§ 11 zákon o komoditních burzách – Burzovní komora
Zákon o komoditních burzách · 229/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 11 zákona o komoditních burzách definuje Burzovní komoru jako statutární a řídící orgán burzy, stanovuje její složení, způsob volby a jmenování členů, délku jejich funkčního období a základní požadavky na členství. Burzovní komora je hlavním výkonným orgánem burzy, který ji řídí a jedná jejím jménem, přičemž za burzu obvykle jedná její předseda. (§ 11 zákona č. 229/1992 Sb., zákon o komoditních burzách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Burzovní komora
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon…“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení bylo oznámeno“
- Judikatura: na § 11 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 229/1992 Sb.
(1) Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy. Nevyplývá-li ze statutu něco jiného, jedná za burzu předseda burzovní komory. Členové burzovní komory, kteří zavazují burzu, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.
(2) Burzovní komora musí mít nejméně tři členy. Členové burzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy. Členem burzovní komory nemůže být volen ani jmenován pracovník ústředního orgánu státní správy České republiky.
(3) Členové burzovní komory jsou voleni nebo jmenováni na dobu určenou ve statutu, nejdéle však na dobu čtyř let. Neurčí-li statut jinak, mohou být členové voleni a jmenováni opětovně.
(4) Členem burzovní komory může být jen fyzická osoba starší 21 let, která svými osobními vlastnostmi a odbornou způsobilostí zaručuje řádný výkon funkce. Členem burzovní komory může být jen člen burzy. V případě člena burzy, který je právnickou osobou, může být členem burzovní komory jen fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby.
(5) Člen burzovní komory může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval. Tento orgán musí odstoupení z funkce projednat do tří měsíců poté, kdy mu odstoupení bylo oznámeno. Výkon funkce člena burzovní komory končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval.
(6) Pravidla volby členů burzovní komory, popřípadě další požadavky a podmínky členství v burzovní komoře, určí statut.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Burzovní komora je hlavním výkonným orgánem burzy, který ji řídí a jedná jejím jménem, přičemž za burzu obvykle jedná její předseda.
- Složení Burzovní komory je kombinací volených členů (valnou hromadou) a jmenovaných členů (státní správou), což zajišťuje určitou míru vlivu státu na její fungování.
- Členové Burzovní komory musí splňovat určité podmínky, jako je věk, osobní vlastnosti, odborná způsobilost a členství v burze, aby byla zajištěna jejich kompetentnost.
- Způsob, jakým členové Burzovní komory zavazují burzu, musí být zapsán v obchodním rejstříku, což zvyšuje transparentnost a právní jistotu.
Na co si dát pozor
- Statut burzy může upřesnit nebo změnit některá pravidla týkající se jednání za burzu, délky funkčního období členů nebo dalších požadavků na členství.
- Členem Burzovní komory nemůže být pracovník ústředního orgánu státní správy České republiky, což má zabránit přímému střetu zájmů.
- Při odstoupení člena z funkce je důležité, aby orgán, který jej zvolil nebo jmenoval, odstoupení projednal do tří měsíců, jinak výkon funkce končí uplynutím této lhůty.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 11
Jak soudy aplikují § 11
Vyšel ze zjištění, že žalovaný je vlastníkem předmětných pozemků a žalobci jsou oprávněnými osobami, které uplatnily nárok na náhradní pozemky podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“) za pozemky, které jim nebylo možné pro jejich zastavěnost vydat.
Odvolací soud shledal správným zjištění soudu prvního stupně, podle něhož žalobce, který požaduje převod náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), získal tento nárok postoupením od třetích osob.
… soudu podle páté části občanského soudního řádu (o. s. ř.). P. ú. rozhodl, že oprávněným osobám nelze vydat pozemek č. 902/51 v katastrálním území Č., obec B., protože jde o plochy zastavěné hřištěm, parkovištěm, a další plochy bezprostředně související se stavbou ubytovacího zařízení a nezbytně nutné k jeho provozu (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 229/1992 Sb.), o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“).
Související
§ 7 Burzovní komora (Zákon o burze cenných papírů)§ 11 Burzovní výbory (Zákon o burze cenných papírů)§ 33 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Zákon o burze cenných papírů)§ 26 (Zákon o burze cenných papírů)§ 21 PŘIJETÍ CENNÉHO PAPÍRU K BURZOVNÍMU OBCHODU (Zákon o burze cenných papírů)