§ 16 zákon o komoditních burzách – Generální sekretář burzy
Zákon o komoditních burzách · 229/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 16 zákona o komoditních burzách upravuje funkci generálního sekretáře burzy, jeho volbu, pracovní zařazení, omezení podnikatelské činnosti a konkrétní úkoly, které vykonává. Generální sekretář burzy je klíčovou osobou pro chod burzovního aparátu, neboť řídí zaměstnance a připravuje podklady pro burzovní komoru. (§ 16 zákona č. 229/1992 Sb., zákon o komoditních burzách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Generální sekretář burzy
- Týká se: zaměstnanec
- Judikatura: na § 16 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 229/1992 Sb.
(1) Generální sekretář burzy je volen na zasedání burzovní komory na návrh předsedy burzovní komory. Kandidát na funkci generálního sekretáře burzy je vybírán konkursem.
(2) Generální sekretář burzy je zaměstnancem burzy a po dobu výkonu své funkce nesmí bez předchozího písemného souhlasu burzy provozovat podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob zabývajících se podnikatelskou činností.
(3) Generální sekretář burzy:
a) řídí činnost burzovního aparátu i všech ostatních zaměstnanců burzy,
b) připravuje podklady pro zasedání burzovní komory,
c) uveřejňuje závěry a sdělení burzovní komory,
d) dbá na zachovávání pořádku na burzovních shromážděních a je oprávněn vykázat osoby, které ruší pořádek a nedbají jeho pokynů,
e) plní další úkoly, kterými jej pověří statut, zasedání burzovní komory nebo předseda burzovní komory.
(4) Generální sekretář burzy má právo účastnit se s hlasem poradním zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Generální sekretář burzy je klíčovou osobou pro chod burzovního aparátu, neboť řídí zaměstnance a připravuje podklady pro burzovní komoru.
- Jeho výběr probíhá konkursem a následně je volen burzovní komorou na návrh jejího předsedy.
- Po dobu výkonu funkce je generální sekretář omezen v možnosti provozovat jinou podnikatelskou činnost nebo být v jiném zaměstnání či orgánech právnických osob bez souhlasu burzy, což má zabránit střetu zájmů.
- Má právo účastnit se zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů, avšak pouze s hlasem poradním, což znamená, že nemůže přímo hlasovat o rozhodnutích.
Na co si dát pozor
- Generální sekretář je zaměstnancem burzy, což znamená, že se na něj vztahují pracovněprávní předpisy, a zároveň má specifická omezení týkající se jeho dalších aktivit.
- Jeho pravomoci jsou vymezeny zákonem, statutem burzy, usneseními burzovní komory a pokyny předsedy burzovní komory.
- Má oprávnění zasahovat do pořádku na burzovních shromážděních, což mu dává určitou autoritu v rámci těchto akcí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
V souladu se závěry okresního soudu aplikoval ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), podle něhož za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek, poskytne stát nebo jiná právnická osoba, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, finanční náhradu podle zvláštních předpisů.
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 27. 5. 2005 zamítl proti oběma žalovaným návrh žalobce, aby žalovaným bylo uloženo zaplatit mu společně a nerozdílně peněžitou náhradu za odstraněnou nemovitost podle § 14 a § 16 zákona č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“).
Okresní soud Praha-východ rozhodoval o návrhu, kterým žalobkyně požadovala náhradu za znehodnocené a odstraněné stavby bývalé zemědělské usedlosti podle § 14 a § 16 zákona č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“).