§ 14 zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb. – Devizový tuzemec - právnická osoba…
Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb. · 228/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 14 zákona 228/1992 Sb. stanovuje, kdy se právnická osoba z České republiky (devizový tuzemec) může bez zvláštního povolení zavázat k platbě zahraničnímu subjektu (devizový cizozemec) a kdy naopak povolení potřebuje. Právnická osoba z ČR může bez povolení platit do zahraničí, pokud na to má vlastní peníze. (§ 14 zákona č. 228/1992 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 23, Zákon o bankách (21/1992 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 228/1992 Sb.
(1) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou:
a) nákupu nemovitostí v zahraničí,
b) nákupu zahraničních cenných papírů,
c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.“.
21.V § 15 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „na podnikání“.
22. § 15 odst. 2 se vypouští.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
23. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
24. V § 17 odst. 4 a v § 17 odst. 6 se slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23“.
25. V § 20 odst. 1 se za slovo „povolení“ vkládá čárka a slova „k placení devizovému cizozemci do zahraničí“ se nahrazují slovy „které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b).“.
26. V § 22 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.6c)“.
Odkaz č. 6c zní:
„6c) § 37 zákona č. 21/1992 Sb.“.
27. V § 22 odst. 2 se nahrazují slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23“.
28. § 23 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Právnická osoba z ČR může bez povolení platit do zahraničí, pokud na to má vlastní peníze.
- Existují tři výjimky, kdy i s vlastními penězi potřebuje právnická osoba povolení:
- Nákup nemovitostí v zahraničí.
- Nákup zahraničních cenných papírů.
- Přijetí peněžního úvěru od zahraničního subjektu.
- Pokud se platba do zahraničí týká těchto tří výjimek, právnická osoba musí mít devizové povolení.
- Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se povolení nevyžaduje.
Příklad
Česká firma (právnická osoba) chce zaplatit zahraničnímu dodavateli za zboží. Pokud má firma na tuto platbu vlastní peníze, může ji provést bez devizového povolení.
Na co si dát pozor
- Povolení je vždy nutné pro nákup nemovitostí v zahraničí, nákup zahraničních cenných papírů a přijetí úvěru od zahraničního subjektu.
- Pokud se platba netýká těchto tří výjimek a právnická osoba nemá vlastní peníze, potřebuje devizové povolení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.