce mohou vojáci z povolání konat za předpokladu, že tato činnost nebude narušovat výkon jejich služebních povinností.
(2) Vojáci z povolání mohou studovat na školách mimo ozbrojené síly, jestliže toto studium není na překážku plnění jejich služebních povinností.“.
23. § 31 odst. 3 zní:
„(3) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a), b) a c) a odst. 2 písm. a), kteří nemají nárok na příspěvek za službu nebo na důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu dvou let od propuštění platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval alespoň 10 let. Platové vyrovnání do výše posledního čistého příjmu se poskytuje od nástupu občanského zaměstnání nebo ode dne vzetí do evidence uchazečů o zaměstnání u příslušného úřadu práce a nebo od počátku přípravy na občanské povolání.“.
24. § 31 odst. 5 zní:
„(5) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a), b), c) a f) anebo odst. 2 písm. a), kteří nemají nárok na příspěvek za službu, platové vyrovnání nebo důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu jednoho roku ode dne propuštění hodnostní plat odpovídající hodnosti dosažené ke dni propuštění.“.
25. V § 31 odst. 6 se odkaz1) označuje jako odkaz3).
26. V § 31 se vypouští odstavec 7.
27. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Voják z povolání nesmí mít vedlejší pracovní poměr.
- Voják z povolání nesmí podnikat.
- Voják z povolání smí vykonávat jinou výdělečnou činnost, pokud tím neohrozí plnění svých služebních povinností.
- Voják z povolání smí studovat na civilních školách, pokud to není na překážku jeho služebním povinnostem.
Příklad
Voják z povolání si chce po večerech přivydělávat doučováním angličtiny. To je jiná výdělečná činnost, která není vedlejším pracovním poměrem ani podnikáním. Pokud doučování nebude narušovat jeho služební povinnosti (např. nebude kvůli tomu unavený nebo nebude zanedbávat službu), je to podle tohoto paragrafu povoleno.
Na co si dát pozor
- Jakákoli výdělečná činnost nebo studium nesmí narušovat výkon služebních povinností vojáka z povolání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.